PREVENTIVNÍ ŽIVOTOSPRÁVA

ŠETRNÝ ZPŮSOB ŽIVOTA

FREKVENČNÍ LÉČENÍ

ČAS BEZ JÍDLA

NEZÁVISLOST

Č I S T O T A

ZDRAVÍ

MMS

V

KDYŽ SE NEUVĚŘITELNÉ STÁVÁ SKUTKEM, NEZBÝVÁ NEŽ UVĚŘIT

Narodil jsem se na Štědrý den roku 1946 v Praze. Přírodovědeckou fakultu UK jsem absolvoval v roce 1969 a krátce pobyl na universitě v Delftu a Liverpoolu. Pracoval jsem v Evropě, Africe a v USA. Mým celoživotním tématem jsou metody, jak předejít nemocím a jak je efektivně léčit. Zabýval jsem se geofyzikou, biologií, makrobiotikou, dietetikou, psychologií a vybranými partiemi jiných oborů, abych rozluštil záhadu nemocí, které postihují lidi bez ohledu na věk. Po mnohaleté praxi jsem u cíle. Vydávám a stále doplňuji knihu „Preventivní životospráva“, ve které jsem poznatky a zkušenosti shrnul. Na toto téma přednáším a pracuji jako poradce pro jednotlivce, rodiny i organizace. Text knihy najdete na www.kolinger.cz, můžete si ji vytisknout, nebo v tištěné podobě na tomto mém e-shopu koupit.

Můj podnik ASON (www.ason.cz) vyrábí už více než 30 let na zakázku nábytek a pomůcky na podporu páteře a pohybového aparátu, druhý podnik je bio pekárna, která produkuje žitné bio pečivo a další bio produkty.

Na veřejnosti a v médiích se příliš nevyskytuji a také zmíněnou knihu si tisknu sám a jinde než u mne se nedá sehnat. To proto, že závěry ke kterým jsem došel jsou v přímém rozporu se současným spotřebním způsobem života a zájmy všech lidí, podnikatelů, politiků, zdravotníků, výrobců i konzumentů. Také nejnovější metody jak předcházet nemocím, nebo je léčit jsou pro současnou vědu nepřijatelné, přestože velmi dobře fungují. Má mna mysli frekvenční bio rezonanci, použití přístrojů salvia, zapper, plazmových generátorů, chemických přípravků MMS a CDS atd.

Žijeme na venkově v obci Bříství č.p.17, kde rozvíjím permakulturní hospodářství, mám báječnou rodinu, manželku, pět dětí, sedm vnoučat (zatím) a různá veselá zvířata.

Kromě odborné práce na různých projektech poskytuji zájemcům poradenství a jezdím přednášet, jsem-li pozván. Práce mne těší, neboť prokazatelně pomáhá a daří se.

ANTONÍN KOLINGER, Praha, duben 2013, 97 stran A4,
antonin@kolinger.cz, na www.kolinger.cz je text doplňován a aktualizován.


ČÁST PRVNÍ - PREVENTIVNÍ ŽIVOTOSPRÁVA
ÚVOD 1

A. Potrava 6, Voda 8, Zelenina 11, Zelený nápoj 12, Ovoce, ořechy, semena….13, Obilná potrava 15, Potrava živočišného původu 19, Sůl, cukr a xylitol 21, Kuchař 22, Energie jídla 23, Syrová a tepelně upravená potrava, Chuť, zvyk, hlad a nutnost 24, Hladovění, půst a inedia 25, Výživa a hospodaření v souladu s přírodou 27, Eliminace, Rozkoš z jídla 29, Potrava a duchovní pokrok 30.
B. Prostředí 30, Vzduch, dýchání, světlo, otužování 32, Vybavení interiéru 33.
C. Pohyb 34.
D. Pozitivita 35, Spolupráce a boj, Kultivace 36.
E. Prevence a rizika, Nejzávažnější zdravotní rizika, Břichatost 37, Kyselost a negativita 39, NapětÍ, stres, neklid, negativita a spěch, Zácpa 40, Paraziti 41, Plísně 43, Kalcifikace, Zahlenění, Špatná kvalita krve 44, Chronická únava a ochablost 45, Alkohol a káva 46, Nevhodná společnost, Melancholie 47.
F. Šetrný způsob života 48.
G. Čas bez jídla 49.
H. Frekvenční diagnostika a léčení (bio rezonance) 50.
I. MMS 50.
J. Závěr 51.


ČÁST DRUHÁ - ÚVAHY A ZKUŠENOSTI.
Proti všem, Pozitivní vize lidské budoucnosti 52, Proces a stav, Informace, energie a hmota 54, Společné vědomí 57, Transmutace 58, Rezonance a biorytmy 59, Změna návyků 60, Je možné se ovládat? 61, Tělo, duše, duch 62, Jednota těla, duše a ducha – celistvost, Instinkt, intuice, telepatie 65, Duševní a tělesná centra 66, Odcizení 68, Útěk a samota 69, Podněty, provokace a potřeby, Rodina 70, Rozhodující role myšlenky 72, Ústup a konec tělesné existence 73, Kouzelná vlastnost těla, Rovnováha 74, Opozice, Vláda méněcenných 75, Solidarita, Chronická nespokojenost 76, Lhostejnost a příroda 77, Kapitoly života, Intuitivní výběr, Pasivní přečkávání 78, Mír mysli, Neubližování 79, Otevřený a reaktivní, Umění hospodařit 80, Oběť a odpovědnost 81, Osamělost výjimečných, Pud sebezáhuby, Čínská studie 82, Energo informační pole, Množství a jakost 83, Společnost a bohatství 84, Řešení 88, Nezávislost, Hospodářská krize 89, Až přijde pan Alzheimer 90, Optimální minimum, Nezájem o nevysvětlitelné 91, Západní styl života a jeho přirozený zánik 92, Výhody snižování spotřeby 93, Pyramida, síť, past a bublina, Jak čelit náporu vydřiduchů 95, Jak
zůstat zdravý, jak se uzdravit? 96, Kurz preventivní životosprávy a jednodenní půst 97.


ÚVOD.
Po staletí léčila tato voda lidi a nyní vytéká ze skály bez užitku do potoka. Po staletí poskytoval žitný kysaný chléb lidem výživu i ochranu a je zapomenut, nikdo o něm neví. Po staletí pomáhaly byliny lidem překonávat nemoci a jsou téměř neznámé. Chybná životospráva způsobuje hrozivá smrtelná onemocnění, která se dají jednoduše a bez velkých nákladů, bolesti a rizik léčit frekvenční biorezonancí, použitím MMS…. a nikdo o tom neví, je to dobře utajeno, nedají se na tom totiž vydělat peníze jako na operacích, chemoterapiích, lécích…. Lidé dnes žijí ze dne na den a z ruky do úst ve světě sítí, bublin, pastiček, lží a podvodů. Je mi z toho smutno, snažím se to nebezpečí rozkrýt, osvítit, upozornit na něj. Dávám lidem ve své okolí vodu z toho pramene, peču žitý kysaný chléb, doporučuji byliny a frekvenční bio rezonanční diagnostiku, léčení i užívání MMS a CDS…., výsledky jsou vynikající. Škoda, že není víc těch, kteří šíří dobré informace i těch, kterým jsou k užitku, kterým
2
zachraňují a projasňují životy. Nechcete se přidat? Jsem přesvědčen, že udržet si zdraví, nebo se vyléčit z nemoci můžeme hlavně sami, když víme jak. Zabývám se tím už pár desítek let. Jde to. Předkládám informace, nic víc. Jak s nimi kdo naloží je jeho věc. Dobré informace zachraňují životy.


PREVENTIVNÍ ŽIVOTOSPRÁVA je způsob života, který předchází nemocím, neshodám, nehodám, krizím, konfliktům, závislostem, násilí, utrpení a předčasné smrti. Otevírá cestu duchovního rozvoje, sjednocení těla, duše a ducha, dosažení celistvosti, harmonie, rovnováhy, konečné, trvalé laskavosti, spokojenosti a nenásilí, nezávislosti na hmotném světě, a pro pokročilé - pochopení astrální existence a duchovní podstaty života, který nemá jen obsah, ale i hluboký smysl.

Popisuji preventivní životosprávu v kapitolách potrava, prostředí, pohyb a pozitivita. Ani jednu není dobré zanedbat, pokrok v jedné má jít s ostatními vyváženě, dobré změny se vzájemně podporují. Dobrá potrava a její přiměřené množství zajisté vede k ústupu agresivity a násilí, ke spokojenosti, zdraví, laskavosti, pozitivnímu myšlení a jednání a to se může jen těžko dařit ve špatném prostředí, nevhodné společnosti a bez pohybu. Považuji za svoji povinnost informovat, je příliš zbytečného utrpení, ne z chudoby, ale z neznalosti, nadměrné, nebezpečné spotřeby, neschopnosti se ovládat a zcestné a zaslepující touhy po požitcích, rozkoši, majetku, uznání…. Dokud se nic neděje, vesele se hazarduje a o prevenci nechce nikdo slyšet. A když se něco začne dít, nastane panika.


Toto je můj životní styl a můj pohled na dnešní svět :
POTRAVA - piji a používám k přípravě pokrmů a nápojů především měkkou, pramenitou, strukturovanou, čistou (dále jen kvalitní) vodu. Pokud jím, jím v klidu a málo, důkladně koušu a prosliňuji nerafinovanou, citlivě upravenou nebo syrovou potravu převážně rostlinného původu. Nekupuji výrobky, raději zpracuji dobré suroviny. Omezil jsem konzumaci soli, cukru, tuků, kávy, alkoholu, potravy živočišného a obilného, hlavně pšeničného původu….. Jím zeleninu, žitný celozrnný kysaný chléb, občas jáhly, pohanku, kroupy, žito, luštěniny, ořechy, různé plody, olejnatá umletá semínka, trochu vajec, dělám si polévky, pomazánky, omáčky, kaše, saláty, zelený nápoj. Málo místního zralého ovoce. Převládá-li zima a uvolnění, jím co zahřívá a zpevňuje, převládá-li horko a napětí, jím co ochlazuje a uvolňuje. Mám rád půsty, čas bez jídla, obdivuji stav inedia, nejedení, pomalu se k němu blížím.
PROSTŘEDÍ - vyhýbám se znečištěným, rizikovým, nebezpečným místům s velkou koncentrací lidí a jejich činností. Mám čisto, pořádek, jednoduše vybavený interiér, přírodní materiály, dobrou postel a židli, správnou teplotu a vlhkost vzduchu, málo prachu, smogu, zbytečností, dekorací, pěkné prostředí uvnitř i venku, na zahradě, denně větrám, žijeme na venkově. Nemám kontakt s nebezpečnými, agresivními lidmi, jejich kulturou, politikou, podnikáním, zprávami, zábavou, zločiny….., nesleduji zprávy, media, nezajímají mě, je to jen zlo.
POHYB - příjemný, nenásilný, mírný, každodenní, všestranný. Chodím, plavu, pracuji na zahradě a kolem domu, je třeba prohloubit dech a zvýšit tepovou frekvenci na chvíli každý den, dbám na správné držení těla, cvičím pro udržení síly, pružnosti, rozsahu pohybů, používám židle pro dynamické sezení. Mám rád manuální práci, pěší výlety a tělesnou aktivitu střídám s prací u knih a počítače.
POZITIVITA - snažím se myslet, plánovat, komunikovat, jednat a vytvářet představy pozitivně, neboť se většinou stane to, na co myslím, myšlenky a představy mají tendenci k uskutečnění. Snažím se být laskavý, spokojený, veselý, klidný, otevřený, vstřícný, reaguji na to, co dobrého jsem nalezl, přijal, pevně v to věřím. Ukázňuji myšlení, zaměřuji ho na dobré cíle a témata. Zlé ignoruji, jsem přesvědčen, že nezájmem zlo zaniká, věřím v úspěch dobrého, na které jsme soustředěni. Víra je mocnější než vůle a síla. Nesoudím, nezasahuji, není-li to nutné, mám rád ticho a samotu. Dělám to, co jde snadno, lehce, klidně, bez závislosti, užívám co přichází, nechávám plynout a míjet co není pro mně.

Občas udělám výjimku, vypiji kávu, pivo, sním naši pečenou husu s knedlíkem a zelím, rozčílím se a někomu řeknu něco, co ho nepotěší, vejdu do smrdutého města, pomyslím na něco naprosto hnusného, zlého, zaslechnu takové zprávy, zdá se mi takový sen….. Nic není dokonalé. Asi je to tak dobře, posiluje to imunitu, odolnost. Neberte mě moc vážně, jsem více méně, vlastně, tak trochu, možná, už, asi, někde jinde. A je mi dobře.

3


DŮLEŽITÉ JE BÝT ČISTÝ, NEMÍT V TĚLE A DUŠI ZBYTEČNÉ, CIZÍ, ŠKODLIVÉ, NEGATIVNÍ, JEDOVATÉ LÁTKY, MYŠLENKY, PARAZITY. NEHOSTIT ŽÁDNÝ BALAST, PŘÍŽIVNÍKY. ČISTOTA PŘINÁŠÍ ZDRAVÍ, MÍR, LASKAVOST A SPOKOJENOST, ALE NENÍ SAMA OD SEBE. VYŽADUJE KAŽDODENNÍ POZORNOU PÉČI O TĚLO, DUŠI A…..
Civilizací rozumím kulturu a kulturou jemnost a harmonii, nenásilí, laskavost, ohleduplnost, toleranci, spokojenost, čistotu, poctivost, otevřenost, spolehlivost, soucit, spolupráci místo soupeření a bojů…. Tam, kde se daří těmto vlastnostem, vzkvétá civilizace a kultura. A naopak. Základní význam má prevence a dobrá životospráva, tedy preventivní životospráva – díky ní mohou vzniknout nové kvality jedince a tím i rodiny, obce, národa, států, civilizace. Úpravou životosprávy může být omezena nemocnost, degenerace, utrpení, agresivita, nesnášenlivost, zločinnost, násilí, konflikty, chronická únava, napětí, překyselení, osamělost, nehodovost, bída, vulgarita a jiné četné neduhy, do kterých se dnešní svět propadá a naděje na obrat se ztrácí.

Pod horským hřebenem se procházejí turisté. V tom je zabije lavina. Kdo nese odpovědnost? Ten, kdo o tom nebezpečí věděl a neinformoval je. (A pokud tu informaci měli a přesto se vydali na cestu?)

Už něco po těch létech vím, jsem si tím jist a tak informuji, neboť se cítím odpovědný. Jak vzniká lavina? Pomalu, vločka po vločce, nenápadně, dlouho se něco někde sčítá, hromadí, ukládá, pomalu se porušuje rovnováha a nikoho to nezajímá, dokud se to neutrhne. Media oznámí válku, lékař diagnózu, partner rozchod, firma krach, nadřízený přinese výpověď, objeví se bolest, problém a zpátky už to někdy nejde. Nechci strašit, to je má životní zkušenost, ne zrovna laciná. Znám to.

Proto je dobrá prevence, udržující plynule rovnováhu. Žádné laviny, žádné tragédie a neštěstí. Pomůžejen soustředěná, trvalá, uvědomělá prevence.

Nauka o preventivní životosprávě by se měla vyučovat ve školách, měla by být jedním ze základních předmětů. Proč není? Kdo má zájem na nevědomosti lidí v tomto oboru? Proč je tato důležitá nauka odmítána, ignorována, její zákony opomíjeny, nebo dokonce utajovány či popírány? Je to asi tím, že její doporučení nejsou pro současnou spotřební společnost a její šéfy přijatelná. Prvořadý je přeci zisk a trvalý hospodářský růst, výroba, spotřeba, hmotný blahobyt, zábava a skrytý i otevřený nelítostný boj o moc.

Konzumní systém nemůže učit děti ani dospělé, aby omezili spotřebu čehokoli od nevhodné a škodlivé potravy a drog, přes zbytečné zboží a cestování až po stupidní produkty médií a takzvané kultury a zábavy, učit je, aby místo boje, konkurence a soutěžení začali spolupracovat. Koho zajímá zdraví a delší život ve zdraví, bezpečí a spokojenosti? To vypadá jako velká nuda, žádný adrenalin a zábava, zkáza bank, pojišťoven, penzijních systémů, větší části průmyslu, velkovýroby, zdravotnictví….. a těch bohatých, co tahají za provázky.

Je třeba řešit problémy na úrovni jedince, začít u sebe, svých dětí, nečekat na spásu od státu, vědců, techniků, Boha, politiků, podnikatelů, andělů, filosofů, ekonomů, společnosti. To je jediná cesta k lepší budoucnosti jednoho i všech.

Před mnoha lety jsem šťastnou náhodou objevil v horách a lesích samotu, kde žil velmi starý muž bez peněz, elektřiny, zpráv, bez lidí. Měl malý domek, studánku, les, zahrádku, slepice, kamaráda kocoura, kamínka, dřevo, žádné sousedy, jasné oči a mladistvý hlas. Byl zdravý a veselý. Říkal: „Člověk sám není zlý. V samotě není zlo. To je ve společnosti. Čím větší spolčení, tím větší zlo a rizika.

Materiální, tržní, spotřební, průmyslová civilizace je nedobrá, protože je bezohledně a bezcitně zaměřena jen na hmotný zisk, peníze, kapitál, majetek a moc. Vše ostatní jde stranou. V podnikání, politice i jinde je většinou úspěšnější ten, kdo má více drzosti a méně charakteru. Ohleduplní, mravní, poctiví, laskaví a nesobečtí partneři, politici, podnikatelé…. neobstojí v konkurenci, jsou v nevýhodě, ctí jistá pravidla, zákony a to je brzdí v soutěži s těmi, co jdou přes mrtvoly. Sebevětší snaha o dokonalý systém zákonů a jejich dodržování, demokracii a spravedlnost nepomůže, nezlepší-li se charakter a kondice jedinců. Nic asi současný vývoj špatným směrem nezastaví, až konečná katastrofa v podobě další války, masového násilí, nezvládnutelného rozšíření nemocí, ztráty vitality, plodnosti, odolnosti, naděje, víry.... Jiné civilizace zanikly z těchto důvodů,
4
degenerací, vyhořením, hrubostí, násilím a tato naše post průmyslová je na nejlepší cestě být další v pořadí. Vše tomu nasvědčuje“. Tak mluvil osamělý stařec.


Asi by mi to sám od sebe neřekl, ale já se ptal, proč je sám. Po létech jsem se tam vrátil. Poseděl jsem si v Jeseníkách na zápraží opuštěného rozbitého domku uprostřed hor bohatší o pár životních zkušeností a ptal se: Opravdu nic vývoj špatným směrem nezastaví? Opravdu je dobře a bezpečno jen v samotě? Laskavý člověk bývá spokojený a zdravý. Laskavost a spokojenost jsou viditelným projevem zdraví a lásky jako životního postoje a ne jen sobeckých, omezených osobních vztahů, zájmů a chamtivého uspokojování individuálních potřeb. Lidé stále mluví o lásce, ale nedokáží být ani laskaví, mluví o štěstí a nedokáží být ani spokojení.

Nevím proč jsem tu a jaký smysl má život, ale vím jistě, kdy smysl nemá. Je-li naplněn zlobou, bolestí, napětím, závistí, násilím, strachem, nenávistí, lakotou, chamtivostí, smutkem, utrpením, osamělostí, bídou, zoufalstvím…… To vše je třeba stále tlumit, potlačovat, předcházet tomu prevencí. Vědět jak, znát příčiny a důsledně je odstraňovat, znát zákonitosti a respektovat je. Nemusí být vše hned a na 100%, i malý pokrok je důležitý, přináší radost a dobrý výsledek.

Státy, podnikatelé, průmysl, instituce, velké podniky a obchody, politici, školství (ovládané přes politiku), celý systém spotřební, tržní, post průmyslové společnosti nemá zájem na změně zhoršující se situace. V jejich zájmu (vládnoucích, bohatých, mocných a rozhodujících) je intenzivní využití člověka v produktivním věku a pak jeho rychlý odchod.

Ten zajišťuje nepozorovaně a dlouhodobě působící stres, dehydratace, stimulace, překyselení a ve velkém vyráběné a doporučované škodliviny všeho druhu. Jejich účinky se po léta sčítají (lavina), jejich výroba, distribuce a spotřeba se záměrně a systematicky rozvíjí, zdokonaluje, propaguje a podporuje. Od škodlivých potravin a drog až po stupidní hry, adrenalinový sport a vulgárnístresovou akční pseudokulturu, zábavu, příval cizích příběhů plných násilí, negativních zpráv, umrtvování těla i duše bez pohybu u obrazovek, displejů, v kancelářích, hledištích, smradlavých hospodách, za volantem…..

A najednou je tu kolem padesátky a často i dříve problém. Ucpaný, otrávený, zdegenerovaný, ztuhlý, poškozený organismus, ztráta odolnosti, extrémními energiemi potravy i prostředí, stresem, dehydratací a překyselením vyprovokovaný infarkt, mrtvice, rakovina, cukrovka, bolesti, osamělost, deprese, závislost, sebevraždy….


Kdo má zájem na tom, abych byl zdravý a spokojený? Všem je to jedno, jen když dosáhnou co největšího zisku a hmotného prospěchu. Také mně to většinou bylo jedno, jen když jsem dosáhl co největšího osobního hmotného prospěchu, rozkoše, úspěchu, uznání, slávy, potěšení, zábavy - a zdraví jsem bral jako samozřejmost, než jsem přišel k rozumu a zažil trochu bolesti.

Mrtvým se důchody nevyplácejí. Proto se něco nepublikuje, o něčem se decentně mlčí. Co je pro život zásadní, to se ve školách, ani v rodině nedozvíte. Školáci pokuřují, na chodbách škol jsou automaty na silnou přeslazenou kávu a kolu – startéry drogové závislosti, degenerace a všech možných nemocí a u nich o přestávce fronty dětiček. Školy jsou státní. A co je v zájmu státu? Aby děti jedly maso, uzeniny, moučníky, sýry, jogurty, pizzu a čokoládu…, pily kolu, kávu, mléko, alkohol a jiná svinstva, zakouřily si a až jako dospělí své odpracují, vykouří, vypijí a snědí, aby včas následkem těchto a jiných celoživotních podivných zlozvyků a požitků - odešly. Tak to funguje, tak to běží a všichni jsou spokojení, alespoň do poslední chvíle tak vypadají, než se po stanovení diagnózy rozpláčí nad svým krutým osudem.

K tomu přistupuje mylný pocit, že když si platím zdravotní pojištění, tak mě pokročilá věda a technika vždy a zdarma uzdraví. Vždyť jsem si to zaplatil, je to jejich povinnost. A můj omyl.

Nemoce, neshody, nehody a jiné nesnáze vznikají špatnou životosprávou a jen dobrá životospráva je příslibem, že se konflikt, nebo nemoc nedostaví, nebo že se nemoc podaří zastavit, do jisté míry eliminovat, nebo zcela odstranit. Co je dobrá a co špatná životospráva se pokusím popsat. Je na každém z nás, jak naprogramuje své dny a roky, svoje tělo, vztahy, zvyky, kolik si dopřeje stresů, jídla a jakého, pohybu, alkoholu, kávy, cukru, masa, drog, adrenalinu, tabáku, sexu, sportu, rizik, jaké si vybere prostředí, zaměstnání, partnery, přátele, kolegy, jak bude myslet, jednat, soudit, tvořit své představy, vize, programy…..
5
Informace o životosprávě a jejich využití je pro kvalitu a délku života jednotlivce a proto i pro charakter a dobré fungování společnosti zásadní. Nikdo se tímto tématem ale nezabývá a podle toho to také vypadá. Je paradoxní, jak je nyní společnost ve všem pokročilá - a v tom nejdůležitějším - zaostalá.

Opravdu to vypadá jako záměr, jako metoda, jak s lidmi manipulovat a udržovat je v závislostech a nevědomosti, tedy ovladatelné. Jinak si to nedovedu vysvětlit.

Druhé možné vysvětlení neutěšeného a zhoršujícího se stavu je degenerace, postupně rostoucí převaha pudu sebezáhuby nad pudem sebezáchovy, převaha slabosti, lenosti, závislosti, hlouposti, nevzdělanosti a ignorace v povaze člověka a ztráta duchovních kvalit, vlastností jako je instinkt a intuice. Díky obrovskému pokroku vědy a techniky by se lidem mělo dařit stále lépe a problémů všeho druhu a chudoby by mělo ubývat. Kupodivu je hůře a těžkých problémů osobních i společenských přibývá. Krize, války, hladomory, nemoce, rozvody, sebevraždy….. přibývají.

Chci-li něčemu vzdorovat, musím to poznat, pochopit, osvětlit, pojmenovat. Těžko se ve tmě vyhnu překážce, jejíž velikost, tvar a polohu neznám. Tak vznikla osvěta. Nutno si posvítit.
Sledujme tyto pojmy:

ZLO

ILUZE - EMOCE

NEMOCE - NESHODY - NEHODY


Obranou je dobrá životospráva - POTRAVA – PROSTŘEDÍ – POHYB – POZITIVITA

Iluze jsou chybné, nereálné, zavádějící a idealizované představy. Příčinou může být nedostatek informací,špatná výchova, tradice, hloupá zavádějící reklama a kultura, neuspokojená žádost a touha, nesmyslná přání, nenasytnost, chamtivost, idealizované vzory z televize, filmů, časopisů, internetu… Iluze je sen, únik z reality, procitnutí bývá krušné. Ideály jsou soubory iluzí. Užitečné ideály jsou výjimkou, stejně jako dobré emoce, drogy a stimulace.

Emoce jsou především extrémní city a vášně. Co je extrémní, není dobré, proto nejsou silné emoce dobré. Jsou nebezpečné, rozšířené a my si to neuvědomujeme a podléháme jim, jsou silnější a vítězí. Připustíme je a pak je nezvládneme. Necháme je hromadit, až se lavina utrhne. Jistě jsou i dobré a pozitivní emoce, mě se neosvědčily žádné.

Iluze a emoce jsou zdrojem nemocí, neshod a nehod, problémů všeho druhu. Nepřímo i agresivity a násilí. K tomu přistupuje ještě špatná strava, chronický stres, překyselení, dehydratace, negativita a záměrně všemi zanedbávané vzdělání v tom nejdůležitějším.

Štěstí a láska, to jsou mi moc silná slova, moc emocí a iluzí, na první i poslední pohled je to trvale nedostupné, nemožné. To se mi nelíbí.


Spokojenost a laskavost jsou dostupné ihned, trvale. Co tomu brání?
Spokojený a laskavý jsem od okamžiku, kdy si řeknu, že jsem spokojený a laskavý, uvědomuji si to a jednám tak, prožívám to, je to velmi užitečný program, který zavedu a držím. Každého to potěší.

Základem obrany proti zlu je dobrá životospráva. Její charakter je určen potravou, prostředím, pohybem jako základním atributem života a pozitivním způsobem myšlení, jednání, programování a komunikace. Tyto čtyři věci rozhodují do značné míry o kvalitě i délce života jednotlivce i o charakteru společenského dění. Dám-li je do pořádku, upravím-li dobře životosprávu, preventivně snížím riziko nemocí, neshod a nehod, zbavím se iluzí, emocí, napětí, kyselosti, omylů, násilí a extrémů, kořenů zla.

Největším problémem dneška není to, že něco nevíme, ale neschopnost a nezájem se ovládat, měnit své zvyky a pohled na svět a to i v situaci, když už jde doslova o život, kdy víme vše potřebné, ale nejsme schopni a ochotni jednat, překonat zlozvyky, změnit životosprávu, zabránit nejhoršímu. A pak se nestačíme divit.


NEZLEPŠÍ-LI SE ŽIVOTOSPRÁVA JEDINCE, NEMOHOU SE ZLEPŠIT POMĚRY V PARTNERSTVÍ, RODINĚ, OBCI, STÁTU, VE SVĚTĚ LIDÍ.
6
A. POTRAVA
Po mých přednáškách o výživě se lidé často ptají, co tedy mají jíst, když téměř vše, co jedí a mají rádi jsem označil za škodlivé. Odpověď je prostá, stále to opakuji. Převládat by měla zelenina, žito, oves, ječmen, jáhly, pohanka, ořechy, trochu vajec od slepic z volného chovu, kvalitní rostlinný olej, když už cukr, tak březový, čistá pramenitá voda a dobré koření, byliny a místní ovoce. Naučme se tyto suroviny správně užívat a upravovat a pochutnáme si, budeme zdraví, klidní, spokojení, laskaví a ve výtečné kondici se dožijeme vysokého věku, nepoznáme krize, nemoci a běžné problémy budeme řešit lehce, bez násilí. Kvalitního jídla stačí málo, velmi málo a také se zmiňuji o tom, že lze žít velmi dobře i bez hmotné ptravy.

Je dobré OMEZIT spotřebu potravy živočišného a obilného, především pšeničného původu, rafinovaných, chemicky, fyzikálně, tepelně a jinak upravovaných potravin a potravinářských výrobků, soli, cukru, tuků a drog a tak zabránit dehydrataci, degeneraci, překyselení, ztrátě odolnosti, rozvoji nadváhy, břichatosti, zánětů, množení parazitů a škodlivých mikroorganismů v těle, bakterií, virů, kvasinek, plísní, hub a rakovinných buněk, to vše k existenci a rozvoji potřebuje kyselé a nedostatečně zavodněné prostředí. Všimněme si, že potrava živočišného a obilného původu se nedá konzumovat bez soli, cukru, koření, tuku a tepelné úpravy. Syrové je to nepoživatelné. To je všechno špatně a je toho
moc.

Je dobré jíst méně, zvyknout si na to. Jde to i bez jídla, o tom později. Není třeba se hned vzdát všeho, co máme rádi, pokud není akutní problém. Proto zdůrazňuji slovo OMEZIT. Základem potravy by měla být nekoncentrovaná potrava rostlinného původu, tedy zelenina a ovoce, nikoli mleté obiloviny s krátkou dobou trávení, které rozkolísávají hladinu krevního cukru, ani potraviny živočišného původu, které jsou příčinou řady nemocí v čele s rakovinou. Jak je to jednoduché, prokázané, jen to není dost popularizováno, vyučováno, vysvětlováno, protože se tím nedají vydělat peníze, nýbrž naopak, lze přijít  v mnoha oborech o snadný zisk.

Kdo vydělá na mé schopnosti se postit, abstinovat, nekouřit, nepřejídat se, nezabíjet a nejíst zvířata, nesladit, pěstovat vlastní zeleninu, ovoce a ořechy, pracovat na zahradě, více se pohybovat, pít pramenitou vodu……? Nikdo. Jen já si prospěji a zisk je mnohostranný.

Podle mé zkušenosti škodí konzumace potravin ze zemědělské a průmyslové velkoprodukce, nakupování ve velkoobchodech, je zbytečné číst složení na obalech a hledat, která Éčka tam jsou a co jsou zač….. Dobré potraviny si vypěstuji sám, nebo je nakoupím přímo od výrobce, který je prokazatelně dobrý, to se v terénu pozná snadno. Většinou jsou to produkty malých rodinných farem.

Když už člověk žije ve městě a nemá možnost sám trochu hospodařit, vyplatí se navázat vztah s nějakou takovou farmou a nakupovat tam. Kontakty na farmy vyrábějící kvalitní potraviny už není problém najít, stačí se jen zajímat, rozvíjejí se farmářské trhy a konečně je už i nějaká osvěta…. Hledejme v blízkém okolí, ať nenajezdíme zbytečné kilometry. Dobře funguje i objednávání přes internet a dodávka až na práh bytu, domu nebo do kanceláře (bedýnky). Takovou službu rozvíjí i moje žitná bio pekárna a internetový bio obchod v Lomnici nad Popelkou, můžete nahlédnout na www.kolinger.cz. Balík s čerstvými potravinami odešleme a dostanete ho druhý den.

Průmyslová civilizace přinesla velkovýrobu. Ve velkém se začalo vyrábět a zpracovávat vše, také potraviny. To je zásadní chyba. Potrava jsou především rostliny a naneštěstí stále víc také zvířata. ALE ŽIVOT SE NEVYRÁBÍ. Ten velmi jemně a tajuplně VZNIKÁ. Živý organismus není jen hmota k co nejlevnějšímu a nejvýnosnějšímu drastickému vyprodukování a zpracování pro zisk za pomoci techniky, vědy, průmyslu, kombinátů, automatických výrobních linek, chemie, genetických a jiných manipulací, ozařování…

Rolníka, sedláka, zahradníka, sadaře, který v malém a s láskou pěstoval rostliny, volně a přirozeně choval zvířata, jeho zahrady a sady nahradila rostlinná a živočišná velkovýroba, velkochovy, obrovské lány polí. Se životem se začalo zločinně nakládat jako s materiálem. Došlo k naprostému odcizení. Zvíře je jen hmota, věc, materiál. Rozvinulo se zemědělství v podobě velkovýroby, chemický a potravinářský průmysl a velkoobchod s potravinami. Řemeslníky nahradily při výrobě potravin automatické linky a kombináty, snahu
7
o kvalitu a čerstvost nahradily konzervační prostředky, chemikálie, usilování o co největší zisk a nejdelší trvanlivost. Průmysl a města nás připravují o přírodu, stroje o práci a denaturovaná potrava o zdraví. Jak dnes vznikají potraviny ani nechtějme vědět. Je to neuvěřitelné a následky máme na očích na každém kroku. Souběžně s velkovýrobou laciné, denaturované, upravované, modifikované, konzervované potravy plné chemikálií, jedů a odpadů a velkovýrobou návykových lahůdek typu alkohol, tabák, maso, cukr, dortíčky, saláty, pomazánky, paštiky, uzeniny, zmrzliny, tuky, káva, čaje, alkoholické a přeslazené nápoje plné chemikálií…., se zákonitě rozvinul farmaceutický a zdravotnický průmysl, protože přibylo a stále přibývá nemocných, tedy i léků, továren na jejich výrobu, lékáren, lékařů, léčitelů, nemocnic…. Blíži se čas, kdy zdraví a práce schopní lidé už nestihnou uživit a postarat se o nemocné a práce neschopné a potřebné změny k lepšímu už vzhledem k celkové degeneraci a úpadku nebudou možné. Necháme to dojít tak daleko? Věk se prodlužuje, přibývá starých, jenže nemocných, neschopných pracovat, postarat se o sebe. K čemu je žít dlouho a trpět?

Chyby ve výrobě potravin zatím nelze snadno odstranit, neboť spotřebitel chce levné, chutné a hlavně aby toho bylo hodně a vždy, podnikatel chce zisk a na pohřbech se stále ještě říká pokrytecky – KRUTÝ OSUD NÁM VZAL…..

Není žádný krutý osud, jsou jen chybující, důvěřiví, neznalí, lhostejní lidé, kterým v záplavě informací unikají ty podstatné a je jim to jedno.

A když už informace mají, nejsou schopni je použít, reagovat, zbavit se zlozvyků, poučit se, změnit svoji životosprávu, ovládat se. Má to nějaké řešení? Samozřejmě. Můžeme se vzdělávat, učit se, zkoušet, zbavovat se nebezpečných návyků a vytvářet návyky nové, komunikovat se stejně zaměřenými lidmi a vzájemně se podporovat, podílet se na decentralizaci, odejít z měst, omezit konzum, rozvíjet svoji nezávislost, zdraví a kondici. Jiné řešení situace, která postupně nabývá podoby hluboké krize, či spíše trvalého obratu a úpadku mě nenapadá.

Každý jsme jiný, obecných pravidel je málo. Podle mé zkušenosti platí o stravování obecně: Stravovat se pestře, žádný stereotyp, pochutnáme si. Preferovat místní rostlinnou stravu. Jíst MÁLO, pravidelně, pomalu, v klidu, dlouho kousat, dobře proslinit, před a při jídle nepít. Omezit konzumaci potravy živočišného a obilného, především pšeničného původu, tuků, cukru, alkoholu, kávy…. Pít denně čistou vodu - měkkou, pramenitou, strukturovanou, přírodní - a šťávy plodů a rostlin. Extrémy škodí i ve stravování: sůl-cukr, ledové-horké, přemaštěné, připálené… nepřejídat se…. Omezit příjem koncentrované stravy (málo vody), to je cukr, tuk, čokoláda, pečivo, alkohol… Omezit spotřebu návykových látek (cukr, maso, káva, čaj, alkohol, tabák, drogy….). Pozor na zlé chemikálie v potravinách - aspartam, glutamát a mnoho dalších. Jeden den v týdnu nejíst, někdy i déle (půst). Půstu a hubnutí musí předcházet odkyselení! Upravit stravu individuálně podle chuti, roční doby, podnebí, věku, kondice, zdravotního stavu. Čerstvá syrová zelenina (a ovoce), plody, semena, ořechy jsou dobré. Místní syrová strava rostlinného původu je nejdůležitější! Strava obilného a živočišného původu je kyselinotvorná, překyseluje (i alkohol a káva). Lépe je naučit se zpracovat kvalitní suroviny, než kupovat jakékoli potravinářské výrobky. Jezme hlavně čerstvé potraviny z našeho regionu, ideální je strava rostlinná, bio, čerstvá. Tuky užívat málo, rostlinné – řepkový, olivový olej, zřídka máslo, smetanu a sádlo. Pozor na mnoho bílkovin v jídelníčku, nejen živočišných, ale i rostlinných (pšenice, sója…).

Důležité je množství přijímané potravy. Mnohokrát opakované pokusy se zvířaty i lidmi ukázaly, že neomezený, neregulovaný přístup k potravě a tudíž zákonitě její nadměrná spotřeba vede k oslabení, zamoření těla nedostatečně strávenými zbytky, k lenosti, pohodlnosti, nedostatku pohybu, nadváze, dehydrataci, překyselení, obezitě, agresivitě, nemocím, neshodám, degeneraci a bolestivému, předčasnému, nepřirozenému umírání. Naopak, menší, pravidelné dávky čerstvé potravy, dostatek měkké pramenité vody, přirozeného pohybu a pravidelný půst, to vše podporuje zdraví, dobrou kondici a chování, snášenlivost a dlouhý věk pokusných tvorů bez ohledu na druh a ostatní okolnosti. Zda je něco jedovaté, nebo léčivé, zda nás to poškodí nebo uzdraví záleží mnohdy především na dávkování. To platí i o potravě. Soudím, že čím méně, tím lépe. Stále se řeší problém jak zhubnout, jak se uzdravit. Důležitější je vůbec neztloustnout a neonemocnět. Obojího lze dosáhnout jediným způsobem. Méně jíst, více se pohybovat, pít dostatek čisté pramenité vody, odkyselit se, vynechat nevhodné potraviny. Zvládáme nejobtížnější úkoly a to základní nám uniká. Pak přijde nemoc a my se divíme, proč si vybrala právě nás.
8

VODA - jedno z nejdůležitějších témat.


PIJI DENNĚ 1 AŽ 2 LITRY PRAMENITÉ, STRUKTUROVANÉ, MĚKKÉ, PŘÍRODNÍ, ČISTÉ (dále jen kvalitní) VODY BEZ PŘÍDAVKŮ. ŘEDÍM S NÍ ZELENINOVÉ A OVOCNÉ ŠŤÁVY. Vodu nabírám z ověřeného přírodního pramene. Každému to doporučuji, má to rozhodující význam pro zdraví, dobrou kondici a také při léčení. Moč by měla být bezbarvá, žlutá svědčí o dehydrataci. Dobrých, dosud nezničených pramenů a studánek je dost, ale je třeba o nich vědět. A je u nich krásně, spousta životní, prostorové energie je kolem lesních studánek a pramenů. Je osvěžující, léčivé, užitečné ji tam soustředěně a v klidu přijímat.

Nic do vody nepřidávám, neohřívám ji ani nechladím, piji ji tak, jak jsem ji přivezl od pramene. Ostatní voda, kterou denně potřebuji je v zelenině, ovoci a polévkách, které připravuji také z této vody, ze zeleniny, různých zrníček, bylin a koření. Rozhodně nepoužívám při přípravě polévek tuky a vývary z masa, nepoužívám pokličku, aby mohly škodlivé těkavé látky odcházet, pokud tam jsou a sbírám pěnu, dokud se tvoří…..

Tělo je více než z poloviny voda. Ta je v neustálém pohybu, neustále se vyměňuje, cirkuluje, vydávám ji a přijímám. Je to životně důležitá substance a na jejím množství a kvalitě závisí do jisté míry délka a kvalita života. Když jsem začal pít kvalitní vodu z vynikajícího pramene a nic jiného, během několika týdnů jsem tak vyměnil více než polovinu těla za nové s docela novou kvalitou. Projevilo se to pozitivně ve všech oblastech života a může to tak udělat každý. Riziko není žádné. Pravidelným pitím kvalitní vody nemůžeme nic pokazit, naopak, můžeme odstranit překyselení a dehydrataci, předejít téměř všem nemocím a také je pravidelným pitím kvalitní vody můžeme úspěšně léčit, zbavit se otoků a tím části zbytečné nadváhy…… Skvělá voda je samozřejmě také v dobře pěstované místní zelenině a místním ovoci, to je voda organická, plus výživné a minerální látky v organické, koloidní, pro tělo přijatelné podobě. Potraviny a nápoje se ale vyrábějí z podzemní tvrdé vody, ve které je hodně rozpuštěných anorganických látek a která je navíc drasticky chemicky i fyzikálně upravená, prošla mnoha trubkami, čerpadly a rezervoáry….. Anorganické látky jsou i v ostatní potravě, kam se dostávají s tvrdou vodou a z různých zištných důvodů se tam i přidávají, aby byl výrobek těžší, a odpařením vody (pečivo, těstoviny…) se ještě zahušťují. Tělo je neumí využít (to umějí jen rostliny), ani zcela vyloučit, tak je ukládá. To je jeden z důvodů, proč s věkem přibýváme na váze a degenerujeme, kameníme, tvrdneme, kalcifikujeme – vápenatíme, ucpáváme se zbytečnou a nebezpečnou neživou hmotou. Nejsou to jen kameny ve žlučníku a močovém měchýři, ale i kámen uložený v celém těle, cévách, mozku, srdci, kloubech, pojivové tkáni, všude.


Ukládání anorganických látek v těle, jde hlavně o sloučeniny vápníku a hořčíku (kalcifikace), je jev dlouhodobý, nenápadný a nebezpečný. Ohrožuje nejvíce cévy, srdce, mozek, klouby…. Příčinou je používání tvrdé podzemní vody. Naopak kvalitní, měkká voda pročišťuje, rozpouští anorganický sediment v těle a odvádí ho ven a také odkyseluje. Pro naši domácnost používám na vaření kvalitní vodu získanou metodou reverzní osmózy (vodivost do 15 mikrosimensů/cm – μS/cm) a k pití a ředění rostlinných šťáv přivážím například strukturovanou (S) vodu z nedaleké studánky (160 μS/cm). Voda, která nám teče z kohoutku má vodivost 1800 μS/cm! Je k ničemu. Můj nejoblíbenější pramen (vodu z něj užíváme jen na pití) je od nás vzdálený 150 km., voda má vodivost 110 μS/cm a dokonalou chuť, pH, strukturu a složení. Tato voda je léčivá, díky své struktuře dobře zavodňuje, hydratuje tělo, vstupuje do jeho buněk. První zprávy o pozitivních účincích vody z tohoto pramene pocházejí z roku 1130. Jezdím tam každý týden, přivezu 400 l pro nás i přátele, je tam krásně.
Nabírání vody u pramene do 10 litrových nádob spojím vždy s procházkou v okolí pramene, kde „natankuji“ životní (prostorovou) energii…. Stinná místa v lesích, kde voda pramení jsou i místa, kde lze přijímat silnou životní energii z prostoru. Vnímání této energie a její uvědomělé přijímání se lze naučit, získat tu schopnost soustředěním. Pozitivně ladění lidé ji v blízkosti těchto pramenů vnímají velmi intenzivně, nastává rezonance a dokonalá vzájemná podpora pozitivního kvantového, energo informačního pole člověka a prostoru.
9
Ustupují zde nemoci, únava, starosti, melancholie a jiné zlé životní okolnosti…. Pozitivně ladění nemocní, kteří tato místa navštěvují, odcházejí viditelně posíleni bez ohledu na to, co je trápí a mnohé nemoci jsou působením této energie vyléčeny.

POŽÍVÁNÍ TVRDÉ PODZEMNÍ VODY POŠKOZUJE ZDRAVÍ.
Vodivost vody by neměla přesáhnout 200, optimální je do 140 μS/cm. Čím je voda vodivější, tím je tvrdší a škodlivější. Konduktometr se dá koupit už za 300 Kč.
Věnujme pozornost následující tabulce, čísla udávají měrnou vodivost (konduktivitu) vody v μS/cm., začíná to na padesáti a čím více, tím hůře. (Často se vodivost uvádí mS/m, to jsou pak hodnoty 10x nižší):

 

velmi dobré působení na pročištění                            050 - 089                   uS/cm - jednotka měrné vodivosti

dobré působení  na pročištění                                    090 - 139

uspokojivé působení na pročištění                             140 - 199

žádné působení na pročištění                                     200 - 299

již přitěžující organismu                                              300 - 599

silně přitěžující organismu                                           600 - 1250

nevyhovující jako pitná voda                                     nad 1250

Vědí to v Německu, Americe, Japonsku….., jen v Čechách, v Českém Brodě, Mladé Boleslavi a jinde teče z kohoutků extrémně tvrdá voda s vodivostí 1000 i více μS/cm a nikoho to nemrzí. Upozorňuji na knížku „Šokující pravda o vodě“, kterou napsal Paul Bragg, je i mnoho dalších. Dlouho jsem to nechápal a nepřikládal tomu význam, až jsem si uvědomil, že vše živé na povrchu suché země je zásobováno pouze destilovanou vodou. Je to voda dešťová. Jen „šikovný“ člověk se zásobuje vodou podzemní – jeden z jeho klasických a tragických omylů, jako bylo kdysi užívání olova, cínového nádobí, otevřeného ohně v nevětraných místnostech, chemických přípravků jako DDT atd. Zvířata ani rostliny ve volné přírodě se nenapájí podzemní mineralizovanou vodou, natož horkou, nebo s přídavkem cukru, umělých sladidel, alkoholu, kofeinu, barviv, kyselin..… nemají vrty a studny – a také neznají nemoce. Podzemní voda je skoro všude, stačí udělat studnu nebo vrt. Je čistá, krásně přefiltrovaná, ale má jednu chybičku – škodí. Voda je výborné rozpouštědlo. Dlouhým pobytem pod zemí rozpustila a přijala do sebe anorganické látky, tedy kámen. Vápník, hořčík i ty ostatní, méně rozpustné a jejich sloučeniny, které tvoří iontové a nikoli koloidní roztoky. Měla na to roky času. Tvrdá mineralizovaná podzemní voda je používána všude. Při výrobě pečiva, těstovin, nápojů všeho druhu, polévek atd. To je zoufalá chyba, kterou nikdo nebere na vědomí.na vědomí.

