Další posun v časnějším odhalení možnosti vzniku demence

V kanadském Torontu proběhla konference, která se věnovala stále narůstající nemoci, a to Alzheimerovi. Překvapivě (nepřekvapivě) vyvolala pozornost přednáška psychiatrů z Columbia Univerzity.

Jejich dvě souběžně a vzájemně nezávislé studie potvrdili, že lze bezbolestně předpovědět riziko rychlého úbytku paměti na základě zmenšování schopnost rozeznávat vůně a pachy dříve, než je to schopna zjistit magnetická rezonance a rozbor mozkomíšního moku.

Obdobné již před sedmi lety v Praze - červen 2012

Parkinsonova nemoc nezačíná v mozkových centrech řízení pohybu, ale v nervových buňkách, které zajišťují čich. Poté patologické změny postupují do žaludku a následně přes bloudivý nerv do mozku.

Tohle zjištění může jednoho dne otevřít možnost diagnostikovat tuto nemoc o mnoho dříve a předejít jejímu dalšímu rozvoji,” uvedl prof. Reichmann, president Evropské neurologické společnosti (ENS) na 22. kongresu ENS, který se konal v Praze v červnu 2012. „ I proto mluvíme o nově identifikovaných rizikových faktorech, jako je například kysličník uhelnatý nebo mangan či některé viry a bakterie. Parkinsonova choroba velmi pravděpodobně vzniká na podkladě kombinace genetické predispozice k zvýšené citlivosti a vlivů z prostředí (vskutku geniální myšlenka, klidně bych slovo "pravděpodobně" vypustil). S každým takovým objevem jsme blíže k vizi jak nových genových terapií, tak efektivních preventivních strategií.”

První data o dříve opomíjených příznacích

Výzkum se nyní také intenzivně zaměřuje na příznaky, spojené s Parkisonovou nemocí, které byly dosud často opomíjené. „Poprvé jsme schopní prezentovat konkrétní data,“ řekl prof. Reichmann.

Dále upřesnil, že mezi nejčastější projevy patří:

• ztráta čichu (u 90 % pacientů),
• inkontinence (50 %),  
• zácpa (45 %),
• impotence (30 %),
• generalizovaná bolest (30 %),
• deprese (30 %),
• anhedonie - tj. neschopnost příjemného prožívání (30%),
• demence (která postihuje téměř všechny nemocné v konečné fázi choroby),
• dvojité vidění (10 %),
• mastná pokožka,
• excesivní pocení.

Poslední výzkumy ukazují, že tyto příznaky, a z nich nejvíce deprese a demence, mají na kvalitu života pacientů ještě větší dopad než poruchy pohybu. Proto potřebujeme posílit sledování a léčbu těchto obtíží. Nemůžeme zasáhnout u všech, ale máme efektivní léčbu pro depresi, zácpu a nadměrné pocení. Nástup demence také může být oddálen a testuje se nový lék, který může přinejmenším přispět k zmírnění ztráty čichu.

Test UPSIT pro zjištění schopností rozeznávat vůně a pachy

Test „UPSIT“ je znám mezi psychiatry a je nazván podle instituce, kde jej vymysleli (University of Pennsylvania Smell Identification Test). S jeho pomocí se zjišťují funkce čichového centra u lidí. Tento test má deset stránek a obsahuje políčka s mikrokapslemi, které uvolňují nadprahová množství nějaké typické vůně a na testovaných lidech je úkol, zaškrtnout jednu ze čtyř nabízených možností. Například: Voní to jako uzené, banán, nafta, necítím nic. V závěru si spočítáme skóre. V souvislosti s věkem a pohlavím by se jeho hodnota měla pohybovat v určitých rozpětích. Ženy jsou obecně na vůně citlivější, ale u nich také rozhoduje stádium menstruačního cyklu.

Hodnoty normálu pro jednotlivé věkové kategorie a pohlaví byly stanoveny na základě výsledků testů s několika tisíci zdravých jedinců. Tento test je velmi jednoduchý a velmi dobře vypovídá komplexně o stavu mozku. Stav čichového centra zároveň kopíruje naši schopnost se učit a také si pamatovat.

William Kreisl, neurolog, specialista na demenci a Alzheimera na Columbia University, New York, vedoucí studie

První studie

Účastnící studie v počtu 400 v průměrném věku 80 let byli vybráni z multietnické populace, přičemž:

• byli na tom s myšlením velice dobře
• absolvovali „čichací test“ a vyšetření magnetickou rezonancí (MRI)
• MRI byla všem změřena tloušťka entorhinálního kortexu v mozku (tato vrstva mozku je Alzheimerovou nemocí výrazně decimována).