Demineralizovaná voda je zbavená anorganické zátěže, rozpuštěných minerálních látek, voda bez kamene. Ta je vhodná k pití i vaření, ať už je přírodní, nebo vznikla destilací, nebo filtrací - reverzní osmózou. Nejlepší je ovšem najít přírodní pramen měkké, strukturované (S) vody. Dešťová voda je sice měkká, destilovaná, ale při pouti znečištěnou atmosférou přijala prach, sloučeniny dusíku, síry a jiné nevhodné látky. Většinou je kyselá, protože se kysličníky dusíku a síry spojily s vodou a vytvořily slabé kyseliny. Kvalitní vodu je možno získat použitím filtrů na principu reverzní osmózy, je to nejlevnější. Zařízení pro domácnost i průmysl je běžně k dostání. Vodu zbavuje anorganické zátěže a současně všech nečistot, aniž by se spotřebovalo moc energie.
10
Používám kvalitní vodu také v pekárně při přípravě kvásku a těsta. Říká se, že není vhodná samotná k přímé konzumaci, já jí piji více než deset let a nepozoruji žádné poškození, naopak. Intenzivně pročišťuje. Ale nikomu to neradím, ať si to vyzkouší každý sám. Úplně nejlepší je ovšem kvalitní voda s vodivostí do 200 μS/cm z přírodního čistého pramene, tu piji nyní. To nemá konkurenci, pozitivní účinky jsou patrné velmi rychle. Mizí otoky, zbytečná nadváha, zdravotní nedostatky, urychluje se léčení……. Zajímejme se o to, co je diamantová voda, funguje prokazatelně. Vzhledem ke způsobu života a kvalitě vody jsou téměř všichni lidé dehydratovaní, trpí nedostatkem vody. Při tom mohou mít v těle mnoho litrů zbytečné vody, kterou tělo nemůže využít a nosí ji s sebou jako otok, balast, nadváhu, tato voda ztratila strukturu a proto obtížně vstupuje do buněk a zavodňuje je. Zůstává v mezibuněčném prostoru nevyužitá, způsobuje pouze otoky a potíže. Někteří badatelé této chronické, celoživotní dehydrataci připisují vznik téměř všech civilizačních nemocí a úspěšně tyto nemoci léčí podáváním kvalitní vody jako jediného nápoje, s dostatečným množstvím syrové, šťavnaté, místní rostlinné stravy, i zevně omýváním, obklady a koupelemi v takové vodě. Dobré výsledky léčby kvalitní vodou zevně i vnitřně mohu ze své praxe potvrdit, přicházejí většinou rychle, spolehlivě a téměř nic to nestojí. Praktikovat to může každý sám a bez jakéhokoli rizika. Je to asi vedle půstů a omezení příjmu nevhodné potravy nejdůležitější poznatek, související se zdravotní prevencí i léčením, se kterým jsem se setkal a který denně využívám.

Prostě to funguje. Jeden až dva litry kvalitní vody denně po malých dávkách a je to. Výzkum takové léčby probíhá úspěšně už mnoho let, ale kupodivu výsledky nejsou publikovány, ani uváděny do praxe, přesto že jsou skvělé. Dovedu si to vysvětlit jen tím, že na tom nejdou vydělat peníze, naopak, kdyby se tato praktika rozšířila, rozvětvený a velmi výnosný zdravotnický a farmaceutický průmysl by přišel o zákazníky a zisky. A druhý jasný důvod je na naší straně, je to rozkoš z požívání něčeho docela jiného, než je prostá voda a rostlinná, z části syrová strava - to už je osobní problém každého z nás. Ptali se jedné paní ve věku 105 let co jí a pije. Uvedla celkem běžnou skromnou stravu, ale - po celý život pije jen kvalitní vodu z oblíbeného pramene. Je ve výborné kondici a náladě, nikdy moc necestovala.

Kvalitu vody můžeme doma vyzkoušet různými způsoby. Stejná zrna nebo semena za stejných podmínek zalijeme různou vodou a sledujeme. Která zrnka lépe a rychleji klíčí - tam je lepší voda. Zvířata ji pijí raději. Železné předměty ve strukturované a měkké vodě pomaleji rezivějí, nebo nerezivějí vůbec. Čím méně zbytku po sobě zanechá voda když se odpaří, tím je lepší (měkčí) atd. Na zjištění tvrdosti a kyselosti vody můžeme koupit indikační testovací papírky i přístroje, jednoduchý konduktometr na měření vodivosti stojí pár stovek, najdete ho na internetu. Také kyselost vody by měla být co nejnižší, čím má voda vyšší pH, tím je lepší (6 a více).

Kvalita vody v prostředí stále klesá, je mnoho špíny. Na oknech se v zimě většinou už nedělají květy jako před padesáti léty, ale jen šedý flekatý povlak. Ničíme vodu ve velkém, pak se divíme, jak jsme sami poničeni. Voda má paměť, pamatuje si jak s ní zacházíme a vrací nám to. To není pohádka, ale realita, kterou nikdo nebere na vědomí.

Tělo má své programy pro zvládání sucha, tedy dehydratace. Jsou to alergie, astma, vysoký tlak krve, cukrovka, migréna, deprese, bolesti, záněty, cisty, nádory, ztráta odolnosti, zkrátka bolesti a nemoci. Nic nenahradí čistou, pramenitou vodu. Žádný nápoj, káva, čaj, šťávy, piva, vína, destiláty, limonády, minerálky a balené vody, voda z podzemí, z kohoutků, ze studní a vrtů. Každý z těchto nápojů má svůj vlastní program. Tělo ale potřebuje základní tekutinu - vodu, která žádný program nemá. Záleží na čistotě a svobodě této vody, protože program jí teprve tělo podle své potřeby udělí. Je to jako bych měl něco napsat, ale k dispozici bych měl stále jen popsaný papír. Voda, která už v těle je má program, už byla použita a pro nové funkce není vhodná. Nápoje obsahující rozpuštěné látky, sladidla, alkohol, kofein, barviva, kyseliny a jiné chemické látky už mají vlastní chemický program, často velmi negativní, a pro potřebu těla jsou k ničemu, nebo škodí.

Proto je třeba pít čistou, pramenitou, kvalitní vodu.


DEHYDRATACE JE ČASTOU PŘÍČINOU BOLESTI, ÚNAVY, NEMOCÍ…..
11
Je-li v těle nedostatek tekutin, projeví se to žízní. Když se napijeme čehokoli, žízeň pomine. Je to stejné jako v autě, když přístroj hlásí, že nádrž je prázdná. Když do nádrže natankujeme cokoli, přístroj hlásí, že nádrž je plná. To ale neznamená, že auto pojede a že se nepoškodí. Je nutné, aby to, co jsem natankoval bylo to správné palivo pro ten určitý motor. U naftového motoru je to kvalitní čistá nafta a u člověka je to čistá, kvalitní, strukturovaná, tedy přírodní, nepoškozená měkká voda. K tomu nás kdysi příroda vybavila v době, kdy žádné jiné nápoje, ani studny a vrty nebyly. Taková voda má určitou strukturu, která umožňuje její proniknutí do buněk těla a tím jejich napojení, zavodnění a tudíž správnou funkci. Když s vodou cosi provedete, třeba ji převaříte, nebo do ní něco přidáte, nějaké chemikálie, cukr, proženete ji nějakým kovovým elektrickým čerpadlem a trubkami atd., struktura vody, tedy uspořádání molekul vody do určitých prostorových forem (klastrů) zaniká a proniknutí vody do buněk je proto obtížné. Voda se hromadí v mezibuněčném prostoru, v pojivové tkáni, tvoří otoky, nadváhu, komplikace, tělo má spoustu vody, kterou nemůže využít, ale - nemá žízeň, proč taky, když má spoustu vody, má natankováno. Při tom ale je ve stavu dehydratace, buňky jsou zcvrklé jak sušené švestky a nemohou plnit řádně svoji funkci. To je velmi důležité, zásadní, zkusme pít kvalitní vodu, výsledky jsou nad očekávání dobré, rychlé, překvapivé. Nejenom že nepijeme kvalitní vodu, kterou tělo nutně potřebuje, ale dokonce pijeme nápoje a jíme pokrmy, způsobující vysávání vody z buněk, dehydrataci. Je to káva, čaj, alkohol, cukr, sůl, maso a bereme i takové „léky“.


Jestliže tělo nemůže dát najevo dehydrataci žízní, dává ji najevo bolestí, indispozicemi a nemocemi. Proto také pití kvalitní vody tlumí bolesti a léčí nemoci. Už opravdu nevím jak to mám zvýraznit, podtrhnout a opakovat, aby si toho ty zástupy nemocných, obtloustlých a bolavých lidí všimly. Nedostatečný příjem čisté strukturované vody stojí za většinou zdravotních problémů. Ví se to už dávno. Dokázaly to renomované vědecké týmy, ústavy, kliniky na celém světě, je to dokonale ověřené. Nechápu tedy, proč téměř nikdo není schopen ani ochoten opatřit si a pít kvalitní vodu. Nerozumím tomu. Možná proto, že to, co teče z kouhoutků a říká se tomu voda je tak páchnoucí a chuťově odporné, že už si s tím nemohu ani vyčistit zuby a lidé to považují za vodu k pití. Tak se kazí pověst vody jako nápoje. Lidé ani nevědí, jak dobrá pramenitá voda chutná, nikdy se s ní nepotkali. To je hezká ukázka odcizení, ubohosti této pokročilé civilizace a zoufalého života ve velkých městských aglomeracích daleko od přírody.

Mám rád, uctívám a využívám to, co funguje, přináší užitek a eliminuje utrpení. Co tomu říká věda a veřejnost je mi celkem jedno. Piji vodu.


ZELENINA.

ZELENINA JE ZÁSADITÁ, ZÁSADOTVORNÁ, to je velmi dobré. Měla by být každodenní součástí stravy, často i syrová. Má ochlazující, uklidňující a uvolňující účinek. Tepelnou úpravou se okyseluje a ničí se její blahodárné bioaktivní složky. (Nedoporučuji častou konzumaci brambor, tam je mnoho škrobu stejně jako v obilí, způsobují kolísání hladiny cukru v krvi a po čase metabolický syndrom, cukrovku…..).
Dlouhodobá, pravidelná a stále rostoucí spotřeba cukru, soli, kávy, alkoholu, vařené denaturované a chemicky upravené stravy obilného a živočišného původu způsobuje bolesti, překyselení, dehydrataci, nedostatek vitamínů, vlákniny a enzymů, zácpu, nadváhu, břichatost, hyperaktivitu, agresivitu, chronické stresy a únavu, neschopnost se soustředit, napětí, deprese, degeneraci, nemoci, ztrátu instinktu a intuice... Konzumace zeleniny má opačné účinky.

Většina lidí nejí syrovou zeleninu vůbec, nebo jen výjimečně, stejně jako nepije vodu a zelený nápoj. Je to ve stravování nedostatek zásadní. I já se musel do zeleniny nutit, než jsem jí přišel na chuť, naučil se ji upravovat tak, aby mi chutnala a příliš se úpravou neznehodnotila. Stejně tak to bylo s pitím čisté vody a zelného nápoje. Jde jen o zvyk.

Naklíčená semínka, obilná i jiná (žito, ječmen, luštěniny, řeřicha, vojtěška….) jsou také velmi hodnotná syrová zelenina! Je snadné klíčky připravovat a jíst, klíčky se dají i koupit, je třeba se zajímat, ale některé mi nechutnají, třeba řeřicha je moc hořká. Klíčky většinou nevynikají příjemnou chutí a tak máme-li dostatek kvalitní, čerstvé syrové zeleniny a pijeme-li pravidelně zelený nápoj, nemusíme se jimi moc
12
zabývat. A v zimě pozor, mají výraznou odstředivou energii, ochlazují stejně jako káva, ovoce, hlavně exotické, alkohol, cukr, mák a ostatní olejnatá semena… tak opatrně, abychom neumrzli, nebo moc neprotopili!

Čerstvá, nejlépe syrová zelenina, to je 70 až 95 % nejlepší organické vody s koloidně rozpuštěnými minerály a zbytek organická, dobře stravitelná zásaditá výživa a důležitá pročišťující vláknina.

Škodilo mi nepřiměřené požívání koncentrované stravy. To je strava s malým obsahem vody – běžné pečivo, suché výrobky z mouky plné tuku, vajec, cukru, soli a anorganických chemikálií, nebo strava s velkým obsahem energie v malém objemu - cukr, tuk, alkohol…. Koncentrovaná strava překyseluje a otevírá cestu množení škodlivým mikroorganismům (viry, bakterie, plísně, houby, kvasinky…) a rakovinným buňkám, je příčinou dehydratace, metabolického syndromu, cukrovky, srdečně-cévních a nádorových onemocnění. Velmi prospěšná je naopak nekoncentrovaná strava, která obsahuje dostatek organické vody a jemně rozptýlenou energii - středně složité cukry - a tou je zelenina. Čím méně chemikálií je při jejím pěstování použito a čím lepší je půda, na které vyrostla, tím je hodnotnější. Čím méně je před konzumací tepelně upravená, tím lépe.

Najděme si druhy, které nám chutnají, je to divné, ale každý má rád něco jiného, někdo nesnáší zelí a miluje kapustu a jiný naopak, stejně je to s květákem a brokolicí, celerem a petrželem, česnekem a cibulí atd. Máme-li ve svém okolí pěstitele organické zeleniny, velmi si toho važme a máme-li čas a možnost pěstovat vlastní zeleninu bez chemie, s kompostem, tak je to báječné. Krom získání skvělé potravy si všestranně procvičíme tělo na čerstvém vzduchu. Lidé šlapou na rotopedech, dřou se v dusných posilovnách…., místo aby s citem a moudře pracovali na zahradě, v sadu, nebo fyzicky dělali něco užitečného. Ne každý k tomu má příležitost. Jistě. Ale kdo chce a má zájem, ten si ji časem vytvoří.

Považuji zeleninu a zelený nápoj za nejdůležitější a nejpřirozenější složku potravy člověka. Od té doby, co peču kysaný žitný bio chléb ASON, je zelenina s tímto chlebem základem mého jídelníčku. Chléb je lehce kyselý, zelenina lehce zásaditá a dobře se spolu snášejí, tvoří rovnováhu. Zelenina může být syrová, nakládaná, tepelně upravená (hlavně v zimě) - blanšírovaná, dušená, vařená, zapékaná i grilovaná. Vaříme denně polévku, jejímž základem je zelenina, obilná zrna, luštěniny a koření – kmín, majoránka, pepř, vavřín ….. Často jíme syrovou zeleninu. Děláme saláty, šťávy z mrkve, z celeru, petržele, zázvoru, jablek, brambor, zelí, červené řepy atd. Šťávy ředíme kvalitní vodou, jak to vždy propagoval Dr. Norman Walker. Číst jeho knihy je pro mne velké potěšení, jsou na internetu (dožil se díky dobré životosprávě více než sta let). Největší předností šťáv oproti celé zelenině a ovoci je, že většina škodlivých látek, chemikálií, používaných při pěstování je přítomna v dužině, v pevné složce rostliny či plodu a šťáva je proto relativně čistá. To je dobrá finta, když nemáme rostlinnou surovinu v bio kvalitě.

Divoká zelenina je zdarma, není za peníze ani z lásky, je to skutečný dar přírody. Sklízím ji ve správný čas na vhodném (čistém) místě. Tyto rostliny obsahují hodně životní energie, enzymů, vitamínů, vlákniny a minerálních látek v té nejlepší organické podobě a těch je v dnešní denaturované stravě kritický nedostatek. Jsou samostatné, zdatné a odolné. Člověk přejímá vlastnosti toho, co jí a tyto vlastnosti jistě stojí za to. Medvědí česnek sklízím v lese koncem března a v dubnu, než začne kvést. Tak, jak ho přinesu z lesa ho natlačím do skleniček a zmrazím. Používám ho pak po celý rok do polévek, salátů, pomazánek, jím ho samotný, dělám z něj zelený nápoj….. Sušit ho není dobré, protože ztratí šťávu, česnekovou chuť a vůni. Následují kopřivy, pampelišky, žabinec, šťovík, hluchavky, jitrocel, bodláky…..


ZELENÝ NÁPOJ.
Podivuhodnou moc při odvykání od škodlivin, především potravy živočišného původu, alkoholu, cukru a jiných drog a při celkovém ozdravění, pročištění a detoxikaci má zelený nápoj. Jako by tělo dostalo to, na co léta čeká a radostně odstartovalo nový život. Když jsem začal pít kvalitní vodu a zelený nápoj, dostavily se klasické eliminace, generální úklid, očista. Zahlenění v průduškách, krku i nose, kašel, rýma, hnisavé boláčky na nohách, únava….. Kdybych instinktivně necítil, že se jedná o pozitivní proces, byl bych z toho dost nešťastný. Zelený nápoj piji po celý rok dokud je na záhonech a v přírodě trochu zeleno a pak beru zelené z mrazáku.
13

Zelený nápoj vznikne tak, že listovou zeleninu, divokou nebo pěstovanou, zelené rostliny buďto rozmixuji a pak přecedím, nebo protáhnu odšťavňovačem, ale musí to být ten co lisuje, ne odstředivý. Lisovací odšťavňovač je drahý, používám GREEN LIFE – TWIN GEAR, který stál 25 000 Kč. Ovšem mixér má skoro každý. Mám raději mixér, protože se snadněji čistí, ale některé zdroje uvádějí, že nápoj nemá obsahovat vlákninu, tedy má být lisovaný. Nevím, proč by zbytky vlákniny z mixéru měly škodit. Takže zelené rostliny – kopřiva, hluchavka, pampeliška, řeřicha, jitrocel, bodláky, lopuch, špenát, medvědí česnek, žabinec, řebříček, kostival, šťovík, mihuna, rokola, brokolice, kapusta, celer, petržel, kadeřábek, jetel, ječmen, žito, kontryhel, vojtěška, zelí, salát atd., pokud možno čerstvé vložím do mixéru, zaliji vodou, rozmixuji, přeliji přes sítko a vypiji. Může se to podle potřeby ještě ředit vodou a pít po celý den, neohřívat, skladovat v chladnu a tmě, ne dlouho. Přidat k zelenému je možno bramboru, mrkev, jablko, kedluben, cibuli, česnek, kořen celeru, petržele, řepy, zázvoru, různé koření, kurkumu, pepř atd. podle chuti, momentální možnosti a potřeby. V zimě si dělám zelený nápoj z medvědího česneku, který mám v mrazáku.

Chuť na to, co se nemá jíst a pít při pití zeleného nápoje pozoruhodně ustupuje. Odvykání je přirozené, nenásilné, příjemné. Tento nápoj může po nějakou dobu sloužit jako jediná výživa. Má skvělé detoxikační, antioxydační, pročišťující, léčivé, protizánětlivé, dezinfekční a alkalizující účinky. Zlepšuje metabolismus, přenos kyslíku, odolnost, dodává enzymy, vitamíny, bio aktivní látky, hydratuje. Má silný energetický potenciál a tak je přínosem pro energetiku organismu. Je to cítit. Velmi účinnou složkou je chlorofyl. Každému doporučuji pít od jara do podzimu ráno i během dne zelený nápoj. Má příjemně nahořklou chuť, která se dá vyladit různými přídavky zeleniny a koření. Pořizovací cena této potravy ze zahrádky a volné přírody je nízká. Jako jinde, i zde se ukazuje, že za to podstatné se neplatí. Tak to mám rád. Objev zeleného nápoje byl v mém životě opravdu významným mezníkem. Pozor, ochlazuje, v zimě opatrně. Pro více informací zadejte do vyhledávače „zelený nápoj“, „chlorofyl“….


OVOCE, PLODY, OŘECHY, SEMENA.
To je velmi přirozená potrava. Ovoce je zdrojem jednoduchého cukru, fruktózy, která má nízký glykemický index a je vhodným palivem, pohonnou hmotou pro buňky. Většina potravy, kterou sním se musí trávením předělat na jednoduchý cukr, který je pak za pomoci inzulínu přeměněn buňkami na energii a odpad. Přeměnit tuky, nebo bílkoviny, jedno jestli rostlinného nebo živočišného původu, na jednoduchý cukr je časově i energeticky náročný proces a odpadu mnoho. Ale jednoduchý cukr z ovoce se rychle dostává do krve a k buňkám. To je velmi výhodné, čisté, úsporné s minimem vedlejších produktů a odpadu.

Ovoce ale ochlazuje, takže v zimě je to nepříjemné, hlavně pro ženy, které se hůře než muži zahřívají. Mnoho lidí, a právě žen jí v zimě ovoce, dokonce exotické a pije kávu, alkohol, čaje, sladké nápoje, to vše ochlazuje – a pak se diví, že je jim stále zima. Je to nepříjemné, zbytečně promrznou, protrpí a protopí, nebo dokonce onemocní. V zimě na ovoce pozor, na exotické zapomenout! Hlavně na to mysleme při výživě dětí. Když jsme byli mladí a neznalí, dávali jsme ráno dětem na horách v zimě mandarinky aby měly vitamíny a v 10 hodin už jsme šli ze sjezdovky domů, protože byly dětičky promrzlé a pak někdy i nemocné….. No, nevěděli jsme.

Při trávení fruktózy i jiného cukru však nesmí být v krvi zvýšená hladina tuku! Pak dochází k pokrytí cévní stěny, inzulínových receptorů a molekul cukru i inzulínu tenkou vrstvou tuku a proces vstřebání, metabolizmu cukru, jeho přeměna na energii se výrazně zpomalí. Co by mělo trvat minuty, trvá hodiny. Cukr je tím v krvi zadržen a roste tam jeho množství, nemůže postupovat dál a spotřebovávat se, roste jeho koncentrace – nastává hyperglykemie, moc cukru v krvi a současně únava, nedostatek energie. Vzniká cukrovka druhého typu. Pivo a bůček, to je tuk a cukr, staročeská lahůdka. Dochází k nepřirozenému kolísání hladiny cukru v krvi, což je velmi nepříznivé a způsobuje to nesnáze - kolísáním nálady a kondice počínaje až po vznik civilizačních nemocí. Pro správnou, rovnovážnou funkci organismu je jednou z nejdůležitějších podmínek vyrovnaná hladina cukru v krvi i rovnováha zásad a kyselin, co nejstálejší hodnota ph a to s hladinou cukru úzce souvisí.

14

Kápneme-li na hladinu rybníka trochu oleje, roztáhne se ihned po hladině a oddělí vodu od vzduchu. Kyslík přestane vcházet do vody a pára do vzduchu, nastanou problémy pro život ve vodě i ve vzduchu. Stejně tak působí přílišná mastnota v krvi, vždyť základem krve je voda. Kdo má příliš tuku v krvi? Ten, kdo se přejídá, jí tučné, nejhůře večer před spaním, má nadváhu a časem cukrovku, lépe řečeno tukovku…..

Je správné jíst ovoce a pít ovocné šťávy - odděleně od ostatní stravy. Hodinu až dvě před a po konzumaci ovoce se nemá jíst nic jiného. Samotné ovoce se totiž v žaludku nezdrží, putuje rychle dál do střeva, kde ovocné cukry prochází stěnou střeva a postupují dál k buňkám, nejsou-li zdrženy tukem v krvi, jak jsem uvedl výše. Jíme-li ovšem současně s ovocem jinou potravu, která se tráví v žaludku, ovoce je s ní v žaludku zastaveno, zadrženo a začne kvasit. Při kvašení vznikají alkoholy, kysličník uhličitý a další nevhodné až jedovaté plyny a látky, dochází k únavě, překyselení, nadýmání, autointoxikaci, nepříjemným pocitům a bolestem. Trávení tuků je pomalé a tuky se zdržují dlouho v krvi, hodiny až desítky hodin. Proto je nevhodné jíst kdykoli příliš tučnou stravu, chci-li, aby výživa ovocem a zeleninou, která je nesporně nejvhodnější, probíhala zdárně. Ovoce, které sním dnes, samotné, správně, odděleně od ostatní potravy sice projde hladce a bez kvašení žaludkem, ale v krvi se potká s tukem, který jsem snědl včera, nebo ještě dříve a tak nemůže být ovocný, ani jiný cukr řádně stráven a využit a hromadí se v krvi (hyperglykemie, cukrovka…) a tělo při tom hladoví a je unavené.

Ovoce má silný expanzivní, uvolňující a ochlazující účinek, proto je vhodné se s ním živit převážně v teplém prostředí a při velkém napětí a tělesné námaze. Jinak se nezbavíte nepříjemného pocitu zimy, může působit záněty, vředy, vyrážky…, takže – jestliže u zeleniny nejsou téměř žádná omezení, s ovocem se musí opatrně, je příliš expanzivní…. Někteří lidé jsou alergičtí na všechno ovoce, jiní jen na některé druhy. Nutno vyzkoušet, u každého je to jinak. Nejezme, na co nemáme chuť, nenuťme děti do jídla, na příklad do ovoce, když na něj nemají chuť. Také často instinktivně nechtějí maso, mléko…. Ony ještě mají instinkt, který u dospělých většinou už vyhasl.

Není ovoce jako ovoce. Užasl jsem, když jsem se dozvěděl, kolik postřiků a práškování má za sebou sad, jabloně a jablka za jednu sezónu, jak jsou jablka skladována, jak je sklízen a ošetřován banán, rajče…, než doputuje do Čech na stůl. Chemie a zase chemie. Malá a pevná jablíčka z nepočetných skupinek jabloní u nás v podhůří jsou docela něco jiného, než přešlechtěná obrovská a nádherná jablka z velkých sadů. Jakmile se potrava produkuje, skladuje, zpracovává ve velkém, dopravuje na velké vzdálenosti – velké sady, sklady, lány, velkochovy zvířat, sila na obilí, automatické výrobní linky, dovoz z daleka....., vždy je nutné aplikovat konzervanty, chemii proti škůdcům, plísním, ozařování, antibiotika, insekticidy, pesticidy, herbicidy, barviva a další chemikálie umožňující skladování ve velkém, umělé dozrávání, strojní zpracování, a tyto chemikálie už v potravě zůstávají a velmi škodí, o tom není pochyb.

Zralé ovoce je většinou zásadité a zásadotvorné a jeho konzumace hraje důležitou roli při hydrataci, odkyselování a pročišťování těla. V teplém období je výborné jíst dopoledne, nebo celý den jen ovoce, pokud ho dobře člověk snáší.

Za posledních 10 let klesl obsah biologicky hodnotných látek (vitamíny, minerály) v zelenině a ovoci z obchodů až o 80 %. Je to způsobeno hlavně velkovýrobou, chemizací, předčasnou sklizní nedozrálých rostlin a plodů, dlouhým skladováním a dopravou na velké vzdálenosti, uměle vyvolaným dozráním za pomoci chemie (plynů) a ozařování…. To vše kvůli požadavku obchodů a hlavně velkoobchodů (řetězců) na trvanlivost, plynulé a laciné dodávky všech druhů bez ohledu na roční dobu, na sezónu. Proto si važme všeho, co je správně vypěstováno a sklizeno zralé, v sezóně, v našem regionu, produktů z malých a dobře vedených zahrad a sadů, kde se nepoužívá chemie, vyhledávejme je, zakládejme je a pracujme tam. Čechy jsou rájem jablek, třešní, hrušek, švestek….. a nadšených sadařů.

OLEJNATÁ SEMENA jím pravidelně, ale jen v teplém období, protože ochlazují, hlavně mák. Používám mlýnek na mák, na kterém si umelu 2 -3 kávové lžičky směsy máku, sezamu, lnu, slunečnicového nebo
15
konopného semínka… střídám to. Někdy ta umletá semínka použiji na omaštění polévky, pomazánky nebo salátu, nebo si z nich s trochou oleje dělám pomazánku na žitné topinky s česnekem….
Občas si sednu k oříškům a pochutnám si. To je dobrá dávka toho nejlepšího tuku a bílkovin. Ale jím jen ořechy z našeho regionu, vlašské a lískové. Louskám ořechy až při konzumaci, jinak po ztrátě ochranného obalu rychle plesnivějí. V žádném případě nejím arašídy a hlavně arašídové máslo, skoro vždy obsahuje aflatoxin – produkt plísní, které ořechy napadají, ten se podílí na vzniku rakoviny. Sója, arašídy a ostatní potraviny z daleka dopravované přes moře bývají skrytě plesnivé. To nejím. Vysadil jsem na zahradě vlašské a lískové ořešáky.

A není to jen divoká zelenina, kterou najdeme ve volné přírodě, bez sázení, zalévání a další práce a péče. Příroda nám dává bezinky, lipový květ, šípky, trnky, houby, lesní plody atd. Tyto divoké rostliny, plody, květy, kořeny…… jsou odolné, nezávislé, zdatné, samostatné a tyto vlastnosti se nám hodí, jak už jsem psal. Úžasným plodem jsou šípky, které sklízím na podzim a během zimy, když přemrznou a užívám je pak celý rok. Nic to nestojí, jen trochu času při sběru. Usušené je kdykoli během roku namočím a druhý den, když změknou je prsty rozmačkám, nechám další den vyluhovat, přecedím a vypiji, nápoj má skvělou sladkokyselou chuť, zaliji to další vodou, kterou další den zas vypiji a zbytek dám do kompostu. Tak z 25ti usušených šípků mám asi litr chutného nápoje s perfektně zachovanými vitamíny, enzymy….., protože se nevařil. To nejlepší je jen za trochu péče, snahy a aktivity. Peníze nejsou třeba.

OBILNÁ POTRAVA.
RAFINOVANÁ obilná strava z bílé mouky bez vlákniny a klíčků, rychle průmyslově zpracovaná je podle mé zkušenosti společně s potravinami živočišného původu a cukrem nejškodlivější složkou potravy, hlavně proto, že jí je moc, je koncentrovaná, plná chemikálií a převládá ozimá pšenice, obsahující škodlivý pšeničný lepek gliadin. Jím obilnou stravu jen zřídka a při dostatečné námaze, zatížení, aby se její kyselost stačila zneutralizovat a spotřebovat a hlavně se vyhýbám pšenici.

Žito, ječmen, oves, jáhly, pohanku, kukuřici ano, pšenici ne. Místo abychom jedli vařená nebo hrubě rozemletá a dál zpracovaná celá zrna, jíme výrobky z hladké bílé mouky, to je jen jemný práškový lepek a škrob s velkou povrchovou plochou, na kterou mohou ihned působit trávící enzymy a rychle měnit škrob na krevní cukr. To je velmi nepříznivé, vznikají výkyvy v koncentraci cukru v krvi, ztrácí se citlivost na inzulín, vzniká cukrovka, poškozují se důležité struktury těla, kvalita krve, urychluje se stárnutí a nástup s ním souvisejících nemocí. Žito, oves a ječmen (kroupy) jsou v pořádku, ale nesmí toho být moc a ne v podobě hladké mouky.

Pšenice ale velmi škodí a výrobků z ní je na trhu nejvíc. Skvělé jsou jáhly, luštěniny a pohanka, to zahřívá, vřele doporučuji jako přílohu, kaše, sladké i slané provedení, do polévek, salátů, hlavně v zimě. Rýži nejím, protože zahleňuje, což je jednak nepříjemné, hůře se dýchá, jednak škodlivé, zahlenění je prvním předpokladem vzniku zánětů, které pak spustí cukr….., podporuje množení parazitů….

Pečivo, knedlíky, těstoviny, moučníky, omáčky a polévky zahušťované rafinovanou hladkou moukou lidskému zdraví škodí pro vysoký obsah chemikálií, škrobu a lepku a nepřítomnost vlákniny a klíčků. Tyto potraviny způsobují ve střevech škodlivé kvašení a zanesení usazeninami.


NEJHORŠÍ JE PŠENIČNÝ ŠKROB A LEPEK.
Osivo je důkladně chemicky ošetřeno, stejně jako lány, do kterých je zaseto. Během roku se aplikuje práškování a postřiky, je jich několik, chemie proti plevelům, škůdcům, nemocím, anorganická hnojiva. Sklizené obilí se skladuje v silech, kde je velký tlak a těžko regulovatelná vlhkost a teplota a tak se k obilí musí přidat vydatná chemická ochrana proti plísním. Tyto chemikálie už v obilí zůstanou, jdou těžko oddělit, ani se o to nikdo nesnaží. Je jich hodně a jsou samozřejmě škodlivé. Ve mlýně se z rozemletého obilí se všemi těmi chemickými přísadami oddělí klíčky, aby mouka při dlouhém transportu a skladování nežlukla, nezhořkla a dlouho vydržela. Klíčky totiž obsahují tuk. Dále se oddělí vláknina – obal zrna, aby se mouka pekařům lépe zpracovávala a byla pěkně bílá a pak i pečivo, aby těsto lépe kynulo a hlavně aby při pečení drželo tvar. Tedy se oddělí to nejcennější - klíčky a vláknina - a dá
16
se to jako odpad do krmných směsí pro dobytek. Zní to jako hloupý vtip, ale je to tak. Zbude bílá mouka, která je tvořena jen lepkem, škrobem a chemikáliemi, které byly přidány zemědělci, ve skladech, mlýnech, výrobnách směsí pro potravinářský průmysl a ještě v tomto průmyslu při výrobě pečiva, těstovin, lahůdek…. Žádná sláva. Chyby, které se tolerují, ale naše tělo je nepromine. Málokdo si spojí své smrtelné onemocnění s pšeničnou moukou a dobrotami, které jsou z ní vyrobeny - rohlíky, chléb, knedlíky, moučníky, těstoviny, uzeniny….

Lepek je složitá rostlinná bílkovina a lepí, škrob je složitý rostlinný sacharid a škrobí, teplem se mění na dextrin, směs hydrolytických produktů škrobu, což je vodou rozpustné lepidlo. Obojí, je-li konzumovánove velkém, pravidelně a dlouhodobě - škodí. Co je zalepené a naškrobené, třeba střevo, těžko může fungovat. Při teplotě nad 200 st. C vznikají ze škrobu a lepku nebezpečné mutageny a karcinogeny – akrylamidy a další, napadající nervový systém…. Z mouky se vyrábějí směsi pro pekárny a jiné potravinářské průmyslové provozy, do kterých se přidávají další chemikálie na dosažení správné konzistence, přilnavosti, lepivosti, trvanlivosti, vláčnosti, chrupavosti, chuti, barvy, správného kynutí těsta a konečně i vzhledu, váhy a vůně výrobku. Často se přidává další pšeničný lepek gliadin (vzniká jako odpad ve škrobárnách), aby těsto lépe drželo tvar, přidává se rozemletý vápenec (kámen) aby to bylo těžší a více se vydělalo atd. Přidávají se chemikálie, umožňující zpracování těsta na automatických linkách, aby těsto nehrudkovalo, nespékalo se, nelepilo se na stroje, emulgátory, aby se to lépe promíchalo atd. Je té chemie a „zlepšujících“ přísad příliš a opravdu škodí. Často jsou přidávány pouze ze zištných důvodů, třeba aby se zvýšila váha a tedy i cena výrobku (rozemletý kámen - vápenec)…..

Povrch střeva je jemně členitý, aby byla jeho plocha co největší. Stěnou střeva dochází ke vstřebávání živin a současně v opačném směru k vylučování odpadu z těla do tráveniny. Je-li stěna střeva pokryta lepkavou a mazlavou hmotou nestráveného pšeničného lepku a škrobu, nehledě na mléčný kasein, nemůže tato životně důležitá výměna řádně probíhat, tělo není dostatečně živeno, má stále hlad a škodlivé látky se v něm hromadí, nemohou odcházet, vzniká zácpa, množí se paraziti…..

Mimoto pšeničný lepek i škrob pronikají poškozenou stěnou střeva do krve, která tím houstne a nedostane se pak do tenkých kapilár, zhoršuje se prokrvení, zvyšuje se kyselost prostředí, která je příznivá a nutná pro množení škodlivých mikroorganismů (kvasinek, hub, virů, bakterií, plísní…) a rakovinných buněk. I ostatní životně důležité funkce krve jsou omezeny. Lepek se ukládá v celém těle společně s tím co na sebe nalepil, s tukem a anorganickými látkami z tvrdé vody….. Je to zjednodušená představa, ale následky jí odpovídají, jsou dlouhodobé, nenápadné a zlé. Projeví se krutě za desítky let a těžko se to pak spravuje. Ucpaný srdečně-cévní systém, nádory, cukrovka, poškozené střevo, bolestivé klouby, křehké kosti, špatná nálada, melancholie, agresivita …. Pokud se při zpracování mouky ve velkovýrobě (v pekárnách a jinde) používají mikroorganismy, kvasinky
(droždí) a bakterie, jsou to speciální kmeny vyšlechtěné tak, aby biologické procesy z ekonomických důvodů probíhaly co nejrychleji a nezdržovaly výrobu. Tyto kvasinky a bakterie ale většinou nejsou přirozenou součástí střevní mikroflóry, nejsou s člověkem „kompatibilní“, symbiotické. Totéž platí na příklad o bakteriích používaných při výrobě jogurtů. Pro tělo představují zátěž, kterou je nutno vyloučit, dochází k přetížení ledvin……


Pšeničný lepek způsobuje chronický zánět tenkého střeva (celiakie) a také (společně s nadbytečným tukem) blokuje funkci inzulínu a jeho receptorů a narušuje tak základ metabolizmu, což může být příčinou dlouhé řady problémů od předčasné únavy po cukrovku a další četné navazující civilizační choroby. Začíná to metabolickým syndromem z poškozené výměny látkové už na buněčné úrovni. Lepek také způsobuje svou lepivostí aglutinaci, slepování červených krvinek a tak omezuje jejich funkci a podporuje bujení plísní v těle a v krvi. Plísně napadají a poškozují především shluky červených krvinek.

Bílá mouka z jakéhokoli obilí je tvořena jen lepkem a škrobem a tak se nekazí a může se dlouho skladovat. Dlouhá trvanlivost bílé mouky je pro velkovýrobu výhodná. Lze ji dlouho skladovat, přepravovat na velké vzdálenosti, ale…. Mnoho druhů pečiva, těstovin, knedlíků, moučníků a dalších výrobků z hladké, bílé obilné mouky se na moderních zařízeních za pomoci chemie vyrobí kdykoli, rychle a lacino. Ovšem, jsou
17
těžko stravitelné, zalepují střeva, podílejí se na překyselení, zahleňují, snižují odolnost, poškozují kvalitu krve a prokrvení, jsou příčinou hyperglykémie a po létech je tu cukrovka a její děsivé následky…. Zahlenění z pšeničné mouky a mléka je předpokladem vzniku zánětů, které odstartuje cukr. Kvůli velké konzumaci mléčných a moučných potravin a také rýže a ovsa je zahlenění rozšířené a je tak snížena odolnost a otevřena cesta zánětům, infekcím, epidemiím….., neboť spotřeba cukru je také nepřiměřeně velká.

Proč v Africe řádí malárie a AIDS? Lidé jsou tam postiženi sníženou odolností. Proč? Potravinová „pomoc“ Africe spočívá v dodávkách bílé pšeničné hladké mouky, sušeného mléka, cukru, tuků, rýže…..

Jak by se mělo obilí pěstovat, skladovat a zpracovávat, aby neškodilo? A jak by se mělo upravovat, aby pokrm z něj byl dobře stravitelný? Používat celá zrna, nebo je hrubě umlít (šrotovat) a nic z toho neoddělovat. Mlít na kamenném mlýnu, který nedegraduje, nepoškozuje vlákninu jako ocelové válcové mlýny. Semleté obilí používat čerstvé, aby nestihlo zoxidovat, vyčichnout a začít plesnivět. Důkladně provlhčit, nechat v klidu proběhnou přírodní kvašení a případně i kysání a citlivě tepelně upravit. Co nejméně pšenice a rafinované mouky. Nebo nechat zrna vyklíčit a jíst klíčky, nebo přidat do pečiva, polévek, salátů, pomazánek…. To vše je ale pracné a tudíž neekonomické. A co nemoce, utrpení, zhodnotí to nějaký ekonom?

Pěstovat obilí organicky, ekologicky, bez použití chemikálií. To dnes již není problém, jen těch „čistých“ polí přibývá pomalu, nebo nyní už zas možná ubývá, protože o zemědělskou bio produkci není dostatečný zájem. Žádné velké lány, žádné chemikálie, jen biologická a mechanická ochrana a péče zodpovědného člověka, který o tom něco ví. Používám ve své pekárně ASON jen organicky pěstované suroviny, žito, kmín, papriku, česnek…. A také jen kvalitní vodu bez anorganické zátěže, velmi měkkou, vyčištěnou metodou reverzní osmózy.

Skladovat v menších objemech jako kdysi, ne v silech. To proto, aby k obilí mohl vzduch a nemusely se do něj přidávat chemikálie proti plísním.

Zpracování. Je dobré mlít zrna krátce před zpracováním na těsto. Rozemletá hmota nežlukne a zůstane v ní zachována vláknina obalu zrna s cennými minerály, i klíčky s rostlinným tukem a enzymy, neoxiduje a nevyčichne, neztratí vůni, která se pak nemusí dohánět chemicky, nezačne plesnivět. Dva dny se po umletí nechá odležet. Těsto z čerstvě umletého žita krásně voní a voní tak i pečivo. Po uhnětení těsta se s jeho dalším zpracováním, tedy pečením, nesmí spěchat, protože několik hodin musí zůstat mokré, aby vláknina stihla nasát vodu - naboptnat. Tak se s vlákninou při trávení dostane potřebná vlhkost až do tlustého střeva, nevstřebá se už v tenkém a nevzniká zácpa. Mimoto je pomletá vláknina ostrá jako střípky a nasátím vody se ostré hrany zakulatí a nejsou pak agresivní na střevní sliznici, kterou jinak mohou pořezat. Proto jsou dnešní moderní celozrnné výrobky poněkud nebezpečné a mohou poškodit střeva, protože v současných výrobních procesech není čas na nějaké boptnání a provlhčování a vláknina zůstává ostrá. Při moderní výrobě pečiva trvá celý proces okolo jedné hodiny. V mojí pekárně trvá výroba kysaného žitného chlebu a dalamánků ASON okolo 45 hodin a pak pečivo ještě alespoň dva dny dozrává, fermentuje a vláknina ve vlhkém prostředí má dostatek času na přijetí vody. Není kam spěchat. Tento chléb je nejlépe jíst až dva dny po upečení a pokud ho nesníme, vydrží k jídlu týden, neztvrdne.


Celý proces výroby našeho žitného pečiva ASON vypadá takto:
Nejprve v těstu proběhne dvakrát první biologický proces - kvašení. Během něj přírodní kvasinky, které jsou přítomny v kvásku, na zrnu a dostanou se do těsta i ze vzduchu, rozloží větší část složitého cukru – škrobu – na jednoduší a lépe stravitelné cukry. Těsto přestane být lepkavé, získá nasládlou vůni i chuť a je stravitelnější.

Pak nastoupí druhý biologický, přírodní proces - mléčné kysání. To způsobují bakterie mléčného kysání. Jsou v kvásku a těstu rovněž přirozeně přítomny, není třeba do něj nic přidávat. Při kysání vzniká velmi prospěšná pravotočivá kyselina mléčná, proto se tomu kysání říká mléčné, ale s mlékem to nemá nic společného. Bakterie mléčného kysání rozloží většinu složité rostlinné bílkoviny – lepku – na jednoduší a lépe stravitelné aminokyseliny. Proces kysání trvá poněkud déle než kvašení a oba procesy neprobíhají současně.

Výroba se tím ovšem komplikuje, prodlužuje a tak i prodražuje. Ovšem stojí to za to - kvašením a kysáním
18
je část škrobu i lepku přirozeně rozložena na nemazlavé, nelepkavé a lépe stravitelné látky, které nepoškozují, nezalepují stěny střev a nepůsobí další škody v těle. Během těchto dlouhých vlhkých procesů současně proběhne dostatečné naboptnání vlákniny a rozložení inhibitorů enzymů, které, nejsou-li ve vlhku a teple rozloženy, poškozují proces kvašení při výrobě a pak i proces trávení. Potřetí těsto vykyne ve formách před pečením.

Přírodní, nemodifikované kvasinky i bakterie mléčného kysání jsou živé organizmy, citlivé na teplotu, tlak vzduchu, bouřkovou aktivitu, fáze měsíce, náladu a zdraví pekaře a kdož ví co ještě. Tato biologická ruční výroba pečiva bez chemie je časově náročná, vyžaduje stálou péči zkušeného člověka a nelze ji provádět průmyslově, ve velkém. To se samozřejmě promítá i do ceny výrobku. Ale opakuji - část lepku a škrobu je rozložena na nelepkavé a nemazlavé, lépe stravitelné látky a nerozpustná vláknina obalu zrn přijala naboptnáním dostatek vody, kterou donese při trávení až do tlustého střeva. To omezuje vznik zácpy a pročišťuje. Cenné klíčky a vláknina byla v chlebu zachována, vláknina není ostrá.


Použitím kvaltní vody nemá pečivo anorganickou zátěž.
Tak dělám náš žitný chléb, dalamánky ASON a další žitné bio pečivo, které dodávám do prodejen zdravé výživy i přímo do rodin zásilkovou službou DPD a prostřednictvím distribuční sítě Amway (partnerský obchod www.ASONorganic.com). Také je možno si ho běžně koupit s ostatními bio potravinami na e-shopu www.kolinger.cz.

Základním produktem naší bio pekárny v Lomnici nad Popelkou je zmíněný chléb Ason, vyzkoušejte ho, je zcela výjimečný a má skvělé zdravotní účinky při prevenci i léčbě. Odstraňuje přirozenou cestou zácpu, napomáhá detoxikaci, pročištění, redukci váhy atd. Před lety jsem zjistil, že běžná obilná strava lidem nesvědčí. Zahlenění, záněty, zácpa, špatná kondice a malá odolnost, opakující se banální, nepříjemná onemocnění typu nachlazení, rýmy, angíny, chřipky, ekzémy, plísně a jiné kožní potíže, cukrovka, nadváha, únava, chuť na drogy typu káva, cukr, alkohol, tuk, maso, uzeniny atd. Lepkem a škrobem zalepené a ucpané stěny střev nemohou ani řádně přijímat živiny, ani vylučovat škodlivý odpad.

Nadměrná každodenní spotřeba pšeničného lepku a škrobu škodí všem! Zřetelná nesnášenlivost lepku a celiakie, chronický zánět tenkého střeva způsobený lepkem jsou jen vrcholem ledovce. Doporučuji každému omezit spotřebu pšenice, tedy pšeničného lepku téměř na nulu – se skvělým účinkem, náhradou je žitný kysaný chléb a další žitné pečivo a sušenky, jáhly, kukuřice, ječmen, žito, oves, pohanka, luštěniny… S konzumací obilné stravy to ale nepřeháním, je jen doplňkem živé rostlinné nekoncentrované.

Zkusil jsem se živit docela bez obilí, ale nešlo to, měl jsem stále hlad. Hledal jsem pekaře, který peče „postaru“ s kváskem a bez pšenice, ale nebyl. Navštívil jsem mnoho pekáren i pekařů, ale všude mě ujistili, že tak, jak to chci já, se chléb ani jiné pečivo dělat nedá, že to nejde. Tak jsem začal péct chléb sám, a skutečně to dlouho nešlo. Až to pak najednou, po třech letech neúspěšných pokusů šlo - kysaný žitný chléb Ason, chrupky a dalamánky… Bez chemie, cukru, tuku, droždí, bez pšenice, bez strojů a automatů, pěkně ručně. Kupodivu je to i dobré. Krásná voňavá práce v pekárně ( a pro lidi, kteří byli dříve bez práce….). A konečně jsem schopen se příjemně zasytit. Zelenina, z větší části syrová, tento chléb, jáhly, luštěniny, pohanka, žito, oves, ječmen a trocha semínek, oříšků, někdy máslo, vejce nebo kysaná smetana, to je dobrý základ jídelníčku.

Taková rostlinná potrava s nízkým glykemickým indexem a kalorickou hodnotou ve více menšíchdávkách během dne a ne před spaním, z části vždy syrová, je základem zdravotní prevence, podporou léčby, zárukou odolnosti a dobré kondice i nálady, spokojenosti, duchovního rozvoje….. A k tomu kvalitní voda, občas půst….. a není třeba se obávat nemocí. Je zřejmé, že většina nemocí není osudová rána a trest, ale má jasnou příčinu, kterou lze odstranit.

Ještě o pšeničném lepku GLIADINU. Je velmi lepivý. Proto se tak jmenuje a proto vyhovuje skvěle pro zpracování v pekárnách. Těsto dobře kyne a bublinky jsou v něm kvalitně zalepené, neutíkají. Především ale
19
pečivo dobře drží tvar, po zahřátí v peci „nespadne“, nerozteče se. Toho si všimli lidé už před mnoha lety a tak začali pro setí používat pšenici z polí, kde měla sklizeň nejvíc lepku. Tak byla postupně vyšlechtěna dnešní pšenice, která má přes 40% lepku z původních cca 13%. Říká se tomu pekařská kvalita. Pšeničný lepek gliadin je přidáván do uzenin, sekané, mléčných, masných a dalších potravinářských výrobků, které pak pěkně drží tvar, jsou dobře slepené, z lepku je vyráběno tak zvané rostlinné maso, jaternice, tlačenka, rostlinné párky a jiné nesmysly. Zkusme tyto potraviny vynechat, pocítíme zlepšení zdravotního stavu i kondice.

Vyhněme se pšenici a všemu, co ji obsahuje. Ostatní druhy obilí také obsahují bílkoviny typu lepku, ale ty jsou mnohem méně lepivé a tedy méně škodlivé, než lepek pšeničný. Také ho mají podstatně menší množství. Kvůli malé lepivosti tu neproběhlo šlechtění jako u pšenice. Žito má malé množství lepku sekalinu, nejvíce 13 %, ječmen obsahuje hordein a v ovsu je avenin. Lepek je tím škodlivější, čím víc lepí. Těsta z těchto obilovin, na rozdíl od pšenice, lepí velmi málo a je třeba je péct ve formách, jinak se těsto v peci rozteče na placku. Také nakynutí je menší, výrobky jsou hutnější, protože bublinky z nelepivého těsta s množstvím vlákniny unikají. Pokud se těsto nechá ještě kysat, další část lepku bakterie kysáním rozloží na jednodušší aminokyseliny. Toto pečivo je sice trochu dražší, ale mnohem rychleji zasytí, takže se ho spotřebuje méně a nedochází k přejídání. Úspěšně působí při redukci váhy, odstranění zácpy, detoxikaci….


POTRAVA ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU.

MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY.
Když jsem přestal před lety konzumovat mléko a mléčné výrobky, během několika dní jsem zpozoroval  dobré změny zdraví a kondice a už jsem se k mléku a výrobkům z něj nikdy nevrátil.

Rizika tu nejsou žádná. Především ustupuje únava, nadváha, zahlenění, alergie, potíže s nosní sliznicí, ucpaný nos už není ucpaný, lépe se dýchá, uzliny nejsou zduřelé, mizí sklon k zánětům všeho druhu a tvorbě ložisek, cyst a nádorů, čistí se pleť, ustupují kožní potíže – ekzémy, plísně, houby, které jsou tak časté mezi prsty na nohách i jinde, zvyšuje se odolnost, snižuje se kyselost a odvápnění, lepší se funkce střeva a celého zažívání atd. Ustupuje riziko onemocnění, zrychluje se každá léčba…. VYZKOUŠEJTE, UVIDÍTE. Popisoval jsem dvě obilná lepidla - lepek a škrob. S nimi zalepuje střeva, zahleňuje, podporuje rozvoj všech nemocí, překyseluje a tím zbavuje vápníku celé tělo ještě mléčné lepidlo, mléčná bílkovina - KASEIN. Výborně vyživuje rakovinné buňky a urychluje jejich množení. Pokud vědci potřebují v laboratořích co nejvíce urychlit růst ložisek a nádorů rakoviny, krmí pokusná zvířata právě mléčnou bílkovinou – kaseinem. To je tvaroh, jakýkoli sýr…. Další problematickou složkou mléka vedle kaseinu je mléčný cukr laktóza, je to silný alergen a pak mléčný enzym xantin oxidáza, který se už od dětství podílí na vzniku a rozvoji kardiovaskulárních nemocí společně s mléčným tukem. Mateřské mléko savců obsahuje enzymy, které jsou nositeli informace, jak se má nový jedinec vyvíjet. Enzymy kravského mléka silně rozšiřují cévy, aby jimi mohlo protékat dostatek krve a živin pro rychlý růst kostry a svalstva. To je pro tele prvořadé, protože musí hned běhat se stádem. Enzymy lidského mléka naopak podporují přednostní vývoj nervové soustavy. Dáte-li dítěti kravské mléko, poškodí mu cévy, které nevydrží extrémní rozpínání, dítě není tele, cévy popraskají, praskliny se hojí cholesterolem a tak už v kojeneckém věku při krmení kravím mlékem vznikají základní příčiny pozdějších srdečně-cévních nemocí.

Mléko je určeno mláďatům savců, zvířecí zvířatům, lidské dětem. Dávat zvířecí dětem je chyba. Dávat jakékoli mléko dospělým je chyba. Nekojit děti mateřským mlékem a nahrazovat ho kravím je zoufalá chyba. Porušování přírodních zákonů má zlé následky.

Mléko a mléčné výrobky stejně jako pšenice a jakákoli bílá hladká mouka zahleňují, to je základní předpoklad vzniku zánětů, svojí expanzivní energií společně s cukrem, stimulátory typu alkohol, káva a drogami způsobují nemoci v horní polovině těla, především rakovinu.

20
Konzumace mléka a mléčných výrobků společně s cukrem potlačuje sexualitu a je také jednou z příčin homosexuality, neplodnosti, ztráty odolnosti, agresivity a tedy zločinnosti..... To říká makrobiotika a asi se nemýlí. Kombinuje-li se mléčná strava se solí a masem, vzniká tupá, bezcitná, agresivní hovězí povaha výbojných lidí a národů. Tak to poněkud drsně komentuje makrobiotika, ale je to ověřené mnoha zkušenostmi. S konzumací mléčné a obecně živočišné potravy se množí střevní paraziti, otravují tělo, snižují odolnost těla, roznášejí viry a bakterie, žádná švanda. Odkazuji na literaturu, ve které se mléko nedoporučuje a je to tam vše podrobně vysvětleno. Je tu např. knížka paní Jarmily Průchové s názvem „Pravda o mléce“, knihy manželů Diamond (Fit pro život) a řada dalších.

Občas se stane, že rodič zabije kojence. Kdysi ve zprávách uvedli, že v roce 2006 to bylo v ČR 14 případů, v roce 2007 - 20 případů, v roce 2008 už 26 případů a že příčinou byl většinou neustálý pláč těch dětí, který se dlouhodobě stává pro okolí nesnesitelný. Proč kojenec pláče? Něco ho bolí. Bříško. Má bolestivé nadýmání, páchnoucí, zkvašenou a napěněnou stolici, průjem, křeče. Po čem asi? Krupicová kašička, feminar, sunar, kojenecká výživa, co to je? To je kravské mléko, pšenice, cukr, sůl, chemie a tvrdávoda. Chápete tu vražednou kombinaci? Je neuvěřitelné, jaké zásadní a život ohrožující chyby děláme ve výživě dětí už od jejich narození.


MASO A VÝROBKY Z TĚL ŽIVOČICHŮ.
Maso jsem jedl denně po mnoho let, když jsem ještě nic o životosprávě nevěděl, ale postupně jsem spotřebu masa a masných výrobků snižoval. Omezením živočišné, slané, stahující potravy jsem také přestal být přitahován k alkoholu, kávě, cukru a jiným uvolňujícím „dobrotám“. To je důležitá souvislost a úleva. Odvykání od alkoholu, kávy a sladkostí, případně drog jde bez konzumace slaných potravin živočišného původu mnohem lépe. To je otázka rovnováhy, čím víc jím stahujícího, tím víc toužím po uvolňujícím.
S omezením příjmu potravy živočišného původu mizí chuť na drogy, agresivita a nekončící řada zdravotních problémů v čele s rakovinou.


CELOU HISTORIÍ LIDSTVA SE PŘEDÁVÁ INFORMACE O ŠKODLIVOSTI POTRAVY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU – OD PRVNÍHO ČÍNSKÉHO CÍSAŘE, PŘES BIBLI AŽ PO „ČÍNSKOU STUDII“ Z DÍLNY RENOMOVANÝCH SVĚTOVÝCH VĚDCŮ (první vydání v roce 2006 v USA, česky 2010). MARNĚ.
Ústup od potravy živočišného původu, alkoholu, kávy, pšenice a cukru - to je přirozený vývoj, nutný k nastoupení cesty duchovního rozvoje, prohloubení vědomí, nenásilí, k zachování zdraví, dobré kondice a tolik potřebné rovnováhy ve všech směrech.

Několik let, když jsem žil v horkých končinách Afriky a Ameriky jsem se stravoval vegansky, ale v Čechách jsem s tím měl v zimě problém. Při konzumaci rostlinné stravy, z části syrové - v zimě - je nutné omezit spotřebu tuků, aby se cukr mohl rychle proměnit v energii a tak zahřát. Tuky v krvi to blokují. V zimě nutno preferovat zahřívací rostlinné potraviny, více tepelně upravovat a omezit co ochlazuje.

Dávám si pozor na velké množství bílkovin v jídelníčku a to nejen živočišných – maso, mléko, vejce, ale i rostlinných – lepek! Nejím náhražky masa, vyrobené ze sóji a pšeničného lepku! Konzumace „rostlinného masa“ a jiných podivných potravin vyrobených z rostlinných bílkovin pšenice a sóji – robi maso, seitan, tofu, tempeh…. je zbytečná, škodlivá. Maso není třeba ničím nahrazovat, stejně jako mléko. Ale naše domácí vejce od volně chovaných slepic mám občas rád.

Omezení konzumace potravin živočišného původu je základním dietetickým krokem při odkyselení, tedy alkalizaci, která hraje podstatnou roli při podpoře odolnosti, zdraví a kondice, i při léčení všech indispozic a nemocí, redukci váhy, při rozvoji schopnosti meditace, soustředění a duchovních kvalit. Postupně vede k nenásilí, nezabíjení, neubližování anetrápení lidí i zvířat a výjimečně i k úplnému vyřazení hmotné potravy a přechodu na pránickou výživu, tedy výživu životní energií z prostoru prostřednictvím procesu transmutace.

21

Nejvíce celosvětově ve velkochovech zneužívaná a děsivým způsobem trápená zvířata jsou dobytek, drůbež a prasata. Tomu odpovídá vznik příslušných nemocí zvířat – mimo jiné nemoci šílených krav, ptačí a prasečí chřipky, a také nemocí lidí - všech druhů rakoviny, infarktu, mrtvice, cukrovky, osteoporózy, artrózy…..

Živočišná výroba a zpracování jejího materiálu produkuje přes 50% všech skleníkových plynů, je to především metan, sirovodík a kysličníky uhlíku, dusíku a síry. Ty silně poškozují Zemi. Potravinami rostlinného původu se u bohatých vykrmují zvířata, zatímco milióny lidí umírají ročně hlady v chudých zemích, a naopak, na následky konzumace potravy živočišného původu a přejídání umírají ti bohatí.

V živočišné velkovýrobě - velkochovech se ve velkém preventivně dávají zvířatům od narození hormony, antibiotika, anabolika a jiné umělé chemické látky, které pak po celý život konzumují i lidé v mase, mléce a vejcích těchto zvířat. Při chovu zvířat jde totiž o co nejrychlejší dosažení vysoké produkce vajec nebo mléka a dosažení jateční váhy a současně o to, aby zvířata, často v otřesných životních podmínkách na malé ploše, bez světla, pohybu, v příšerném zápachu neuhynula.

Účinnost antibiotik při léčbě lidí se tak dlouhodobě snižuje, klesá odolnost člověka vůči mikroorganismům a roste odolnost mikroorganismů vůči antibiotikům. Časem můžeme vymřít na banální onemocnění, která nebude možno léčit antibiotiky, nebude možné provádět transplantace atd., antibiotika ztrácejí účinnost a zhoršuje se to. Některé nemoci, které se dříve léčily antibiotiky už nyní vyléčit nejdou.


SŮL, CUKR A XYLITOL.
Nejvyšší bezpečná denní dávka soli je okolo 5g., běžná spotřeba je v ČR čtyřnásobná. Všechny pokrmy jsou z komerčních důvodů přesolené, aby lidem chutnaly, aby šly na odbyt a snědlo se jich hodně, aby po nich byla žízeň a vzrostla tak konzumace sladkých a alkoholických nápojů…. Nejhůř jsou na tom masné výrobky, pečivo, sýry a jídla v restauracích. Přitom nadbytečné solení i slazení je jen zlozvyk. Kdysi jsem přestal sladit kávu a čaje a když jsem po měsíci neslazení dostal omylem sladkou kávu, musel jsem ji vylít. Teď už kávu nepiji. Stejně tak je to se solením. Dnes si nemohu dát polévku v restauraci, je přesolená. Nemohu tam sníst vůbec nic a nejen proto, že je to přesolené. Ostatně jím už jen doma a zřídka.

Nadbytečná sůl (sodík) zvyšuje krevní tlak a tedy riziko kardiovaskulárních problémů, poškozuje celý srdečně cévní systém, zadržuje v těle vodu, která tvoří nebezpečné a obtížné otoky a tak část nadváhy. Překyseluje organismus, který pak snadno podléhá parazitům, virům, bakteriím, kvasinkám, plísním, houbám, zkrátka rozkladným mikroorganismům a rakovinným buňkám, to vše potřebuje k životu a množení kyselé prostředí, jak už jsem tu napsal několikrát.

Současně sůl způsobuje dehydrataci, voda se v těle hromadí, tvoří otoky, ale nevstupuje do buněk. Rizikové je ale i nedostatečné solení pod 5g./den!

Kdyby byl cukr objeven nyní, byl by po provedení běžných zkoušek vlivu na lidské zdraví pravděpodobně zakázán. Má příliš vysoký glykemický index a kalorickou hodnotu, podporuje vznik nadváhy a obezity, množení škodlivých mikroorganismů a parazitů v těle, tvorbu zubního kazu, způsobuje hyperaktivitu, cukrovku, vyvolává záněty atd. Pro více informací doporučuji číst na příklad: William Dufty – Cukrové trápení, česky Pragma 1998.

Škodlivost cukru je známa už dlouho a tak byla a je snaha cukr něčím sladkým a neškodným nahradit. Většinou se ukázalo, že náhražka je horší než cukr – od prvního sacharinu po poslední aspartam. Stévie je výtečná, ale její sladké lístky mají omezené použití. Problém byl zřejmě definitivně vyřešen v nedávné době zavedením průmyslové výroby březového cukru - přírodního nízkokalorického sladidla xylitolu. Vypadá, chutná a používá se stejně jako cukr, ale má o 40% nižší kalorickou hodnotu a hlavně mimořádně nízký glykemický index okolo 10.

Xylitol , jak jsem se dočetl, podporuje vstřebávání vápníku a tak působí příznivě na kosti a zubní sklovinu, zvyšuje hustotu kostí. Cukr působí opačně. To je důležité při prevenci i léčbě osteoporózy. Údajně také omezuje množení nepříznivě působících kvasinek, plísní a bakterií a snižuje tak výskyt mnoha nepříjemných
22
zánětů a jiných zdravotních problémů, zubního kazu…., tedy zase působí opačně než cukr. To se dočteme na internetu, vyzkoušené to prakticky ještě nemám, možné to je, když to dokázaly vědecké studie…. Prý zpočátku působí projímavě, než si tělo zvykne (já jsem to nepozoroval) a předávkovat se nelze, žádné negativní účinky nebyly zjištěny. V rodině jsem cukr xylitolem nedávno nahradil a výsledek je dobrý. Nedá se použít na přirozeně (kvašením) kynuté pečivo, protože jak už jsem uvedl, omezuje množení mikroorganismů, tedy i kvasinek. O xylitolu je mnoho informací na internetu (i negativních od cukrovarnické mafie), dá se koupit v některých obchodech i e-shopech, ale je dražší než cukr. Kilogram se nabízí za cenu 350 – 600 Kč. Na našem e-shopu www.kolinger.cz je levnější, 300 Kč. za kilo a v prvotřídní kvalitě.

Příznačným lidským zlozvykem je zbytečně moc solit a sladit a pak nutně nadbytečně pít různé sladké a alkoholické nápoje. Požívání soli a cukru způsobuje nadměrnou žízeň, protože obě tyto lehce rozpustné látky vnášejí chaos do režimu tělních tekutin, urychlují tvorbu moči a tím způsobují dehydrataci.

Nepoužívám sladidla bez cukru – sacharin, aspartam, stévie a další, je jich mnoho – všechny bez rozdílu škodí, nejméně snad stévie, kterou si můžete sami pěstovat v květináči. Tyto látky jsou sladké, ale neobsahují cukr. Při jejich požití dostane slinivka břišní z úst sladkou chutí podnět k produkci inzulínu, který se záhy vyloučí do krve a tam způsobí nebezpečnou hypoglykémii, tedy nedostatek cukru, neboť žádný nový cukr do těla nevstoupil, ale produkce inzulínu byla sladkou chutí zvýšena.

Hypoglykémie způsobuje hlad, hyperaktivitu, zbrklost, třesení, náhlou slabost, omezení periferního vidění, nesoustředěnost, agresivitu, zkreslené vnímání, překotné neuvážené jednání a rozhodování a následně vede zákonitě k únavě, úrazům, depresím, nehodám, nedorozuměním, konfliktům, infarktu….. Podobně zmateně reaguje na umělá sladidla mozek, vzniká nepřiměřený pocit hladu, který vede k přejídání. Xylitol, březový cukr, vyráběný z březové kůry tyto negativní vlastnosti umělých sladidel nemá.

DOPORUČUJI SOLIT MÁLO SMĚSÍ MOŘSKÉ A DRASELNÉ SOLI A CUKR NAHRADIT XYLITOLEM.

KUCHAŘ.
Jestliže jídlo připravuje, počínaje výběrem surovin a konče servírováním, šikovný, moudrý, dobře informovaný, zkušený, laskavý, soustředěný, dobrý člověk a dělá to s láskou, je takové jídlo velmi chutné, hodnotné a strávníkům prospěšné. Osoba, která jídlo připravuje i způsob přípravy může potlačit také některé nedostatky surovin, nejsou-li vhodné suroviny k dispozici a také může příznivě ovlivnit působení potravy na konkrétního člověka v případě jeho onemocnění.

Potravinám je způsobem přípravy možné předávat energii a informace, významné pro strávníky. Ne každý může být úspěšným a užitečným kuchařem. Kdo k této práci nemá chuť, náklonnost a dispozice, převážně vrozené, ať ji raději nedělá, uškodí sobě i ostatním. Rozpoznat to není těžké. Jak postojem dotyčného k vaření, tak kvalitou toho, co vytvoří.

Někteří lidé by se potravin pro druhé vůbec neměli dotýkat. Viditelně se to pozná na příklad při přípravě zeleniny. Ta v jejich rukou rychle mění barvu, tmavne (mrkev), vadne. Když takový člověk připraví salát, který by jistě bylo možné jíst i druhý den, za pár hodin je zvadlý, tmavý a na vyhození. I velmi dobrý a správně disponovaný kuchař může být občas ve špatné kondici, kdy by vařit neměl, na příklad ženy ve dnech menstruace nebo kdokoli, je-li nemocný, rozladěný, ve stresu, vzteku, depresi…. Pozoroval jsem to v mé pekárně ASON při přípravě chlebu, která se provádí ručně. Jestliže bere těsto do ruky člověk v nesprávné kondici, nebo nesprávný člověk, těsto pomaleji kyne, nebo nevykyne vůbec.

Role kuchaře je v rodině i celé společnosti významná. Kvalita jídla ovlivňuje zdraví a kondici strávníků a je přímo závislá na vlastnostech a charakteru kuchaře. Tyto zákonitosti jsou v dnešní době naneštěstí ignorovány při výběru povolání mladých lidí i v běžné praxi. To má svůj podíl na zhoršující se kondici a rostoucí nemocnosti lidí. Někomu by se příprava potravy měla přímo zakázat. Pokud jíme v restauracích a jídelnách, nevíme co jíme, kým a jak bylo jídlo připraveno. Jídlo se má připravovat především v milé domácí atmosféře rodiny a používat suroviny ze zahrad, obklopujících její dům….. Jde to.
23
ENERGIE JÍDLA.
Důležitá pro zachování zdraví nebo uzdravení je rovnováha mezi uvolněním a napětím, odstředivou a dostředivou energií, stejně jako rovnováha zásad a kyselin, sodíku a draslíku, oxidačního stresu a odolnosti vůči němu…, všestranná rovnováha. Příliš uvolněné se rozpadne, příliš napjaté praskne…. Regulace je možná především potravou a také pohybem, prostředím a pozitivitou, tedy všemi složkami životosprávy. Zadívám se na pevný bod a počítám, jak dlouho to bude trvat, než mrknu. Když jsem příliš uvolněný, nenapočítám ani do deseti, když jsem v napětí, napočítám jistě třicet a víc. Obecně, čím větší uvolnění, tím častěji mrkáme. Každý má ty hranice trochu jinak. Tak kdykoli snadno zjistím jak na tom jsem a mohu ihned upravit svůj jídelníček a aktivity směrem k dosažení rovnováhy.

Potrava s odstředivou, uvolňující, ochlazující energií: drogy, léky, tabák, čaj, káva, alkohol, med, cukr, mák a ostatní olejnatá semínka, umělá sladidla a vše sladké, čokoláda, moučníčky, vše studené, syrová zelenina a ovoce, především exotické, tuky, mléko a sladké mléčné výrobky, houby, kukuřice, lilkovitá zelenina – brambory, rajčata, papriky a lilek. Při velkém napětí něco z toho můžeme s citem a podle okolností použít na uvolnění. Tato potrava způsobuje ochlazení, uvolnění, dilataci, rozpad, rozklad, rozšíření, zpomalení, pasivitu, mírnost, lenost…. Tak na příklad nechcete-li aby Vám byla zima, nebo aby jste neměli vypouklé, dilatované břicho, nejezte moc brambor, nepijte moc piva, kávy, alkoholu, sladkostí atd. Při dlouhodobém přebytku způsobuje tato strava nádorové a jiné nemoci v horní polovině těla. Jogurty a ovoce – a jejich uvolnění je nebezpečné. Jsou to například ledviny. Když si třeba v zimě dáte studený, sladký, alkoholický nápoj, je to pro ledviny rána. Vaky a kruhy pod očima ukazují na uvolněné ledviny.

Potrava s dostředivou, stahující, zahřívající energií: maso, vejce, vše slané a silně tepelně upravené, grilované, pečené, uzené, horké, slané mléčné výrobky, především sýry, čím tvrdší a slanější, tím více stahující, obilná zrna, pohanka… Při velkém uvolnění a chladu něco z toho můžeme použít na zpevnění a zahřátí a dosáhnout tak rovnováhy. Tato potrava vede ke zahřátí, zpevnění, ztuhnutí, ztvrdnutí, uzavření, praskání, zrychlení, aktivitě, bojovnosti, aroganci, agresivitě, násilí, napětí…. Je-li jí mnoho, může něco v těle ztvrdnout a pak prasknout, třeba cévka, třeba v mozku nebo v srdci….Při dlouhodobém přebytku způsobuje tato potrava nádorové a jiné nemoci v dolní polovině těla, nádory konečníku, střev, jater, reprodukčních orgánů, je to vysvětleno v makrobiotické literatuře – pan Kushi, paní Průchová a další.

VYVÁŽENÁ POTRAVA : místní zelenina, místní ovoce, ořechy a plody – část v syrovém stavu, v zimě raději víc tepelné úpravy, kysaný žitný chléb a jiné pečivo bez pšenice, ječmen, jáhly, pohanka, oves, kvalitní, za studena lisovaný rostlinný olej, nejlepší je řepkový, slunečnicový, olivový, zelený nápoj, kvalitní voda, to vše vhodně kombinováno a upraveno podle potřeby a ročního období. Čím více tepelně upraveno, tím více zahřívá, zpevňuje, čím větší podíl syrového, tím více ochlazuje, uvolňuje. Tyto potraviny by měly tvořit základ jídelníčku, je dobré se naučit je správně připravovat, kombinovat.

Pozoruji, že dnes jsou na tom lidé tak, že když jim vezmeme extrémy (uvolňující a stahující), ztratí jejich život smysl. Raději trpí a zemřou, než by změnili životosprávu a zřekli se svých stereotypů, lahůdek, cukroví, kávy, tabáku, masa, alkoholu, drog….. Jeden umírající známý mi tři dny před smrtí v nemocnici řekl: „Podívej. Dybych si nemoh dát ani kus masa, kafe, pívo nebo panáka a zakouřit si, tak to tady nemusim bejt“. Ve čtyřiceti letech, s krásnou ženou, třemi malými dětmi a úspěšným podnikem to bylo v jeho situaci docela odvážné prohlášení.

Uvedu dvě modelové situace :
Jsem menší postavy, pevný, štíhlý, sevřený člověk. Odjedu k moři a sluním se, fouká tam vítr, je tam hodně teplo, dám si slané grilované ryby nebo krevety a jdu se potápět, jsem zdatný a ve skvělé kondici, cítím se báječně, silný, nemám ani gram nadváhy, ruce mám suché, teplé, pevný stisk..… Tu něco praskne, třeba u srdce nebo v mozku a je konec. Sečetly se zpevňující prvky.

Jsem postavy široké a měkké. Odjedu v zimě na hory, kde polehávám a popíjím kávičku, šampus a pivečko, jím moučníčky, kouřím, odpočívám, jsem uvolněný a je mi dobře. Pak se vypravím na procházku, kde trochu prochladnu, ruce mám vlhké, studené, chabý , spíše žádný stisk.... Tu se objeví bolest, něco se tak uvolnilo, že se to případně až rozpadlo a už to nefunguje. Třeba slinivka, nebo ledvina…. Sečetlo se všechno uvolňující působení a zase se nečekaně a předčasně blížím ke konci.
24
SYROVÁ A TEPELNĚ UPRAVENÁ POTRAVA.
Syrová strava je organická, živá, plnohodnotná, „nezabitá“ a nezničená teplem. Obsahuje všechny potřebnéživiny, nepoškozené a kompletní. V ideálním případě by se člověk - pouze v teplém období nebo podnebí - měl živit převážně syrovou, nedochucovanou mono stravou. Místní zelenina, ovoce, ořechy, plody, semena.

Většina škodlivých potravin je v syrovém stavu nepoživatelná. Lidé co jedí vše syrové si říkají vitariáni, nebo frutariáni, pokud se živí jen ovocem. Je to extrém, který se možná dá bez zlých následků přežít někde v tropech. Doporučovat to obecně, tedy i lidem v chladnějším klimatu je velmi častý a nebezpečný omyl. Požadavkem syrovosti a nedochucování je automaticky z jídelníčku k velkému prospěchu člověka vyloučena obilná strava a strava živočišného původu. Obojí bez tepelné úpravy, solení, slazení, kořenění… je nechutné, prakticky nepoživatelné. Mono strava znamená, že máme k jednomu jídlu jen jeden druh, lépe se stráví a využije. Třeba broskve, mrkev, fazole, jáhly atd. – samotné.

Syrová rostlinná strava obsahuje speciální bílkoviny, biologické katalyzátory – enzymy, umožňující a urychlující biochemické reakce v těle. Jsou pro život nepostradatelné a teplem se ničí, v tepelně upravené stravě žádné už nejsou. To je jeden z hlavních důvodů, proč jíst více stravy v syrovém stavu. To popisuje Ernest Günter v knize „Tajemství zdraví a mládí“. Nedostatkem syrové stravy je její výrazné uvolňující a ochlazující působení, především pokud současně jíme tuky. Proto v situacích vyžadujících napětí, pevnost, sílu, rozhodnost, rychlé reakce a velký výkon, nebo v chladném prostředí je její úloha omezená! Tehdy je dobré pojíst dravce, lososa, pstruha…., a jde se na to, je třeba zvítězit…..

Živit se jen syrovou stravou bez rizika extrémního prochladnutí a uvolnění, při kterém přijdete o vlasy, zuby, ledviny…., to lze jen v teplých končinách a ani tam bych to nepřeháněl! Žil jsem a pracoval nějaký čas v extrémních přírodních podmínkách a mám stoprocentně ověřené, že v extrémním teplu a suchu jako na Sahaře, nebo teplu a vlhku jako na Floridě je syrová strava velmi výhodná a příjemná. Jinde, v chladnějších končinách, jako u nás když je 20 pod nulou - velmi opatrně. Znal jsem nerozumného člověka, který jedl několik měsíců jen grepy. Těžce si poškodil zdraví, ledviny, slinivku, vypadaly mu zuby a vlasy…., napsal o tom krásnou a populární knihu, ale ztracené mu už nenarostlo…

Tepelně upravená strava obecně není pro člověka nejvhodnější, výjimkou je zimní období. Naneštěstí naprosto převládá i v teplém prostředí a je tak příčinou únavy, indispozic, nemocí a předčasných úmrtí. Ale člověk se nastěhoval i do chladných oblastí, je gurmán a často je nucen k nepřirozeně namáhavé aktivitě v těžkých podmínkách. Proto, i z mnoha dalších důvodů vaří, peče, smaží, griluje, udí, dusí, frituje atd., a tím se více či méně poškozuje. V chladných oblastech nebo obdobích je ovšem tepelná úprava jídla nutná. Nejméně poškozuje stravu vaření a dušení, nejvíce pečení, grilování, škvaření a uzení. Podnikal jsem kdysi na Floridě a vystavoval jsem tam s americkým partnerem český porcelán „cibuláč“, bylo tam krásně, pili jsme pivo, výstava byla plná amerických tretek, při východu z toalet byla u expozice dokonalých umělých květin cedule EVER FRESH, to je – vždy čerstvý. Odpoledne, když už jsem měl xté pivo jsem udělal zavrženíhodný skutek, před ever jsem fixem připsal N, aby bylo více pravdy na světě, takže nápis byl NEVER FRESH, tedy - nikdy čerstvý. Stejně tak je to s potravou. Říkají nám, že je dokonalá, čerstvá, ale je umělá. Never fresh.

CHUŤ, HLAD, ZVYK A NUTNOST.
Chuť rozhoduje o výběru potravy a ten zas o zdraví a kondici. Chuť je dána převážně zvykem, chutná nám to, na co jsme zvyklí, máme svůj stravovací stereotyp, mají ho už i děti a vyžadují to, na co jsou zvyklé. Pokud máme soubor dobrých zvyků, je to výhoda, i ty dobré zvyky je naštěstí těžké měnit. Takže už zbývá jen vědět, co je dobré a co ne a na to dobré si zvyknout. Hodně jsem plival, kašlal a dokonce i zvracel, než jsem se naučil kouřit a než jsem si tento stupidní zvyk upevnil. Moc jsem se natrápil, než jsem se to po dvaceti letech kouření odnaučil a dnes nejsem schopen být tam, kde někdo kouří, nesnáším kouř. Vydatně jsem si sladil kávu, čaj, cokoli k tomu vhodné a pak jsem přestal. Denně, i v létě jsem jedl maso, uzeniny a sýry a kde jsou ty časy…… Jde to.
25
Extrémní chutě přitahují k opačným extrémním chutím. Nejtragičtějším příkladem je asi slané-sladké. Přesolená a silně tepelně upravená strava převážně živočišného původu – stahující, přitahuje k uvolňujícímu cukru, alkoholu, kávě a drogám a naopak. Tělo se snaží nastolit ztracenou rovnováhu. Tyto extrémy však ničí životně důležité orgány člověka a často i vztahy lidí…. Obojí je dost důležité. Kdo chce pokročit ve věcech životosprávy, musí revidovat své chutě a zvyky a naučit se je měnit a ovládat. Nejde to samo, je třeba se na to soustředit, ujasnit si co, jak, proč a vydržet. A také to nejde rychle, ale není kam spěchat a i malý krůček správným směrem je úspěch. Jen v případech akutní nemoci je dobré si pospíšit a zachránit, co se dá. Tam není čas na nějaké odvykání a je potřeba si způsobit trochu násilí, okamžitě přestat konzumovat potraviny živočišného a pšeničného původu, cukr, tuky, alkohol, dodržovat systém postních dní podle rady odborníka, nepít nic jiného, než kvalitní vodu a použít zapping. Místo toho se lidé nechávají operovat, ozařovat, otravovat léky a chemoterapií, aniž by změnili cokoli v životosprávě. Neodstraní se příčiny nemoci, ale následky, které se za čas vrátí.

HLADOVĚNÍ, PŮST A INEDIA.
Za hladovění považuji stav utrpení z nedostatku jídla. Zkrátka není k dispozici. Za půst považuji programové nejedení, násilné odřeknutí se potravy, přemáhání hladu a chuti. Nejí se nic, pije se jen voda, nejlépe destilovaná nebo velmi měkká pramenitá bez jakékoli příměsi. Krátké jednodenní i delší půsty jsou výborný prostředek léčebný i výchovný, skvělý nácvik sebeovládání.

Inedia je stav, kdy bez násilí a přemáhání chuti a hladu jím méně než jsem zvyklý, potřeba potravy se přirozeně snižuje, mizí, jím jen nepatně, výjimečně, nebo nejím vůbec, protože nemám hlad, chuť, hmotnou potravu nepotřebuji, živím se z jiného zdroje, mám nějaký vyšší cíl, nepřemáhám se, nemusím nic vydržet, je to radostné a osvobozující, nejsem na jídle závislý. Když chci, tak jím, když nechci, nejím. Spotřeba hmotné potravy klesá na 80, 60…., 10 % původního množství, na nulu a ve stavu úplného nejedení mohu vydržet dlouho, měsíce, roky, nebo se kdykoli jakkoli najíst, nebo napít něčeho jiného než vody, když je to vhodné,když dostanu chuť a nápad. Zajímavé je, že takové chutě a nápady se objevují čím dál méně až úplně vymizí, zdraví a radost zůstává. Dost toho bylo řečeno o hmotné potravě, je třeba si uvědomit, že hmotná potrava v mnoha případech škodí, otravuje, zatěžuje a není někdy, zatím jen ve výjimečných případech, nutná k životu, dokonce život v té nejvyšší kvalitě ruší a poškozuje. Zanáší tělo odpadem a parazity, způsobuje nemoci, špatnou kondici a náladu, nadváhu, unavuje….. Ovšem o možnosti, že lze delší dobu a někdy i trvale žít bez jídla, o tom nechce nikdo ani slyšet, lidé na to reagují agresivně, podrážděně, téměř vždy negativně, nebo se posmívají. Je to celkem logické, protože přiznat, že se může člověk vzdát jídla a nápojů, své největší, nejspolehlivější každodenní radosti a rozkoše, to si nikdo nedovolí, takovou možnost nepřipustí. Nemůže to připustit ani věda, protože to odporuje všem základním zákonům, na kterých stojí, ani výrobci a obchodníci si to nemohou dovolit přiznat, protože by přišli o kšeft, nejen o zdroj rozkoše, ale i obživy. Zkrátka, každý soudný člověk řekne z mnoha roztodivných důvodů, že to není možné, jenže ono to možné je.

Tedy opakuji, inedia je nejedení a inedian je ten, kdo jí velmi málo, zřídka, jen kvůli chuti, nebo nejí vůbec, nemá chuť, potřebu ani hlad, protože má dostatek energie odjinud, je v životní fázi, kdy energii z potravy nepotřebuje. Je to jednoduché, přirozené a neuvěřitelné. Zvířata toho asi nejsou v plné míře schopna, bez hmotné potravy hynou. Proto se při nejedení tělo dokonale zbaví parazitů, kteří najednou nemají co jíst a tak odcházejí bez problémů a přirozeně, stěhují se ke štědřejšímu hostiletli. Je to lepší, než když parazity zabíjíme chemikáliemi nebo zappingem, pak tělo musí odstranit jejich mrtvá těla a objevují se nepříjemné detoxikační nesnáze, eliminace. Člověk díky svému vědomí, schopnosti rezonance, transmutace a vytvoření specifického energo informačního rezonančního pole může být po určitou dobu, nebo trvale zásobován všudy přítomnou životní energií z prostoru, pokud tuto schopnost cílevědomě rozvine. Inedia, nejedení, nezávislost na jídle, je součástí celkové nezávislosti na hmotě. Jde o pokročilost ve věcech nehmotných, duchovních, mimosmyslových a to vše přísluší ke třetí životní fázi poznání a uklidnění, kdy se docela jinak hospodaří s informacemi i energií,
26
pokud to někdo umí, ví proč a dožije se toho. Je to nenásilné na rozdíl od půstu, kdy se musíme přemáhat a bojovat s hladem a chutí a jiný zdroj výživy nemáme, neumíme využívat prostorovou energii. Dlouhý půst nebo hladovění končí smrtí.

Dosáhnout stavu inedia je mimořádné, lidé ani nevědí že to jde. Jsou zvyklí jíst. Z historie jsou známy případy, kdy se do tohoto stavu dostal člověk po nějakém šoku, nebo po těžké nemoci. Ale co je podstatné, byli a jsou lidé, kteří tohoto stavu dosáhli vědomě, cíleně a bez problémů v něm setrvávají. V mnohém se shodují, jak se to stalo. Zvykali si na čistou potravu bez úpravy a složek živočišného původu, na půsty a těmito půsty postupně pročišťovali tělo. Jednodenní, třídenní, týdenní, třicetidenní, po mnoho let opakované půsty. Tělo se učilo získávat výživu z prostoru, měnilo svůj program, radostně si zvykalo na jiný režim…. Když potravu přijímali, snižovali její množství a přecházeli od běžné stravy k vegetariánství – strava bez masa, veganství – bez potravin živočišného původu, vitariánství – vše syrové, frutariánství – jen syrové ovoce, liquidiriánství – jen tekutiny, wateriáství – jen voda, až k pránariánství – výživa životní energií z prostoru - pránou, nebo se také říká breathariánství – výživa dechem. Za zdroj této všudypřítomné čisté životní (vitální, prostorové, kosmické, vesmírné….) energie (prána, ki, mana, tchi…) se považuje Kosmos, Země, vzduch, zvuk, voda, světlo, atd., tedy prostor, ale jsou to jen domněnky, představy, snaha o vysvětlení nevysvětlitelného. Ta energie nemá jasný zdroj, prostě tu je v prostoru všudypřítomná, vše nerovnoměrně prostupující. Myslím, že není třeba stále něco vysvětlovat a vymýšlet si kolem toho pohádky, stačí když to funguje. Říkám tomu životní energie z prostoru, prostorová energie a kdo se s ní díky kvalitě svého energo-informačního pole dostane do rezonance a je schopen transmutací tuto energii přeměnit na vše potřebné ke hmotnému životu, nepotřebuje jíst a někdy ani pít. Tak někteří lidé už desítky let žijí a jsou zdraví a v dokonalé kondici, aktivní, laskaví, veselí, spokojení, je velmi pravděpodobné, že se dožijí vysokého věku, životem bez hmotné potravy pomalu stárnou. Poučné příběhy současných inediánů, breathariánů a pránariánů jsou shromážděny na stránkách www.suprememastertv.cz v okně „Život bez jídla“, další zajímavé praktické poznatky najdete na www.pust.cz, www.breatharian.eu i jinde, stačí se zajímat. Většina lidí se těmto věcem vysmívá, nevěří a vše považuje za podvod. Ovšem není jasné, proč a koho by lidé, žijící bez jídla podváděli a jaký by z toho měli užitek, jakou motivaci. Podváděli by snad sami sebe? Pokud někdo dlouho nejí a jeho tělesná váha neklesá, je na optimální úrovni a je v dobré kondici, tak není co řešit, není o čem pochybovat, není co, proč a komu dokazovat.

Inedia úzce souvisí s transmutací, přeměnou energie ve hmotu a jedné hmoty v docela jinou, ale zatím tato přeměna nebyla vědecky prokázána, nikdo se tím nezabývá, protože se to považuje za nemožné přesto, že to běžně a prokazatelně probíhá. Transmutace, inedia i prostý půst je dnes rarita a nemá pro běžného občana stoprocentně závislého na spotřebě žádný praktický význam, ale je možné, že se tato schopnost lidí bude podílet na vzniku nové, čisté civilizace nezávislých lidí, která nahradí současnou, poněkud nečistou, násilnickou a upadající. Pokud by se někdo chtěl vydat cestou omezování příjmu potravy, doporučuji všechny změny dělat velmi pomalu a opatrně, přirozeně, třeba za pomoci někoho v těchto věcech zkušeného. Já jsem postupoval zcela sám, veden jen vlastním instinktem a potřebou a na rady a zkušenosti jiných jsem nedbal. Je to ovšem poněkud riskantní. Je velmi důležité, aby se při tomto procesu udržela tělesná váha stále na normální optimální hodnotě jen s malými výkyvy a aby po počátečních nesnázích při detoxikaci, eliminacích, odchodu parazitů, tedy základním pročištění a odkyselení (únava), aby pak už trval pocit a stav úplného zdraví, síly a spokojenosti. Je jedno, do jaké fáze se dojde a zda v ní setrvám, ale musí to být příjemné a užitečné, bez násilí. Nejedením se tělo přirozeně vyčistí od všech parazitů, jak se ukazuje, je to věc naprosto zásadní. Ve stavu inedia klesá potřeba spánku, mění se vnímání tepla a chladu, není třeba se tolik oblékat a topit nebo chladit….., všechno je jinak a těžko se to popisuje slovy, některé věci je zkrátka potřeba prožít. Ale
nikdo z lidí, které denně potkávám nemůže být bez oblíbeného jídla a nápojů ani několik hodin. Není pak divu, že odmítají připustit možnost nejedení a že trpí tolika nemocemi a indispozicemi, když nejsou schopni a ochotni uskutečnit ani jednodenní půst.
27
Buňky nádorů jsou velkými jedlíky, proto se rychle množí a rostou. Z toho důvodu jsou citlivější na energetický (kalorický) stres, než ostatní buňky. Když nemocný omezí příjem potravy, ovšem musí na to být zvyklý a musí mít odborný dohled, přestane vyživovat především nádor a ten ustupuje. Ale je to tak, že ten, kdo je zvyklý na půsty nemívá nádory a ten, kdo zvyklý není si na půsty obvykle nezvykne. (Tato věc neplatí obecně, jsou rychle rostoucí nádory, které na energetický stres nereagují, není to tak jednoduché…).

Tu se mi zdá být velmi užitečné zvykat si na půsty dříve, než si nádor začne zvykat na mě. Podstatné není naučit se nejíst, žít bez jídla, ale naučit se využívat životní energii z prostoru a potřeba jídla pak sama přirozeně a bez rizik ustupuje - na čas, nebo později na trvalo. Když nemám možnost jíst kvalitně, nejím vůbec a jsem ve výtečné kondici, třeba na cestách. Týdenní, měsíční i delší odpočinek od jídla mám vyzkoušený, zažitý, nacvičený a nijak mě neomezuje ve výkonu, naopak. Postupně vede ke stavu inedia.

Pravidelné držení půstu jeden den v týdnu a jeho občasné protažení na tři až sedm dní (ale to není nutné), je dobrou prevencí všech civilizačních nemocí a dokonalým nácvikem sebeovládání. Je podivné, že to nikdo nebere na vědomí a svědomitě se propapá až k nemoci, mnohdy velmi bolestivé a nevyléčitelné. Moc to nechápu.

Výživa z prány, prostorové energie není nějaké nadání výjimečných lidí, ale schopnost, kterou si může cvičením a soustředěním osvojit každý člověk, každému je k dispozici a vychází z dosažení vyššího stupně vědomí kultivací, zjemňováním, meditací, soustředěním, tréninkem, postupným zkvalitňováním preventivní životosprávy, správným, vědomým způsobem dýchání a vidění, přijímání vzduchu a světla. Kupodivu se ukazuje, že důležitější než žaludek pro výživu jsou plíce, než trávící trakt je důležitější mícha a srdce…., je to paradoxní, jako mnoho jiných věcí kolem nás. To, co jsem si myslel, že energii spotřebovává ji ve skutečnosti dodává a to, co ji mělo dodávat ji spotřebovává (trávení a vylučování)….. Přijímání a využívání prostorové energie velmi pomáhá pobyt na energeticky bohatých místech - prameny, kostely, kláštery, poutní místa….. (viz kapitola Prostředí).
Při výrazném a dlouhodobém omezení příjmu hmotné potravy dochází k velkým úsporám energie, hodně se zlepší kondice ve všech směrech a klesá potřeba odpočinku, potřeba spánku. To je dobré.

VÝŽIVA A HOSPODAŘENÍ.
Tradiční zemědělství bylo náročné na manuální práci, průmyslové zemědělství na energii, chemii a techniku, permakulturní systémy jsou náročné na informace, vzdělání, stav vědomí, cit a duchovní úroveňlidí.

1. Zcela nepřirozená výživa je dnes běžná. Produkce potravy je založena na obdělávání polí, jehož základem je orba, při které se půda obrací a tím se vzhledem k elektromagnetickému poli země dezorientuje a rozbíjí se také její dlouhodobě se utvářející vertikální kapilární systém, který umožňuje vsakování a vzlínání vody a chrání tak půdu a celou krajinu před erozí,vysycháním nebo záplavami, i rostliny před nedostatkem vláhy. Pokud takový pomalu se rozvíjející kapilární systém každý rok přetrhneme a obrátíme, těžko může fungovat. Když někdo ně          co pokazí, řekne se, že to „zvoral“ a platí to i obráceně, když něco ořete, kazíte to. Orba je energeticky náročná a půdu ničí, poškozuje její strukturu a spolu s chemikáliemi umělých hnojiv a jiných chemických látek je zajištěno vymření prospěšných žížal a dalších půdních organismů a mikroorganismů, které vytvářejí a udržují dostatek humusu a vlhkosti… Takto pravidelně deptaná půda je pak splavována dešti, snadno vysychá a je chudá na přírodní organickou složku, nezbytnou k dobré výživě rostlin. Vzhledem k destrukci kapilárního systému orbou a zhutněním pokladu tlakem těžkých strojů je velmi omezena i její vsakovací schopnost a tak dochází snadno k záplavám, nebo uschnutí porostů a následné neúrodě. Orba je stejný devastující nesmysl jako holoseče při těžbě dřeva a další zlé lidské činnosti. Sklizeň rostlin vyžaduje velké množství energie a času. Rostliny jsou pak z větší části využity k výkrmu hospodářských
28
zvířat pro produkci mléka, masa, vajec, a tyto produkty je třeba při skladování, přepravě a zpracování stále chladit. Chlazení ale spotřebuje mnoho energie a chladící substance, náplně, poškozují atmosféru. Při velkochovu a následném zpracování mléka a masa ze zabitých zvířat vzniká mnoho škodlivých skleníkových plynů (CO2, H2S, NH4, NO2…) a odpadních látek a používají se další stovky chemikálií. Tak se konečně dopracujeme k dnes převažující a vyhledávané potravě – vejcím, masu, mléku a masným, vaječným a mléčným výrobkům. Tyto potraviny živočišného původu ovšem poškozují zdraví a kondici lidí, způsobují překyselení, dehydrataci, metabolický syndrom, postupnou degeneraci střev, překyselení, hlavně ale nádorová a srdečně cévní onemocnění, cukrovku… a v konečném důsledku degeneraci celé lidské populace. Viz Čínská studie. Současně je poškozována příroda se všemi neblahými následky. Antibiotika, bez kterých byvelkochovy zanikly přecházejí do potravy lidí spolu s dalšími chemikáliemi atd. a o následcích už jsem psal.