Za 4 roky

U padesáti testovaných, což je 12,5% se vyvinula demence, přičemž necelých 20% účastníků vykazovalo známky výrazného úbytku poznávacích funkcí. Zhoršení paměti vzhledem k věku seniorů logicky nepřekvapuje.

Důležité poznatky:

• špatné výsledky "čichacího testu" s demencí a úbytkem soudnosti spolu významně souvisely
• moderní metoda - MRI - naměřená tloušťka entorhinálního kortexu před 4 lety nic neprokázala

Z toho plyne, že podle nízkého UPSIT skóre se dá předpovědět v budoucnosti úbytek kognitivních funkcí, ale z měření MRI, ne. Nicméně u osob, u nichž se již demence rozvinula, jsou výsledky čichacího testu v souladu s úbytkem mozkové hmoty zjištěnou MRI.

Z první studie vyšel jednoznačný výsledek:

• začneme-li přicházet o schopnost rozpoznat různé vůně, vypovídá to o možné blížící se naší demenci podstatně více, než vyšetření na tomografu.

2. studie

Účastníci 2. studie byli v průměrném věku 71 let a všichni prošli „čichacím testem“ a bylo u nich  zjišťováno množství amyloidu v mozku. Amyloid je protein, který u nemocných Alzheimerovou chorobou tvoří plaky. V místě jejich vzniku odumírají celé mozkové okrsky a v souvislosti s tím dochází ke ztrátě paměti. Přítomnost amyloidních plaků se dá od určitého stupně jejich velikosti v mozku zjistit jak pozitronovou emisní tomografií (PET), tak podle přítomnosti molekul amyloidu v mozkomíšním moku.

Výsledek:

• špatné hodnocení „čichacího testu“ znamenalo 35 x vyšší pravděpodobnost razantního zhoršení paměti v budoucnosti
• současné vyšetřovací (MRI, PET) metody jsou schopny detekovat Alzheimera až ve stadiu, kdy už je mozek evidentně poškozen. PET sice zjistíme tvoření amyloidních plaků, někdy i několik let před klinickými příznaky nemoci, je to ale vyšetření drahé, časově náročné a nelze ho provádět plošně. O něco levněji lze přítomnost beta-amyloidu v mozku odhadnout podle přítomnosti jeho molekul v mozkomíšním moku. Jenže tento test není bez rizika, protože jedinou možností je lumbální punkce (odběr mozkomíšního moku).

Jak ale nyní na konferenci dvakrát zaznělo, docela dobře dokáže podat svědectví o stavu mozku i náš čich a hlavně s velkým předstihem.

Závěr

Pokud ztrácíte čich, nemusí to ještě znamenat, že máte a můžete mít v budoucnosti Alzheimera či Parkinsona. Pokud ale začínáte mít problém s pamětí a k tomu přestanete dobře identifikovat vůně, degenerativní onemocnění jako je Alzheimerova nemoc či Parkinsonova choroba jsou jednou z možných příčin a to relativně dost pravděpodobnou.

   Dietrich Klinghardt M.D. Ph.D.

výtah z přednášky Těžké kovy a jejich vylučování pro odbornou veřejnost na Spolkové vysoké technické škole v Curychu.

U neurologických onemocnění používáme Glutathion.

Zde je informace o dávkování, působí fantasticky zvláště u Parkinsonovy nemoci. Tehdy jsme začínali s 300 mg denně, toto množství jsme vstřikovali a pomalu jsme zvyšovali dávku až na 1.800 - 2.500 mg denně.

U Parkinsona působí léčivě téměř ve stejném okamžiku

Je to absolutní novinka, ještě neexistuje žádná literatura na toto téma a pacient odchází velmi často normálně z ordinace!

Je to tak, že tento efekt nevydrží příliš dlouho, jen asi 18 - 20 hodin a pak přijde znovu dřívější stav. Pak musíte dát okamžitě další injekci. Pokud se to ale měsíce opakuje, prodlužuje se odstup mezi injekcemi a nakonec se pacient uzdraví.

Je to vzácné tajemství, které Vám zde dávám. Můžeme jej použít i u pacientů s ALS (onemocnění motoneuronu) a MS (roztroušená skleróza) jako podpůrnou metodu.