2. Méně nepřirozená výživa je opět založena na nesmyslné a drahé orbě, velkovýrobě a používání chemie stím rozdílem, že se rostlinami nevykrmují zvířata, ale lidé. Ti konzumují mnoho obilné stravy, především výrobků z pšeničné mouky, což poškozuje zdraví člověka ještě víc, než masné a mléčné výrobky, jak jsem již vysvětlil (pšeničný lepek a škrob). Ale je to o něco levnější a šetrnější k prostředí a hlavně ke zvířatům, která nejsou trápena ve velkochovech a zabíjena.

3. Částečně přirozená výživa je stále ještě z velké části založena na orbě, velkoprodukci, používání chemických látek, velkoskladech, průmyslovém zpracování, konzervaci atd. Jde o pěstování zeleniny a ovoce formou monokultur na velkých plochách, obdělávaných těžkou technikou a za použití mnoha chemikálií. Lidé pak konzumují zeleninu a ovoce, které vzniklo, bylo sklizeno a uchováváno za velkých energetických a časových nákladů a je poškozeno chemikáliemi, bez kterých se monokultury neobejdou, sežraly by je škůdci……

4. Přirozená výživa, kterou nyní popíši bude vypadat jako z jiného světa, vypadá to, že je to zcela nereálné, ale takové modely hodné napodobení už existují a jsou plně funkční. Zajímám se o permakulturu, mám fungující permakulturní hospodářství, každodenní praktickou zkušenost : Půda se zásadně neoře, nepoužívá se žádná technika a žádné chemické látky, nespotřebovává se žádná energie, stačí jen pracovat v zahradách a v sadech, které nahradily pole. Žádná pole, orba, žádné traktory a kombajny, velké lány, haly, velkochovy a chemie, kombináty a výrobní automatické linky… Na malých záhonech se pěstuje směs zeleniny, půda se jen lehce ručně kypří a ručně zbavuje plevele a případných škůdců (brouků, larev, slimáků…). Rostlinný odpad se ukládá do kompostu, který se po roce vrací na záhony. Na volných plochách rostou keře a stromy, tedy trvalé porosty, které jsou stejně jako zelenina na záhonech promíchány tak, že se vzájemně chrání před škůdci. Například, roste-li vedle sebe mrkev a cibule, vzájemně se chrání. Podobně je to i u keřů a stromů. Pod vysokými stromy rostou keře a zcela dole přirozená směs lučních rostlin, které slouží jako potrava - pastva volně chovaným malým zvířatům - drůbeži a drobným savcům. Ti poskytují trochu masa a vajec, pokud to někdo z rodiny vyžaduje. Louka, zahrada a takto „vrstvený“, přirozeně, podle určitého plánu namíchaný sad s keři (šípky, víno, rybíz, angrešt…), ořechy (vlašské, lískové) a ovocnými stromy a záhony se zeleninou poskytují výživu bez energetických výdajů, strojů a zařízení a s minimem práce ve velmi příjemném prostředí. Potrava neobsahuje žádné chemikálie a často se konzumuje syrová. Používá se termín jedlý les a jedlá louka. Odpadá doprava, konzervování, chlazení a mražení, skladování, nakupování, většina vaření, mytí nádobí, není třeba kuchyň a spotřebiče, elektřina. Spotřeba a znečištění vody a prostředí je minimální…. Není třeba skoro nic. Téměř všechen odpad se kompostuje, nebo ho zbaští s velkou chutí slepice a králíci. Klesá spotřeba peněz, které tudíž není třeba v takovém množství vydělávat prací mnohdy nevábnou, ponižující a protivnou……

A nyní by mohla nastat nekonečná diskuse o tom, že je to těžká utopie. Ale jde to. Snažíme se o to a daří se nám to, žádná utopie, ale realita. První krůčky správným směrem. Po letech hledání jsme dospěli k permakultuře. Není to návrat k primitivnímu životu, máme moderní technické vybavení k topení (tepelné čerpadlo), komunikaci, k odborné kvalifikované práci, kterou střídáme s odpočinkem a tím odpočinkem po sezení u stolu a počítače nám je manuální práce na zahradě. Zdá se mi, že toto je cesta k řešení potravinových, ekologických, zdravotních a mnoha dalších hospodářských, společenských a politických problémů naší civilizace, která asi už dochází na kone

29
slepé ulice, ale stále si to nechce přiznat, že mele z posledního. To nepoznáte podle médií, aut, architektury, elektroniky, umění a řečí politiků, tam je všechno skvělé, ale podle počtu pacientů třeba na onkologii, třeba dětské…., podle toho, kolik zákazníků mají nemocnice, věznice, blázince, soudy….

Chov zvířat za účelem jejich zabití, obzvláště ve velkovýkrmnách, velkochovech a zabíjení v masokombinátech je odpudivá a zavrženíhodná věc. Není to nutnost, hlad jistě nehrozí, doba pokročila a máme dost potravy rostlinného původu. S tou dostáváme do těla minerální látky země, vodu, vůni zahrad a sadů a sluneční světlo. S potravou živočišného původu přijímáme utrpení, strach, zápach a násilnou smrt, zabíjení. Po krátké exkurzi ve velkochovech prasat, telat, krůt, kuřat…. a následně na jatkách by to myslím bylo mnohem jasnější. Tam se ale exkurze nedělají. Nepustí nás tam. Proč? Ztratili by zákazníky.

Dříve se přirozená krajina - lesy a louky - měnila na pole. Jednoho dne, už aby to bylo, se pole budou měnit na lesy a louky. Zbudou jen zahrady a sady. Už jsem začal, vysazuji stromy na bývalá pole, v malém, ale přeci, neobdělávaná půda se pomalu vzpamatovává a objevuje se na ní svlačec, chrpy, pampelišky…., pasou se tam naši volně žijící králíci, slepice, husy, rostou tam šípky, ořechy, ovoce….


ELIMINACE (detoxikační projevy).

Když tělu dopřeji možnost uvést se do pořádku, očistit se, vzchopit se, uzdravit se, tedy když upravím svou životosprávu tak, jak jsem naznačil, dočkám se často nemilého překvapení a stavu až nebezpečného, o kterém je třeba vědět. Když se přestanu sytit škodlivinami, přejídat se nevhodnými rafinovanými potravinami s množstvím chemických látek, tělo se začne okamžitě zbavovat všeho škodlivého, zbytečného a nebezpečného, co v sobě muselo uskladnit v době špatné životosprávy. Velkým pomocníkem jsou pravidelné jednodenní a po čase i delší půsty. Nastává detoxikace. Škodlivé látky uložené v tuku a všech tkáních a orgánech těla se začnou vylučovat do krve a odcházet stolicí, močí, dechem, hlenem, kůží…. Je to kyselina močová a jiné kyseliny, anorganické látky a chemikálie všeho druhu, kyseliny a jejich soli, plísně, lepek atd. Tak se tyto látky krví dostávají z místa, kde byly uloženy do celého těla a působí tam bolestivé i nebezpečné potíže. Proto se všechny pozitivní změny v životosprávě mají dělat pomalu, pozvolna, nenápadně, citlivě, jemně, žádné extrémy, kultivovaně (pokud nehrozí akutní nebezpečí), aby tělo mělo dostatek času a zvládlo to.

Když přestanu jíst pšeničný lepek, tedy pšeničné pečivo, těstoviny, knedlíky, moučníky, uzeniny, jogurty atd., poklesne hladina lepku v krvi a do krve se začne „samospádem“ přemisťovat lepek z tkání celého těla a odcházet, tělo se čistí. Většinou se to projeví ihned výrazným zahleněním. Totéž platí o mléčném kaseinu. Je třeba smrkat, kašlat a vydržet. V podobě dny mě může potrápit kyselina močová. Jsou to velmi bolestivé prudké záněty kloubů, které většinou začínají palci u nohou. Mohou se objevit vyrážky, ekzémy, vředy, bolesti kloubů, ledvin, průjem, furunkly, akné, výtoky, angína, rýma, záněty, otoky, pocení, zvýšená teplota, povlaky jazyku, zapáchající dech, tmavá moč…..

Eliminace (detoxikace – zbavování se jedů, parasitů a balastu) jsou u každého jiné, je to individuální, mohou trvat dny nebo měsíce. Je nutné pít čistou, kvalitní, přírodní strukturovanou vodu, být dobře naladěn, vědět o co jde. A také se hodí mít zkušeného poradce, radit se s lékařem, neostýchat se požádat o radu, být trpělivý a nevzdávat se.
Samozřejmě, je to paradoxní, že dobrými změnami v životosprávě a omezením příjmu hmotné potravy si z počátku znepříjemním život, ale je třeba vydržet a nespěchat. Když chcete vymalovat byt, také to začne velkým nepořádkem. Mnohdy eliminace člověka odradí od dobrých změn v životosprávě, hlavně když nic podobného nečeká, není informován.


ROZKOŠ Z JÍDLA.
Nezávislost na potravě, tedy schopnost nepřejídat se, jíst málo a správně, postit se, být vegan nebo nejíst vůbec je záležitostí duševní, jde o informovanost, stav vědomí, schopnost sebeovládání, pozitivního myšlení, vytváření dobrých představ a programů, schopnost víry a soustředění, jde o schopnost rezonance se všímpodobným. Je to noblesní kultura, slovy se to těžko popisuje. Tělo, každá buňka se jen přizpůsobuje, reaguje
30
na změněné podmínky, mění svůj program. Měsíce, roky, je to celoživotní vývoj k lepšímu. Tělo vytváří potřeby a duše si s nimi musí umět poradit. Duše vytváří nové programy a tělo je musí umět převzít a použít, poslechnout, vstřícně reagovat. Vznik momentální potřeby je hodně záležitostí zvyku, okolní společnosti a vžitého programu. Duše může program těla změnit, každá buňka těla se přeprogramuje a chová se jinak, vytvoří se nový návyk. Tělo v novém programu překvapivě vyžaduje to, co se dříve zdálo nemožné a staré je zapomenuto, vymazáno.

Významnou roli hraje společnost. Lidé mají tendenci napodobovat ostatní a sdílet společné. Pokud žije někdo v rodině, kde je hodování a přejídání zvykem a pravidelnou společnou rozkoší, těžko může jinak. Je to jako nekouřit mezi kuřáky….

Denně potřebujeme mít hezké zážitky, něco pozitivního o čem nelze pochybovat, na co se můžeme už od rána těšit, spolehnout se na to. Každý je má v něčem jiném, ale pro většinu lidí je nejpřístupnějším a nejspolehlivějším příjemným zážitkem dostatek chutného jídla a pití. Může to být ovšem i něco jiného nežjídlo (nebo sex), třeba nějaký pohyb, pobyt ve volné přírodě, hra, hudba, meditace, modlitba, pracovní činnost, tvorba, studium, komunikace… Dobrá přiměřená výživa společně s dalšími příznivými okolnostmi, výchovou, studiem, tréninkem…. může člověka vést cestou duchovního rozvoje k dosažení pozoruhodného stavu těla i vědomí a k získání mimořádných schopností v oblasti instinktu, intuice, transmutace, nezávislosti, jasnovidnosti, mimosmyslového vnímání…. A naopak, pokrok v těchto věcech vede přirozeně a nenásilně ke kvalitní, čisté a přiměřené výživě, protože bez ní to nefunguje a na jinou není chuť.


POTRAVA A DUCHOVNÍ POKROK.
Změnou charakteru a množství potravy, kterou mám plně ve své moci, se automaticky změní vnímání, které způsobí změnu vědomí a tím dosahuji duchovního pokroku. To není hra se slovíčky, tak to je. Když přestanu jíst a pít cukr (alkohol, kofein…), zlepší se schopnost soustředění a začnu jinak, lépe - vnímat. Tak si začínu uvědomovat co dříve mé vědomí nevnímalo, nebylo schopno zaregistrovat a přijmout. Po čase se objeví zajímavé schopnosti - intuice, instinkt, předtucha a ty další, které je složité popsat, třeba příjem důležitých informací a pokynů ve spánku nebo telepaticky, schopnost radiestézie atd. To je duchovní svět. Když přestanu jíst potraviny živočišného původu, ustoupí vztek, hněv, arogance a agresivita a vnímám svět v jiném světle, svět bez utrpení, nebezpečí, násilí, svět přátelský. Tím se automaticky přeladí vědomí do klidu a pohody, do stavu spokojenosti a laskavosti, kdy nic nehrozí a po čase se objeví opět něco ze světa duchovního. A tak dále, když přestanu jíst mouku, tuk, chemikálie, cukr, alkohol….., když přestanu jíst úplně….

A k čemu je ten duchovní pokrok? No to už musí každý sám vyzkoumat, zažít, pocítit, není to jasné a jednoduché a u každého je to asi jinak. Mohu ale říci jak já ho vnímám a uvědomuji si ho. Je to cesta k jednotě, klidu, spokojenosti, nezávislosti, pochopení, které není rozumové podstaty. Roste schopnost transmutace a schopnost se ovládat, mám sny, které si po probuzení pamatuji a jsem schopen dešifrovat jejich podobenství, radovat a poučit se z nich, jejich poselství je často velmi poetické a významné. Roste schopnost vcítění, pochopení a pomoci těm, kteří to potřebují. Lidé začínají přikládat větší váhu tomu co jim nabízím. „Náhodou“ potkávám mimořádné lidi a dostávám významné informace...


B. PROSTŘEDÍ
Planeta Země má elektromagnetické pole, které ovlivňuje biosféru, prosperitu živých organismů, působí na ně. Je-li stálé, stabilní, podporuje život, jeho organizaci a rozkvět. V tomto ohledu jsou na tom dobře rostliny, které nemění svou polohu vůči zmíněnému poli a to může působit klidně, stále, vyrovnaně a harmonicky. Čím více, častěji a rychleji lidé mění svoji polohu, tím hůře prosperují. Průměrný věk řidičů i pilotů o tom svědčí. Většina dlouhověkých neopustila nikdy svoji vesnici, svůj region.
31
Životní prostředí je v hustě obydlených oblastech zamořeno škodlivými a jedovatými chemickými látkami, negativními informacemi, lidmi, příhodami, vztahy. Tomu všemu je třeba se v rámci prevence pokud možno vyhýbat. Jen tak si lze udržet dobrou náladu, kondici a zdraví. Jsou místa, která škodí, jiná jsou neutrální a jsou místa mimořádně příznivá, působí pozitivně a léčivě, příjem některých informací i energií je zde umožněn a usnadněn. I biologické, fyzikální a chemické procesy zde mohou probíhat jinak. Kvalita místa je dána jeho polohou, geologickou situací, výskytem podzemní vody a intenzitou jejího proudění, vegetací, tím, co se v daném místě v minulosti odehrálo a v lidských sídlištích také charakterem a tvarem staveb, terénních úprav, architekturou, vybavením interiérů atd. Všechny předměty a objekty jsou tvarové zářiče působící na člověka, jsou tu přirozená i umělá elektromagnetická pole, elektrosmog, feromagnetické materiály, které deformují přirozené elektromagnetické pole Země a zesilují nebo tlumí záření přicházející z kosmu, je tu velké sucho a tudíž prašnost nebo vlhko a plísně, pak roztoči, radon atd. Na první pohled složité. Ale člověk v dobré kondici, nastavené dobrou životosprávou citlivě pozná, kde je mu dobře a kde ne a pokud to jde, dobrým místům dá přednost a špatným se vyhne, což je prosté. Zvířata to tak dělají od pradávna. Je třeba rozvíjet a nechat působit instinkt a intuici a toho lze dosáhnout jen dobrým systémem životosprávy, duchovním růstem.

Nesnažme se to zjednodušit tak, že v práci je to zlé, doma to ujde, v hospodě či kavárně je to pozitivní a o dovolené u moře magické. Ale mezi zlá místa patří hodně pracovišť kvůli nadměrné hlučnosti, prašnosti, záření, velké suchosti nebo vlhkosti, špatné kvalitě vzduchu nebo společnosti atd. a v neposlední řadě proto, že je tam člověk po dlouhou dobu připoután k určitému místu a společnosti bez možnosti odejít, když se tam necítí dobře. To platí často i o našich obydlích.

Na mimořádně pozitivních místech se vždy pobývalo a léčilo, když ještě taková místa byli lidé schopni rozpoznat. Najdeme tam prameny, menhiry, kostely, chrámy, kláštery, svatyně, kapličky, sochy, poustevny, špitály, lidská obydlí, mimořádně vzrostlou vegetaci, lázně…. Tato místa mají léčivé účinky, dodávají vitální, prostorovou energii všem, kteří jsou pozitivně naladěni a mohou s ní účinně rezonovat. Jejich působení je rozdílné podle toho, do jaké míry a na co je dotyčný člověk citlivý a jak je naladěn. Na mně skvěle působí na příklad pobyt v blízkosti pramene Klokočka u Bakova nad Jizerou, nebo u dnes již téměř vyschlého pramene Křížovka na hoře Tábor nad Lomnicí nad Popelkou. Tento pramen byl téměř zničen nevhodnou činností člověka. Když tam hodinku či dvě posedím, celý se narovnám, vzpřímím, napojím životní silou a optimismem. Někdy zde dochází k uzdravení, nebo výraznému zlepšení stavu nemoci návštěvníků a to až do té míry, že to neznalí lidé mají tendenci označovat jako zázrak. Není to zázrak, je to jen intenzivní doplnění universální, prostorovou, vitální, životní energií, jejíž intenzita je v určitém místě velká a je-li člověk otevřen a pozitivně naladěn, zarezonuje, načerpá ji a lépe pak zvládne boj s onemocněním, nebo posílí svou odolnost, vitalitu, kondici….

Na koho určité místo zapůsobí příznivě jednou, může se spolehnout, že příště to bude podobné a že opakováním, soustředěním, cvikem, se bude tato rezonance zesilovat a schopnost příjmu prostorové energie se bude rozvíjet. Působení těchto míst posiluje schopnost transmutace prostorové energie při přechodu do stavu inedia, života bez jídla…..

Nyní, v době přecenění smyslů, rozumu, vědy a techniky se hodnocení prostředí a místa našeho pobytu pocitem, instinktem podceňuje, je zapomenuto, ta schopnost chybí a když ji někdo má, nikdo mu nevěří, rozum to nebere. Je to dáno obecnou ztrátou mimosmyslových schopností lidí, ztrátou zájmu a důvěry v tyto schopnosti člověka, ztrátou jemnosti, kultury, dobré výživy, čistoty, instinktu a soustředěného, klidného, tichého vnímání, příjmu jemných informací z prostředí….. Necítím-li se delší dobu dobře a nevím proč, zkusím preventivně změnit prostředí, třeba místo, kde spím, kde mnoho hodin denně sedím na židli, nebo vyměním město za venkov, nížinu za hory, společnost za samotu, nebo za jinou společnost, práci za jinou práci……Já vím, to se to radí, když je problém sehnat vůbec nějaké bydlení, nějakého člověka, nějakou práci, ale musí se to zkoušet, aby byl nějaký pokrok… Je třeba sledovat kvalitu prostředí a trpně nepřijímat dané, ale aktivně prostředí vylepšovat.
32
Součástí prostředí je oblečení, nábytek, technika, instalace, nářadí, hračky, chemické látky používané jako kosmetika, pro hygienu, parfémy, kopec elektroniky u lůžka i jinde, mobilní telefony, mikrovlné spotřebiče a jiné silné zářiče, řetězy a jiný kov kolem krku a rukou, neprodyšné syntetické dráždivé textilie, předměty a materiály, jež nás obklopují a které užíváme, i společnost, partner, kolegové, spolupracovníci, ti všichni a to vše nás může svým vlivem podporovat, posilovat nebo srážet a poškozovat, to vše je prostředí, se kterým můžeme příjemně rezonovat a spolupracovat, být spokojení, výkonní, zdraví a dobře naladění a nebo nás také může poškozovat, oslabovat, dráždit a různě trápit až tak, že pod jeho vlivem onemocníme…... To je dobré soustředěně vnímat a ze špatných podmínek co nejdříve odejít, než nás stihnou poškodit.


VZDUCH, DÝCHÁNÍ, SVĚTLO, OTUŽOVÁNÍ.
Pokud jde o venkovní vzduch, napadá mě jen jedno užitečné pravidlo. Nevyskytovat se tam, kde není dobrý. Průmysl, města ani dopravu nepřemístíme, sebe ano. Až na výjimky se každý může rozhodnout, jakou lokalitu si zvolí k životu. Nepodílím se na zhoršování stavu ovzduší. Najezdím co nejméně kilometrů autem, které má alternativní pohon, topím tepelným čerpadlem, nekupuji zboží, jehož výroba poškozuje prostředí, přírodu a život na Zemi, vysazuji stromy….

V interiéru ale nejsme tak bezmocní. Trávíme tam většinu času. Vzduch v interiéru má mít vlhkost okolo 40 - 50%, nejméně 30, teplotu 18-22 stupňů, má obsahovat co nejméně prachu, pachů, plísní, roztočů a jiných alergenů, kouře, smogu, radonu....., takže je nutné moudře vzduch zvlhčovat nebo vysoušet, ohřívat či ochlazovat a filtrovat, obohacovat zápornými lehkými ionty, větrat, nepřetápět, pravidelným úklidem a zvlhčováním snižovat prašnost, nepřehánět to s používáním textilií, chemikálií, chovem mazlíčků atd.

Nejdůležitější období péče o kvalitu vzduchu v interiéru v našem českém podnebí je začátek topné sezóny apak celá doba topení, kdy se málo větrá a příliš suchý vzduch poškozuje horní cesty dýchací. Ty, vysušené a přehřáté, se stávají vstupní branou infekcí. Trpí i pokožka a oči. Suchý vzduchu silně zvyšuje prašnost.

Začneme-li zvlhčovat, částečky prachu zvlhnou, ztěžknou a klesnou k zemi a nenadechujeme je. Proto je poněkud škodlivé podlahové topení, které prach usazený na zemi vysušuje a znovu tak posílá do oběhu, do našich plic. Nejrozumnějším způsobem zvlhčování je prosté odpařování vody bez spotřeby elektrické energie a nutnosti pořizování drahých přístrojů. Co největší plocha vodní hladiny v nádobách, nejlépe na tělesech topení nebo pod nimi, ale také na policích, na zemi, na skříních, všude, kde to jde. Nádoby je třeba pravidelně dolévat a čistit, aby se v nich nemnožily plísně a bakterie. Rychle lze zvýšit vlhkost vzduchu ručním rozprašovačem. Ten používám na příklad v hotelovém pokoji, kam přijedu jen na přespání a můj malý digitální vlhkoměr tam ukáže 20 % relativní vlhkosti.

Dýchání prospívá chladnější vzduch, takže je lépe se víc obléknout a méně topit. Doma, v práci, v autě, všude, kde to mohu ovlivnit. Otužuji se. Je to ekologické, ekonomické a zdraví prospěšné. Za hlavní příčiny špatné tělesné i duševní kondice a nemocí se považuje kromě dehydratace, stresu, iluzí a emocí také nedostatek pohybu, chronické napětí a překyselení. To úzce souvisí s povrchním rychlým dýcháním, doprovázejícím často nadváhu a obezitu. Dýcháním vylučuji hodně odpadních látek, které vznikají při látkové výměně. Takže – soustředím-li se na dech, jeho prohloubení a zpomalení, napomohu významně uvolnění, prodloužení a zkvalitnění života, odkyselení, pročištění a uklidnění, tedy svému zdraví. Dýchám „břichem, dole, bránicí“, pomalu, hluboce. Občasné prohloubení dechu spolu s jeho zrychlením a také zrychlením tepové frekvence při tělesné námaze, pohybu, má krom jiného výrazný detoxikační efekt. Obě nosní dírky by měly být trvale plně průchodné, i ve spánku. Nejčastější příčinou jejich neprůchodnosti je konzumace mléka a mléčných výrobků, především sýrů, soli, cukru, rýže ovsa a pšenice (otok a zduření nosní sliznice a zahlenění). Podobné negativní účinky má alkohol.

Důležité je dýchat stále, i ve spánku čerstvý, pokud možno chladný, čistý vzduch, tedy řádně větrat v ložnici a správně se k tomu obléci a přikrýt. Dýcháme-li v malém, nevětraném prostoru stále dokola stejný vzduch, tak místo abychom se dechem zbavili jedovatých zplodin našeho metabolizmu a kysličníku uhličitého, nadechujeme tyto látky zpět a výsledek je, že jsme přiotrávení a překyselení. To se projeví předčasnou únavou a nejrůznějšími bolestmi. Nezapomínejme na kvalitu vzduchu, jeho čistotu, teplotu a
33
vlhkost. V interiérech, kde trávíme většinu času se tyto parametry dají dobře ovlivňovat a měnit k lepšímu. Jeli venku dobrý vzduch, v zimě často krátce a intenzivně větrám, v létě mám stále otevřené okno. Do zahrady. Kdybych měl pod oknem frekventovanou silnici, neřešil bych problém větrání, ale odstěhoval bych se. Je dobré vystavit tělo alespoň na 3 hodiny týdně po malých dávkách slunci. V kůži vzniká působením UV záření vitamín D, bez kterého se zdraví těžko zachová, nemoc těžko vyléčí. Lze koupit také tablety D vitamínu, ale slunění je přirozenější a příjemnější. Zapomíná se na něj často u dětí a seniorů. Nedostatek vitamínu D se významně podílí na vzniku a rozvoji Alzheimerovy nemoci – stařecké demence.
Za zmínku stojí otužování. Duchovní rozvoj a pokrok vede k dokonalejší termoregulaci a větší nezávislosti na teplotě prostředí a naopak, otužilost podporuje celkovou nezávislost a duchovní pokrok.

Vnímání tepla a chladu jako příjemný a nepříjemný pocit je dobrým indikátorem zdraví a kondice člověka, nebo stupněm jeho degenerace a poškození negativními vlivy civilizace a špatnou životosprávou. Zdravý člověk snese větší změny teplot bez nepříjemných pocitů.


VYBAVENÍ INTERIÉRU.
Některé vybavení interiéru na nás nemá velký vliv, jiné může prospět, nebo uškodit. Význam má na příklad kvalita sedacího a lehacího nábytku – židle, křesla, pohovky, postele. Zabývám se tímto tématem již více než třicet let a za tu dobu jsme s manželkou vytvořili podnik ASON interiér s.r.o., který tyto věci na zakázku vyrábí. Jsou to židle a adaptéry pro dynamické sezení, křesla, bederní opěrky, sedací klíny, matrace, lamelové rošty, polohovací postele a křesla, rozkládací a polohovací lamelové pohovky, převlékací nábytek a další pomůcky, které vedou k podpoře nejen pohybového aparátu, ale třeba i ke snížení prašnosti a výskytu roztočů v interiéru, jako je tomu právě u čalouněného nábytku s možností převlékání, čištění a výměny potahů. Jsme různí, každý člověk je originál s osobitými vlastnostmi, historií a nároky. Tak jako optimální strava je pro každého jiná, tak i optimální židle nebo postel či matrace je pro každého jiná a nejlepší způsob jak nalézt to pravé je vyzkoušet, co se dá. Jedině tak můžeme objevit věci, které budou užitečné, budou náš pohybový aparát podporovat, formovat, místo aby ho deformovaly, zabrání bolestem a degeneraci plotének, obratlů, kloubů, předčasné únavě. Speciální židli pro dynamické sezení je samozřejmě dobré si nejprve půjčit, vyzkoušet, zhodnotit. Investujme jen do toho, co se nám osvědčí. Většina lidí žije ve stereotypu a ani je nenapadne možnost nějakého vylepšení. Totéž platí i o dynamickém adapteru ke kancelářské židli. Je rozdíl mezi nábytkem, který nemůže udělat téměř nic – polička, skříň, stůl, a mezi nábytkem, který nás může pěkně poničit, nebo naopak podpořit – židle, postel, pohovka, matrace. Strávíme na nich mnoho hodin denně.

Lůžka - přes velké rozdíly mezi lidmi platí pro všechny: podklad matrace by měl být prodyšný a pružný, pružnost nastavitelná podle hmotnosti a individuálních požadavků. Pokud není prodyšný, kondenzuje pod matrací voda, která se při ležení ve formě páry uvolňuje z těla a matrace i její podklad může časem plesnivět. Na prodyšném, pružném podkladu (lamelový rošt) by měla ležet matrace bez kovových součástí, tedy pružin. Pružiny svým tvarem a materiálem deformují přirozené elektromagnetické pole Země a člověk by měl spát pokud možno v nedeformovaném poli. Tato skutečnost je známa geofyzikům i veřejnosti již více než 50 let a přesto se pružinové matrace stále vyrábějí a dokonce se označují za „zdravotní“! To je zlé. Je třeba užívat pouze matrace pěnové (latex, polyuretan, studená pěna, pěny s tvarovou pamětí….). Kdo se na lůžku obtížně zahřívá, většinou to bývají ženy, měl by volit pěny matrací s menší hustotou, tedy objemovou hmotností, to znamená lehčí, polyuretan – lépe tepelně izoluje. Muži se na lůžku často přehřívají a měli by používat těžší matrace vyrobené z tak zvaných studených pěn nebo latexu – lépe odvádějí teplo. Čím je materiál matrace těžší, tím lépe odvádí teplo, tedy ochlazuje, je-li lehký, zahřívá. Používejme v létě lehčí přikrývku, přehřátí ve spánku je nebezpečné, probudíme se unavení, infarkt nebo mrtvice často nastanou ve spánku z přehřátí. Více o nábytku ASON na www.ason-int.cz. nebo www.ason.cz.

Sedíme čím dál, tím víc, to je jasné. Pokud nespíme, přecházíme jen z jednoho sedadla na druhé. Tělo ale nebylo pro tuto polohu stvořeno a tak dlouhým každodenním sezením trpí. Po desítkách let sezení se začnou objevovat závady, deformace na páteři, degenerativní změny, to bolí a dost špatně se to spravuje. Proto, jako u
34
všech ostatních zdravotních problémů je důležitá prevence. Spočívá ve dvou základních věcech: kvalitě židle či křesla a správném držení těla při sezení. Držení těla má být vzpřímené s bederní páteří prohnutou dopředu, tedy nekulatit záda, nedávat nohu přes nohu. Sedadlo by mělo být pohyblivé, umožňující dynamické sezení. Při něm je tělo v neustálém větším či menším pohybu a tak neztuhne, dobře se prokrvuje a zůstává pružné a svěží. Nabízíme dynamický adapter Dynasit, u kterého jsou použity pružiny (můj patent) a židle a křesla Bioswing se zavěšeným sedákem, ty dovážíme z Německa. Obojí umožňuje pohyb sedáku a je možné si to u nás vyzkoušet. Dynamický adapter Dynasit s pružinami lze namontovat na většinu dnes používaných kancelářských židlí, a ty tak získají dynamické vlastnosti bez nutnosti měnit celou židli. Cena adaptéru je dva tisíce korun a životnost neomezená, účinek okamžitý, nejen že je sezení příjemnější, ale ubývá bolestí zad a degenerativního působení dlouhodobého sezení….

Použitím židlí s možností dynamického sezení se výrazně zlepšuje komfort a příjemnost sezení, preventivně se předchází degenerativním změnám na páteři, snižuje se únava při dlouhodobém sezení a tím roste výkon a schopnost soustředění sedícího člověka až o 15 %, jak bylo experimenty potvrzeno a to má značný ekonomický efekt. Odborníci odhadli, že investice do dynamické židle, nebo dynamického adapteru se vrátí formou lepšího výkonu uživatele za několik týdnů. V prodejně našeho nábytku je možno koupit i sedací klíny a bederní opěrky pro použití v autě i na židlích či křeslech. Je tu výběr a zakázková výroba polohovacích lamelových lůžek, lamelových roštů, matrací, rozkládacích polohovacích lamelových pohovek a křesel a dalšího nábytku do domácností, kanceláří i hotelů a nábytku pro podporu páteře při sezení a ležení. Je možno zde koupit dynamické adaptéry ke kancelářským židlím i kompletní židle pro dynamické sezení…..

Židle s dynamikou by měly být ve školách! Je neuvěřitelné, na čem nutíme děti sedět bez pohybu mnoho hodin. Sedmiletý člověk, zvyklý se 16 hodin denně pohybovat musí najednou řadu hodin sedět na tvrdé židličce. Kroutí se, všechno ho bolí, vyrušuje při vyučování. Vím už 15 let, jak to zlepšit. Nikdo nemá zájem. A ti v kancelářích u počítačů na tom nejsou o mnoho lépe. Je pozoruhodné, jak se pozitivní a velmi užitečné věci těžce uvádějí do života, zatímco zpráva o novém druhu likéru, salámu nebo sportovního auta jde do
světa rychlostí blesku.


C. POHYB
Pohyb je základním atributem života. Do určité míry platí, že čím více pohybu, tím více života, tedy zdraví a dobré kondice. A naopak. Ovšem nesmí se to přehnat. Zanedbáváme-li všestranný pohyb, umrtvujeme se. I zde pozor na extrémy, ty škodí vždy. Po dlouhé pasivitě jen mírnou aktivitu, rozhýbávat se postupně, nenásilně, žádné soutěžení, rekordy, nárazy, hrdinské výkony v posilovně, závodění, přepínání sil, drastické a adrenalinové sporty a zábavy se všemi jejich riziky.

Mírně, s citem, pravidelně, jinak se poškodíme. Jak je to jednoduché a přesto, jak jsou všichni ztuhlí, ohnutí a bolaví! Za nejlepší a také užitečný pohyb považuji mírnou fyzickou práci na zahradě, v sadu, kolem domu, procházky po přírodě, plavání, lehký klus po špičkách střídaný s chůzí, výlety na kole, rozumné lyžování, chození po horách i nížinách. Chůze je nejlepší přirozený a nenásilný pohyb, je to naše druhé srdce, pomáhá pumpovat krev zdola zpět k srdci a zajišťuje pohyb mízy v celém těle. Ta totiž na rozdíl od krve nemá vlastní pohon – čerpadlo, tedy srdce a je závislá na pohybu těla. Výborné je cvičení pro udržení pružnosti a rozsahu pohybů, jóga, preventivní silový (např. Kieser) trénink, dechová cvičení, aerobik, tanec atd. Pohyb má význam pro podporu dýchání, důkladnou ventilaci plic, zvýšení tepové frekvence, výkonu srdce, odolnosti, pro zlepšení nálady a rovnoměrného proudění energie v organismu…..

Plícemi dostáváme nejen životně důležitý kyslík, dusík a jistou formu čisté životní energie, ale plíce jsou také jedním z hlavních vylučovacích orgánů, kterým se zbavujeme kyselosti (CO2) a dalších odpadů. Proto má prohloubení a zrychlení dechu při pohybu velký detoxikační (hlavně odkyselovací) význam. Zpočátku se člověk musí do pohybu nutit, časem se z něj ale stane příjemná a radostná potřeba.

Pohyb je návykový, při tělesné námaze tělo produkuje serotonin a endorfin, zdroje příjemných pocitů a tak sena tělesnou zátěž těším a mám z ní radost. Zbavíme se nadváhy, cukrovky, vysokého tlaku, melancholie,
35
nedobrého vzhledu a kondice, únavy, zbytečného hladu a řady jiných problémů….. Je to stejně důležité, jako pít dost čisté vody. Prohloubením a zrychlením dechu při tělesné námaze dochází k detoxikaci a pohyb, tělesná zátěž nás zbavuje nadměrné chuti k jídlu. To je velmi zajímavé a nečekané. Chuť k jídlu je po fyzické zátěži menší a po lenošení roste. Zas to asi bude účinek endorfínu.


D. POZITIVITA
Na co myslím, o čem mluvím, čemu věnuji pozornost, to se většinou stane, dříve, nebo později. Proto je dobré myslet a mluvit pozitivně, mít o sobě i o okolí dobré mínění…. Pozitivní myšlení, mluvení a jednání, vytváření představ, plánů, programů a vizí, spokojenost, laskavost, klid, sebevědomá moudrá pokora a dobrá nálada jsou nejlepší prevencí nemocí, nehod a neshod, nejlepším předpokladem uzdravení, nejjistější cestou, jak dát do pořádku co se pokazilo, jak dosáhnout úspěchu ve všem, o co usiluji. Je velmi důležité trvale si udržovat dobrou náladu, spokojenost, příjemné pocity, veselou a bezstarostnou mysl a když se objeví někdo, nebo něco smutného, hloupého, depresivního, násilného… hned to zahnat, nahradit, potlačit. Při negativních postojích, myšlenkách, slovech, zážitcích, reakcích (strach, vztek, smutek, závist, stres ….) tělo vytváří chemické látky, které ho překyselují, poškozují, hrozí nemoc a pokud je negativita dlouhodobá, nebo se často opakuje, nemoc opravdu propukne, některý orgán, nebo tělesný systém se zhroutí. Naopak převládající pozitivní, laskavý životní postoj je zárukou dobré kondice, spokojenosti a zdraví, vedle správné potravy je to druhý pilíř preventivní životosprávy. Je naprosto jasné, že spokojení a laskaví lidé žijí déle a hlavně lépe.

Vše dobré se k sobě řadí, váže a spolu souvisí, rezonuje. Zlé také. Budu-li jíst hodně potravy živočišného původu, budu agresivní, konfliktní, neklidný. Budu mít chuť na alkohol, kávu, tabák, i sladkosti a pak zas na všechno masité, mastné a přesolené, pečené, grilované, smažené a tak stále dokola, z extrému do extrému, od zdi ke zdi, od nepřirozeného napětí k nepřirozenému uvolnění, až se dostanu k překyselení, nadváze, depresi, autointoxikaci, nemoci, konfliktu, nehodě….. Budu-li se stýkat se zlými lidmi, budu zlý. S kuřáky budu kouřit, s alkoholiky pít, se sprosťáky sprosťačit. Budu-li myslet a mluvit negativně, budu tak i žít. Někdotak žít chce. Já ne.


POZITIVNÍ LADĚNÍ OSOBNOSTI VÝRAZNĚ ZLEPŠUJE KONDICI, POSILUJE ODOLNOST TĚLA A JE VÝZNAMNÝM PRVKEM PŘI PREVENCI I LÉČENÍ NEMOCÍ A ROZVOJI DUCHOVNÍCH KVALIT.
Je dobré mít jasnou, čistou, dlouhodobou a silnou pozitivní životní vizi, soustředit se na ni, dávat ji citlivě na vědomí svému okolí, je-li to třeba, věřit jí, trpělivě a aktivně napomáhat jejímu uskutečnění a za dobré výsledky děkovat. Vnější svět mohu změnit jen nepatrně a s mnoha nesnázemi. Sebe mohu změnit od základu, dokonale, kdykoli a nezávisle. Zkušenost ukazuje, že vyhnout se všemu násilí, být klidný, laskavý a spokojený je dáno pouze chtěním, zájmem, snahou takový být. Schopností vytvořit program na tomto základě a soustředěně ho uskutečňovat. Raději změnit svůj postoj ke světu, než se snažit měnit svět. Ne že zlé zmizí, ale přestane mi vadit, přestanu ho vnímat a zabývat se tím. Pak skutečně postupně z mého života zmizí. Mnohé zlo se totiž zničí nezájmem o něj, zatímco zájem ho posiluje. Být spokojený a klidný by neměl být občasný stav závislý na vnějších okolnostech, ale trvalý životní postoj přirozeně vyplývající z pevné koncentrace na jasný, smysluplný pozitivní program, vytvořený a stále dotvářeným a laděný vědomím na základě postupujícího poznání a získaných zkušeností a vědomostí. Není k tomu třeba potravin z Japonska, filozofie z Indie, kurzů makrobiotiky v USA, pobytu v klášteře, ani na majáku, silné zaujetí náboženstvím, jógou nebo astrologií, není třeba mít nějaké mimořádné schopnosti a vědomosti, talent…... Vše co potřebuji mám stále po ruce, stále při sobě a k dispozici. Své myšlení. Důležitou roli tu hraje důsledné vyloučení všech forem, podob a způsobů násilí a ubližování ze života a samozřejmě dobrá celková životospráva.

Jak toho dosáhnout? Najdu a pojmenuji zdroje neklidu, napětí a nespokojenosti. Uvědomím si, že neklidem, zlobou, strachem, stížnostmi, násilím, mstou, hrubostí a nespokojeností ničeho dobrého nedosáhnu a k lepšímu nezměním. A začnu ty zdroje likvidovat. Zruším všechny negativní a násilné programy, přestanu je
36
konzumovat ve hmotné (maso…) i nehmotné (zprávy…) podobě, nepouštím si je do domu, do bytu, do hlavy, do života a jakmile se objeví, to se samozřejmě děje, ihned je zruším a přejdu na nějaké pozitivní téma. I když je to třeba jen okamžité vypnutí televize, rádia, odložení časopisu, odchod ze společnost, vyhození sýrů a řízků do kompostu atd. Nesleduji negativní programy, filmy, nekomunikuji s negativně naladěnými lidmi, vyhnu se jim. Nenakupuji potraviny živočišného původu, alkohol, cigarety…. Když to všechno vyškrtám, skoro nic v dnešním negativním světě nezbude. Ale co zůstane, stojí za to. Množství nahradila jakost, to je dobré. Je to pomalý, dlouhodobý proces, během kterého postupně hodnotím co ponechám a co vyřadím, dělám pokusy a podle jejich výsledků rozhoduji.

Důležitý je postupný přechod na rostlinnou potravu, která uklidňuje, harmonizuje a vzdaluje nás od všeho zla, násilí a agresivity. Kdo takto nepostupuje, neuspěje.

SPOLUPRÁCE A BOJ.
Často je v protikladu princip mužský, pro který je charakteristický boj, násilí, konkurence, a princip ženský se snahou dohodnout se a spolupracovat. Tyto dva způsoby komunikace a řešení problémů bych však nedával do souvislosti s mužstvím a ženstvím. Je to asi otázka vrozené dispozice jedince, jeho životosprávy, výchovy a dobré vůle, má-li tendenci bojovat, nebo spolupracovat.

Stále však u lidí bez ohledu na pohlaví převládá sklon ke konfrontaci a k boji. Je to důsledek extrémní konzumace potravin živočišného původu, cukru, alkoholu a jiných dráždidel, stimulačních potravin a nápojů a systematické výchovy k boji, která se zakládá na vžitém, naivním a mylném předpokladu, že v boji lze zvítězit a tudíž být následně z tohoto důvodu úspěšný a šťastný. Vidím to jako velký blud, záměrně šířený a vyučovaný spotřební společností.

V boji jsou většinou všichni poraženi. Ukáže se to většinou až po čase. Ať se bijí sousedi o hrušku nebo  národy ve světové válce. Jediným trvalým, spolehlivým vítězstvím je spolupráce, mír a přátelské soužití.


Je nutné dobře komunikovat, spolupracovat, nebojovat.
Aby byl boj nahrazen spoluprácí, je třeba dobrých organizátorů. Takovými by měli být učitelé, politici, podnikatelé, umělci, manažeři, duchovní vůdci, kněží, starostové, rodiče, všichni k tomu nadané lidé.

ALE POKUD NEBUDE OMEZENA KONZUMACE POTRAVY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU, NENÍ NADĚJE NA ÚSTUP NAPĚTÍ, AGRESIVITY, NESNÁŠENLIVOSTI, NEMOCÍ…… A ZMÍNĚNÍSCHOPNÍ ORGANIZÁTOŘI BUDOU DÁL JEN SOBECKY ROZMNOŽOVAT SVŮJ MAJETEK NA ÚKOR OSTATNÍCH.

Již dětem by mělo být jasné co je skutečný úspěch a že k jeho dosažení jim nepomůže boj, ale spolupráce. Děti jsou však systematicky vedeny k tomu, aby se v životě prosadily bojem, dravostí a tvrdostí, v soutěžích, aby z nich byli „úspěšní bohatí lidé“, kteří každého porazí.


KULTIVACE.
Proces kultivace, to je rozvoj kultury, neboli jemnosti a harmonie může probíhat na mnoha úrovních jedince i společnosti, těla, duše i ducha. U jedince to ovšem začíná.

Kulturní znamená jemný. Kultivace, tedy zjemňování, je základní preventivní metodou, jak předejít zlu ve všech podobách. Stupeň kultivovanosti je patrný na první pohled, poslech, kontakt. Když se něco, třeba člověk, nebo civilizace rozvíjí, spěje k vrcholu - kultivuje se, zjemňuje. Když upadá a spěje k zániku - hrubne, sprostota a násilí je na postupu. Zamysleme se nad tím, v jakém stádiu vývoje je nyní naše civilizace a jak jsme na tom my osobně, naše rodina, naši přátelé, jak se na tom trendu podílíme. Nebude-li se nám zdát výsledek uspokojivý, hledejme cestu, jak nepříznivý vývoj obrátit. Pocítím-li potřebu něco obracet, měnit, začínám u sebe. U svého způsobu vyjadřování, chování, myšlení, jednání…. Je kulturní? Jemné? Na počátku úspěšné cesty je vždy vrozená a vědomě rozvíjená důvěra (víra, věrnost). Bez ní nelzezdárně pokročit. Důvěra (víra) potlačuje a odstraňuje pochybnosti. Svým chováním, životem, praxí, ji buďtoničíme, nebo rozvíjíme a prohlubujeme. Pak postupně a docela přirozeně, nenásilně následuje soucit,
37
laskavost, tolerance, pochopení, odpuštění, nadšení, radost, uklidnění, utišení, soustředění, skutečné poznání, láska jako životní postoj bez podmínek, odvrácení, oproštění, nezávislost, osvobození, osvícení. Jak poznáme svou pokročilost? Máme-li pochybnosti, jsme na samém počátku, s těmi se dálnedostaneme. Začíná se u maličkostí a dobrých informací, postupuje se praxí, pomalu, času dost, vždyť jsme ještě mladí a krásný život máme před sebou. Možná. Jsou tu totiž jistá rizika.


E. PREVENCE A RIZIKA
Prevence je soubor opatření, zaměřený na předcházení tomu, co si nepřejeme, co nechceme. Jistě je dobré se na toto téma zamyslet, některé důležité informace vzít na vědomí a pokusit se podle nich upravit své myšlení a jednání, svůj názor na sebe i okolí, svůj žebříček hodnot a nečekat, až nás k tomu donutí nepříznivý vývoj, zlé události, jejichž následky už mnohdy nejdou napravit. Je dobré si promyslet význam slova prevence, předcházení a při všem co konáme mít na paměti pevné fungování zákona příčiny a následku. Kolikrát jsem si říkal: kdybychom tenkrát věděli co víme dnes, kolik zbytečného utrpení nemuselo být. Věda pokročila a tak už toho víme hodně o příčinách nemocí, nehod a neshod, co jich je. Statistiky jsou na internetu k dispozici každému a jsou neúprosné. Proto bych si dovolil připomenout rizika, aniž bych se je snažil rovnat podle důležitosti, ono to ani nejde, protože každý inklinujeme k jiným svodům, někdo kouří, někdo jezdí moc rychle, jiný moc papá nebo užívá drogy…. a každý máme jinou míru odolnosti a štěstí…. Jsou lidé, kteří rizika, drastické zážitky a napětí vyhledávají a je to jejich životní potřeba. Jako by si nevážili zdraví, dobrých vztahů, klidu a bezpečí, života. Riskují při práci, sportu, ve vztahu s partnerem, rodiči, dětmi, sousedy, kolegy, všude, kde se dá. To je přístup k životu, který nechápu, řekl bych, že se jedná o nemoc, duševní poruchu, pud sebezáhuby. Měl jsem takového spolužáka, kterému se podařilo ukončit život hrdinským sportovním výkonem už ve dvaceti létech. Nic proti sportu, sexu, jídlu, alkoholu, politice, každý musíme vyhovět své povaze.

NEJZÁVAŽNĚJŠÍ ZDRAVOTNÍ RIZIKA :

DEHYDRATACE, KONZUMACE TUKU, CUKRU, POTRAVY OBILNÉHO A ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU, POTRAVIN POŠKOZENÝCH ÚPRAVOU A CHEMIÍ, UŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK, TO JE JASNÉ…..

BŘICHATOST.
Nejde o váhu !! Místo váhy sledujme obvod břicha v klidu, uvolnění, nezataženého, měřeného ve výšce pupíku, ten vypovídá o množství uložené nadbytečné a nebezpečné hmoty, podkožního a především viscerálního tuku v břiše mezi orgány. Lidé s nadměrně vyvinutým svalstvem nebo s ukládáním tuku na končetinách a hyždích - typ hruška častý u žen - mohou mít nadváhu a při tom třeba ploché břicho a jsou celkem bez rizika, bez viscerálního tuku, zatímco velkému riziku jsou vystaveni štíhlí lidé s vypouklým břichem - typ jablko častý u mužů, kteří v podstatě nadváhu nemají, váha odpovídá výšce, ale je tu ten rizikový tuk v břiše. Podstatné je, aby to, co vážíme nebyl balast, zbytečná, ucpávající a nebezpečná hmota,
ale užitečné, svěží, funkční tělo.

Za kritické množství vnitřního tuku v břiše považujeme stav, kdy obvod břicha dosáhne u žen přibližně 88 cm a u mužů 106 cm bez ohledu na výšku postavy. Zpozornět je zapotřebí už při  hodnotách 80 cm u žen a 94 cm u mužů. Do 80 a 94 je to v pořádku.

Zmnožení břišního tuku je provázeno mnoha dalšími změnami, například otoky, zvýšením krevního tlaku, zahleněním, odlišným složením a množstvím krevních tuků, hyperglykémií, zvýšeným výskytem parazitů, látek způsobujících záněty, homocysteinu apod., a především snížením citlivosti tkání na inzulín (inzulínová rezistence). To znamená, že v krvi je hodně glukózy i inzulínu, ale buňky (zejména v játrech a kosterních svalech) „si s nimi neví rady“. Slinivka dostává informace, že inzulín tělu nestačí a vyrábí ho čím dál více, až se vyčerpá a produkce inzulínu klesá, množství krevního cukru stoupá a cukrovka druhého typu je tu. Smutné je, že v důsledku zvýšeného výskytu obezity u dětí přibývá v posledních letech i dětských diabetiků 2. typu.
38
Pořiďme si krejčovský metr místo drahé a neskladné váhy. Nebo stačí jen provázek s uzlíky či opasek s dírkami, které sledujeme. Změny, které provázejí „břišní“ obezitu se označují jako metabolický syndrom, který představuje mimo jiné ohrožení srdečně cévní soustavy a související překyselení, tedy vytváření vhodného prostředí pro růst škodlivých mikroorganismů, parazitů a rakovinných buněk. Jím-li nevhodnou, jednostrannou, převážně kyselou nebo kyselinotvornou, tepelně a chemicky upravenou stravu, tělo nedostává co potřebuje a prostřednictvím hladu se stále hlásí. To vede k přejídání. Z nadbytečného množství mrtvé, nevhodné potravy se v těle ukládají látky, které neumí, nestihne nebo nemůže vyloučit a je jich příliš. Tak se stává z těla skládka převážně kyselého odpadu a vzniká břichatost a nadváha. Skládá se asi z osmi složek, zastoupených u každého v jiném poměru. Lidé si myslí, že nadváha je tvořena jen tukem. Ale jsou tu i anorganické látky (kámen), kyseliny, lepek, paraziti, hlen, voda a sediment nalepený na stěnách střev, cév i jinde, plošně v celém těle.

Tuk se v těle hromadí v důsledku nadbytečného příjímání nevhodné potravy a jedovatých chemikálií, které musí tělo do tuku „zabalit“, proto ho ukládá, lepek z množství konzumované ozimé pšenice a obecně hladké bílé mouky, zahlenění způsobuje hlavně pšeničná a mléčná strava, rýže, oves a jakákoli bílá, hladká, rafinovaná mouka, paraziti jsou kapitola sama pro sebe a mají je všichni, voda se v těle hromadí (otoky) hlavně proto, že moc solíme, sladíme a nepijeme čistou strukturovanou vodu, nýbrž vodu mrtvou, bez struktury, zničenou úpravami, kámen, kyseliny a jiné anorganické chemikálie se usazují protože požíváme tvrdou podzemní vodu, maso a kyselou potravu s velkým množstvím chemikálií a sediment na stěnách střev i jinde vzniká konzumací zahleňujících a lepivých složek potravy, to je hlavně pšeničný lepek, škrob a lepivá mléčná bílkovina kasein. Stále se to opakuje. Pokud o tom budeme přemýšlet, záhy přijdeme na to, jak se zbavit nadváhy.

Podstatné je ovšem jíst méně a kvalitně, tedy omezit příjem – a naopak zvýšit tělesnou aktivitou výdaj. Hubnout rychle a pomocí půstů, nebo zoufalých diet je nebezpečné a hlavně to nefunguje. Lepší je postupně trvale změnit životosprávu a vydržet. Změnit skladbu jídelníčku. Nahradit postupně část mrtvé, tepelně zpracované stravy čerstvou syrovou stravou a pít zelený nápoj. Role pohybu je jasná. V každém případě chci-li hubnout, držet dietu, půst nebo změnit jídelníček, je nutné se odkyselit! Jeden z důvodů, proč tělo ukládá tuk je snaha do něčeho „zabalit“ nebezpečné kyseliny a další jedy. Rovněž je nutné nepít alkohol, jinak je úspěch v nedohlednu. Alkohol přednostně pokrývá energetickou spotřebu těla a ostatní potrava už se jen ukládá do zásob. Ideální doba pro přechod na syrovou stravu, po které jde váha dolů a kondice se zdravím nahoru je jaro, začít s čerstvou zeleninou, jahodami…., vydržet přes teplé léto a na podzim s ochlazováním zase přidat něco vařeného, sice trochu zpět přiberu, ale když další jaro akci zopakuji, lze se s váhou držet tam, kde potřebuji. Přes zimu jsem vždy o pár kilo těžší a je to tak v pořádku, tak to má být. Tělo při nedostatku tuku a pšenice v jídelníčku snadno a bez rizika použije svoje zimní zásoby tuku, které jsou většinou dostatečné.

Odstranění nadváhy je především problém množství přijímané potravy, které je zákonitě tím větší, čím je její kvalita horší. Množstvím nelze kvalitu nahradit, obráceně ano.

Zásadní změny v jídelníčku: nahradit cukr v jídle a nápojích xylitolem, pšenici žitem a ostatními zrny, maso luštěninami, žádné mléko masné a mléčné výrobky, jíst méně a častěji, nejíst na noc, jeden den v týdnu půst…… Tyto změny nevyžadují žádné odříkání a nepříjemné odvykání, půst je otázka zvyku a jetřeba to brát jako zábavu, sázku, sport a co nejvíce si to zpříjemnit jinými radostmi. To jsou zásahy doživotosprávy, které když se na trvalo zavedou, přinášení skutečný dlouhodobý úspěch. V rodině je dobré, když se jeden den postí všichni, nevaří se, neotvírá se lednička…. Obecně platí, že dlouhodobě spolu mohou žít jen lidé s podobnou životosprávou. To se vyplatí respektovat.

Optimální váhu zjistíme, když od své výšky v cm. odečteme 100. Ještě něco odečítat a šachovat s věkem,obvodem zápěstí, pohlavím atd. je zbytečné. Naopak několik kil navíc je ku prospěchu, lépe se snáší stres ajiné nepřízně, ale – hlídat obvod břicha!!!
39

KYSELOST A NEGATIVITA.
Překyselení je velkým současným civilizačním problémem. Kyselý vzduch, déšť, půda, plodiny, lesy, potrava, organismus, nálada, kyselá nemoc a kyselá smrt. Překyselení lidského organismu vzniká nadměrnou konzumací tepelně a chemicky upravené stravy, potravy živočišného a pšeničného původu, bílé mouky a obilné stravy obecně, kávy, alkoholu, soli a cukru, tuků, nedostatečnou konzumací čerstvé syrové zeleniny a ovoce, nedostatkem pohybu, tělesné námahy, při které dochází k potřebnému prohloubení dechu, zrychlení jeho frekvence a odbourání kyselosti. Část kyselosti se totiž vylučuje dechem (CO2). K tomu přistupuje negativní myšlení, jednání, cítění, iluze a emoce….

Stresy, neklid, nedostatek odpočinku, spánku, napětí, nespokojenost, zlo a „kyselé“, zlé myšlenky, jednání, soudy, zážitky a reakce, negativita, to vše se podílí velkou měrou na překyselení a naopak, tělo zaplavené kyselinami takové stavy způsobuje. Je poškozena kvalita krve, prokrvení a přenosové vlastnosti krve se zhoršují, tělo má nedostatek kyslíku, živin, vitální energie, je unavené a v kyselém prostředí se daří parasitům, škodlivým mikroorganismům - plísním, houbám, kvasinkám, bakteriím, virům a také rakovinným buňkám, je poškozena kvalita a funkce orgánů, tkání, kostí, kloubů, metabolizmu, vzniká cukrovka, záněty….. Pomoc přichází s odkyselením – alkalizací. To má nesmírný význam v době, kdy zaniká účinnost antibiotik, na které škodlivé mikroorganismy získávají resistenci, jsou vůči nim odolné. Aby mohly v těle působit a množit se, musí „padnout na úrodnou půdu“ a to je půda kyselá. Řadu nemocí, i těch obtížně léčitelných nebo nevyléčitelných lze úspěšně léčit, nebo jim předejít pouhým odkyselením. Proč se s tím nikdo nezabývá? Důvody jsou dva. Jednak se na tom nedají vydělat peníze, jednak jsou některá odkyselovací opatření nepříjemná a nepopulární.

Překyselení obecně a všestranně snižuje odolnost, zhoršuje kondici a náladu, otvírá cestu nemocím… Můžeme ho zjistit snadno indikačním papírkem pro pH 0-12, který dostaneme v lékárně. Sliny by měly mít pH 7 až 8, moč přibližně o jeden stupeň nižší. Odkyselení je jedním ze základů zdravotní prevence i jakékoli léčby a dobré, preventivní životosprávy!!!! Kontroluji kyselost slin a zjistím-li překyselení, v první řadě upravím stravu – omezím nebo zcela zastavím konzumaci stravy obilného a živočišného původu, kávy, alkoholu, užívám odkyselovací tablety, mleté vaječné skořápky, a dopřeji si zásadité koupele a dostatek zásadité stravy – to je zralé místní ovoce a zelenina, nejlépe v syrovém stavu. Hodně se pohybuji na čerstvém vzduchu. Nemusím se nijak dřít, stačí prostá svižná chůze, nebo práce na zahradě. Piji dostatek (1-2-3 litry) měkké, strukturované, kvalitní vody a žádné jiné sladké a alkoholické nápoje, kávu nebo čaje. Užívám mletý seznam, mák, len, slunečnici, ořechy, drcené vaječné skořápky a jím listovou zeleninu, získám tak organický vápník na alkalizaci. Jemně rozdrcené nebo rozmixované skořápky vajíček našich slepic zamíchám s malým množstvím vody, “kopnu to do sebe“ a zapiji. Nebo užívám skořápky tak, že si dám do úst vrchovatou lžičku umletých skořápek a pak piji vodu, která je dopraví dál. Není to nijak nepříjemné, skořápky jsou bez chuti. Cvičím, chodím - hodně kyselosti vydýchám a snažím se být pozitivní. Proces odkyselování většinou není příjemný, nastávají eliminace, nevolnost, průjem, zahlenění, únava atd. Je třeba vytrvat.

Na rychlé odstranění kyselosti je možné použít jedlou sodu, soda bikarbona, hydrouhličitan sodný, přípravek „Pro balance“ od LR, nebo jiný anorganický zásaditý prostředek z lékárny, ale nedoporučuji takové anorganické látky užívat často, nebo dokonce pravidelně, to vede k zvápenatění těla, ztvrdnutí a ucpání životně důležitých kanálů a cest, kudy proudí krev a míza, ke zničení kloubů a kalcifikaci mozku…., je to stejně chybné, jako pití tvrdé vody. Jakékoli anorganické látky vstupující do těla jsou rizikem a škůdcem viz. kapitola Kalcifikace. Vápník je cenný jen tehdy, je-li organického původu, jinak škodí. Takže zelenina, ořechy, semínka, zelený nápoj….. Výborné jsou odkyselovací koupele – několik lžic (asi 300 g.) jedlé sody a 30 g mořské soli dáme do vany, postupně napouštíme příjemně teplou vodou a vydržíme tam 2 - 3 hodiny. Jednou z nejdokonalejších potravin je zelený nápoj, který kromě mnoha skvělých vlastností také radikálně odkyseluje! Při odkyselování sledujme tlak krve. Může nebezpečně stoupat při použití anorganických látek jako je jedlá soda a další umělé látky přijímané ústy. Mnohem bezpečnější, přirozené a
40
všestranně prospěšné jsou zásadité koupele, v létě pravidelné každodenní pití zeleného nápoje, dostatek pohybu, zeleniny a semínek….. Po radikálním odkyselení a dosažení správné hodnoty tělesné váhy, obvodu břicha a pH organismu (sledujeme sliny a moč) a při dobré preventivní životosprávě už není třeba žádná opatření dělat, užívat tablety, skořápky, dělat koupele…., tělo si samo udržuje optimální rovnováhu kyselin a zásad. Odkyselovací směs jedlé sody a javorového sirupu (nebo medu) se používá preventivně – jedna lžička, nebo při léčbě rakoviny tři lžičky denně. Sirup opatrně zahřejeme na 40 stupňů ve vodní lázni a mícháním v něm rozpustíme sodu – 3 díly sirupu na 1 díl sody. Mikroorganizmy a rakovinné buňky přednostně přitahují sirup jako svoji výživu, s ním se ale alkalizují navázanou jedlou sodou a hynou, protože k životu potřebují kyselé prostředí. Tato „přírodní chemoterapie“ prý efektivně hubí rakovinné buňky a škodlivé mikroorganismy v těle a nepřináší žádná rizika. Mnoho lidí tak bylo údajně vyléčeno. Prý. Někde jsem to četl.


NAPĚTÍ, STRES, NEKLID, NEGATIVITA, SPĚCH.
Napětí je zdrojem stresu a stres zdrojem napětí. Napětí a stres přinášejí negativitu, násilí a jsou příznačné pro stav ohrožení, nebezpečí, boje. Z běžného občasného situačního napětí které je neškodné, přirozené i užitečné si lidé postupně vytvořili napětí trvalé, chronické, které přímo souvisí s překyselením. Jakoby všeho museli mít víc, než je třeba, jídla, řečí, vztahů, majetku, sexu, peněz, tedy i napětí…. Po dnech plných stresů se večer potí hrůzou u napínavých a děsivých filmů, tragédií, hororů, detektivek a thrillerů…… Užívají si adrenalinových sportů a návykově vyvolávají a přenášejí na okolí zcela zbytečně napětí i v běžných životních situacích. Základem pro vznik zbytečného napětí je překyselení, které je dnes běžné hlavně kvůli špatné stravě. To vše člověka přetěžuje a vyčerpává do té míry, že se časem některý z orgánů, nebo celý systém zhroutí, paraziti převládnou nad imunitou a nastane nemoc.

Odstraněním napětí a stresů (kyselosti, parazitů) detoxikací, dobrou preventivní životosprávou se tedy nemoci předchází, nebo lze lépe dosáhnout uzdravení. Odstranění chronického napětí jako stavu jednoznačně negativního je jednou ze základních kapitol pozitivity a podmínkou udržení nebo opětného získání zdraví. Lidé si však chronické napětí neuvědomují, protože jsou na něj zvyklí a berou ho jako normální stav, mimo jiné také proto, že ho vidí všude kolem. Tady je nezbytný rozhovor s někým moudrým a nestranným, kdo dovede analyzovat životní a osobní situace a poradit, odhalit příčiny stresů a vysvětlit metodu, jak se jich postupně zbavit. Lékař, léčitel, psychoanalytik, nebo jen moudrý zkušený člověk dokáže při osobním pravidelném kontaktu klidným rozborem tíživých životních situací velmi pomoci při uzdravení. Rozvíjí se konečně psychosomatická medicína, zaměřená na nalezení a odstranění příčin indispozic a nemocí a ne jen na odstraňování jejich následků, jak tomu bylo doposud. Měli bychom si všichni uvědomit a promyslet fakt, že většina tělesných zdravotních nesnází má příčinu v psychice, v chybném myšlení, utváření představ, názorů, postojů, v negativitě, chronickém napětí, nespokojenosti a spěchu.

Máme pocit, že nám něco uniká, že něco zmeškáme, že nás jiní předběhnou, že budou rychlejší, lepší, že zvítězí a my prohrajeme, že se někde něco úžasného děje a my u toho nejsme, no tak honem, rychle… To jsou základy spotřební chamtivosti. S těmito pocity žijeme už od dětství, jsou nám záměrně vštěpovány, abychom v konkurenčním boji podali co nejlepší výkon, vydali ze sebe maximum a pak včas padli. Jak nás to poškozuje, ničí a bere radost ze života, o tom už tato pozoruhodná výchova neříká nic. Žil jsem v tomhle dostihu desítky let než jsem si uvědomil o co jde a zpomalil, uvolnil se a začal si život vychutnávat…. No, kdybych se tak nehonil, nenapínal a nestresoval, vydělal bych méně peněz, ale když vzpomínám, za co jsem jeutratil, stejně to byly většinou zbytné, neužitečné a často i škodlivé věci.


ZÁCPA.
Člověk by se měl denně tolikrát vyprázdnit, kolik hlavních jídel za den sní. Příčin zácpy je řada, hlavní je špatná strava, nedostatek pohybu, povrchní dýchání, nedostatek naboptnalé vlákniny v tlustém střevu, lepivé výrobky z mléka a ozimé pšenice (gliadin a kasein), koncentrovaná strava s nedostatkem vázané vody,
41
nedostatek syrové stravy a převaha stravy denaturované a tepelně, často drasticky zpracované, nedostatečné pití kvalitní vody, překyselení…… Současná denaturovaná, chemicky a tepelně zpracovaná strava je tak špatná, že zácpou a jinými poruchami vylučování trpí více než polovina lidí včetně dětí, některé zdroje uvádějí až 80% populace. Následky se projeví někdy hned, někdy za desítky let. Většina postižených si na tento stav po letech zvykla a nic s tím nedělají. Zbavme se zácpy co nejrychleji, neodkládejme to ani o den! Hrozí zamoření parazity, vznik polypů a následně hemoroidů, rakoviny, poškození střev, autointoxikace, tedy zaplavení organismu škodlivými, nebezpečnými a jedovatými látkami, které tělo nemůže kvůli zácpě v potřebném množství a včas vyloučit. Zácpa je základním a velmi častým rizikovým faktorem všech nemocí. Nepoužívejme umělá a drahá projímadla, tyto chemikálie trvale nepomohou a řada z nich je vysloveně škodlivých. Je třeba změnit životosprávu, především stravu a nezanedbávat pohyb. Pšeničné pečivo nahradit žitným celozrnným, kváskovým, zkuste můj chléb Ason, ten funguje i na hubnutí, detoxikaci a zácpu většinou odstraní ze dne na den. Žádnou bílou mouku a mléko, hodně syrové zeleniny, důkladně vše kousat a proslinit, jíst pomalu, tím zabráníte nadýmání a špatnému trávení, dostatečně pít kvalitní vodu, omezit konzumaci potravin živočišného původu, hodně všestranného pohybu…


PARAZITI.
Paraziti žijí na úkor hostitele a se živí potravou, produkty metabolismu nebo přímo vlastními tkáněmi hostitele. Každý organismus má parazity a každý parazit živí celou řadu dalších parazitů. Při protiparazitální kůře zahubení parazité uvolní do organismu menší parazity, které hostili a kteří se chovají vůči našemu organismu rovněž jako infekční, toxická nebo parazitální zátěž. Kromě velkých parazitů, jako jsou tasemnice (délka až 10 metrů), škrkavka (délka až 20 cm), svalovci, motolice, hlístice, měchovci, roupi, atd., kteří se přiživují nejen na přijímaných minerálech, ale i aminokyselinách, cukrech, mastných kyselinách, jakožto produktech našeho metabolismu, jsou na druhém konci spektra jednobuněční parazité a parazitické rostliny. Nejpočetnější z živočišných jsou různé monády, zomy, nálevníci, výtrusovci, kokcidie, krvinkovky, z parazitických rostlin pak např. jednobuněčné řasy, ale i vyšší rostliny, houby, plísně, kvasinky…..

Dosud se otázce parazitů nevěnuje v oficiálních lékařských kruzích a především u praktických lékařů dostatečná pozornost a tak jsou mnozí z nás oběťmi "parazitální infekce", parazitózy, která se projevuje mnoha zdravotními potížemi (zácpa, průjmy, větry, křeče břicha, nízký nebo naopak vysoký krevní tlak, dráždivý tračník, různé bolesti kloubů, svalů, hlavy, anemie, alergie, nervozita, únava, oslabená imunita…

Osídlení parazity má za následek oslabení imunity a nebo autoimunitní onemocnění, mnoho autoimunitních onemocnění odezní po vyčištění organismu od parazitů. Je to tloustnutí, hubnutí, určité druhy zhoubných nádorů, dále ekzémy, astma, cukrovka, srdečně cévní onemocnění, arytmie, zapáchající dech, embólie, atd. Přitom lze tvrdit, že téměř každý z nás vyživuje alespoň jednoho parazita a běžné je, že jich v nás žijí stovky různých druhů a to nejen ve střevech, svalech, krvi, lymfě, kůži, ale i v srdci, mozku, očích, prakticky všude.

Přítomnost parazitů v těle potvrdí diagnostické metody oficiální medicíny jen výjimečně, a tak se o pravdivosti diagnóz alternativních metod ujistíte až díky rychlému ústupu zdravotních prolémů. Určitá onemocnění většinou provází osídlení organismu příslušnými parazity. Přítomnost motolic je zjištěna prakticky u všech pacientů s rakovinou, HIV, Alzheimerem, Crohnovou chorobou atd. Cukrovkáři velmičasto hostí motolici ve slinivce, u rakovin jsou motolicí prolezlá játra, astma většinou provází motolice v plicích. Rozšířený roup dětský může stát za výtoky, záněty močového měchýře, ale i trombózami a embóliemi. Škrkavky kromě jiného nabourají minerální hospodářství a mohou stát za revmatoidní artritidou, pseudoepilepsií, depresemi, společně s háďátkem za ekzémy. Měchovci zase za žaludečními vředy, zvýšenými teplotami a možná i Crohnem, svalovci za různými cystami, bolestmi svalů a kloubů, měchožil pak za sklerózou multiplex, Alzheimerem, Parkinsnem, chronickou únavou, či krutými bolestmi hlavy, motolice za jaterními problémy a problémy se slinivkou, a tak bychom mohli pokračovat.
42
Nejčastějším zdrojem infikování je závadná voda, špatně omyté ovoce nebo zelenina a obecně potraviny (maso, salámy, šunka, klobásy, ryby, …), ale i zvířata, včetně domácích, nedostatečná hygiena a mazlíčci. Velké nebezpečí pro lidi hrozí od parazita Toxocara (škrkavka), jehož vajíčka se často dostanou např. i do pískovišť dětských hřišť nebo záhonků našich zahrádek. Larvální toxokaróza se projevuje bolestmi břicha, které jsou provázeny kašlem. Těžší formy této nemoci způsobují zvětšení jater, oční poruchy a někdy i krátkodobé ochrnutí končetin. Rozborem krve se zjistí i velké zmnožení bílých krvinek. Nákaza je způsobena tím, že člověk sní vajíčka parazita a z nich se v lidském těle vyvinou larvy. Ty potom putují lidskými orgány, jako jsou játra, plíce nebo mozek, a způsobují příznaky toxokarózy. Jiná parazitální nákaza je toxoplasmóza, jejíž původce vylučují nakažené kočky. Nákaza vzniká tím, že člověk sní jedno vývojové stadium prvoka Toxoplasma gondii.

Pravidelné, preventivní odčervování lidí i zvířat musí být samozřejmostí. Odčervovací metody jsou  účinné, dokáží však vyhubit pouze dospělce parazitů, a to pouze v žaludku a střevech. I proto je odčervení 1x ročně téměř neúčinné. Ideální je, když jsou zároveň zbaveni parazitů všichni členové domácnosti, protože pak nehrozí nebezpečí vzájemné zpětné nákazy. Po vyčištění nadále nutno dodržovat preventivní ochranu před opětovným osídlením. K odčervení je dobré použít kombinace zappingu a bylinných prostředků (hřebíček, pelyněk, tinktura z ořešáku, půsty…..). Největší zátěží pro energetiku organismu jsou parazité hostující v trávicím ústrojí. O živiny ochuzený a o vylučované toxiny našich parazitů obohacený obsah střev je rostoucí problémem, který se zákonitě musí projevovat na zdravotním stavu a na kvalitě života. Očistou střev protiparazitární kůra začíná. Teprve potom se účinek přenáší na játra, krev, lymfu, tkáně, mozek, oči. … Ale nikoho to nezajímá. Účinnost protiparazitální kůry a její vliv na pocity člověka jsou tak silné, že hovoří samy za sebe a velmi rychle nás přesvědčí o pravdivosti uvedených informací a o potřebnosti zařadit protiparazitální hygienu do běžného života. Nástup průjmů, divné pocity v břiše a střevech, nezvykle páchnoucí stolice podivné konzistence jsou pravidelným průvodním jevem vylučování parazitů ze střev. Průjmy mají každý den jiný obraz a jejich snižující se intenzita a průvodní potíže svědčí o úspěšném procesu čištění organismu. Je jasné, že reakce na užívání protiparazitální kůry je různá a závisí na množství a druhu parazitů, jimiž jsme osídleni: přechodně může bolet hlava, objevit se vyrážka (nejčastější potíž), mohou nastat otoky, téměř vždy průjmy nebo naopak zácpy. Přesto je třeba pokračovat v užívání protiparazitálních prstředků a již po měsíci pozorujeme menší únavu mizí kašel, zahlenění, menší se bolesti a celkově se lepší kondice, snižuje se potřeba spánku. Každý, kdo dlouhodobě trpí nějakým neduhem, by měl preventivně prodělat alespoň 3 měsíce trvající protiparazitální kůru. Tu by měla doprovázet slezinová kůra pro zvýšení imunity tak, aby se tělo lépe dokázalo vypořádat s detoxikační reakcí na uvolňované bakterie, viry a látky po rozkládajících se tělech parazitů, jejichž množství může dočasně přesáhnout vylučovací možnosti našeho organismu a projeví se výše uvedenými reakcemi. Po dokončení protiparazitální kůry by měla následovat ještě posilující a regenerační jaterní a ledvinová kůra. Pozoruhodné je, že jedovaté látky způsobující rakovinu pocházejí od parazitů, kterým se dobře daří u lidí konzumujících především potravu živočišného původu. To vysvětluje závěry Čínské studie pana Campbella a sice, že když stravu živočišného původu nejíme, vyhneme se rakovině. Také naše tělo nezamoří přemnožení paraziti. Parazity a jejich různá vývojová stádia lze speciálními přístroji určit, lokalizovat a frekvenční metodou zabíjet. Používají se přístroje Salvia, Intera-DiaCor, F-scan, Senzitiv Imago a další pro diagnostiku, Super Ravo Zapper a Plazmový generátor pro léčení. Diagnostiku i léčbu provádějí specializovaná nezdravotnická pracoviště vybavená těmito přístroji a pojišťovny to nehradí. Zbavit se parazitů je dost komplikované, pokud nemám dostatečnou vůli k tomu, abych nejedl potraviny, které je vyživují, nebo abych nejedl nějakou dobu nic. Stačí půst 30 dní a jsem čistý. Když parazity zabijete chemikáliemi, bylinami, zapperem, půstem nebo jinak, má tělo potíž se tohoto mrtvého odpadu zbavit amohou nastat detoxikační problémy. Když jim jednoduše nedáte najíst, umírají, nebo se stěhují ke štědřejším
43
hostitelům. Je to přirozené, laciné, jednoduché, dokonalé a tak to mám rád. Učme se postit. Mimochodem, tělo bez přemnožených parazitů nemůže dostat rakovinu a jiné nemoci, je odolné. Každý, kdo měl rakovinu, měl také střevní motolici, kdo měl cukrovku, hostil slinivkovou motolici….. Parazit potřebuje hostitele, ale kupodivu i člověk potřebuje trochu parazitů, aby si udržel funkční imunitu. Jestliže se rovnováha mezi parazity a imunitou poruší oslabením těla a jeho znečištěním, na příklad alkoholem, cukrem nebo jinou drogou, přejídáním, nevhodnou potravou, emocemi a iluzemi, zkrátka špatnou životosprávou, začnou se paraziti množit, vzniká parazitóza a z ní potíže se zdravím.

Základní podmínkou pro rozvoj nemocí je přemnožení parazitů, uzdravení a udržení zdraví vyžaduje důsledné očištění těla od parazitů a nečistot, které paraziti v těle vyhledávají a které pomáhají jejich množení.

Nejdůležitější obrannou silou člověka je jeho vědomí, je-li správně orientované, řízené, pozitivní. Když ne, nemorální, negativní emoční činnost naruší rovnováhu a harmonii, oslabí organismus a vytvoří předpoklady pro zamoření těla parazity. Lidé jsou více zamořeni parazity, než zvířata, protože se velmi podivně a extrémně stravují, rukama kontaktují zdroje nákazy a vzájemně se „obohacují“ o parazity při sexu a různém jiném tělesném styku, společenských akcích a koncentrovaném bydlení, zábavě, práci….. Lidé odčervují svá zvířata, sebe ne. Nezabývají se tím, ani je nenapadne, že by mohli být „červaví“ a nikdo neví, že za existencí téměř všech zdravotních indispozic a nemocí stojí právě zamoření lidského těla a celé lidské populace parazity. Rakovina, mrtvice, infarkt, cukrovka, všemožné bolesti……, to vše je důsledek činnosti přemnožených parazitů ve znečištěném těle a jejich likvidace je cestou k uzdravení. Užívání antibiotik, hormónů a jiných léků, chemoterapie, ozařování, nesmyslné přejídání potravou živičišného a obilného původu, konzumace stimulátorů a drog…., to vše přináší znečištění, oslabuje imunitu a podporuje tak množení parazitů. Nejpřirozenější očistou od parazitů a škodlivin uložených v těle jsou pravidelné půsty od jednodenních po třicetidenní a delší, konzumace některých potravin a bylin, na příklad syrové zeleniny, hlavně zelí, cibule, česneku, křenu, zázvoru…, z koření působí proti parazitům pelyněk, hřebíček, kurkuma, paprika, máta peprná, mateří douška, granátové jablko, semínka dýní…. Účinné je použití zappingu. Výčet parazitů, likvidujících naši populaci by byl dlouhý. Viry, bakterie, prvoci (na příklad toxoplazma), borélie, bičenky (trichomonády), chlamydie, plísně, houby, lamblie, helmiti, motolice, tasemnice, kroužkovci, měchožil, roupy, škrkavky, svalovci, hlístice a bezpočet dalších. Doporučuji knihy paní Huldy Regehr Clark, především „Revoluce v léčení všech nemocí“, „Léčení a prevence všech druhů rakoviny“, knížku pana Malachova „Jak se zbavit parazitů“, zajímat se o zapping a především o očistu od parazitů, detoxikaci, o prevenci, o všechny stránky preventivní životosprávy. Jukněme na www.jukl.cz, je tam účinný balíček proti parazitům za 400 Kč…..


PLÍSNĚ.
Živé organismy se dají rozdělit také takto: jedny vytvářejí slučováním uhlíku, vodíku, kyslíku a dusíku složité systémy svých těl. Jsou to rostliny, živočichové i člověk. A jiné, docela malé organismy působí opačně a rozkládají tyto složité systémy po jejich smrti (a mnohdy už i za živa) na jmenované základní prvky. To jsou viry, bakterie, kvasinky, houby a plísně.

Jakmile se naše tělo dostane do nepřirozeného stavu nemoci, trvalého chronického napětí, dehydratace, překyselení, ztučnění, nadváhy a otylosti, přiotrávení a ucpání škodlivými a chybnými produkty poškozeného metabolizmu, např. homocysteinem, anorganickými látkami, lepkem, chemikáliemi, kyselinami atd., začnou tyto malé rozkladné organizmy působit, neboť prostředí se stává pro ně příznivým, kyselým, odumírajícím. Napadají to, co je nemocné, oslabené, nebo už mrtvé. Přemnoží se patogenní kvasinky, plísně a bakterie ve střevech i jinde, objeví se plísně, ekzémy, vyrážky, houby na kůži, začíná to na nohách mezi prsty, ale plísně napadají společně s ostatními parazity i vnitřek těla, např. červené krvinky, krev houstne a přestává plnit svou funkci…. Plísně a houby produkují jedovaté látky, mikotoxiny…., především aflatoxin. Vše, co začalo plesnivět celé vyhodit, nevykrajovat, plíseň je už neviditelně v celém objemu zeleniny, ovoce, pečiva, marmelády, sýrů….. Doporučuji knížku „Nebezpečné plísně kolem nás“ od paní Heideklang.
44

KALCIFIKACE, ZVÁPENATĚNÍ.
Vápník – kalcium a jeho sloučeniny (podobně hořčík) jsou snadno ve vodě rozpustné a naopak z vodního roztoku snadno vypadávají, mění se zpět v kámen. Můžeme to pozorovat na varných nádobách, kotlích a varných konvicích, kde se vodní kámen z tvrdé, podzemní, anorganickými látkami bohaté vody viditelně usazuje. Stejný proces po desítky let probíhá v člověku, který pije podzemní, na anorganické látky (kámen) bohatou vodu, pije nápoje z ní vyrobené, u nás především pivo a jí potravu z ní vyrobenou. To je dnes všechna voda, nápoje i všechny uměle vyrobené potraviny. To vše se v těle zahřeje ne na bod varu, ale na 36 stupňů a to stačí, aby vypadávalo malé množství kamene z tělních roztoků a usazovalo se v celém těle – kloubech, orgánech, cévách, mozku, všude. Stejně, jen pomaleji, než ve varné konvici, ale déle a neviditelně. Konvici ovšem snadno octem vyčistíte, nebo vyměníte za novou. To se ale s tělem jistě nepodaří. Tak s věkem přibýváme na váze „obohaceni“ o kámen a tuhneme. Životně důležité cesty se ucpávají, co má probíhat, proudit hladce začne drhnout, důležité procesy váznou. Kámen se často spojuje s tukem. Pokud kalcifikace příliš nepokročila, vyčištění je možné syrovou stravou – zelenina, ovoce, plody, ořechy a kvalitní, měkkou vodou. Usazeniny se pomalu rozpustí a odejdou.

Kalcifikovaný člověk se špatně a bolestivě pohybuje, protože mu „drhnou“ klouby, má nadváhu, vysoký krevní tlak kvůli ucpaným cévám, cukrovku kvůli zpomalení přeměny látkové, pomalu chápe zvápenatělým mozkem, pomalu se rozhoduje a reaguje, není schopen uskutečnit změny. Aby ke kalcifikaci nedošlo, je třeba se vyhnout konzumaci anorganických látek, chemikálií všeho druhu, tvrdé vodě a všemu, co s jejím užitím bylo vyrobeno a pít dostatek kvalitní měkké vody…..


ZAHLENĚNÍ.
Nadměrné, nepřirozené, zatěžující a škodlivé zahlenění je významným předpokladem rozvoje jakéhokoli zánětu, cysty, nádoru a vede k přemnožení parazitů…. Vzniká především jako důsledek konzumace mléka a mléčných výrobků, koncentrovaných bílkovin, tedy sýrů, masa, vajec a hlavně pšeničného lepku gliadinu. Tyto husté bílkoviny, často změněné a poškozené silnou tepelnou úpravou jsou těžko stravitelné a procházejí nestrávené žaludkem a tenkým střevem. Některé střevní mikroorganizmy jako kvasinky candida, E. coli a další umožní nestráveným bílkovinám proniknout stěnou střeva do krve a tak je poškozena nejen bariéra filtru mezi střevem a krví, ale i kvalita krve a celý imunitní systém. Ve střevech se tvoří vrstva hlenu, infikovaná živými i odumřelými patogenními mikroorganizmy, parazity a podmínky jsou příznivé pro vznik zánětů. Pomalu, ale jistě se při nevhodné výživě tvoří střevní pseudostěna, jakási druhá trubice v trubici střeva, která znemožňuje správnou funkci střeva a působí další škody. Tato černá hmota postupně vápenatí, tuhne a sílí.

Jistě může trochu pomoci hydrokolonterapie nebo různé doplňky potravy, ale podstatné je vyhnout se tomu co zahleňuje a více jíst kvalitní syrovou zeleninu a ovoce…… Pozoruhodné je toto. Jsou potraviny nevhodné a škodlivé, které jsem jmenoval a ty nutí tělo vytvářet hlen proto, aby se jich zbavilo. Ale pak jsou potraviny, které umožňují dostatečnou tvorbu hlenu pro čištění těla, takže jsou pozitivně hlenotvorné a to je na příklad oves. Jestliže dosáhneme dobrou životosprávou trvalého pročištění organizmu a pak sníme něco nevhodného, projeví se zahlenění během několika hodin. Nejdříve v krku a v nose, nosní sliznice zduří, oteče, hůře se dýchá a hodně se smrká i vykašlává..….

ŠPATNÁ KVALITA A TLAK KRVE.
Kvalita krve je pro zdraví zásadní a dá se lehce zjistit laboratorním rozborem. Je to snadno přístupný obraz našeho zdraví. Každý by měl preventivně alespoň jednou ročně jít k lékaři na odběr a následný kompletní rozbor krve a kontrolu tlaku. Běžně se v krvi stanovuje obsah tuku, cukru, kyseliny močové, cholesterolu…., méně běžné je stanovení množství homocysteinu a plísní v krvi, zajímejte se o to, nechte si to stanovit, požádejte o to. Na nedobré výsledky rozboru krve je třeba reagovat odkyselením, úpravou jídelníčku i životosprávy jak doporučuji.
45
Velmi jednoduše, laicky, ale výstižně řečeno, špatná životospráva vede k překyselení, houstnutí krve a tím zvyšování tlaku krve. Hustá krev hůře plní své funkce, hůře proudí, nedostane se do tenkých kapilár, přesto že roste její tlak, hůře váže a přenáší kyslík a živiny atd. Tvoří se slepené shluky červených krvinek, které jsou napadány plísněmi. Tím se snižuje odolnost, životaschopnost, kondice, otevírá se cesta k nemoci. Příčinou jeto, co stále opakuji, nedostatek přirozeného pohybu na čerstvém vzduchu, nedostatek kvalitní rostlinné čerstvé syrové stravy, tepelně upravovaná strava obilného a živočišného původu, nadbytek soli, cukru a tuku…. a dehydratace!!!! Pijme čistou vodu. Kvalitu krve velmi poškozuje konzumace potravin živočišného a obilného původu. Je neuvěřitelné, že až na výjimky mají zdravotní problémy tuto společnou příčinu. Stoupá tlak, koncentrace cholesterolu, kyseliny močové a dalších kyselin, homocysteinu, cukru atd., krev houstne, chybí kvalitní voda.


CHRONICKÁ ÚNAVA A OCHABLOST.
Často jsme unavení zdánlivě bez příčiny. Únava bere chuť do života, náladu, ztrácí se optimizmus, často cítíme bolest, došla energie. Jídlem, kávou, čajem, alkoholem, sladkými nápoji, tabletkami a energetickými nápoji se únava zažene, ale pak se vrátí a je ještě intenzivnější. To není řešení. Mnoho lidí je tak protivných proto, že jsou unavení, sotva stojí na nohách, musejí se přemáhat….. a je to téměř epidemie. Ve vysokém tempu dnešní doby jsme zapomněli, jak se odpočívá a za odpočinek považujeme sledování drastických, přiblblých a uřvaných akčních filmů, adrenalinové sporty, nákupy a jiné nesmysly. Jsou i další příčiny únavy. Je to stále totéž - dehydratace, prostě málo vody v buňkách, nedostatek pohybu, síly a tělesné zdatnosti, překyselení atd. Jistě jste někdy viděli zvadlou rostlinu, podobně je na tom unavený, zvadlý člověk. Následkem nedostatku kvalitní vody a přemíry kyselé a kyselinotvorné potravy (živočišného původu) se zahušťují kyseliny v těle, vzniká překyselení a to je velmi rizikový stav jak jsem popsal dříve. Bez pohybu kyselost nevydýcháme, při konzumaci potravin živočišného původu, kávy a alkoholu ji násobíme a otevíráme cestu množení škodlivých mikroorganismů, parazitů a rakovinných buněk, stále totéž dokola.

ŘEŠENÍ: JE TŘEBA PÍT DOSTATEK KVALITNÍ, ČISTÉ, STRUKTUROVANÉ VODY, MÍT DOSTATEK POHYBU a spánku na čerstvém vzduchu A DOBROU STRAVU bez složek živočišného a obilného původu, cukru, soli, tuku….. Umět se uvolnit, v klidu a tichu uklidnit mysl, být sám, nedělat nic, naučit se některému způsobu meditace, kontemplace, tedy rozjímání, zkrátka odpočívat jak se má a být pozitivní.
Jiné nápoje než voda nepomohou. Jen strukturovaná voda proniká bez nesnází do organické hmoty, napojí buňky, rozředí kyseliny a odplaví je, odstraní únavu. Jen dostatek přirozeného pohybu v přírodě, nebo dobře vedený aerobní program, preventivní silový trénink a otužování pozvedne vytrvalost, odolnost, zdatnost a nepřipustí zbytečné stavy únavy, které nastávají zdánlivě bez příčiny. Únava a s ní spojená špatná nálada, špatná kondice má často příčinu mimo nás, řekněme „kosmickou“ a tak je dobré si takový čas obecné, bezdůvodné nepřízně co nejvíce zpříjemnit a přečkat to. V klidu počkat, až to přejde, spát, koupat se, mlsat, pít, mazlit se, chodit, cvičit, hrát, zpívat, ležet…... Ne každá deprese je kvůli partnerovi, zaměstnavateli, nemoci, nadváze, tchýni nebo prohře….. Někdy je to prostě z hůry dáno a nic s tím nenadělám, v klidu počkám až to pomine.

Zvládněme jednoduché způsoby meditace, zpomalme životní tempo. To závratné tempo je jen přelud, blud, který nám vsugerovala spotřební mašinérie, že musíme, musíme, musíme…. Nic nemusíme. Prohlédněme tohle zlé spiknutí, jde o život. Být často, nebo dlouhodobě unavený není normální a přirozené. Stav únavy většinou hlásí (podobně jako třeba stav horečky, zácpy, smutku, špatné nálady apod.), že naše životospráva není v pořádku, že jsme něco přehnali, nebo že je něčeho nedostatek. Únava není přirozená, je to varování, stejně jako bolest a nemoc. Unavených lidí bez jiskry a nálady je ale stále víc.

Lidé s dlouhodobě chybnou životosprávou naopak trpí často únavou, depresemi, negativitou a sklonem k civilizačním nemocím. Dokonce se cítí unavení i ráno po probuzení. To je velmi špatný a nebezpečný úkaz. Používají se výrazy únavový, metabolický nebo jiný syndrom (soubor příznaků), chronická únava, stres, předčasná únava, chronická nemoc, civilizační nemoc, předčasné úmrtí. O co jde? Dehydratace, překyselení,špatná strava, stresy, negativita, zbytečné napětí a z něj zbytečná únava…. Nic ovšem není na 100 % a tak i já
46
jsem občas unavený a bez nálady, bez nápadu a radosti. Po mnohaletých zkušenostech vím, že není třeba hledat příčiny ve vnějším světě, hledat svá pochybení, že je to stav občas přirozený, je třeba odpočívat, rozptýlit se nějakou příjemnou formou a trpělivě počkat až to přejde, nedělat ukvapené závěry a akce. I stroj občas potřebuje vysadit, natož člověk. Trvalo mi víc než půl století, než jsem na to přišel. Pozdě, ale přece.


ALKOHOL A KÁVA.
Jak vědci mnohokrát dokázali, člověk využívá jen malou část, několik procent možností, schopností a potenciálu, kapacity mozku. Mohl by lépe tvořit, reagovat, pamatovat a vybavovat si, kombinovat, komunikovat a spolupracovat s okolím, mírumilovně se rozvíjet, mít lepší vztahy, ale nejde to. Na této neschopnosti má velký podíl tisíce let stará, pravidelná a rostoucí konzumace nervového jedu, neurotoxinu - alkoholu. Alkohol je nejčastěji požíván v kombinaci s cukrem. Alkohol i cukr mají extrémně silnou odstředivou, uvolňující a dilatující energii. Uvolnění, které způsobují člověk vnímá jako příjemné tím víc, čím víc je napjatý. Alkohol a cukr mu pomáhají dosáhnout potřebné rovnováhy při nepřirozených stresech a napětí. Obě tyto látky se podílejí na vzniku a rozvoji civilizačních nemocí i negativních společenských jevů, skoro každý s tím má své neradostné zkušenosti. S ostatními drogami, tabákem, cukrem, mlékem a všemu co je z něj vyrobeno je příčinou nádorových onemocnění v horní polovině těla. Plíce, prsa, jícen, žaludek, mozek…. Alkoholismus je rozšířený masově, celosvětově. Tento zhoubný návyk se přenáší z generace na generaci a zasahuje stále mladší jedince, stále více i ženy a děti, stejně jako kouření a užívání jiných drog.

Společensky je podporován, protože přináší snadný zisk podnikatelům a státům z výroby, obchodu i daní a současně zajišťuje včasná úmrtí kolem sedmdesátky i dříve. Růst alkoholismu si lze vysvětlit rostoucí přístupností alkoholu, rostoucím napětím v životě člověka, na kterého jsou společností kladeny stále vyšší požadavky, nároky a zátěž, a to napětí je třeba kompenzovat, potřebou mocných ovládat masy lidí a udržovat je v závislosti a potřebou státu a podnikatelů vydělávat snadno peníze.

Odvyknout od alkoholu je velice obtížné, stejně jako od tabáku, kávy, cukru, masa, tuku, soli…. V první řadě je třeba omezit příčiny, tedy napětí, stres, starosti, dehydrataci, překyselení a konzumaci extrémně stahujících potravin, to jsou potraviny živočišného původu, především ty slané a silně tepelně upravené – pečené, grilované…. Alkohol uvolňuje a tak ho nahradíme - jíme a pijeme uvolňující jídla a nápoje – zeleninu, ovoce, zelený nápoj, šťávy ze zeleniny a ovoce a dostatek kvalitní vody. Velkým pomocníkem je posunutí spánku na večerní dobu, kdy je největší chuť a návyk na konzumaci alkoholu (i jídla). Chodíme spát časně, třeba v šest, nebo osm večer a vstáváme když jsme vyspalí, mezi půlnocí a šestou ráno. Tento režim nastartuji tak, že nuceně, s budíkem začnu vstávat a být aktivní velmi brzo a pak bez potíží unavený usnu také velmi brzo v podvečer a večerní chuť na jídlo a alkohol zaspím. Po ránu ta chuť není s výjimkou posledního stádia obžerství a opilství, kdy je chuť stále.


Nebezpečí alkoholismu společnost nevnímá, podceňuje, bere ho jako součást veselého folklóru a zábavy.
Dívky a mladé ženy, nastávající maminky stále častěji kouří, pijí alkohol a kávu, pojídají pizzu, sladkosti a mléčné výrobky..... a tak se nemůžeme divit následkům. Osvěta v tomto směru je pro lidi nepopulární, ubírá jim požitky, ve spotřební společnosti je protispolečenská a nebezpečná, pochopitelně, protože působí proti spotřebě. Lidé konzumující pravidelně alkohol, tabák, kávu, mléčnou a pšeničnou stravu, tuk, maso, sůl a cukr a jsou na tom všem závislí a tak lépe ovladatelní, je snadnější je dle libosti vykořistit, použít a zahodit. Pro jedince je to tragédie, pro moderní společnost požehnání, které ale logicky dlouhodobě vede k jejímu rozkladu, degeneraci a zániku.

Snížení tělesné váhy se nemůže podařit, i při mimořádném dlouhodobém úsilí, pokud konzumujeme alkohol v jakékoli podobě. Přijatý alkohol, téměř vždy společně s cukrem rychle pokryje spotřebu energie a potrava je tak nadbytečná a mění se v tuk.

Alkohol je předražený, výrobní cena je mizivá, prodejní kvůli daním obrovská. To vede k pančování, protože je na tom velký zisk, ale ne zisk státu, ale podvodníka. Při pokoutní výrobě alkoholu jsou používány jedovaté, život ohrožující látky, které trvale poškozují zdraví a časté jsou také smrtelné otravy (metanolem). Máme taková rizika zapotřebí? Za těžce vydělané peníze si chudí lidé nakupují nemoce a smrt.

47
Méně nápadným nebezpečím je káva. Silně uvolňuje, dilatuje, překyseluje, ochlazuje, vysušuje a poškozuje ledviny a srdečně cévní systém, podporuje dehydrataci… Nebylo by to tak zlé, kdyby se člověk spokojil s jedním šálkem denně, občas vynechal a kdyby si na kávu nezvykaly už i děti. Její spotřeba je obrovská a stále roste, už i školáci ji mají v automatech na chodbách škol……

Jeden šálek kávy, nebo černého či zeleného čaje (kofein) zpomalí činnost ledvin na několik hodin podle konstituce a kondice jednotlivce. Ledviny stahují z těla kyseliny a jejich soli a vylučují je močí. Proto je moč vždy kyselejší, než tělo (sliny). Po požití kávy tomu tak není, sliny jsou kyselejší než moč, protože ledviny přestaly pracovat na plno, v moči je tedy málo kyselin a v těle hodně, hromadí se tam. Pravidelnou mnohaletou konzumací kávy se většinou poškodí ledviny natolik, že je jejich funkce nedostatečná, což se projeví celou řadou nepříznivých okolností jako je překyselení těla, bolest kolenních kloubů, bolest v zádech, v bederní oblasti, a to už jde do tuhého. Nepřiměřená konzumace kávy je naprosto nesmyslný zlozvyk s tragickými následky a v ničem si nezadá s alkoholem, nebo tabákem. Stejně je na tom pravý čaj. Občasná, mírná konzumace alkoholu, kávy a čaje neuškodí, většinou se ale spotřeba přehání, lidé tomu propadnou.

Alkohol a všechny kofeinové nápoje, káva, čaje kola….silně narušují schopnost soustředění a tak dramaticky snižují jakýkoli výkon, studium, administartivní, tvůrčí, manuální a jinou práci…. To má velký negativní ekonomický efekt.


NEVHODNÁ SPOLEČNOST.
Zlo je přenosné. Nejsou to jen infekční nemoci, ale i špatná nálada, iluze, emoce, deprese, zlé myšlenky, negativita obecně, kterou můžeme „chytit“ od ostatních. Jednou z nejdůležitějších výhod dobré životosprávy je rozvoj instinktu, který umožňuje včas rozpoznat nevhodnou společnost a vyhnout se jí. Ale i dobro je přenosné, a tak vhodná společnost dobro násobí. Jde tu nepochybně o vzájemné působení energoinformačních polí lidí, míst….. a jejich rezonanci či disonanci. Není lhostejné, v jakých energo-informačních polích se nacházíme, co na sebe necháme působit, a proto je nutné si preventivně vybírat nejen místo pobytu, ale především společnost, včetně programů v televizi…. A když zjistím, že mi někdo nedělá dobře, že mi v jeho společnosti není dobře, nic mě nenutí s ním zůstat a dál se vystavovat jeho destruktivní energii. Nic mě nenutí sledovat negativní děje, poslouchat negativní zprávy atd. Ignoruji už léta televizi, rozhlas, tisk…., i to je nevhodná společnost, nástroj k otravování, oblbování a ovládání člověka. Uvědomujeme si, co si s drastickým akčním filmem plným vražd a zločinů pouštíme do svého domova, do své hlavy? Asi ne. Občas jsem nucen projít naším obývacím pokojem, kde je umístěna velká obrazovka a méně pokročilí členové naší rodiny tam v němém úžasu sledují, jak někoho za živa stahují z kůže a je mi z toho nanic. Oni fascinovaně civí a nemohou se od toho odtrhnout. Politováníhodné.

MELANCHOLIE.
Melancholie je duševní stav, který charakterizuje mnoho emocí – je to smutek, zádumčivost, stísněnost, obavy, výčitky, strach, trudno a malomyslnost, deprese, špatná nálada, negativní očekávání, nedůvěra, žárlivost a tak dále. To je horší než zácpa. Tento většinou pevně zakořeněný negativní program organismu je podle některých autorů jednou z příčin nemocí a nezdarů všeho druhu. Řekl bych, že mají pravdu. Melancholií se průběh všeho dění jen zhoršuje.

Zahánět melancholii přejídáním, drogami, léky a stimulací není produktivní, stojí to peníze a je to nebezpečné. Potlačují se následky, nikoli příčina. Příčinou je špatné myšlení, špatné vytváření představ a to máme plně ve své moci, jen je třeba se soustředit a ujasnit si situaci. Čtu si už nejméně padesát let Epikteta (žil v letech 55 – 135) – Rukojeť rozpravy, české vydání, Svoboda 1972, doporučuji, tam to je. Trvá to dlouho, měsíce, roky, než se organismus přeprogramuje podle správných, jasných, radostných představ, které si každý z nás může svobodně a nezávisle vytvořit, přijmout je za své a žít podle nich, trvá to dlouho, ale jde to. Jakmile se objeví jakýkoli náznak melancholie, hned v počátku je třeba říci – stop a věc
48
pozitivně přehodnotit. Často ji působí, nebo podporuje špatný, nevhodný partner, společnost, potrava, zlozvyky, drogy, nedostatek tělesné aktivity….. Přichází často bez důvodu, hned po ránu, jako základní nastavení po včerejším divném snu, jídle, zážitku, společnosti…. a hodí se ji ihned zaplašit veselou aktivitou, komunikací s někým milým, hudbou, světlem, barvami, radostnou prací a pozitivními myšlenkami i skutky. U nás výborně funguje pes a kocour, dva týpky pro zasmání kdykoli. Mohu truchlit nad vším co nemám, co se nedaří atd. nebo naopak, radovat se z toho co mám, čeho jsem dosáhl, co mi jde, co se povedlo a co pěkného mě čeká. Co si vyberu? Raduji se z toho, že není hůře a poctivě se snažím, aby bylo lépe. Jsem na to po léta soustředěný a kupodivu – je lépe. Čím to asi bude? Mám rád vše čisté, produktivní, fungující, pozitivní a užitečné a to melancholie není.


F. ŠETRNÝ ZPŮSOB ŽIVOTA
Mnohé je dnes zvrácené a možná, že vždy bylo. Tak jsou šetrní považováni za bojácné, úzkoprsé chudáky bez velkorysosti a nadhledu, zatím co ti, co vesele plýtvají, jsou obdivováni. Já jsem se šetrný a hospodárný asi už narodil a prohloubila to výchova skvělých rodičů, kteří byli také takoví. Zkrátka mě těší a hluboce uspokojuje, když cokoli probíhá ekonomicky, ekologicky, šetrně, hospodárně, bez následných a vedlejších škod atd.

A je úplně jedno jak jsem na tom finančně, tedy, šetřím na maličkostech i když mám dost peněz. Souvisí to s nezávislostí a je to otázka principu a ne nějaké okamžité situace. Čím méně toho potřebuji a spotřebuji, tím jsem nezávislejší, svobodnější, lehčí, mám méně starostí, nejsem nucen tolik pracovat a vydělávat, brát si úvěry a pak je splácet, moje situace je bezpečnější a klidnější a to jsou věci, kterých si vážím. Ovšem nešetřím způsobem, který by bezpečnost ohrožoval a odporoval zdravému rozumu, jak to mnozí lidé dělají a je to politováníhodné. Nejvíc se samozřejmě dá ušetřit na tom, co nás stojí hodně peněz, času, stresů, rizik a starostí. To jsou energie, telefony, daně, pojištění, potraviny, drogy (alkohol, tabák, káva a ty ještě horší), oblečení, sex spotřební zboží…… Samozřejmě by bylo nejlepší to vše vůbec nepotřebovat, nebo jen v co nejmenší míře, ale to nejde a tak se musí nutné výdaje optimalizovat. Uvedu pár příkladů, protože je to důležité. Topení a ohřev užitkové vody u nás obstarává tepelné čerpadlo, spotřeba elektřiny klesla na třetinu, investice půl miliónu Kč. se vrátí během sedmi let. Díky tepelnému čerpadlu máme také nejnižší cenu elektřiny. Ve velkých mrazech přitápíme dřevem. Zimní zahrada na jižní straně domu dává teplo vždy, když svítí slunce. Když je venku mínus dvacet a svítí slunce, je v této zahradě až plus třicet a tímto teplem se vyhřívá velká část domu. Každý dospělý v rodině má své auto, protože ho potřebje. Jsou to dobře vybavené a udržované úsporné vozy s velmi ekonomickým provozem, moje Octávie například spotřebuje průměrně 7 litrů plynu, to je jako bych jezdil za 3,5 litrů benzínu. Snažíme se najezdit co nejméně kilometrů. Zrušili jsme pevné telefonní linky a optimalizovali provoz mobilů….. Významnou část potravy dodá zahrada, skleník, sad, louka, pěstujeme zeleninu, vysadili jsme ovocné stromy, ořechy a různé keře, chováme slepce, králíky a husy. Ve stodole, sklepě, v mrazáku a na půdě je uloženo seno, dřevo, obilí, ovoce, víno, sušené, mražené a zavařené potraviny atd. Všechny organické zbytky jdou do kompostu nebo drůbeži a králíkům, zvířata jsou chována volně. V dobře vybavené dílně jsme schopni si řadu věcí, služeb, oprav udělat sami….. Nebylo to tak vždy, před třiceti roky jsme bydleli v Praze v panelovém domě, žádná sláva, ale věděli jsme co chceme a pomalu, krok za krokem jsme k tomu směřovali. Nyní máme skvělý domov, ve kterém se dá žít opravdu komfortně, nezávisle a při tom zdravě, čistě, zábavně a úsporně.

S tou nezávislostí je to zajímavé. Dvakrát jsem zažil zhoršení společenské situace, jehož výsledkem bylo to, že během několika hodin nebylo v obchodech s potravinami vůbec nic. To bylo v čase Karibské krize a při obsazení republiky spřátelenými armádami. Bydleli jsme v Praze v bytě a pár dní nebylo co jíst…. Proto vím, že mít určitou malou zásobu jídla, dřeva, nafty….. není k zahození, nejsme tak závislí. O obecné nezávislosti jedince na různých rozkoších a radovánkách už jsem psal a tak nezbývá než dodat, že vyšší stupeň nezávislosti jednotlivce, rodiny, obce, státu….. považuji za významný prvek, jehož rozvojem se život zlepšuje a člověk i společnost spěje k novým, nadějným kvalitám.
49

G. ČAS BEZ JÍDLA
Na výživu částečně nebo zcela bez hmotné potravy, tedy výživu transmutací prostorové energie se připravuji dodržováním zásad preventivní životosprávy, hodně o tom čtu, postím se pravidelně 1 – 3 dny, někdy týden a konečně i déle, 30 dní…. a jsem touto věcí plně zaujat. Jak by se měl člověk chovat, aby se mu dobře vedlo a především byl ušetřen nemocí, neshod a nehod? Jednou jsem protáhl krátký půst na delší a ještě delší, zkrátka se mi už nechtělo tolik jíst, nepotřeboval jsem to a stanovil jsem si, že má váha nesmí klesnout pod 70 kg., nesmím se dostat do hypoglykemie a ztratit dobrou náladu. Pokud nebude splněna jedna z těchto podmínek, je vidět, že tělo ještě není schopno dostatečně transmutovat prostorovou energii. Však docela stačí, když to dokáže jen částečně, třeba z padesáti procent, i to je skvělé. Když jsem vážil 68 kilo, začal jsem jíst, ale jen polovinu toho co dříve a tak to mám dodnes, některé dny nejím vůbec a piji jen kvalitní vodu, jiné dny jím, ale málo a pečlivě vybrané jídlo, nejčastěji
zeleninu a zeleninové polévky s naším žitným chlebem…. Cítím se čistý, lehký, svěží, konzumace jídla a chuť na něj ubývá. Čas prožitý bez jídla na mne dělá hluboký dojem a vracím se k němu, pokračuji, rozvíjím schopnost žít bez hmotné potravy a ostatních hmotných potřeb. Jak si představuji, že to funguje, jak je možné, že i lidé, kteří nejedí desítky let nezemřou vysílením, jsou zdraví, aktivní, velmi pokročilí a ve skvělé kondici a náladě? Už jsem toho hodně četl, ale nikde jsem rozumné vysvětlení nenalezl, tak nabízím své: Transmutací se může jedna látka změnit v jinou, z energie může transmutací vzniknout hmota. Tedy – z prostorové energie hmotná výživa pro fyzické tělo. Z vědeckého hlediska je to nesmysl, i mne to velmi pobouřilo, nicméně to funguje.

Všechen prostor je nerovnoměrně vyplněn, nasycen, prostoupen prostorovou univerzální energií. Lidé ji od pradávna vnímali a nazývali Ki v Japonsku, Tchi v Číně, Mana v Jižní Americe, Prána v Indii, bioplazma, vitální, životní, univerzální nebo prostorová energie…… Domnívám se, představuji si, že lidský organismus je schopen transmutací získat z všudypřítomné prostorové energie vše, co potřebuje k životu a že tato schopnost je vrozená, probíhá nevědomě, ale, a to je podstatné, lze ji vědomě rozvíjet, pokud si k tomu člověk vytvoří svými znalostmi a dobrou životosprávou předpoklady. Vše tomu nasvědčuje. Rozvíjet ji může až do té míry, že hmotná potrava a současně mnoho jiných hmotných věcí ztratí význam. Kdo chce vědět víc, doporučuji studovat útlou, ale hutnou knížku: Mishio Kushi, Edward Esko, Kámen filosofů. Česky v edici Světové duchovní proudy, 61. svazek nakladatelství CAD Press Bratislava. Lidem uniká smysl života bez jídla, nevědí proč to dělám. Tak tedy, krom všech předností až zázračných, jako je okamžitý a trvalý odchod cukrovky, vysokého tlaku, kožních nedostatků, vyšší odolnost, nezávislost, čistota atd. mi jde především o dosažení dalšího stupně duchovního rozvoje, posílení intuice a instinktu, schopnosti mimosmyslového vnímání a dalších vlastností, o kterých lidé málo vědí, nepovažují je za podstatné a snad ani nevěří, že existují. Tyto nové vlastnosti se dají prakticky využít. Nesmírně mě také těší nejedení jako další a velmi podstatný krok na cestě k úplnému zdraví, nezávislosti, jednoduchosti, schopnosti nezaujatého sebehodnocení, sebeočišťování a spoléhání se na sebe sama. To je k nezaplacení.

Člověk, který nejí, tak nebojuje, nesoutěží, nesoudí, ani ho to nenapadne, zcela vymizí agresivita a násilí v jakékoli podobě. Znalci se shodují v tom, že je nyní na světě několik desítek tisíc lidí, kteří programově nejí a těchto lidí přibývá. Tak se možná rodí zcela nová nespotřební kultura, civilizace, rodí se indigové děti…. Kdo jednou zažil stav, kdy se tělo živí jen prostorovou energií, už se k jídlu většinou plně nevrátí, výhod tohoto životního stylu je zdrcující převaha. Život bez jídla je výsledkem přirozeného duchovního rozvoje, který trvá dlouho. Není to hrdinský skutek, násilí páchané na těle nebo nový druh sportu a soutěže, nějaká kuriozita, ale přechod, o který si tělo v určitém okamžiku řekne a já mu ho dopřeji. Nastane zásadní změna programu, jednota těla, duše a ducha, odpočinek, úleva, očištění, otevřou se nečekané, nové možnosti rozvoje osobnosti, vše je oproštěno od násilí a nadbytečné spotřeby. Kdyby tělo mělo problém, řekne si o návrat chutí k jídlu a je třeba mu vyhovět, proč také ne. Tak to mám nyní, někdy jím a někdy ne, ale moje celková spotřeba jídla je asi třetinová oproti tomu, co jsem jedl dříve.
50
Schopností transmutace a tedy života převážně bez příjmu hmotné potravy je zřejmě nadán jen člověk a tak lze vysvětlit jeho dokonalou odolnost ve stavu inedia, kdy všichni paraziti lidského těla, viry, bakterie, kvasinky, plísně, houby, motolice atd. v těle zahynou nedostatkem hmotné výživy a tělo se tak bezezbytku vyčistí.


H. FREKVENČNÍ DIAGNOSTIKA A LÉČENÍ.
Tato nezdravotnická, technická metoda levného, bezbolestného, rychlého a účinného odhalení a léčení nemocí je známa přibližně od roku 1933, kdy ji poprvé použil její objevitel pan Rife. Později ji zdokonalila paní Clark a dnes je téměř neznámá, protože ohrožuje zisky farmaceutického průmyslu a zdravotnictví a není takév zájmu státu, aby se lidé dožívali vysokého věku, pobírali dlouho důchod a strašili tady zdraví a veselí do staa více let. To je logické a pochopitelné. V poslední době ale počet těch, kteří v tomto oboru poskytují služby i počet jejich klientů roste především díky snadnějšímu a svobodnému, necenzurovanému šíření informací, kterému žádná loby a sebebohatší zájmová skupina nemůže zabránit.

Princip frekvenční bio rezonanční metody je velmi jednoduchý. Do těla je zaváděn elektrický proud velmi slabé intenzity a napětí jen několika voltů. Mění se ale postupně jeho frekvence od nuly do několika set kHz. Paraziti, patogenní organismy a škodlivé látky, které jsou příčinou nemocí s určitou frekvencí zarezonují a tak jsou odhaleny. Tak se stanoví diagnóza a léčení probíhá stejně. Do těla je opět zaveden slabý proud o frekvenci, která byla zjištěna při diagnostice a dotyčná škodlivá věc v těle je rezonancí usmrcena, nebo odhalena a zpřístupněna imunitnímu systému, který ji zlikviduje. Existují již nezdravotnická zařízení, vybavená moderními přístroji, která popsanou metodu úspěšně realizují.

Drobná onemocnění jako opar, chřipka, angína atd. mohou být vyléčena během několika hodin nebo dnů, závažná onemocnění srdečně cévní, rakovina, cukrovka, hiv atd. mohou být vyléčena během několika týdnů nebo měsíců. Nezbytnou součástí léčení je úprava životosprávy, detoxikace a působení bylin. Léčením je onemocnění zastaveno, ovšem poškozené orgány a tělesné funkce, pokud k poškození došlo samozřejmě touto metodou napravit nelze. Klasická medicína je tu samozřejmě nezastupitelná a potřebná. To jsou závažné informace zachraňující život a odstraňující utrpení. Jsou přístupné každému, ale jen někteří lidé na ně reagují. Jsou to lidé otevření, reaktivní s funkčním instinktem a intuicí. Tedy velmi pravděpodobněs dobrou, preventivní životosprávou, která instinkt rozvíjí. Sám se nyní frekvenční diagnostikou a léčením zabývám a jako poradce jsem komukoli k dispozici. Šíření informací a získávání nových pozitivních zkušeností v tomto oboru považuji za zcela zásadní a spásné. Koho tato kapitolka zaujala, doporučuji prozkoumat hesla zapper, zapping, plazmový renerátor, Hulda Clark…., případně se zastavit u mne na kus řeči.

I. MMS.
Zkratka znamená Master Mineral Solution (mistrovský minerální roztok). Historka jeho objevu je mi velmiblízká, protože jsem kdysi také pracoval jako prospektor v Africe. Jim Humble postupoval pralesem se dvěma místními nosiči, ale ti onemocněli malárií a bylo jim zle. V celkem beznadějné situaci použil Jim co měl, chloritan sodný na dezinfekci vody. Řekl si, když to zabíjí bakterie ve vodě, třeba je to zabije i v lidském těle, vždyť je člověk stejně ze 70ti % jen voda. A stalo se, byli druhý den uzdraveni a šlo se dál. Jim Humble tuto zkušenost rozvíjel a rozvíjí dodnes, kdy je mu přes 80 let. Jednou z jeho myšlenek je: léčit  emoci jednoduše. Smícháním chloritanu sodného (NaClO2- roztok 24,5 %) s kyselinou citronovou (roztok 50 %), která ho neutralizuje se uvolňuje kysličník chloričitý (chlordioxyd ClO2) a ten má schopnost ničit choroboplodné organismy a nezdravé buňky, ostatní nechává nepoškozené, také usnadňuje oxidaci těžkých kovů, jejich vylučování a neutralizaci cizorodých a jedovatých látek v těle. Vše je popsáno v knize: Jim Humble, Leo Koehof a kol. Název knihy je „ MMS/CDS – jednoduchá a účinná léčba nemocí“, další kniha se jmenuje „MMS – převrat v léčení nemocí“. Autoři tvrdí a jiní to potvrzují, že jednoduché a laciné přípravky MMS1 a MMS2 nebo CDS je možno použít k prevenci i vyléčení téměř všech nemocí včetně rakoviny, malárie a HIV.

51

Tyto přípravky a uvedené knihy je možné koupit v e-shopu na adrese www.czchem.cz, tel. 775734829, případně u mne. Osobní zkušenost s MMS a CDS zatím nemám, ale vypadá to dobře, co nevidět to zkusím užívat preventivně a kdybych byl nemocný, jistě bych to zkusil bez váhání. Kdo hledá, ten najde.


J. ZÁVĚR.
Po postupném, citlivém zavedení mnou doporučovaných změn v životosprávě se pomalu, ale zřetelně mění tělo, jeho vzhled, výkon, program, kondice, zdravotní stav a mění se i stav a kondice duše, kvalita a množství spánku, snů, mění se chování, rozhodování…. Je to kouzelné a mne to hluboce uspokojilo. Ubývá všech závislostí, ubývá finančních výdajů, chyb a problémů všeho druhu. Roste čistota, schopnost soustředění a nadhled, mnohé, co dříve vadilo a rozčilovalo se nyní zdá malicherné, mnohé, po čem jsem toužil a zdálo se nedostupné nyní ztratilo význam, nebo naopak je nečekaně na dosah, obtížné zdravotní a jiné problémy jsou pryč. Mizí zamoření parazity a jejich teror a tím i nemoce, hyperaktivita, zbrklost, agresivita, nespokojenost, nesnášenlivost, násilí, únava, prakticky všechny negativní a stinné stránky života, škodlivé rituály a zlozvyky.

Dodržováním zásad preventivní životosprávy se vyhneme nemocím, neshodám a nehodám, posílíme pozitivní atmosféru na Zemi, atmosféru spolupráce, nenásilí, spokojenosti, laskavosti, klidu a míru mezi jednotlivci i mezi národy. Během dětství a mládí se z nás stane to, co z nás učiní okolí. V dospělosti se ale můžeme svobodně změnit, je-li to třeba. To je dobrá možnost, využijme jí. Duchovním rozvojem získáme užitečné vlastnosti, o kterých jsme neměli ani tušení.

Svoji životosprávu jsem měnil k lepšímu dlouho, obtížně, vím moc dobře o co jde a jak pomáhá, když si člověk může své znalosti tříbit, inspirovat se, ověřovat, doplňovat, porovnávat s jinými a když vidí, že v tom díle není sám. Když má přístup k dobrým informacím, když se může s někým poradit a vyměnit si zkušenosti. Během let jsem se postupně zbavil závislostí a zlozvyků - kouření, konzumace alkoholu, kávy, cukru, tuků, potravin živočišného a pšeničného původu, přejídání, překyselení, negativního myšlení a jednání, parazitů a nemocí, odstěhoval jsem se na venkov, jsem klidný a spokojený, naučil jsem se dobře hospodařit, především s životní energií a využívat zdroje energie méně obvyklé, než je jídlo, elektřina, fosilní a jiná paliva atd., naučil jsem se být nezávislý. Mimořádně důležité bylo moje setkání s frekvenční diagnostikou a léčením frekvenční bio rezonancí (zapping atd.). Zařízení Super Ravo Zapper používám denně a doporučuji ho svým klientům, učím je s ním zacházet. Poznání a jeho praktické ověření, že lze vyléčit téměř jakoukoli nemoc včetně všech druhů rakoviny, cukrovku atd. a výrazně posílit imunitu během několika hodin, dnů či týdnů změnilo můj život. To, co objevil pan Rife a paní Hulda Clark je naprosto zásadní. Podobně je to možná s MMS, to uvidím, až získám nějaké zkušenosti.

Všem, kteří se snaží vylepšovat životosprávu, spolupracovat místo boje a násilí, dosáhnout spokojenosti a laskavosti, nikomu a ničemu neubližovat, dobře vychovávat potomstvo a kráčet po cestách nenásilí, kultivace, poznání a pozitivního rozvoje přeji trpělivost a pevnou víru v úspěch, který se dříve nebo později jistě dostaví, i když to mnohdy jde velmi pomalu. Pomozme dobrému vývoji u sebe, v rodině a pak případně i v širším okolí. Vydejme se správnou cestou, důvěřujme jí, sama nás povede dál.
52

ČÁST DRUHÁ - ÚVAHY A ZKUŠENOSTI.
Některé úvahy jsou o věcech těžko pochopitelných a přijatelných, ale přesto reálně existujících a velmi pozoruhodných (transmutace, rezonance, inedia, autopatie….). Je dobré o nich vědět, zajímat se, přestože o nich nechce nikdo slyšet. Až budou jednou lépe prozkoumány a ověřeny, změní pravděpodobně fungování lidské společnosti. Jiné úvahy jsou naopak o věcech nad slunce jasnějších, veledůležitých, ale nikdo o nich neví, nebo nechce vědět, nebo ví a nevěří a proto mlčí. Aby bylo jasné co mám na mysli, dáme si hned úvahy na toto téma. Proč nikdo nevidí budoucnost pozitivně? Úvahy jdou za sebou tak, jak mne napadaly a na www.kolinger.cz přidávám občas další.

PROTI VŠEM.
Životní styl založený na omezení spotřeby může v současné době každého jen naštvat a vyděsit, jsem si toho vědom a prakticky se s tím denně setkávám, protože jsou všichni na spotřebě závislí jednak existenčně (jak by asi vydělávali peníze, kdyby lidé přestali nakupovat?), jednak kvůli svým rozkoším a zažitým stereotypům, které, ač často škodlivé a smrtící nám přinášejí tolik nezbytnou radost, což od našich bližních tak spolehlivě očekávat nelze. Co bych kouřil, kdyby se přestaly vyrábět a prodávat cigarety? Co bych jedl a pil kdyby…., co bych dělal večer, kdyby nevysílala televize, nebyl internet…..? Otázku, jak bych asi spokojeně žil, kdybych neměl parazity, bolesti kloubů, rakovinu….., tu si klademe příliš pozdě. Ani zdravotníky a výrobce léků by nepotěšil klesající zájem o jejich sužby a zboží To, co píši a způsob, jak jsem se naučil žít předbíhá dobu o pár desítek let. Není na škodu vědět, jak to později může být běžné a mnohé z toho se dá použít už nyní, např. při uzdravování. Je to dobrý a perspektivní program, je užitečné mít nějakou pozitivní vizi, vědět kam směřovat, jak vychovat děti, kam až lze dojít a co to přinese. Naděje do budoucna nespočívá v dokonalejších tabletkách a metodách operací, ve zjednodušení a urychlení rozvodových řízení a počítačových procesů, ve snadnějším nakupování levnějšího zboží, budování lépe vybavených obchodů, armád, v udržování míru působivějším zastrašováním, v omezování zločinnosti zpřísňováním trestů a ve zlepšování školství přidáváním informační zátěže….. Sdělovat lidem, že nemají kouřit, pít alkohol, užívat drogy, přejídat se, jíst cukr a potraviny živočišného a pšeničného původu, že mají být pozitivní, neagresivní, spokojení, laskaví, tolerantní, že mají snížit svoji tělesnou váhu, méně nakupovat a více se pohybovat….. to vše je velmi nepopulární, nechtějí to slyšet, vztekají se, vždyť přeci dělají co mohou a že se nedaří, za to můžou komunisti, kapitalisti, vykořisťovatelé, počasí a sousedi...

Pokusme se na to podívat s nadhledem, nesobecky, abychom uviděli, že mé informace, zkušenosti a úvahy, které zde předkládám nejsou proti všem, ale pro všechny. Vždyť zdraví, spokojenost, laskavost, bezpečnost, dobré vztahy, nenásilí, mír domácí globální…… to jsou nějaké hodnoty!

POZITIVNÍ VIZE LIDSKÉ SPOLEČNOSTI.
Pokud lidé zjemní a zkvalitní svoji potravu, přestanou zabíjet, budou zdraví, zjemní se jejich chování, ustoupí napětí, agresivita, chuť bojovat a konzumovat a začnou se rozvíjet duchovně. Jak je to prosté, může s tím začít každý a hned. Postupně zmizí strach z nemocí a malých i velkých válek, nebudou totiž. Zajímá mě ekonomie, sociologie, filosofie, futurologie…. Četl jsem pozoruhodné knihy a vyslechl přednášky lidí velmi kvalifikovaných. Jedni tvrdili to a druzí pravý opak a všichni vše dokládali velmi věrohodně. Na jednom se však shodují, a sice, že to dopadne špatně, že jsme projedli svoji budoucnost, poničili přírodu i sebe a hlavně, že vše je nezvratně na postupu špatným směrem, nedá se s tím nic dělat atd. Říkali před deseti léty, že bude za padesát let, úplný úpadek, nyní se shodují už na patnácti létech. To mě potěšilo, protože se toho při troše dobré životosprávy asi dožiji, jsem zvědavý, nehledě k tomu, že hoši jistě ještě uberou, jak tak sleduji vývoj situace na trhu a politické scéně světa. V Čechách jsou přední odborníci na
53
špatné konce páni Sedláček, Keller a další. Mám je velmi rád, mají hluboké znalosti a rád je poslouchám. Takových vzdělaných, bystrých, živých, vtipných lidí je málo, jen mě mrzí, že to vidí tak černě. Často jsem byl svědkem situace, kdy po všech pochmurných předpovědích příštího vývoje byl dotyčný expert požádán, zda by nemohl alespoň na závěr říci něco pozitivního. Pokusil se o to, ale po počátečním slibném nástupu zase skončil v beznadějném úpadku. To je velká škoda, vždyť lidem je třeba dát pozitivní vizi, naději a ne je jenom strašit a deptat tím, jak jsou okrádáni, zneužíváni a jak bude hůře, než se to všechno zhroutí. Nevím, proč to pánové neřeknou. Je divné, že to nevědí když já, celkem nevzdělaný laik v těchto věcech to vím. Tuto podstatnou a veledůležitou mezeru v informovanosti obyvatelstva se proto pokusím nesměle vyplnit svojí úvahou o pozitivním vývoji lidské společnosti po roce 2013. Píši o tom i jinde, zde to stručně shrnu, ono je to celkem jednoduché : Svět lidí nyní, v roce 2013 má řadu pozitivních tváří, ale převažují špatné a jde to k horšímu. Nepřiznává se to, jsme na to zvyklí, nikoho neděsí přeplněná oddělení onkologie, přeplněné věznice a urychlená výstavba dalších, množství konzumované jedovaté potravy, alkoholu, tabáku a dalších drog, sebevražd, rozvodů, dětí bez rodiny atd. Horší to samozřejmě může být, ale já myslím, že začínají působit nové pozitivní síly, že je naprosto jasné jaké to jsou, sám to už nějaký čas barvitě popisuji, že brzo nastane obrat k lepšímu a každý z nás se na tomto mimořádně důležitém procesu může podílet a to hned. Já se snažím co mohu, přidejte se. Skončeme s konzumací toho, co nás ničí a zabíjí a pak toho, co je zbytečné, zavádějící, oblbující. Co zbude, toho zkusme konzumovat polovinu, nebo třetinu. Budeme zdravější, veselejší, čipernější, pohyblivější, plodnější, vzdělanější, kultivovanější….. Budeme nezávislí. Ti, co na nás vydělávají velké peníze vydělávat přestanou. Ztratí odbyt. Nehledě k tomu, že to, co oni nazývají bohatstvím bude pro smích. Cenné papíry, bankovky, nějaké karty, hrady a zámky, lodě a letadla….? My zbohatneme - získáme zdraví, spokojenost, pěkné vztahy, čistou mysl, vzdělání a přehled, intuici, instinkt, získáme čas, který jsme dříve projedli, propili, prokouřili a proklábosili ve slabomyslných a zbytečných debatách s popletenou myslí, získáme nezávislost se vším, co k ní patří.

Pokud se někdo ještě nedovtípil jak na to, tak tedy - nekuřme, pijme vodu, jezme potraviny rostlinného původu, neužívejme žádné drogy a stimulátory, bydleme, pracujme a pohybujme se v přírodě, pěstujme si svoji zeleninu a ovoce, vychovávejme si sami své děti a nenechme si do toho mluvit……. a nemusíme se obávat budoucnosti. Hospodářská krize tyto tendence podporuje, v tomto je pozitivní a užitečná. Krize totiž nastává, když se věci dlouhodobě vyvíjejí špatným směrem a to je případ současné civilizace. Příliš dlouho se soustřeďovala na rozum, hmotný růst, produkci a spotřebu. Je to jako se zdravím. Když dlouho chybujeme, poškodíme své zdraví a dostaví se nemoc, aby nás vyškolila. Kdo to pokorně přijme a udělá správná opatření, přežije, kdo ne, zemře.

Jedno riziko v té pozitivní vizi ale je. Že se tato dobrá informace o odklonu od spotřebního způsobu života dostatečně včas a plošně nerozšíří a jednoho dne přijde hladový dav z města, zabijí nás a všechno rozkradou. Proto doporučuji přechod na nový, perspektivní režim co nejvíce urychlit. Potřebné, celkem jednoduché informace šířit a jít příkladem, aby lidé viděli, že to jde a je to skvělé, že to přináší nečekaně dobré výsledky.

Optimisté, kteří se časem stali pesimisty a pak nakonec alkoholiky ovšem namítnou, že praxe ukazuje, že odnaučit se kouřit je obtížné, přestat pít, nebo jíst maso velmi těžké a přestat užívat drogy téměř nemožné, nehledě k hubnutí a jinému neúspěšnému blbnutí, které se masově nedaří, prostě, že to lidi nezvládnou. Že přestat trápit a zabíjet zvířata a pak je sežrat je nemožné, protože bůček a kotleta jsou neodolatelné a nezbytné složky našeho života, bez kterých nepřežijeme atd. Dobrá. Pak si ale tito lidé nezaslouží nic jiného, než ten pochmurný konec, který jednohlasně předpovídají odborníci. O ten se nyní svědomitě a velmi úspěšně starají civilizační nemoce, to je hluboce výchovné a spravedlivé. Pozitivní role rakoviny, mrtvice, infarktu, cukrovky a dalších je role výchovná. Dávají nám ultimativní informace a kdo se podle nich nezařídí, zemře předčasně a často v bolestech. Ale rozumné jedince okolnosti a jasná krutá realita donutí ke změně životosprávy. Nerozumní vymřou. Z ekonomie známe samoregulaci trhu, zde je také jakási samoregulace, neviditelná ruka. Každým má svobodnou volbu a jakou cestou se vydá je jen na něm. Na nedostatek informací si dnes jistě nikdo nemůže stěžovat.
54

ŽIVOTNÍ PROCES A STAV.
V procesu převládá změna a vývoj, je příznačný pro dobu mládí, dospělosti, společenské angažovanosti, hledání, produkce a reprodukce, péče o rodinu a majetek ….. Rád na to vzpomínám, když jsme měli malé děti a velký podnik, spoustu starostí, příjmů, výdajů, překvapení, vyhlídek, nadějí, plánů, aktivit, úspěchů i zklamání…. Proces je vždy trochu riskantní. Převládá tu hledání a pokusy. Kdo nehledá a nezkouší, nic neriskuje, ale také nic nepozná, nezažije, nezíská, nevytvoří, neobjeví, nedostane, ani nedá.

Ve stavu převládá uklidnění, dosažení cílů, a i když nějaké změny a rizika jistě jsou, nejsou podstatná. Když jdou věci rychle, převládá proces a dynamika, při zpomalení roste význam stavu. Převaha stavu nad procesy je charakteristická pro životní fázi uklidnění, užívání a zhodnocování nalezeného, osvojeného. Ustupují závislosti. To je většinou až stáří. Může to být nejlepší část života, pokud se jí v dobré kondici dožiji. To záleží na životosprávě, jak spravuji svůj život po mnoho let. Lidé se na důchodový věk, na stáří, dívají jako na méněcenné životní období, kdy postiženi různými nemocemi z povolání nebo z hlouposti čekáme, až nás neduhy přemůžou. Ve spolupráci se systémem zdravotnictví se snažíme toto bolestné období co nejvíce prodloužit, často ale prodlužujeme jen utrpení. Smrti se bojíme a nostalgicky vzpomínáme na mládí. To není dobré.

Stáří by mělo být dosažením cíle, kdy se rizikový a v mnohém problematický proces mění v žádoucí, naprogramovaný, očekávaný, bezpečný, zasloužený, nezávislý a proto velmi cenný stav. To může jistě nastat i dříve, než ve stáří.

Prý je důležitá cesta, ne cíl. To je jen slabá útěcha pro ty, co tuší, že k cíly už asi nedorazí.


INFORMACE, ENERGIE A HMOTA.
INFORMACE jsou podstatné, jsou označovány za hlavní měnu současnosti. Chybí-li energie či hmota a mám dobré, vybrané a uspořádané informace, pak vím, kde obojí sehnat, jak to použít a pomůžu si. Chybí-li informace, je všechna energie i hmota k ničemu a jsem v koncích.

Informace získávám uvědoměle i ve spánku, běžném i změněném stavu vědomí, pomocí smyslů i mimo ně - instinktem, intuicí. Nejen z vlastní vůle, jsou mi také odkudsi cíleně zasílány. Proč a kým? Vypadá to tak, že se o mně někdo stará, že mne někdo vede, mívám velmi užitečné sny …..

Informací je však příliš, těch k ničemu a moudrost žádná. Utonuli jsme v moři stupidních informací. Uzavření, povrchní, otupělí, nereagujeme na informace užitečné a životně důležité. Nerozpoznáme je. Vědci, spisovatelé, politici, novináři, podnikatelé, umělci, média, mafiáni a šibalové všeho druhu chrlí informace, kalí vodu, aby nebylo vidět jak je mělká.

Schopnost třídění a výběru informací je důležitá. Tady je třeba moudrosti, instinktu a intuice. Na příklad - v ekonomii platí dva základní zákony. Postihují vše, platí všude, v džungli, průmyslu, politice, rodině… Je to zákon nabídky a poptávky a zákon vzájemné výhodnosti vztahů. Ale zkuste studovat ekonomii. To je informací - a tyto základní se pak často ztratí. Prostě si jich nevšimnete, zaniká jejich význam, nejsou respektovány, jsou rozpuštěny a ztraceny v moři hlouposti. Je ještě třetí dobrý zákon – co zaseješ, to sklidíš, zákon příčiny a následku, další už nejsou důležité. Ale kouzelná varianta je neorat, nesít, nestarat se a brát si prostě dary přírody, jak to dělají divoká zvířata.

ENERGIE potřebná k udržení a rozvoji života není jen v potravě. Životní (vitální) energie, energie prostoru - prána, čchi, ki, mana, energie obecného kvantového pole, energie třpytu, světla, nebo energoinformačního pole, nazývá se různě v různých dobách, tato energie je všudypřítomná v celém vesmíru, obklopuje nás. Každý má schopnost přijímat ji během života v čisté formě ze vzduchu, světla, Země a Kosmu, zkrátka z prostoru, ale málokdo ji využívá vědomě a její využití rozvíjí. Škoda.
55
Mám takovou představu, zas jen pro své soukromé potřeby: Rostliny přijímají světlo a ze světla, vody a minerálních látek tvoří své tělo. Sním rostlinu a to světlo si ponechám, to je má výživa, z něj udělám transmutací cokoli, ostatní vyloučím. Jí-li někdo potraviny živočišného původu, je to totéž, jen složitější, jí tělo zvířete, které jedlo rostliny (světlo). Jím-li rostliny, získám potřebné světlo (prostorovou energii) přímo, snadno. Přes jedení zvířat je to už obtížnější a riskantní, mé tělo to nemusí zvládnout a může se otrávit, poškodit…. A nyní to podstatné – nemusím jíst nic a přímo, bez prostředníka (jídla – rostlin a zvířat) mohu přijímat potřebnou energii ze světla, z prostoru. Jde to. Funguje to. Je to neuvěřitelné. Osvobozující. Úplná nezávislost. Zcela to změní pohled člověka na svět. Lidé jsou často unavení, bez nálady, ve špatné kondici – nemají energii. Myslím, že je to tím, že nedovedou využívat její nejjednodušší, nejlacinější, nejkvalitnější a stále všude a vždy přístupný zdroj a místo toho se nacpávají zbytečnou a drahou zátěží, škodlivou a často jedovatou hmotnou potravou. Za těžce vydělané peníze.

Základní dávka životní energie člověka je vrozená a během života se tato energie spotřebovává a také doplňuje, pokud to člověk umí, praktikuje, věří a tuto schopnost rozvíjí. V krajním a skvělém případě lze dosáhnout stavu nezávislosti na hmotné potravě (inedia) a jiných klasických zdrojích energie. Na rozdíl od informací je energie z prostoru vždy kvalitní a k dispozici, někdy a někde se jí kriticky nedostává a následuje utrpení a zlé konce. Proto je dobré umět prostorovou energii přijímat a dobře s ní hospodařit. Jsou místa, kde je její intenzita tak velká, že je vše usnadněno (lesní prameny, chrámy, kláštery, lázně..…).

Kvalita a délka života poněkud závisí na vrozeném množství životní energie a na schopnosti přijímat a využívat energii z prostoru (světla, vody, vzduchu) a správně s ní hospodařit.

HMOTA se může měnit v energii a energie ve hmotu, potřebnou k tělesné existenci člověka. Proto někteří lidé nemusí jíst ani pít. Transmutují energii ve hmotu, jde to. Hmota je jen hustá energie. Tak ze světla, zvuku, vibrací…. uděláme vodu, bílkoviny, vitamíny…. Jde to. Blíže v kapitole o transmutaci a rezonanci. Kvantová fyzika a biologie to naznačuje, věda obecná je z toho zoufalá a snaží se to ignorovat.

Čím horší mám podmínky a schopnosti pro příjem životní energie z prostoru a hospodaření s ní, čím méně to umím a jsem toho schopen, tím víc musím jíst.

Čím více jím a čím více jím nevhodné potraviny živočišného a obilného původu a potraviny teplem, chemicky a jinak poškozené a upravené, tím více blokuji, omezuji schopnost přijímat vitální energii z prostoru a využívat instinkt a intuici….. Získávání energie z potravy je nejméně efektivní, protože trávení mnoho energie spotřebuje, účinnost potravy je malá a s potravou dostávám mnoho cizorodých škodlivých látek, které neumí tělo využít, zneutralizovat, nebo vyloučit a tak je musí uložit. Získávání energie z potravy také souvisí s rozkoší, požitkem a znamená zlozvyk velmi rozšířený a úporný – přejídání. Proto má tolik lidí nadváhu, zácpu, překyselení…. až nakonec onemocní a předčasně zemřou.

Při správné životosprávě potřeba hmotné potravy klesá s tím, jak schopnost přijímání a využívání životní energie z prostoru roste. To může postupně vést až do stavu inedia (život bez jídla). Poznal jsem tento proces, tuto proměnu a velmi mě to udivilo a ovlivnilo. Kdyby mi to někdo vyprávěl, nevěřil bych tomu, protože to neuvěřitelné je. Ale když se to stane, nezbývá něž uvěřit. Je možné měnit hmotu v energii, proč by se energie nemohla měnit ve hmotu, zemská nebo kosmická energie ve vodu nebo výživu, prvky a sloučeniny? To je hodně velký a ožehavý problém, kterého se každý bojí, především věda. A lidí nezávislých na potravě, teplu, spotřebě… pomalu přibývá. Skrytě a tiše se rodí nová civilizace nezávislých. To je ovšem pro elitu, žijící z masového globálního konzumu velmi nebezpečný trend. Dovedou se bránit, mají na to prostředky a nezahálejí ..…..

Někteří lidé – léčitelé, mají mimořádnou schopnost přijímat intenzivně informace i životní energii z čistých zdrojů, z prostoru a obojí případně předávat druhým. Bývají ve stavu uklidnění, ale také ohrožení, je to riskantní práce. Přestože se daří a je obdivuhodná a užitečná, společnost ji nebere na vědomí. I některá místa jsou na tuto životní energii mimořádně bohatá a je možno ji tam přijímat. Proč nevyužívat účinné metody jen proto, že jim nerozumíme, nechápeme je a nedovedeme je vysvětlit?
56
Vždyť stačí když to funguje a umím to využít. Vysvětlení proč tomu tak je - není důležité. Velký problém ovšem je, že v těchto mimosmyslových věcech, které nelze vědecky vysvětlit, změřit, popsat a ověřit jde snadno a bez rizika podvádět, což se také často děje. Nepřeceňujme hmotu. Je to prý jen hustá energie. Žijeme v prostoru plném rostodivných energoinformačních silových polí, které na sebe vzájemně působí, dostávají se do rezonance a tím se vzájemně zesilují, nebo do disonance a ruší se, silnější potlačují slabší atd. Vytvářejme svým myšlením a cítěním pozitivní energo-informační silová pole a vyhledávejme pozitivní místa a společnost pozitivních lidí, kteří s námi rezonují. Pak plyne život vesele a lehce, bez nesnází, bez velké závislosti na hmotě. To je velmi osvobozující. Informace jsou opravdu významné. Zmíním se tedy ještě o léčení s jejich pomocí, o informační léčbě.

Nemoc je většinou reakce na nějakou akci, následek nějaké příčiny a tedy k jejímu léčení a vyléčení je nutné najít tu akci a příčinu, kvůli které nemoc vznikla. Nemám zde na mysli akutní infekční nemoci, úrazy a podobné stavy, kdy je třeba rychle jednat, ale nemoci chronické, civilizační. Znalci se shodují v tom, že příčina většiny chronických nemocí je nehmotná – psychická, duševní, duchovní, že je to záležitost iluzí, emocí, nesprávných myšlenek, představ, nějakého chybného chování, myšlení a jednání podle špatného programu, negativního myšlení a jednání, negativních zkušeností a zážitků, zklamání, strachu, pocitu viny, špatných činů, které se už nedají napravit, neschopnosti si odpustit….. Dojde-li k odstranění této nehmotné příčiny, dříve nebo později zmizí i reakce a následky a nemoc může ustoupit. Samozřejmě to neplatí ve všech případech, život je mimořádně pestrý, ale uvedený postup - hledání příčin - se naprosto zanedbává, přesto že je nesmírně důležitý, je to základ velmi úspěšné psychosomatické léčby, která se konečně začala rozvíjet. Pokud tedy toto platí, je zřejmé, že některé nemoci lze léčit a odstranit pouhou informací bez hmotného zákroku, pokud ovšem má nemocný schopnost a chuť na informaci reagovat a snahu nemoci se zbavit, uzdravit se.

Informaci potřebnou k uzdravení je možné dostat slovně – vyslechnout ji nebo přečíst a také neverbálně, tak to činí na příklad homeopatie. Působení homeopatického prostředku není materiálního charakteru, ale spočívá v předání informace. Potřebná informace může také přijít ve snu, prostřednictvím vnuknutí, intuice, sugesce a podobně. Uzdravení pak vypadají jako zázračná…. Dostat takovou informaci je akce, příčina. K uzdravení ale musí nutně nastat reakce, musí „následovat následek“. Lidé schopní sebeovládání, sebereflexe, sebeuvědomění, víry a k tomu vybavení účinnou vůlí se mohou uzdravit po obdržení verbální informace, pokynů co mají dělat, aby dosáhli uzdravení. Zareagují, získanou informaci použijí a uzdraví se, vyléčí se. Ostatní, na příklad děti a lidé s oslabenou nebo žádnou schopností vnímání a sebeovládání mohou využít homeopatii, působení léčitele, léčivých míst atd., pokud je k tomu někdo přivede.

Já věřím, že bych byl schopen se léčit sám. Zatím to nepotřebuji a doufám, že ani nebudu potřebovat. Posilu, energii čerpám z prostoru, někdy na mimořádných místech, kde je tato energie velmi intenzivní. Pro mne je to třeba okolí lesního pramene Klokočka. Záleží jen na nás, do jaké míry nemoc připustíme, způsobíme si jí a do jaké míry ji pak eliminujeme.


Několik příkladů:
Bolestivé záněty kloubů (dna). Způsobeny jsou nevhodnou stravou - alkohol, potrava živočišného původu, luštěniny…., to je informace. Převládne-li chuť na tyto dobroty, trpíme po čase dnou. Nechceme-li trpět, ovládneme se, využijeme tu informaci, nejíme vývary z masa, které jsou nejhorší, ani maso, nepijeme alkohol…. A vyléčíme se, hladina kyseliny močové v krvi poklesne, dna ustoupí, vyléčila nás informace o tom, jak se máme chovat a schopnost tuto informaci využít.

Dlouhý a intenzivní smutek po ztrátě životního partnera se projevil na tělesné, hmotné rovině rakovinou. Slovně poskytnutá informace a důkladné vysvětlení bylo neúčinné. Po podání správně vybraného homeopatika smutek ustoupil, i nemoc.
57
Vleklé onemocnění ledvin bylo vyléčeno po radě pít vodu místo kávy, sladkých a alkoholických nápojů a zbavit se strachu. Tato informace, která byla ihned pozitivně přijata a naplněna, vedla během několika měsíců k úplnému uzdravení.

Silná ctižádost, snaha uspět, vyniknou a společensky se prosadit nepřinášela očekávané výsledky a to vedlo k onemocnění srdce. Slovní informace o příčině této nemoci byla neúčinná, nebyla pochopena, natož využita. Homeopatickou informaci tělo také nepřijalo. Zajetí představ o slávě, křivdě, neuznání, nespravedlnosti bylo příliš silné. Smrt nastala selháním oslabeného srdce ve věku 40 let.

Silné, pravidelně se opakující bolesti břicha, jejichž příčina nebyla lékaři nalezena, byly způsobeny dehydratací. Pila mnoho let jen rafinované, přeslazené, alkoholické a močopudné nápoje, žádnou vodu. Byla jí poskytnuta informace o nutnosti pít alespoň dva litry měkké, strukturované, pramenité vody denně a ostatní umělé nápoje omezit. Začala ještě ten den. Bolesti, které se vracely denně dvacet let po dvou týdnech zmizely a už se nevrátily. Čím byla vyléčena? Informací.

Opakované zápaly plic dítěte s velmi těžkým průběhem byly při nástupu jednoho z nich definitivně zažehnány podáním správně vybraného homeopatika. Večer byl přivolaným lékařem zjištěn oboustrannýzápal plic s vysokou horečkou a předepsána antibiotika. Krátce po té na radu homeopata (telefonickou) jsem sehnal potřebný přípravek a ráno bylo dítě bez příznaků nějaké nemoci. A tak dále.

Takže tu je tato informace: Když se dostaví nemoc, je dobré udělat inventuru iluzí, emocí, zlozvyků a životosprávy a trochu to ladit k lepšímu. Když to moc nefunguje, požádat o pomoc homeopata, aplikovat zapping…. Pak až, když se věc nelepší, by mělo nastoupit běžné evropské mechanicko-technicko-chemickofyzikální lékařství, tedy pokud není nemoc tak akutní, že je třeba jednat okamžitě. Informace, informace, informace. Vědět a věřit. Dobrou životosprávou nemoci předejít a když už nastala, tak ji dobrou životosprávou vyléčit. Za pomoci dobrých informací.


SPOLEČNÉ VĚDOMÍ.
Vědomí jednoho člověka může být naladěno dobře, pozitivně, konstruktivně, mírumilovně..., nebo naopak. Vědomí společnosti je součtem vědomí jedinců. Místo slova vědomí můžete použít také slovo program. Dobrý program jedinců dá v součtu dobrý program společnosti, rodiny, národa, civilizace. A naopak. Na každém jednom člověku záleží. Je to racionální, počitatelné, jasné.

Žádný osud, náhoda, štěstí ani smůla. Program, vytvořený většinou mozků převládne, bude zhmotněn, stane se. Je v tom trochu naděje a také z toho jde hrůza.

Na každém z nás záleží, jaké je vědomí většiny. Program mas? Cíl? Lidé jdou k volbám. Jsou si rovni, každý má jeden hlas. Bude-li většina voličů kvalitních, tedy zdravých, v dobré kondici, laskavých, kultivovaných, spokojených, šikovných, schopných, čestných, tolerantních, snášenlivých, pracovitých, poctivých atd., bude tomu odpovídat i výsledek voleb, budou zvoleni lidé s takovými vlastnostmi a takové budou i výsledky jejich práce. Ale kde jsou takoví kandidáti? Je koho volit? Kde jsou takoví voliči? Jaká je skutečnost? Jaké jsou vyhlídky? Jaký typ voliče a voleného převládá?

Co se dá dělat, aby to bylo lepší? Pracovat na sobě. Na svém zdraví, kondici, kultivovanosti, vzdělání, programu, každý sám na sobě. To je v naší moci a začít můžeme hned. A když to zvládneme, zkusme to naučit někoho dalšího, třeba své dítě, přátele…. Dobrý výsledek se projeví v součtu. Možná. Někdy. Snad. To je jediná cesta, jediné řešení, které je nadějné. Udělat ze sebe kvalitního voliče a pak třeba kandidáta, kvalitního, zdravého člověka a pomáhat k tomu ostatním. Při sčítání hlasů ve společném vědomí nemá každý jeden hlas, jako při běžných volbách. Někteří mimořádní lidé dokáží prosadit svůj dobrý program mnoha hlasy s pozoruhodnou energií a zlé programy tuto sílu mají také, jak ukázaly války.
58
TRANSMUTACE.
Transformace je změna formy. S tím věda problém nemá, člověk ji zvládne vysvětlit i vědomě, kontrolovaně provést. Transmutace je ovšem změna podstaty, něco se změní v něco zcela jiného, hmota se mění v jinou hmotu nebo v energii a naopak, energie se promění ve hmotu, to vše v nekončícím množství variant v prostoru i čase. Transmutace prvků v živých organismech je provázena čistým energetickým ziskem. Věda si s ní neví rady. Vědomě a kontrolovaně, na přání se provádět nedá. S jistotou, vědecky, byla prokázána přeměna sodíku na hořčík, draslíku na vápním a manganu na železo. První krůčky. Semínka pohanky, sóji, hrášku a jiná, pěstovaná ve dvakrát destilované vodě klíčí a rostou, prvky se v rostlinách množí – živýorganismus transmutuje z prostorové energie prvky, hmotu pro své potřeby…..

Transmutace je všudypřítomná. Vědecky ji zkoumat nelze, odporuje to známým zákonům a existenci transmutace nelze ani vyvrátit, je tu prokazatelně. Jen člověku odmítá sloužit jak by si přál, člověk jí nerozumí. Co se chudáci alchymisté nadřeli a žádná běžná hmota, voda, kámen, rtuť ne a ne se proměnit ve zlato. Nějak tu transmutaci nemáme pod kontrolou, proto je neoblíbená a lidé ji ignorují, nevěří že existuje, místo aby ji obdivovali a využívali.

Nesoudně milujeme jen to, co dovedeme vysvětlit, pochopit a ovládat a žijeme v přesvědčení, že je to skoro všechno. Ale je toho pramálo. Zvládnutí procesů fyzikální, biologické a konečně i společenské transmutace je velkou a možná jedinou nadějí příznivého vývoje světového lidského společenství a základem nové civilizace po dosažení úplné nezávislosti, tu transmutace umožní. Pokud se zbavíme odporu k nevysvětlitelnému a pokorně přijmeme fakt, že nejsme geniálními pány světa, vesmíru, nýbrž jen jeho celkem zanedbatelnou a v mnohém dříve i nyní odpudivou součástí, pak můžeme začít chápat transmutaci ne jako prvek nepřátelský a nebezpečný, ale jako něco, co je třeba respektovat a rozvíjet, co může za jistých okolností podpořit a zachránit naši existenci a pomoci při řešení problémů, které se zdají být pomocí vědy, politiky, techniky a všech našich dovedností a poznatků neřešitelné. A těch problémů jednotlivců i společnosti je opravdu dost. Mám dojem, že bez přirozeně a skrytě fungující transmutace by tato civilizace už nebyla, protože většina lidí je živena mrtvou, znehodnocenou a nekompletní potravou a často žijí v podmínkách, které jsou se životem neslučitelné. Přesto žijí. Pochopení a využití fyzikální a biologické transmutace může vyústit v transmutaci společenskou a v dosažení všeobecné shody, spolupráce, spokojenosti, laskavosti a míru, což bylo a je dosud jen snem a utopií. Transmutace za určitých okolností umožňuje stav, ve kterém lidé nemohou trpět nedostatkem a ve kterém chybí motivace k boji, konkurenci, soutěži, konfliktům a násilí. Jednak proto, že je všeho dost, jednak proto, že to více méně nikdo nepotřebuje. Někteří velmi pokročilí učenci a učitelé jsou toho názoru, že zvládneme-li všechny stupně transmutace, libovolný vznik a přeměnu hmoty a energie, dojde k všeobecnému nasycení, k celosvětovému odklonu od spotřebního způsobu života, zakotveného ve vysoce ceněné a nerovnoměrně rozdělené hmotě. To je úžasná vize. Jak ale pokročit v jejím uskutečnění? A je vůbec možné člověka nasytit? Kde končí jeho potřeby, chutě, nároky a chamtivost? Kdyby byl každý patník u silnice ze zlata, bylo by zlato bezcenné a lidé v klidu, nebo by se vyvraždili v boji o patníky?

Umírnění lidí stále vzrušených, chamtivých a rozjitřených touhou po požitcích, hmotném majetku a statcích sotva nastane jejich přesvědčováním, že majetek a rozkoše nemají cenu a že je dobré žít skromně. Možná, že nasycením hmotných potřeb ztratí tyto potřeby význam a hodnotu, jak to ostatně platí obecně u všeho co je v nadbytku a proto se o to přestane bojovat. Musí to ale být provázeno kultivací člověka, jeho duševním a duchovním rozvojem, jinak povede všeobecný dostatek ke smrti z přesycení, jak už lze v bohatých lokalitách pozorovat. Konkrétně, jasným základem této kultivace je výchova k míru, nenásilí a pozitivitě, pochopení systému preventivní životosprávy a působení a významu principů uvolnění a zpevnění a jejich rovnováhy i rovnováhy obecně. Výchova v rodině, ve škole, po celý život. Tak vzniká pozitivní energo informační silové (kvantové…..) pole člověka, schopné rezonovat s polem universální prostorové životní energie a tím sedobíjet, tuto energii čerpat. Zažito, ověřeno, funguje to.
59
Někteří lidé jsou schopni dosáhnout trvale stavu žití ve skvělé kondici bez jídla a často i bez vody, jakjsem to popsal v kapitole inedia. Stále se k tomu vracím, nedá mi to pokoj. Vysvětlit se to dá jen tím, že jejich organismus je schopen rezonance s určitými energetickými poli a transmutace, přeměny energie prostoru, světla, zvuku … ve hmotu - vodu, minerální látky, organické i anorganické sloučeniny, potřebné k životu. Popisují pak svůj stav jako stav neobyčejné lehkosti, spokojenosti, nezávislosti, míru, čistoty, jiného vnímání reality bez potřeby cokoli soudit, hodnotit, ovlivňovat, zasahovat do dění… Jiní lidé toho schopni nejsou, i když se velice snaží. Mnohdy jim ani tak nechybí energie z jídla, když nejedí, ale chybí jim rozkoš z jeho požívání. Většinu dalších lidí nejíst ani nenapadne a považují to za naprostý nesmysl a trvalé žití bez jídla za nemožné.

Transmutace je mnoha věrohodnými a kdykoli opakovatelnými pokusy dokázána. Slepice, které nikdy v potravě nedostaly vápník nesou vejce s vápennou skořápkou atd. Většinou velmi špatně, jednostranně a stereotypně živení lidé přesto žijí. Proč asi. Schopnost transmutace není u každého stejná. Možná, že právě schopnost transmutace organismu rozhoduje o jeho schopnosti žít dlouho a kvalitně, nebo krátce a mizerně. Tato schopnost se dá rozvíjet. Souvisí s duševní a duchovní úrovní jedince, jeho pozitivitou. Lidé, žijící bez jídla a pití po desítky let mají ty nejlepší lidské vlastnosti, jsou spokojení, laskaví, tolerantní, poctiví, citliví a soucitní. To o něčem svědčí. Možná se rozvojem těchto vlastností rozvíjí a vzniká i schopnost rezonance sevším podobným a následně schopnost transmutace…..

Transmutaci se nelze naučit, stačí jí umožnit rozvoj tím, že věřím, že existuje, že mi je nesmírně užitečná a  umožňuje mi pokročit. Stát se dobrým, aby mohla nastat posilující rezonance se vším dobrým. Doporučuji číst texty pana Mishio Kushi – Duchovní cesta, Kámen filosofů…., tam je vysvětlení. Někteří lidé s nadváhou a obézní jsou možná takoví proto, že u nich samovolně, nevědomě, bez znalostí aúsilí probíhá využívání transmutací prostorové energie a všechno jídlo, které snědí, i když je ho málo, tak směřuje do zásob, je navíc. Často tvrdí, že skoro nic nejedí a někdy je to i pravda a přesto nehubnou…..


REZONANCE A BIORYTMY.
Rezonance je souznění, ohlas, odezva, vzbuzení podobných citů nebo myšlenek v jiné osobě bez ohledu na čas a vzdálenost……. Rezonance je tím silnější, čím více jsou si rezonující subjekty podobnější. Rezonovat může hmota, třeba struny, ale i elektrická, magnetická, energo-informační, kvantová a jiná silová pole, která jsou charakteristická pro všechny úkazy živého i neživého světa, vytváří je i srdce (city), DNA a mozek (myšlenky) člověka. Silou myšlenek, vědomím, vírou je možno působit na hmotný svět. Zdá se to nepravděpodobné a funguje to. Vše, co se mnou začne rezonovat je ke mě přitahováno a vstoupí do mého života. Tak, jsem-li pozitivní, rezonuji se vším pozitivním a to vstupuje do mého života. A naopak. Jsem-li zaujat nemocí, jsem nebo budu nemocný, jsem-li zaujat láskou, potkám lásku, mám-li strach, dostaví se to, čeho se bojím, pokud nenávidím, přitáhnu k sobě nenávist, jsem-li dlouhodobě a pevně o něčem přesvědčený a soustředěný na to, stane se to, dobré i zlé, myšlenky a city mohou vytvářet i měnit hmotu, jakkoli se to zdá neuvěřitelné. Věda to nemůže potvrdit ani vyvrátit, nemá na to nástroje, je to mimo její pole působnosti. To souvisí s transmutací, vysvětluje ji to.

Vzájemné působení - interakce energo-informačních polí, jejich energií - nesouvisí s morálkou nebo užitkem…., jen reaguje na námi vyslané a přijaté impulzy, rezonuje, nebo ne. Tak mohu účinně vytvářením svých citů, představ, myšlenek, postojů ovládat svůj život, svůj svět. Změním-li své negativní myšlení, svůj negativní postoj v určité věci na pozitivní, nebudou už lidé a události, které se mnou v tomto negativním poli rezonovali schopni dál reagovat a na mne působit, zmizí z mého života a ten se očistí…..

Lehce, radostně a bez zábran věřím v dobro (ignoruji zlo) a proto ke mně dobro lehce, radostně a bez zábran přichází a vše negativní se mnou rezonovat nemůže, nejsme na podobném kmitočtu. Mohl bych to dělat i naopak a potýkat se se smůlou a nezdary. Tak se lidé, zvířata, rostliny, stromy…. mohou vzájemně ovlivňovat, posilovat, podporovat, nebo oslabovat a ničit v závislosti na tom, jaká pole tvoří a do jakých rezonancí tím vstupují, co k sobě přitahují a co od sebe odpuzují. To je zajímavé téma, jedno z nejdůležitějších pro zdraví a spokojenost v životě. Vytvářením představ, myšlením a cítěním formuji svůj
60
svět, tvořím energo-informační pole, schopná rezonovat se vším pozitivním, tím násobit svoji sílu. Jedna z nejlepších publikací na toto téma, stručná a jasná, je : Pierre Franckh – Zákon rezonance. Ve věcech nezávislosti, transmutace, rezonance a zásadní duchovní proměny lze dosáhnout pokroku, když pochopím o co v podstatě jde. Mám ale dojem, že ne každému je tato schopnost dána a že ne u každého ji lze rozvíjet. Koho však tyto věci zaujmou, přitáhnou a podrží, ten uspěje. Jen pozor, okolí nemá moc pochopení. Existence biorytmů a jejich ověření a fungování je mimo jakoukoli pochybnost, věda je však neuznává. Z toho je vidět, že si se spoustou věcí věda neví rady a nás to nemusí znepokojovat. Je toho hodně, co odporuje vědeckým principům a zákonům a přesto to funguje a lze toho využívat. Co jsou biorytmy najdeme na internetu pod tímto heslem a můžeme se spolehnout, že naše tělesná, intelektuální, i emocionální kondice bude odpovídat křivkám biorytmů. Necítíme-li se dobře, podívejme se na naše křivky pro ten den a uklidní nás to. Pochopíme, že momentální nepřízeň není ničím zaviněna a je prostě zhůry dána a je třeba ji jen v klidu přečkat a nehledat příčiny ve svých chybách a nedostatcích, je zbytečné se trápit.


ZMĚNA NÁVYKŮ.
Tomuto tématu se nevěnuje žádná pozornost. Při tom je to tak obtížné, tak potřebné, tak rozhodující a důležité. Málokdo si uvědomuje, že jedna změna v životosprávě obvykle vyvolá řetězec dalších nečekaných a neplánovaných změn, které mohou proměnit člověka, jeho životní styl i jeho postavení ve společnosti. Počítejme s tím. Schopnost ovládat se - potlačuje chuť ovládat jiné a často i s nimi být. Změna stravovacích a jiných návyků může způsobit konflikty, rozvod, stěhování, změnu zaměstnání a další zásadní proměny, které si člověk nepřál a nečekal je, když třeba přestal kouřit, pít alkohol, nebo se přejídat, jíst potraviny živočišného původu, nebo přestal jíst úplně. Můžeme se ocitnou v izolaci, opuštění, nepochopení. Změnou myšlení, jednání, nebo jídelníčku…. se například z úspěšného podnikatele či milence může stát méně úspěšný. Když přestaneme kouřit, může nám náš původně voňavý kouřící partner začít smrdět….. Když se očistíme, začneme víc vidět a vnímat špínu a také nám začne víc vadit. Změny v životosprávě je dobré s někým zkušeným konzultovat, protože si často a nečekaně můžeme i uškodit. Rozvojem osobnosti se mění nároky na okolí i schopnost a chuť nároky okolí uspokojovat.

Partneři, rodina…. by měli postupovat společně, jinak hrozí neporozumění a konflikty, poškození, nebo dokonce rozladění, přerušení rezonance, nutné k příjemnému a harmonickému soužití. Změna návyků a tím životosprávy znamená změnu programu, přeprogramování každé jednotlivé buňky i celku a to neníjednoduché a lehké. Trvá to sice dlouho, ale většinou jsou to změny nevratné, nikomu se už pochopitelně nechce vracet k horšímu.

Byl jsem před léty na týdenním kurzu makrobiotiky Adalberta Nelisena a samozřejmě jsem tam měl stravu bezmasou, uklidňující a společnost vybranou. Hned z kurzu jsem jel na výstavu nábytku, která ten den končila a já tam musel vyřídit dost obchodních záležitostí. Vystavovali jsme tam a náš nábytkářský podnik byl tenkrát v roce 2000 v náramném rozvoji, obrat ve výrobě už ročně přesahoval sto milionů korun, měli jsme 120 zaměstnanců a báječný předpoklad dalšího růstu. Přijel jsem na výstaviště a procházel pavilony. Pozoroval jsem podnikatele, většinou posílené alkoholem a rozjařené atmosférou úspěchu a vizí šťastné kapitalistické budoucnosti, jak ve svých stáncích jednají se zákazníky a obchodními partnery. I já jsem měl jednat, ale nechtělo se mi. Nevstoupil jsem k nikomu z nich, neokusil jsem slivovici ani víno moravských přátel. Nezařídil jsem nic. Měl jsem k tomu handrkování o zakázky, objednávky, dodávky a ceny odpor. Sedl jsem si venku k fontáně a myslel na evangelium Svatého Matouše. Bylo mi jasné, že s tím budou souviset nějaké finanční ztráty. Navečer jsem nahlédl do naší expozice jak probíhá její demontáž a jel domů. Na dálnici v motorestu jsem si chtěl dát dušenou zeleninu a čaj, ale tak mi tam zavonělo nějaké maso, že jsem si dle starého zvyku objednal steak a zapil pivem.
61
S blaženým pocitem jsem nasedl a jel. Po nějaké době jsem si všiml, že počítač ukazuje průměrnou rychlost 140 km/hod. To je hodně. Před tím steakem jsem jel klidně, pár minut po něm jako raketa a způsobilo to maso i pivo. Agresivita, dynamika. Zastavil jsem a zkoumal poznání z toho dne i z uplynulého týdne. Od té doby se asi datuje můj ústup z konzumního prostředí a také postupná redukce našeho podnikání. Někdo by si mohl myslet, že truchlím nad tím, že už nemám stovky zaměstnanců a velké obraty a zisky. Netruchlím. Náš podnik je nyní malý, ale dobrý a produkuje kvalitní věci i služby, pracují v něm spolehliví lidé, jsme v klidu a spokojení, vše má lidské měřítko. Nábytek, který děláme na zakázku už více než 30 let je mimořádný, užitečný a prvotřídní a na žitný bio chléb a další žitné pečivo, které peču v nové pekárně jsem hrdý, má skutečně dobré dietetické vlastnosti, pomáhá lidem překonat nadváhu, zácpu, špatnou kondici, nemoce. Lidé zjišťují jak jim prospívá a zvykají si. Myslel jsem si, že to půjde rychleji, ale dobré věci se prosazují pomalu, je to neustálá zkouška nadšení, trpělivosti a víry…… Tak se změna v životosprávě promítla do mého podnikání.

Při odvykání je dobré používat substituční metodu, tedy nic si nezakazovat, neubírat, ale naopak přidávat, až nové, nezávadné, nahradí a vytlačí staré, škodlivé. Pít hodně vody před odchodem do hospody, nevypijeme pak pánové tolik piva, přidat jáhly a nahradit jimi postupně knedlíky, přidat žitný chléb, který postupně vytlačí pšeničné pečivo, přidat bylinné čaje, které mohou zastoupit pravý čaj a kávu, naučit se vařit kroupy a žito místo knedlíků, rýže a pšeničných těstovin……. Nic si nezakazuji, jen v době a situaci, kdy jsem zvyklý si škodit dělám něco podobného co neškodí, až se zlozvyk vytratí a zvyknu si na nové.


JE MOŽNÉ SE OVLÁDAT?
Ano, ale je to velice obtížné. Je to základní problém, víme toho hodně, ale realizace vázne. Při každém nápadu, myšlence, sklonu k něčemu, o čem víme že je to nevhodné je potřeba se zastavit a začít intenzivně, soustředěně myslet na podstatu věci a na následky. Umění ovládat se vyžaduje dlouhodobý nácvik a má obecný význam. Potlačujeme chuť na nevhodnou potravu, drogu, sex, potlačujeme negativní myšlení, hodnocení, agresivitu, násilí a mnoho dalších zlozvyků. Doporučuji substituční strategii – tedy metodu, kdy si sice něco odepřeme, ale nahradíme to něčím neškodným, nebo dokonce prospěšným. Boj před cukrárnou vyhrajeme po přemístění k jiné prodejně, kde koupíme banán, jablko, broskev, meloun, to je také sladké. Budeme-li pít 2-3 litry vody denně, určitě pak nevypijeme tolik sladkých a alkoholických nápojů ….

Ovládání skvěle nacvičíme pomocí půstů. Většinou to lidé sami nezvládnou, je třeba hledat podporu, učitele, společnost lidí s podobným cílem, nějakou silnou motivaci a nečekat, až se tou motivací stane bolest a nemoc. Několik let jsem se každé ráno probouzel s myšlenkou, že už nebudu kouřit. A nic. Byl jsem na to soustředěný tak dlouho, a nic. A pak, jednoho krásného dne se to stalo. Skončil jsem. Už je to desítky let. A s alkoholem a kávou to samé, roky mě ta závislost denně trápila a jednoho dne - dost. Stačilo. A že bych se k tomu vracel, to opravdu nehrozí. A nyní je asi řada na jídle. Ale to nejsou věci sami od sebe, to je odpracované, odtrpěné, tolik porážek, neúspěchů a zklamání že jsem to nedokázal, a pak jednou přijde úspěch, když vytrvám, když se nevzdám. To samé s nadváhou a jídlem na noc, potravou živočišného původu….. To všechno kdysi bylo a už není, teď mám krásný, lehký život. Něco jde rychle, něco pomalu a něco vůbec. Je možné se ovládat, ale chce to klid, čas, soustředění, pokoru a trpělivost. Vše, co jsem si skutečně přál, se stalo. Co jsem chtěl, mám, toho jsem dosáhl a co nemám, to jsem nechtěl. Ale termín splnění si diktovat nemůžeme a jistota výsledku chybí. Nejdůležitější je nevzdat se, být trpělivý a soustředěný na svůj dobrý program a nenechat se otrávit neúspěchy, vědět, že něco jde rychle a bez nesnází, ale něco může trvat dlouho, než se to podaří. Nenechat se zviklat lidmi a jejich komentáři, hodnocením a výsměchem. Je tolik nezdarů, ale je dobré vědět, že v tom člověk není sám a že to má hluboký smysl, význam a že vytrvalost a soustředění dříve nebo později výsledek přinesou. Je možné se ovládat, to je jisté, a je možné dosáhnout neuvěřitelně dobrých a nečekaných výsledků, o kterých jste na počátku ani nevěděli, neměli představu o jejich existenci.
62

TĚLO, DUŠE A DUCH.
Zeptáte-li se, co je duše, co je duch, odpoví vám, běžte do háje s náboženstvím. Ale to je omyl, nejde o náboženství. Udělal jsem si v tom pořádek, jasno. Mám jednoduchou představu pro své potřeby: Tělo je hmotné, má smysly, svaly, orgány, chodí, krmí se, pracuje, je aktivní a odpočívá..…. Duše (mysl, myšlenky) umí číst, psát počítat, myslet, vytvořit představu, obraz, plán, program a má i cit, miluje i nenávidí. Je závislá na těle, je jeho produktem, a její funkce se dá popsat třeba pozorováním činnosti mozku, smyslů a orgánů. Myšlenky se rodí podle toho, jak tělo jí, pije, pohybuje se , vidí, vnímá…. Duševní život stejně jako tělesný z větší části ovládáme vědomím, je v naší moci. Rozhodneme-li se věřit, věříme, chceme-li trpět, trpíme... Tělo i duše – produkt těla, obojí je konečné, závislé na hmotě, smrtelné, po smrti obojí zanikne a hotovo.

Duch nemá se hmotou a se smysly, s tělem společného nic. Je universální, nekonečný a nesmrtelný, věčný a pokud si to zasloužíme správným životem těla a duše, je nám zřejmě podle mé zkušenosti ku pomoci. Je to oblast jiné, stálé existence, instinktu, intuice, vnuknutí, jasnovidnosti, předtuchy, mimosmyslového, nefyzikálního vnímání a života, astrálního, nekonečného bytí, veškerenstva, centrály, Universa, Boha, nebo jak tomu chcete říkat. Široké a jasné vědomí duchovní identity, sjednocení ducha s tělem a duší je smyslem všeho, co dělám.

Duchovní záležitosti nejsou v naší moci, nemůžeme je během tělesného života ovládat, ale můžeme jim určitým způsobem tělesného a duševního života, dobrou životosprávou dát příležitost, aby se projevily.

Jen tak, z ničeho nic, jdeme tam a uděláme to či ono, nevíme proč. Jak nás to napadlo? A najednou vidíme, že to má hluboký smysl a nesmírný význam, že nám to možná zachránilo rodinu, život, firmu, čest….. Čím nebo kým jsme byli vedeni? Při vší úctě k naší pokročilosti a vědě to nedokážeme vysvětlit. Ani to není nutné. Znovu si pochvaluji - stačí když to funguje! Jsem racionální a v duchařině si nelibuji, nezabývám se tím. Boha, Spasitele, náboženství, karmu, reinkarnaci, a jiné pohádky k životu nepotřebuji. To vše jen rozdělilo lidi na nepřátelské skupiny, zavinilo spoustu válek, mučení, vraždění, utrpení a ta hrůza trvá dodnes. Vystačím s představou jak funguje tělo, duše a duch, bez pohádek a ideologie. Čím méně jsem závislý na hmotě (sexu, jídle, majetku….), tím více jsem schopen žít svobodně, čistě - duchovně. Ztracený, zatoulaný duch, kterého zahnal rozum se ke mně vrací.

Tělo a duše jsou individuální a velíme jim, je otázka, nakolik nás poslouchají. Duch je společný, obecný, je to velký pán a dělá si co chce, dopřeje nám co si zasloužíme a vysloužíme.

Tělo, duše a duch jsou jeden celek, vzájemně se po celý život prolínají. Poškodíme-li jedno, projeví se to i na druhém, třetím a na celku. Stejně tak když jedno napravíme. Proto lze skrze duši léčit a rozvíjet tělo a funguje to i obráceně. Péčí o tělo a duši, dobrou životosprávou možno asi dospět k dobré spolupráci s duchem. Představuji si ducha jako Anděla strážného, který je nám ku pomoci tím raději, častěji a vydatněji, čím lépe spravujeme své tělo a duši. Komu se tato správa daří – žádný boj, násilí, zloba, vztek, strach atd., ten má štěstí, to je - Andělovi se to líbí a spolupracuje, pomáhá, pečuje. A naopak má někdo smůlu. Tak může být někdo po zásluze odměněn a podporován a jiný ponechán bez pomoci svým chybám, omylům a zlým skutkům. To je jen má představa, jen pro moje potřeby, nehlásám novou, starou ani jinou víru, teorii, nehlásám vůbec nic. Tato představa mi pomáhá v dobrých snahách a utěšuje mě při nezdarech. Je to má soukromá věc, musel jsem se s tím nějak vypořádat. Dost mne to uklidnilo. Velkou konzumací potravin živočišného původu – to je záležitost těla, roste agresivita v chování – to je záležitost duše a slábne podpora ducha - instinkt….. Konzumace cukru (tělo) se snižuje schopnost soustředění   (duše) atd. Kdo má takové informace, které získal na příklad studiem makrobiotiky, může si vytvořit dobrý program. Třeba omezením spotřeby masa snížit svoji agresivitu, nebo omezením spotřeby cukru posílit svou schopnost soustředění…. Tu posílí třeba i používáním židle pro dynamické sezení, která udělá dobrou službu páteři…. To je péče o tělo. A pak se může stát, že po řadě takových pozitivních úprav a řadě let, kdy se o sebe
63
dobře staráme se objeví i něco z oblasti ducha. Samo od sebe. Někdy ve snu, někdy v bdělém stavu a někdy nikdy. Emoce souvisejí s orgány. Ledviny - strach, játra - hněv, plíce - smutek atd. Po poškození určitého orgánu se mohou objevit jemu odpovídající emoce a dlouhotrvající emoce mohou vést k poškození příslušného orgánu…. Uhodíme se do ledviny a časem se začneme bát, nebo když se léta něčeho bojíme, naše ledviny se zhroutí, bolí, přestanou fungovat…. Takové úžasné a pravdivé informace podává makrobiotika, člověk se nestačí divit. Věda dobrá, užitečná.

Jel jsem jednou autem v Africe, daleko a spěchal jsem. Dopoledne jsem narazil na velmi dlouhou objížďku. Silnice ve výstavbě. Byla neděle a měl jsem dobré terénní auto, tak jsem si řekl, že se na silnici asi nebude v neděli pracovat a případné překážky bych mohl objet terénem a že to zkusím projet. Projel jsem bez problémů a v noci jsem se vracel stejnou cestou, kterou jsem už znal. Jel jsem svižně, když máte v jednom dni ujet hodně kilometrů, nemůžete se loudat. Byly tam zatáčky a tma, na té silnici ve výstavbě. Najednou mi páteří k ledvinám projela silná bolest, která mě donutila brzdit co to šlo. Jel jsem ještě kus zatáčkou za intenzivní bolesti ledvin a silného brždění a zastavil jsem těsně u buldozeru, který stál v zatáčce napříč rozestavěnou silnicí. Dopoledne tam nebyl. Objel jsem ho terénem a pokračoval. Pokud bych nezačal včas brzdit, ten náraz bych jistě nepřežil. V mém poněkud dobrodružném životě jsem měl několik podobných příhod. Tak se projevuje duch. Moje věřící maminka říkala, že mě má Bůh rád a můj Anděl Strážný má se mnou hodně práce a patří k těm nejvýkonnějším. Kdo má v pořádku tělo, má pravděpodobně v pořádku i duši a může se spolehnout i na úkazy duchovní, jakými jsou instinkt, intuice, předtucha…. Dám tedy do pořádku své tělo. Začnu třeba u takových maličkostí, jako je odkyselení, odstranění nadváhy, zácpy, pravidelný jednodenní půst, nepřejídání se, abstinence, trocha přiměřeného pohybu každý den na čerstvém vzduchu, cvičení na udržení pružnosti, síly, prohloubení dechu, rozvíjím se duševně, odhalím své iluze a emoce a uvedu je na správnou míru, rozvíjím důvěřivě a nadšeně svůj pozitivní program a nedám na to, že se občas nedaří. Pan Werich říkal, že nejdůležitější je nenechat se otrávit. A asi neměl na mysli jen jedovatou stravu. Když se nenechám otrávit a dospěji k laskavosti, spokojenosti a nenásilí, jistě se objeví i duchovní podpora.

S tím duchem je to hodně záhadné a tak ještě nějaké příklady. Chtěl jsem před léty soustředit své podnikatelské aktivity, vývoj, výrobu i obchod do jednoho většího objektu a tak jsem ho hledal. Nakonec po velkém vybírání zůstaly dva. Továrna v Děčíně mimo provoz, rozlehlá a v dobrém stavu a továrna v Lomnici nad Popelkou, menší a ve špatném stavu. V Děčíně to bylo na první pohled větší, výhodnější, lepší poměr kvality a ceny. Strávil jsem tam se zástupci majitele celý den prohlídkou a jednáním a nakonec bylo třeba se rozhodnout a podepsat závazně smlouvu, ležela přede mnou na stole. Byl chladný, tmavý a vlhký listopadový podvečer, ticho. Řekl jsem jim, nezlobte se pánové, ale jedná se o závažnou věc a tak si musím ještě promluvit se svým poradcem. Za hodinu se vrátím a řeknu vám své rozhodnutí. Nebyl jsem v tu chvíli schopen se rozhodnout, rozum to spočítal a řekl ano, podepiš. A něco v pozadí řeklo pozor. Pánové rozmrzele souhlasili a já odešel do auta. Popojel jsem o dvě ulice vedle, nechal běžet topení, sklopil opěradlo, sundal brýle, pohladil si oči a během několika minut jsem spal jako dudek. Za 40 minut jsem se probudil a měl jsem jasno, vrátil se s omluvou a oznámením, že továrnu nekoupím. Bylo mi to naprosto jasné, bylo vyřešeno, byl jsem si jist. Slíbil jsem jim, že nabídku předám známému, který také něco podobného shání a to jsem udělal. Byl to podnikatel úspěšný, chamtivý, bojovný, buldozer, což tedy já nejsem. Koupil to a za pár let se ukázalo, že si moc nepomohl, samé nečekané komplikace se sousedy, úřady, kontaminacemi, záplavami atd. Já v tom roce na Vánoce koupil tu ubohou opuštěnou továrnu v Lomnici nad Popelkou (zdálo se mi o ní něco hezkého), začal jsem ji opravovat, je to už dvanáct let a stále s tím nejsem hotov, ale daří se, mám z toho radost i užitek. A není to žádný drobeček, za komunistů v té pekárně údajně pracovalo přes 600 lidí. Je zajímavé, kolik důležitých pokynů, rad i napomenutí jsem dostal ve spánku a kolikrát jsem bleskově a správně reagoval naprosto bez přemýšlení……

Co se má stát, to se stane, pochybnosti a netrpělivost jsou politováníhodní škůdci. Mám dojem, že je tu nějaký vyšší, nadřazený a dokonalý organizátor, který má zcela racionální povahu, kterému nic neunikne, dělá si co chce, dělá to dobře, je svrchovaně nezávislý, spravedlivý, bez hranic a já mu říkám DUCH.
64
Krom toho od jisté doby vnímám pevný vztah příčiny a následku, který je také asi doménou ducha a který spolehlivě zajišťuje, že vytvoříme-li, ať už myšlenkou, nebo činem nějakou příčinu, vrátí se nám dříve nebo později zaručeně odpovídající následek, kterému nelze uniknout, což je vysoce a krásně spravedlivé. Mám spravedlnost odmalička rád, ale soudy nesnáším, spravedlnost zřejmě funguje i bez nich a co se zaseje, to se sklidí. Často opakuji : Být spravedlivý znamená hlavně nesoudit. Mohou být tedy soudy spravedlivé?


Žijeme trojím životem – veřejným, soukromým a intimním.
Veřejný život je viditelný, hmatatelný. Zaměstnání, zábava, každý nás tu může oslovit, podat nám ruku nebo nás uhodit. Platí tu obecné zákony státu a společnosti. Lidí je tu mnoho, všelijakých a je to život nebezpečný, čím víc lidí pohromadě, tím větší pohromy hrozí.

Soukromý život se odehrává v uzavřeném okruhu blízkých lidí. Rodina, životní druh, děti, příbuzní, přátelé. Pravidla a zákony jsou tu věcí dohody. Lidí je tu málo, vybraných, tento život je mnohem bezpečnější a je-li dobře organizován, plní funkci úkrytu, je místem odpočinku, tvůrčí práce i ušlechtilé zábavy, přináší životní jistotu, oporu, dobré motivace a mnoho radosti. To se mi líbí.

Intimní život se týká pouze jedince. JÁ a nic víc. Chybí-li intimita, je-li vše odhaleno, vyzrazeno, rozpatláno, posouzeno, zveřejněno, zhodnoceno a znehodnoceno, je to zlé. Význam slova intimní se dnes všeobecně redukuje na oblast těla a hlavně sexu. U mne má jiný význam. Určuje a pojmenovává zcela uzavřený vnitřní svět člověka. Intimní život je základ, na kterém stojí dům života soukromého i veřejného.

Průběh a kvalita intimního života závisí na charakteru a kvalitě jedince a jeho schopnostech vrozených, i schopnosti se během života přetvářet. Intimní život je základní, nejdůležitější, skýtá nejvíc stálosti, bezpečí, radosti, nejméně cizích vlivů a závislosti. Při dnešní povrchnosti a hrubosti ho ovšem lidé téměř nevedou v patrnosti. Mocipáni, politici, obchodníci a manažeři manipulující tímto světem by samozřejmě chtěli, aby se vše o nás vědělo – a tedy – aby vše mohli řídit a kontrolovat, využívat a zneužívat. Stejně tak v soukromém životě by naši blízcí ze stejných důvodů chtěli o nás vědět vše. Ale to nedoporučuji.

Soukromé věci by se neměli objevit na veřejnosti a intimní věci by se neměli objevit v soukromí, natož na veřejnosti. Je třeba citlivě rozlišovat, co je veřejné, soukromé a intimní a chránit tajemství těchto životů. Společnost v úpadku, ve které zřejmě žijeme nyní tyto zákonitosti nerespektuje a s požitkem publikuje cokoli, dostává se do stále větších extrémů a problémů, stále více vzácné energie přichází nazmar. Media a lidé obecně se s rozkoší ve všem pohrabou, vše posoudí a odsoudí, zhodnotí a tím znehodnotí. Vládne tu hrubost, sprostota a nic nerespektující agresivita a bezohlednost. Pravý bulvár ve všech směrech. Vše se smí, vše se tvrdě a bezohledně publikuje. Lidé vše vyzradí, odhalí, ukáží. A jaký je výsledek? Deprese.

Normální a běžné je žít naplno ve všech třech okruzích, ale stupeň aktivit se mění na jednotlivých úrovních s okolnostmi i věkem, ať chceme nebo nechceme. V životě veřejném můžeme z ničeho nic přijít o práci, koníčka, svobodu, majetek, pověst, čest, důstojnost, o život atd. Stejně tak se může zhroutit život soukromý, opustí nás partner, děti, rozpadne se rodina, zradí nás přátelé. Může se pokazit i život intimní, jedinec bez ohledu na kvalitu svého okolí může dostat pořádné školení. Třeba onemocní. Kupodivu se často stává, že dojde ke kolapsu celkovému, ve všech třech oblastech současně. Mě to postihlo ve věku 33 let, to už je dávno.

Chráním tajemství intimního života, jádro své osobnosti, jako nejcennější poklad. S tím se nikdy nikomu nesvěřuji - a nikoho s tím neobtěžuji. Kdo je dobrý, úspěšný, stabilizovaný v intimním životě, je většinou také velmi dobrý a spolehlivý partner, rodič a přítel v životě soukromém a nehrozí mu velká nebezpečí a rizika v životě veřejném, kde se někdy opatrně a cílevědomě angažuje.

Na co je dobré spoléhat? Kde začít s nápravou, když se všechno sesype? U sebe. Měnit svět je nevděčné, nedaří se to, jde to ztuha, nebo vůbec. Měním sebe, svůj postoj. Tvořím správně své představy, svůj program a jsem spravedlivý, tedy nesoudím. Tím, jak se měním, mění se automaticky i svět, jsem jeho součástí…..
6

JEDNOTA TĚLA, DUŠE A DUCHA.
Tisíce let člověk rozvíjel svou duši (mysl, rozum) a tím se rozcházel se svým duchem, ztrácel celistvost. Pak se jeho materiálním, spotřebním zaměření začala rozcházet duše s tělem a z člověka je pytlík, který se jen naplňuje a vyprazdňuje, když jí vepřové a civí na televizní seriál. Stereotypně jí, pije, pracuje miluje a je –li válka, vraždí. Nedělá mu to potíže. Cit, instinkt, intuice, soucit a další vlastnosti ducha jsou pryč. Preventivní životospráva vede k návratu ducha, k jednotě a celistvosti člověka, v tom je její největší význam.

Přemáháme-li svůj přirozený charakter - rozdělujeme tělo a duši, rušíme harmonický celek, jeho rezonanci, naladění. Dříve nebo později se to projeví špatnou náladou, negativitou, rozladěností, špatnou kondicí, únavou a naposled nemocí. Uzdravení je možné pouze opětným sjednocením duše a těla, následně snad, alespoň trochu i ducha. Jak si takové rozpory rozdělující duši a tělo představit? Máme je všude kolem sebe, jsme jimi v tržní společnosti zavaleni od drobných po zásadní. Proto je tolik problémů všeho druhu a nemocí. Jsme totiž stále nuceni dělat něco jiného, než je nám vlastní, přirozené a příjemné. Obrovská nabídka tržní společnosti nás táhne do všech stran, protichůdně, chtěli bychom to i opak. Oblékáme se jak si přeje partner nebo zaměstnavatel a ne podle svého, jde nám především o peníze a ne o klid, mír a radost (v práci, v rodině….), žijeme nebo pracujeme s někým zlým, nepříjemným, nevhodným jen proto, že nejsme schopni vztah ukončit, nebo nechceme protože je výhodné setrvat, děláme věci kvůli společenskému ohlasu nebo penězům a ne podle svého citu, žijeme v prostředí, které je nám cizí, v nepříjemné, obtížné společnosti, špatně organizované rodině, obci, státu, říkáme a děláme něco, čemu nevěříme, co je proti našemu citu, přesvědčení, zásadám – jen kvůli hmotnému prospěchu, nebo ze strachu, děláme práci, která nám nesedí a nenacházíme sílu to změnit, víme o svých zlozvycích, o tom jak nám škodí a nejsme schopni se jich zbavit……. tak jsme v rozporu, tělo je odděleno od duše a obojí má daleko k duchu. Pak nám nemoc klepe na dveře a nevyléčíme se, dokud neuvedeme okolnosti svého života do souladu se svými skutečnými, přirozenými potřebami a nenastane jednota, harmonie, rezonance všech částí našeho celku…. bez iluzí, emocí, rozporů….. To je základní podmínka udržení zdraví, případně vyléčení nemoci. Jednota těla, duše a ducha.

Jednota těla a duše po nějaké době za určitých okolností spěje ke sjednocení s duchem, od kterého nás už po několik tisíciletí odděluje přednostní užívání rozumu. Představme si, jak omezené možnosti proti člověku má sebedokonalejší stroj. Umí všechno možné, ale člověk to není. Stejně propastný rozdíl je mezi dnešním myslícím člověkem a duchovní bytostí, kterou původně byl a ve kterou se postupně zase promění až pomine spotřební pomatenost.


INSTINKT, INTUICE, TELEPATIE……
Preventivní životospráva je nutným předpokladem a podmínkou pro duchovní rozvoj osobnosti. Objevují se nové (staronové) vlastnosti a schopnosti člověka, o kterých dnešní konzumní civilizace soudí, že neexistují. Při tom je jimi vybaveno každé zvíře, jen u člověka je potlačilo dominantní užívání rozumu a tak žijeme v dualitě, tělo a duši (rozum) mám tady a duch mne opustil a kdesi poletuje. Cesta duchovního rozvoje je cestou sjednocení těla, duše a ducha, člověk se opět stává duchovní bytostí, začíná fungovat intuice…. Konec existence fyzického těla ztrácí význam…., zrození a smrt jsou drobné epizody ve věčné duchovní existenci….

Instinkt je přirozená vlastnost živého organismu směřující k obraně a zachování života, bezděčný pocit že něco ano a něco ne (rozum neví proč), vnuknutí, tušení, předtucha, která nás donutí nějak jednat, ale vysvětlit to neumíme…. Příklad – když se blíží vlna tsunami, již několik minut před jejím příchodem prchají myši, kočky, psi, koně..… od moře do vyšších poloh, aby se zachránili, zatímco lidé dál spokojeně vykonávají své činnosti…..

Intuice je poznání bez účasti racionality. Mimosmyslové poznání, rozumem nevysvětlitelné a proto pro dnešního člověka nepochopitelné a nepřijatelné. Příklad – jednoho dne jsem začal péct žitný chléb. Nikdy před tím jsem nic jiného než maso nepekl. Pečení chlebu se mi nedařilo, ale vytrval jsem a dosáhl
66
vynikajícího výsledku. Proč, to opravdu nevím. Časem se ukázalo, že je to má pro mne i obecně velký význam. Byl jsem veden intuicí. Telepatie je přenos informací od člověka k jinému organismu bez užití známých smyslových orgánů a vzdálenost, ani jiné překážky přenosu nemohou zabránit. Vysílající i přijímající ale musí mít určité duchovní kvality. Telekineze je psychické působení na hmotné objekty, které se bez mechanického působení pohybují, radiestézie je poznávání světa prostřednictvím pohybu siderického kyvadélka, proutku nebo spirály, je toho hodně co nám nabízí jednota ducha s tělem a duší a stojí to za to.


DUŠEVNÍ A TĚLĚSNÁ CENTRA.
1
VÍRA – SRDCE. Víra v dobro je souhrn mnoha poznatků, zkušeností, trpělivosti, citu a soucitu, vytrvalosti, inteligence a nadání. Je základní, nosnou, převážně vrozenou schopností, pozitivně ovlivňující život. Souvisí s důvěřivostí a věrností. Vrozený základ víry lze buď ignorovat, potlačit a nevhodným chováním zlikvidovat, nebo ho naopak rozvíjet. Neboť je v mojí moci něčemu uvěřit a něčemu ne, důvěřovat nebo nedůvěřovat, být věrný nebo ne. Jak se rozhodnu, k čemu se přikloním? Tak posiluji nebo ničím svou víru. Vírou v dobro, schopností dobro prožívat a konat, silnou, odvážnou důvěrou v dobro, věrností, se vzdaluji všemu negativnímu, nemocím, neshodám i nehodám. Víra je mocnější než vůle, úsilí, síla, násilí, dřina a boj. Vírou spěji přirozeně a nenásilně k dobré životosprávě a duchovnímu pokroku a rozvoji, vírou v universální sílu, moc a lásku se otevírá duše k přijímání životní energie z prostoru a očištění, k zachování čistoty, pevného zdraví nebo uzdravení. Stane se to, čemu věříme z celého srdce. Elektromagnetické pole srdce je tvořeno silou mého přesvědčení, v něž pevně věřím a podle kterého se vyvíjí můj život. Víra, věrnost, důvěra a oprávněná sebedůvěra je mocná síla, která vše řídí a je zárukou úspěchu.
2
MOC - LEDVINY A NADLEDVINKY. Energie pozitivní moci je původcem významných událostí, rozhodnutí, skutků. Mobilizuje rezervy životní energie v kritických situacích. Dává sílu a schopnost k velkým výkonům v oblasti pokroku, pomoci, záchrany, rychlému a účinnému jednání. Není to moc nad druhými, nýbrž moc být schopen něco vykonat, ovládat se, správně rozhodovat a jednat, realizovat, netrpět strachem a pochybnostmi. Takoví mocní lidé mají zdravé ledviny, netrpí strachem, obavami, starostmi, ovládají se, mají moc sami nad sebou. Nadledvinky reagují rychle vylučováním adrenalinu v situaci ohrožení, bojuj nebo uteč. Signál dává rozum, u duchovně pokročilých instinkt i intuice. Prudká bolest ledvin pár vteřin před nárazem do buldozeru za zatáčkou. Energie moci s centrem v bederní oblasti těla je v přímém spojení - páteří - s centrem víry v oblasti
čela, doplňují se. Mocní věří a věřící mají moc. Kondice ledvin úzce souvisí s kvalitou partnerského vztahu. Mnohé hezké vztahy končí kvůli špatné kondici nebo nemoci ledvin jednoho nebo obou partnerů a mnohé ledviny kvůli špatným vztahům onemocní.
3
SPRAVEDLNOST - ŽALUDEK (solar plexus). Být spravedlivý znamená nesoudit. Jsme-li nuceni soudit, pak to máme dělat pozitivně. Kritické, negativní souzení, které dnes naneštěstí převládá, je zbytečné a škodlivé, poškozuje žaludek, střeva, trávení a tím celé tělo soudícího i okolí. Solární plexus je citlivé nervové centrum, reagující na naše city, vzpomínky, myšlenky, představy a fyzicky je přenáší do celého těla. Tak vzniká neklid, nerovnováha, podrážděnost, napětí, agresivita, nesnášenlivost, labilita. Tak jako strachem, to je nedostatkem víry a moci, trpí, bolí a onemocní ledviny, tak zbytečným a negativním souzením a hodnocením se ničí žaludek. Soudit znamená mentálně se vzrušovat, vytvářet mentální napětí a to přináší melancholii, zatrpklost, emoce, smutek, vztek, závist, vředy, záněty, nádory…..
4
LÁSKA – SRDCE, BRZLÍK. Lásku chápu jako životní postoj člověka. Taková nesobecká láska bez podmínek je základem prevence nemocí, neshod i nehod, všeho zla a násilí. Naopak láska založená pouze na milování jedné nebo několika osob, partnera, rodiny, se spoustou podmínek – jestliže…, tak… může být příčinou mnoha problémů. Truchlení po zesnulém, deprese z rozchodu, nebo žárlivosti, touha po vzdáleném
67
člověku, po něčem co už nebude, bezmocnost při výchově milovaných dětí a další negativní stavy, jež mají původ v sobecké lásce jsou často příčinou nemocí i zlých příhod. Skutečná láska je tolerance bez hranic a bez podmínek, je nezávislá, neomezená čímkoli - náboženstvím, společenskými závazky a jinými lidskými výmysly. Brzlík souvisí s kondicí srdce, plic, cév, krevního a mízního oběhu. Láska věrného, milujícího partnera může zcela zásadním způsobem pomoci nemocnému nebo zraněnému člověku. Mít takového životního spolehlivého, milujícího partnera a přítele je velký dar a silná energetická podpora. Ale jde to asi v některých případech i bez něj. Nemám rád silná slova a tak i se slovem láska mám potíže. Dnes, v záplavě negativity, zla a násilí by docela stačilo slovo láska nahradit slovem laskavost a slovo štěstí slovem spokojenost..
5
CHVĚNÍ – ŠTÍTNÁ ŽLÁZA. Chvění je stálým projevem živého organizmu, proudící životní energie. Je to neustálá vnitřní vibrace všech tkání, orgánů, součástí těla, neustálý mikroskopický pohyb, základní projev života, energie. Konec chvění je koncem života těla a duše. Každá část těla, každý orgán a soustava orgánů má své chvění s určitou frekvencí a amplitudou a tato chvění mohou spolu v rámci celého těla rezonovat, být v harmonii, doplňovat se a skládat v jeden harmonický, silný celek, jehož jasným projevem je zdraví a dobrá kondice, spokojenost, laskavost, příjemný akord. Nebo může být chvění jednotlivých částí těla neuspořádané, chaotické, až protichůdné a pak je celková životní energie organismu oslabená a jejím vnějším, pozorovatelným projevem je disharmonie, nesoulad, špatná kondice, nesnášenlivost, únava a nemoc. Jako hudební nástroj naladěný či rozladěný. Jde o harmonii, souzvuk, vzájemné porozumění, toleranci, dobré reakce na dobré podněty v jakémkoli organizovaném celku. Štítná žláza je centrem duševní energie a chvění. Působí v krku, hlasivkách, mandlích. Dostatek a vyrovnanost této energie činí hlas teplým, melodickým, zjemňuje člověka, výraz tváře, mimiku, myšlení, chování, komunikaci. Vlídnými slovy a zpěvem, laskavým a pozitivním akustickým projevem lze tuto energii prohlubovat, kumulovat, předávat, působit jejím prostřednictvím na celé tělo, na duši, na okolí. Negativní slova a projevy poškozují mluvčího, posluchače, i ty, o nichž se mluví, tak také vzniká a roste zlo. Nedostatek životní energie, to je nedostatečné a nesladěné chvění se projevuje předčasnou únavou,depresemi, vysílením, špatnou náladou i kondicí, agresivitou, ztrátou víry a moci… vedoucí k nemoci.
6
MOUDROST A VŮLE – MOZEK ( část vpředu nahoře). Dominantní je moudrost, vedoucí síla vůle. Při správné životosprávě je moudrost řízena intuicí. Při špatné životosprávě je potlačen instinkt i intuice, vůle není řízena chybějící moudrostí, stává se dominantní a v těle i duši nastává chaos, jednání člověka se stává bezhlavé, bezcitné, sobecké. Je-li vůle řízena moudrostí, je to tvořivá, budující síla růstu a pokroku. Není-li vůle řízena moudrostí, roste napětí, je poškozeno fungování nervových center, vázne tok životní energie, oběh tělních tekutin – krve a mízy, je ztížena činnost srdce. To se stává lidem, kteří nekriticky přeceňují svou důležitost a jsou soustředěni na hrubé, násilné, necitlivé prosazování vlastní vůle při uskutečňování sobeckých cílů a zájmů. Takoví lidé nedosahují tělesné ani duševní harmonie a duchovní podstata života jim zcela uniká. Při každé tendenci „Já chci“ moudrý uvažuje, zda působením své vůle pomůže, zda neuškodí, zda má konkrétní akce význam pro duchovní růst a rozvoj, nebo jestli nezpůsobí jeho poškození. Je-li naše chtění vedeno láskou a moudrostí, snahou pomoci a touhou po zdokonalení, pak z prostoru dostáváme mohutnou energetickou podporu, která se projeví silnou rezonancí u nás i všech, kteří se na realizaci cíle podílejí.
7
POROZUMĚNÍ – MOZEK (část vpředu dole). Porozumění, poznání, vzpomínky, zkušenosti, paměť, intuice, schopnost logického myšlení, kombinace, dedukce, odvozování správných závěrů, správné zobecňování, vyjadřování, komunikace. Síla porozumění (moudrost) bývá často přítomna ve stáří jako výsledek správného vyhodnocení životních znalostí a zkušeností. Vrcholem porozumění je intuitivní vědění, působící v teple, tichu, klidu vnitřního světa (a někdy naštěstí i vnějšího), které se obtížně popisuje slovy, sděluje i předává.
8
PŘEDSTAVIVOST – HYPOFÝZA (podvěsek mozkový). Představivost, obrazotvornost, soustředění, sugesce, vizualizace, myšlenková potence a kreativita, vytváření programu – čím je silnější, přesvědčivější, bez pochyb, tím zdařileji se program uskuteční. Rozhodující je schopnost koncentrace a vytrvalost. Téměř
68
vše je řešitelné pozitivními představami, programem a neochvějnou vírou v dobrý výsledek. Program vytvořený představivostí a schopnost soustředění na něj je základním předpokladem jakékoli realizace vztahu, uzdravení, úspěchu v práci, v tvorbě, realizaci projektu, při studiu, organizaci společnosti atd.
9
RADOST A NADŠENÍ – PRODLOUŽENÁ MÍCHA. Duševní síla radosti, nadšení, bytostného zaujetí, vnitřního ohně je dána těm, kteří usilují a dobro, vytvářejí a uskutečňují dobré programy. Vyzařuje. Udržuje jejich vitalitu a zdraví po dlouhá léta. Energie nadšení je směrována do úst, uší, očí, nosu, nervové soustavy, krku, hlasivek. Slova chvály uvolňují energii nadšení a radosti, osvěžují a posilují při překonávání překážek a nepochopení. Radost a nadšení jsou pramenem optimizmu a entuziasmu, který však nesmí přerůst ve fanatizmus a nekritické, násilné prosazování čehokoli, byť sebelepšího.

10
VYLUČOVÁNÍ A ODŘÍKÁNÍ – STŘEVO, JÁTRA, LEDVINY, KONEC PÁTEŘE. Energie vylučování a odříkání pročišťuje tělo i duši, zbavuje odpadů, nadváhy, zatěžujících a jedovatý
ch usazenin. Její nedostatek je příčinou zácpy, nadváhy, cukrovky, hemeroidů, nemocí jater, ledvin a střev, rakoviny. To se týká těla. V duševní oblasti nedostatek energie vylučování a odříkání poznáte podle ironie, sarkasmu, hledání chyb, lpění na majetku a penězích, podle sobectví a chamtivosti. Chybí schopnost měnit zvyky, přijímat nové, rozvíjet se a zdokonalovat. Brzdou je zde i sobecká, omezená láska, která je poutem. Co může dělat spoutaný? Dobré vylučování a schopnost odříkání přináší lehkost, pružnost, volnost a nezávislost, to se hodí.
11
POHLAVNÍ SÍLA ŽIVOTA – POHLAVNÍ ORGÁNY. Chybné využívání nebo zneužívání této síly se podílí na ztrátě odolnosti. Tak se např. promiskuita v Africe podílí společně se špatnou výživou (mouka a mléko z potravinové pomoci…) na ztrátě odolnosti a tím je uvolněna cesta malárii a AIDS….. Kdo správně a citlivě využívá sílu pohlaví a hospodaří s ní dobře, je vitální, tvůrčí, zdravý a jde cestou všestranného  pozitivního vývoje. Pohlavní životní síla stoupá páteří od pohlavních orgánů do mozku, působí na smysly a uvolňuje kreativní energii. Nedostatek této energie a špatné hospodaření s ní způsobuje zdravotní problémy v oblasti nohou, pánve, bederní páteře a pohlavních orgánů, neplodnost, neschopnost pohlavního styku aradosti z něj, nesnášenlivost, netoleranci, panovačnost, emocionální problémy a konflikty…..
12
HARMONIE – SYNTÉZA DOBRÉHO SPOLUPŮSOBENÍ ORGÁNŮ A ENERGIÍ. Většinou se snažíme o viditelnou, hmatatelnou vnější harmonii ve svém okolí. Soulad v prostředí, ve vztazích, v komunikaci doma, na pracovišti…. Prvořadá je ale vnitřní harmonie, ze které se pak ta vnější automaticky odvozuje, vyplývá. Je to harmonie a rezonance našeho chvění, energií, představ, myšlenek, citů, postojů, akcí a reakcí, příčin a následků. Definoval jsem na počátku kulturu jako jemnost a zde bych přidal i harmonii. Úzce souvisí s rovnováhou, klidem, tichem, uvolněním, soustředěním, meditací, určitým způsobem cvičení. V dnešním hlučném, vulgárním, uspěchaném, agresivním a arogantním světě to ovšem dá práci - nalézt a udržet si harmonii, ale jde to. Harmonie, soulad, resonance, porozumění a spolupráce je základním předpokladem zdraví, laskavosti a spokojenosti, nebo schopnosti se uzdravit a to platí pro jedince i společnost.


ODCIZENÍ.
Jak se život člověka stále víc vzdaluje od skutečnosti, přirozenosti, přírody a přechází do virtuality, nabývá odcizení na významu. Přesunutím z reálného světa do světa na obrazovkách a displejích, světa iluzí, emocí, omylů, polopravd a lží, dezinformací a klamů, zavádějících představ, záplavy bezcenných informací, reklamy a bezduché vulgární kultury, divadel a filmů, ztrácejí lidé orientaci, přehled o tom, co je co a kdo je kdo, a tak jsou často zoufalí a nemocní. To je výsledek odcizení.

Protože moje názory nebyly v souladu s učením Marx-leninismu (Čechy 1978), byl jsem v těch časech komunismu přemístěn z výzkumného ústavu do lesa a tam jsem s koňmi tahal dřevo, je to už dávno. Mám koně i les rád, proto jsem si tu práci vybral. Na Velikonoce přijeli na hájenku přátelé z Prahy. Všemu se moc divili a protože se koňů i ovcí báli, hráli si s jehňaty. Ráno jsem si přivstal a jedno jehně připravil na rožeň, abych návštěvu pohostil. Viděla to žena mého kamaráda. Ztropila hysterickou scénu, označila mě za vraha, sadistu, magora, zločince, naložila děti i vykuleného manžela a bez snídaně odjeli. Po čase jsem kamaráda
69
v Praze potkal a on se omlouval. Víš, Jaruška normálně maso jí, ale nevěděla jak se to dělá, myslela, že se maso někde vyrábí, v nějaké továrně na maso. To je odcizení.

Kdyby ti, co jedí maso měli příslušné zvíře také zabít, stáhnout z kůže, vyvrhnout a naporcovat, asi by výrazně přibylo vegetariánů. Stačila by prostá exkurze na jatkách, třeba na porážce telat. Nevěřili by jste svým očím a ještě dlouho by Vás trápily zlé sny. Když se to koupí u řezníka, není problém. Kus růžového materiálu, který se životem, utrpením a smrtí nemá nic společného.

Kdyby ti, co vynášejí a podepisují rozsudky smrti měli tyto rozsudky také vykonat, jistě by ubylo rozsudků smrti. Vzhledem k specializaci a dělbě práce jdou ovšem i obtížné, odporné a těžko přijatelné úkoly splnit snadno. Sláva. Jeden to vymyslí, druhý podepíše, třetí vykoná, čtvrtý po tom uklidí, pátý se raduje, že z toho má prospěch, odpovědnost nemá nikdo a za chvíli si už nikdo nic nepamatuje….

Kdybychom věděli a viděli, jak vzniká to, co jíme, třeba uzeniny, tak bychom to nejedli. Kdybychom věděli, jak se dělají obchody a jak vznikají ceny, často by nás přešla chuť nakupovat. Kdybychom znali motivace těch, co nás milují, často by nás přešla chuť milovat….. a to je odcizení. Zde je asi na místě konstatovat s básníkem, že lépe je smáti se než věděti. Ale smích často člověka rychle přejde, když vidí následky své nevědomosti.

Jiná forma odcizení vznikla vývojem vědy, techniky a globalizace. Záležitosti zásadního významu pro život jedince i společnosti jsou většině lidí už zcela nepochopitelné, nepřístupné a nekontrolovatelné, odcizené. Jsou to procesy probíhající na finančních trzích, burzách, v laboratořích, továrnách, při jednání a rozhodování nadnárodních společností, politiků a podnikatelů, mafiánů, zájmových skupin, lobistů a jejich zaměstnavatelů, vlád, armád, institucí…. Tak mohou nepozorovaně vznikat a růst věci nevyvážené, nebezpečné, extrémní. Nekontrolovatelně a náhle se pak mohou zhroutit finanční trhy, světová politika, hospodářství, mír, vztahy, klima….. jako lavina. Odpůrci globalizace, velkovýroby a velkoobchodů, velkopodniků a velkopodnikatelů…. jistě vědí, co činí. Jejich vliv je ale naneštěstí nepatrný. Nedá se na tom vydělat a přináší to velká osobní rizika. Čistý nevděk.
Bouřit se proti mocným a tahat jim esa z rukávů, to je jistě nepotěší a tak se brání, mají na to. To je nebezpečné. Ale nemusíme přijmout jejich pravidla a nemusíme s nimi hrát tu základní hru na konzum a to je časem učiní bezvýznamnými v nové, nekonzumní civilizaci, postavené na docela jiných základech a hrách, než je vyrobit, nakoupit a prodat, postavené na nezávislosti. Moje osvědčená pozice vůči zlu je ignorace, pasivní rezistence, odolnost, nezájem. Věřím, že tím zlo ztrácí sílu, moc, význam a je odsouzeno k zániku. Je to funkční, praktické, má to budoucnost. Největší podporou terorismu je publicita, nebýt té, ztratil by terorismus smysl a zanikl by.


ÚTĚK A SAMOTA.
Do osamělosti upadnu, nebo jsem tam uvržen a trpím. Samotu vyhledám, abych se v ní radoval. Někdy se samozřejmě objeví touha utéci a být sám. Charakterem naší doby je dáno, že se objevuje především při nezdaru. Úspěšní se hrnou do společnosti a předvádějí se, neúspěšní zalézají, uraženě se izolují, nevědí, že sami před sebou neutečou a že v samotě roste to, co si tam sebou přinesou a chybí tam pomoc v krizi. To je nebezpečné. Když jsem pracoval v lesích, přistěhoval se na nedalekou opuštěnou hájenku mladý zrazený muž, rozzlobený na ženy, lidi, města, komunisty atd. Občas jsme spolu pracovali, on kácel, já s koňmi tahal. Viděl jsem, že na tom není dobře. Nekomunikoval. Uražený, naštvaný, sám. Po půl roce osamělosti se oběsil. Pozor na útěky a zvláště do samoty. Proberu pečlivě, co tam sebou nesu. K pýše dnešních lidí patří i pocit, že vše zvládnou sami a že jim nikdo radit ani pomáhat nemusí, nemůže nebo nechce. Samotou nerozumím pouze stav, kdy nepotkám žádné lidi, ale také stav, kdy mezi lidmi žiji, ale nevstupuji do vztahů. Nebo do nich vstupuji, ale nepřikládám jim význam. I to je samota.
70
Být sám a nedělat nic je pozoruhodné a zapomenuté umění, které se občas hodí. Člověk si odpočine. Jistě to není konečné řešení pro každého, neboť sdílenou radost a možnost být užitečný jiným to neposkytuje. Ale návyk na samotu, nekomunikaci a izolaci může být velmi příjemný a užitečný, samota umožňuje dokonalé soustředění, přináší připraveným čistotu, klid, mír, nenásilí, nezávislost…. a to jsou nějaké hodnoty. V samotě lze dosáhnout cenných stavů, které život v sebedokonalejším společenství ruší. Kdo hledá, najde. Únik z reality pomocí iluzí, emocí, virtuality, konáním „jenom jako“, divadlem všeho druhu, pomocí drog, stimulace, přejídání a různých technik, to je útěk a osamělost. Prostá realita se dnes člověku stává nesnesitelnou, neboť se odcizil přírodě a přirozenému způsobu života. Řeší to únikem a to se nevyplácí, to je nebezpečné.


PODNĚTY, PROVOKACE A POTŘEBY.
Podněty dávají vznik potřebám. Kde nejsou podněty, nejsou ani potřeby. Jedna z cest, jak se zbavit potřeb je odstranit podněty. Co nemáme na očích, co se nám stále nepřipomíná, co tady nevoní, nežbluňká, neleskne se, nemluví, nešpulí se...... to nechceme, nepotřebujeme, ani nás to nenapadne. Takže čím méně spotřebních podnětů, tím méně spotřeby, méně práce, kterou se na ně musí vydělat, tím vyšší stupeň nezávislosti a svobody, tím méně poškozený člověk i planeta…

Systematické odstraňování nevhodných podnětů má velký praktický význam při odnaučování a odvykání. Těžko se zbavím cigaret, když všichni doma i v práci kouří a s ostatními zlozvyky je to stejné. Ovšem opustit rodinu nebo zaměstnání je nepraktické, nesmyslné a často nemožné jen kvůli změněně životosprávy a tak na tyto věci mysleme už když do podobných chomoutů strkáme hlavu – s kým budeme, v jakém prostředí, za jakých podmínek…… Co nevidím, na to nemyslím a na co nemyslím, to nepotřebuji, nechci.

Provokace je extrémní podnět. Vše, co je extrémní, je špatné, nebezpečné, škodlivé. Ve snaze vládnout a vítězit v jakémkoli boji a na jakékoli úrovni se prosté podněty mění v rukou podnikavých lidí v provokace, ty zákonitě vzbuzují extrémní potřeby a jejich uspokojování zavádí lidi mimo bezpečný svět přirozeného zdraví, spokojenosti, rozumu a logiky. Reklama je cíleně vytvořeným podnětem, ale některá je už provokací. Není snad jen prostá reklama na tabák nebo alkohol provokací?

Provokace není trestná, není to ani přestupek, společnost nás před ní neochrání, musíme se ochránit sami. Provokovat se nevyplácí, stejně jako nechat se vyprovokovat. Jenže jsme takoví, že snadno přijmeme příjemné a rázně zavrhneme nepříjemné bez ohledu na objektivní okolnosti a následky. Při rychle uchopitelné a prožité rozkoši nemyslíme na následky. Nový druh škodlivé předražené lahodné potraviny s masivní reklamou je ihned přijat, i když poškozuje zdraví. Nová dobrá, chutná bio potravina podporující zdraví a kondici, nabídnutá v bio prodejnách nevzbudí zájem, ta tedy rozhodně nikoho neprovokuje.

Spotřební společnost vytváří falešné potřeby prostřednictvím falešných podnětů a provokací a útočí jimi na slabší jedince, děti, seniory, ženy a tam zákonitě uspěje, ti silnější pak jsou jimi přesvědčeni a rádi to z lásky zaplatí. Podlehnou a nesmyslná spotřeba předražených zbytečností kvete. Uvědomme si to a zaveďme včas účinnou obranu. Doporučuji začít likvidací podnětů, pak jde vše lépe.


RODINA.
Rodina je v první řadě hospodářské a reprodukční společenství. Zajišťuje bezpečí, stabilitu, jistotu, bezpečné uspokojení potřeb, reprodukci, radostné soužití, rození a výchovu dětí, vzájemnou podporu a spolupráci v soukromém životě a nepřímo v životě veřejném. Podporuje a podmiňuje vytváření, rozvoj a kvalitu intimního života každého z nás od narození až do skonání. Dědeček, babička, tatínek, maminka, partner, děti, vnoučata a ti další, neméně milí, to je rodina. Chceme-li, tak i dům, zahrada, zvířata, krb a knihovna...., to je rodina, domov. Jakékoli společenství, které plní tuto funkci je rodina. Biologické příbuzenství ani manželství není podmínkou. Manželé bez dětí a těch ostatních nejsou rodina, jsou to dva lidé, co spolu žijí, nic se tu nenarodilo, tak jakápak rodina. Ale rodina bez manželství, tedy bez nějakého
71
razítka a potvrzení je stále rodina, základní lidské společenství. Nicméně je asi dobré, když manželství je rodina a rodina je manželství, když mají děti i rodiče stejné jméno….. Je třeba, aby se potkali lidé, co se k sobě hodí, spolu rezonují, mají podobnou životosprávu, co si dělají dobře, mají společné zájmy, cítí se spolu dobře, dovedou se doplňovat, bavit, spolupracovat na společném radostném díle, dětech, obydlí, zahradě…. Jiné motivace k založení rodiny jsou zavádějící a dopadá to špatně.

Chci-li vědět jak v určité době funguje stát, civilizace, kultura, podívám se, jak fungují rodiny. Kvete-li rodinný život, kvete také obec, stát a civilizace je v pozitivním vývoji, na vzestupu. Rozpadají-li se rodiny, nebo dokonce ani nevznikají, je to známka úpadku, který viditelně i skrytě postihuje všechny, jedince i celek. Každý, kdo se podílí na dobrém fungování spokojené a zdravé rodiny se tím podílí na rozvoji a vzestupu civilizace, naplňuje smysl života do posledního puntíku. A naopak. Jsou zajisté i lidé vrozeně disponovaní pro život bez rodiny. Pokud jsou to výjimky, nic se neděje, to příroda zná. Pokud je to společenský trend, spěje společnost (dotyčná civilizace) k zániku, neboť zaniká její základní jednotka. To zase zná historie. A je jasné, v jakém stavu společnost nyní je.

Singlistům je jistě dobře bez závazků a povinnosti starat se o děti nebo seniory, financovat to a stále se s někým dohadovat. Tento novodobý trend ve způsobu života souvisí se zrychlením životního tempa a tudíž se zkrácením časového úseku, který lidé vnímají. Pár dní, nebo dokonce jen hodin dozadu a pár dopředu. Ze dne na den, „z ruky do huby“, s prominutím. V Čechách je už více než jedna čtvrtina domácností tvořena jedním člověkem, za posledních 15 let se jejich počet zdvojnásobil, přibylo jich víc než půl milionu. Často plodí a rodí děti, žijí promiskuitně, nezávazně, častější jsou tu sebevraždy (kterých tudíž také přibývá), v USA tvoří singlisti polovinu společnosti, děsivé statistiky a prognózy.

Vznik, trvání a zachování rodiny vyžaduje schopnost dlouhodobého plánování a myšlení, jistou moudrost, koncepci a nadhled, obojí se ale nějak vytrácí…. Říkám tomu sociální degenerace, a když se rozzlobím, tak sociální debilita. Zaniká sociální stát, proč by tedy neměla zanikat i jeho nejmenší sociální jednotka – rodina. Následky nikoho nepotěší.

Co má člověk umět, to se musí naučit. Vše potřebné se vyučuje, je i sexuální výchova, kde se děti učí v dost ranném věku dost neuvěřitelné věci. Trochu z toho jde hrůza. No dobrá, co se dá dělat. Ale jsou dva obory, předměty pro život zásadní, které jak domácí, tak školní výchova zcela ignoruje. Je to výchova k dobré životosprávě a výchova k manželství, partnerství, rodině, rodičovství a rodinnému hospodaření. Pro dobré výsledky jakékoli výchovy je důležitá teoretická výuka a pak praxe a vzory. Dozvědět se, vidět, prožít a napodobit. Teorii by měla naučit převážně škola, praxi rodina. Doma by děti měly mít praktickou školu opatřování, pěstování a přípravy potravy, oblékání, praní, úklidu, zařizování obydlí, spolupráci muže a ženy při péči o hospodářství, o děti, o finance, řešení krizových situací atd. Školní výchova podobně jako u životosprávy tu není žádná a co převážně vidí děti doma? Obrazovku s veselým americkým seriálem nebo akčním filmem, sedí u toho bez dechu a je od nich pokoj, co se děje v jejich hlavičkách nikoho nezajímá……

Výchova k manželství, rodině a rodičovství chybí a výsledky tohoto zanedbání jsou vidět. Lidé vstupují do manželství a zakládají rodinu nepřipraveni, bez jakékoli pomoci a opory, ve špatné a stále se zhoršující zdravotní, ekonomické i společenské situaci…. Nedovedu si představit, jak by dnes mladý muž z peněz, které má možnost poctivě vydělat, pokud vůbec sežene práci, mohl založit a uživit rodinu. To je opravdu pozoruhodný pokrok…. V časech před úpadkem, před druhou světovou válkou v pokročilých společnostech, tedy např. v Čechách za první republiky, za dob Masaryka, se dívky připravovaly na manželství, rodinu a rodičovství v rodinných školách. Role ženy tu byla základní a výjimečná. Česká země byla v té době na vrcholu civilizace a kultury a ve světě se s ní nemohla měřit žádná jiná. Bylo tu ministerstvo osvěty, to neměla žádná jiná země a ani dnes nemá. Po válce nastoupil celosvětový úpadek kultury a v České zemi navíc komunismus a podpora emancipace a rázem se ze světové jedničky stalo to, co známe, co tu máme nyní. Po sametové revoluci si národ, zvyklý krást a podvádět v malém vysvětlil kapitalismus po svém a Česká zem je dnes opět světovou
72
jedničkou, nebo dvojkou, ale v čem? V rozvodovosti, sebevražednosti, korupci, tunelování, úmrtnosti na rakovinu, spotřebě alkoholu a cigaret… Nějak tady chybí ta normální, kompletní a dobře fungující rodina, schopná vychovat děti. Rodina by měla představovat skupinu lidí vzájemně pozitivně rezonujících, pokud se partneři, rodiče, sblížili rovněž díky souladu, rezonanci a ne z různých jiných podivných důvodů. Jsem zvyklý žít v rodině, kde jsou spolu tři, někdy i čtyři generace. Prarodiče, rodiče, děti a vnoučata a k tomu často ještě někdo z širší rodiny, když je to třeba. Kdysi to bylo běžné, nyní je to výjimka. Každý chce být sám, mít všechno své, o nikoho se nestarat, tak to chodí v pokročilých společnostech post průmyslové doby. Když je společný život více generací dobře organizovaný, má nesporné výhody. Především je to úsporný provoz domácnosti, lepší péče o děti a jejich výchovu i péče o seniory, lepší využívání času, technického vybavení a vyšší stupeň bezpečnosti. Na příklad – senioři tráví většinu času doma a mohou zajistit péči o děti, zvířata, dům, zahradu, úklid, připravují jídlo atd. Ostatní se tak mohou ve větší pohodě věnovat práci a naopak se věnovat seniorům, pokud potřebují péči...... Je tu stálá komunikace všech věkových kategorií, předávání zkušeností, informací, veselých zážitků a vtipů, víte co myslím? Máte to tak, znáte to? Když se to večer všechno sejde, je veselo, vypráví se a nikoho ani nenapadne pustit televizi…. Proč jí vlastně máme?


ROZHODUJÍCÍ ROLE MYŠLENKY.
Představuji si něco hezkého a těším se na to. Je to zcela jistě lepší, než představovat si něco ošklivého a bát se toho. Vše co děláme a jak to děláme, na co se soustřeďujeme, je ovladatelné myšlením, tvorbou představ, programů, odpovídá tomu i výsledek, jak je uvedeno v kapitole o rezonanci. Žijeme ve světě jaký si vytvoříme nejprve myšlením a pak skutky. Věci pro nás jsou takové, jaké si představujeme že jsou. Jaké jsou skutečně je relativní, ale hmotnou realitu ovlivňují naše představy, vize, programy. Na co jsem soustředěný, čemu věnuji pozornost, to se děje.

Pokud jsem na něco myslel, tak jsem to potřeboval a když jsem to neměl, trápil jsem se. Když jsem na to přestal myslet, zkrátka jsem si to zakázal, protože jsem viděl, že to není dobré, potřeba zmizela. Žil jsem rok bez kontaktu s lidmi a se světem lidí a na všechny jejich vynálezy včetně sexu jsem si ani nevzpomněl, nechyběly mi, měl jsem jiné radovánky, protože jsem měl jiné podněty. To bylo dobré. Život člověka je výsledkem jeho myšlenek - totiž - na co myslím, to se pravděpodobně stane a to tím jistěji, čím víc jsem na to soustředěný, čím intenzivněji, barvitěji, častěji si to přeji, nebo se toho bojím, představuji si to a v představě prožívám. Kdo myslí dobře a představuje si dobré, stane se mu to, dostaví se to, zhmotní se to, dříve nebo později. A naopak. Výjimky potvrzují i toto pravidlo, ale jsou to jen výjimky. Kdo myslí, že je zdravý a že takový zůstane, neonemocní, kdo myslí, že se uzdraví, tak se asi uzdraví atd. A kdo hodí flintu do žita, tak je na tom špatně.

Pozitivní programování. Poctivý dobrý program, soubor dobrých myšlenek jednotlivce zakládá takový program celé společnosti. Kontroluji své myšlenky, představy, programy, utvářím je dobře a vše zlé dávám pryč. Jak se to objeví, ihned to likviduji. Ulehčuje mi to život. Vytvářím a používám dobré programy. Tak mohu poněkud řídit a určovat běh událostí.

Myslím, že se to přímo týká i nemocí. Jsou výsledkem špatného myšlení, emocí a iluzí, které brání volnému příjmu a využití životní energie z prostoru a udržení rovnováhy. Uzdravení je tedy jasné. A konečně – čemu věnujeme pozornost, to zůstává, co ignorujeme, to mizí. Myslím na dobré a to zůstává. Ignoruji zlo a tak se s ním prakticky nepotkám. Mysleme na nemoc a onemocníme, nebo se nemoc zhorší, mysleme na smrt a zemřeme. Mysleme na zdraví a budeme zdraví, mysleme na uzdravení a uzdravíme se. Mysleme na lásku a budeme milovat, budeme milováni, mysleme na drogy a neobejdeme se bez nich, mysleme na jídlo a budeme se přejídat…… Na příkladu léčení nemocí mohu sledovat postup, vývoj a ovládání hmotného světa informací, myšlenkou. Léčení chemickými léky, tedy hmotnou substancí přešlo v homeopatické léčení specifickou
73
informací, naředěnou z nějakého hmotného základu, kde přenos informace provedla voda, přes autopatii s její univerzální informací a přenosem opět z hmotného základu (slin) vodou.

Dále tu je pokročilejší metoda přenosu myšlenky, vložené do paměti vody bez hmotné počáteční informace až po působení samotné myšlenky. To poslední, prozatím nejdokonalejší, provádějí od nepaměti šamani a léčitelé. Nic nového. A jak to dobře funguje - a jak tomu nikdo nevěří! Je to moc jednoduché a špatně se za to vybírají peníze.

Vznik a charakter myšlenek má hmotný, biochemický základ a tak je do značné míry závislý na kvalitě a množství potravy. Odklon od hmotné závislosti k využívání energie z prostoru zvyšuje frekvenci vibrací těla i duše a vede k duchovnímu růstu, osvícení a k vyšším úrovním vědomí a vnímání….., k vyšší kvalitě myšlení.


ÚSTUP A KONEC ŽIVOTA.
Život je hmotný, konečný, omezený, začne a skončí. To je dobré, kdyby neskončil, trápili bychom se stálým opakováním a stereotypy, které jsou nudné a únavné. Proto je zbytečné se bát smrti. Bát se můžeme jen utrpení, které jí většinou předchází. Prevencí v životosprávě se ovšem můžeme zbytečnému utrpení vyhnout a příjemný život poněkud prodloužit. Nejsem ale toho názoru, že je žádoucí strašit tady moc dlouho, když vidím velmi staré lidi, je mi smutno, nemají to lehké.

Existence je věčná, astrální, nehmotná, nádherná. Kdo pokročí v duchovním rozvoji a pozná o co jde – existuje. Je odpoután od všeho negativního, zlého, od násilí ve všech jeho podivných podobách. To je náš cíl, k tomu směřujeme, žít dobře, abychom poznali, že existujeme. Ani tak nejde o délku života, více záleží na kvalitě. Souvisí to ale. Zlepšíme-li kvalitu života, prodloužíme život. Dvojnásobný zisk. Je dobré vědět o nemoci, utrpení a smrti, mít v tom jasno, asistovat starým členům rodiny v posledních létech, měsících, dnech a hodinách života…. Nutnost péče o životosprávu je pak mnohem zřetelnější a dostává konkrétní podobu. Nač onemocnět, trpět a umírat, když se mi chce ještě žít, když jsem ještě nedokončil a neuzavřel v klidu a pohodě vše, co bylo třeba? Někteří lidé se nedožili vysokého věku a přesto byl jejich život nádherný, stejně, jako třeba život Normana Walkera, který spokojeně a užitečně žil, pracoval a tvořil téměř sto let. Přečtěte si jeho skvělé knihy o životosprávě, o významu zeleninových a ovocných šťáv a stravy rostlinného původu, vegetariánství, o správné funkci střeva, o životě na venkově…… Přežil své odpůrce a posměváčky o desítky let a byl zdravý a spokojený, šel příkladem, uskutečňoval to, co jiní považovali za nesmysl a utopii. Co poznal, pochopil, ověřil, přijal, to dělal bez odkladu a kompromisů. To není pohádka, ale skutečný příběh člověka, který, i když až pošedesátce - našel dobrou cestu a cílevědomě po ní kráčel. Jistě je to vzor, jenže koho to dnes zajímá? Kdo o něm ví?

Kdysi lidé umírali stářím stejně, jako to dělají divoká zvířata dodnes. Po naplněném životě přichází sladká únava, jako po dni, plném radostné práce – hry, užitečné veselé aktivity. Jak dobře se usíná. A ve spánku se jednou zastaví srdce, dech i čas těla. Nevěřil bych, že je to ještě možné, ale je. Do našeho obchodu s nábytkem chodil za paní prodavačkou milý pán. Ta paní byla vdova, důchodkyně, ale pro něj byla mladice, protože on byl asi o dvacet let starší. Bydlel v domově důchodců. Vždy vzorně oblečený, upravený, oholený, voňavý, usměvavý a dobře naladěný. Tiše spolu rozmlouvali a smáli se. Jednou plakala. On mi umřel. Ještě včera jsme si povídali a nic mu nebylo, nemocný nikdy nebyl, chutnalo mu, cvičil, na nic si nestěžoval. A dnes se už neprobudil. Kdybych uměl závidět, tak bych záviděl. Tak se umírá stářím. To je přirozené. Bez boje, léků, lékařů, strachu, bolesti, operací a nemocnic.

Dříve se děti rodily doma a staří doma umírali, v kruhu blízkých, kteří toho byli svědky, viděli co je zrození a smrt, drželi se při tom za ruce. To mělo hluboký smysl. Dnes se děti rodí a lidé umírají v nemocnicích za podmínek někdy i nehezkých, nedůstojných, ale hlavně, v té důležité chvíli - osamělí. Nikdo je za ruku nevezme. To je druh samoty nedobrý. Umírání v nemocnicích je často nepřirozeným umíráním lidí opuštěných, odložených v důsledku nemoci s pochybnou nadějí, že nemoc bude ještě vyléčena a život
74
prodloužen. Léčba je často spojena s velkým utrpením. Ve snaze prodloužit život, prodlouží se jen bolest. To není stížnost na nemocnice, ale na životní styl, který nás do nich přivádí. Zdravotnictví je samozřejmě velmi užitečné, potřebné a poskytuje nám neocenitelné služby, mírní utrpení….., ale kdybychom měli více rozumu, odpovědnosti, dobré výchovy a tudíž více dobrých informací, mohlo by být méně nemocnic a méně utrpení.


KOUZELNÁ VLASTNOST TĚLA.
Někteří lidé mohou požít smrtelnou dávku jedu, něco hodně nebezpečného, velice škodlivého a aniž by je to jakkoli poškodilo to vyjde se stolicí ven. Jejich střevo to nepustí svou stěnou do těla. Dokáže to některý mnich, jogín a také jeden nenápadný starší pán z Liberce. Všichni mají jedno společné. Konzumují velmi málo potravy, tak třetinu až desetinu běžné denní dávky. Jejich zažívání, především střevo není přetížené a tak může dobře fungovat, uplatnit své schopnosti a „inteligenci“ a především jsou to převážně veselí, klidní, spokojení, laskaví, pozitivně ladění a duchovně založení lidé.

Co je přetížené, nemůže dobře fungovat a po čase se zhroutí. To platí i o trvale přecpaném zažívacím traktu lidí. Pokud se sníží dávky jídla spolu s uvědomělým a soustředěným nácvikem využívání prostorové životní energie, přestává záležet na kvalitě jídla, je to jedno, střevo si to přebere a roztřídí a je možné dosáhnout i stavu, kdy jídlo jako výživa (nikoli jako potěšení a rozkoš) už není potřeba. Jako když do počítače vložíte jiný program. Změní se myšlení, vnímání, vědomí, citlivost, chování, duchovní úroveň, pozice, program těla i duše. Je to kouzelné. Jsem lehký, skoro se vznáším, co mě dříve vadilo, mrzelo, dráždilo, zlobilo, to míjím s úsměvem, co jsem dříve nutně potřeboval mě nezajímá atd. Svět je stejný, změnil jsem se já a to zcela zásadním způsobem, mám jiný program. Všechno je jiné a pozor, okolí to těžko chápe, na co bylo zvyklé je pryč a to nové je moc podezřelé a podivné, především se to ale nedá využívat, zneužívat, manipulovat, terorizovat, ovládat a řídit, je to příliš samostatné a nezávislé to moje nové já. Může s tím být spojen velký problém a také bývá. Ztráta partnera, zaměstnání, přátel…. a pochopitelně i nalezení nového partnera, nového zaměstnání a nových přátel….. Také s tím může být spojen velký užitek a pokrok. Na příklad pozoruhodné poznání, uklidnění, uzdravení…. Je to všechno podivné. Hledal jsem kvalitní potraviny a dokonalý způsob výživy a když jsem ho nalezl a použil, dovedl mě k poznání, že potrava není nutná, nezáleží v této fázi na její kvalitě, dovedl mě ke schopnosti žít bez závislosti na jídle.


ROVNOVÁHA.
Existence všeho ve vesmíru je podmíněna pohybem okolo rovnovážného stavu a nevzdalováním se od dynamické rovnováhy. Při překročení určité hranice způsobí nerovnováha zánik, nebo přeměnu. Ale úplný klid v rovnováze je také špatný. Chce to ty rozumné výkyvy, cykly. Tedy - rovnováha je podmínkou stabilní existence systémů, společností, organismů. Poruší-li se rovnováha a nedokáže-li ji systém včas znovu nastolit, hroutí se, zaniká, nebo se radikálně mění, což může být dobré i katastrofální. Někdy ale systém pro záchranu nastaví jinou, náhradní rovnováhu provizorně ve velmi napjatém režimu, který dlouho nevydrží a opět nastane nerovnováha a konec.

Jestliže člověk dlouhodobě chybuje v životosprávě, vzniká nerovnováha a jeho organismus se snaží nerovnováhu za každou cenu pro záchranu své existence odstranit, nastolit provizorní rovnováhu a často se mu to podaří na nějakou dobu na úkor funkce některého orgánu. To je ale dočasné řešení, které po čase končí kolapsem přetíženého orgánu a tím i celku, jedná-li se o orgán životně důležitý. Například je-li organismus překyselený špatnou stravou, čerpá na udržení správné úrovně pH zásadité minerály z kostí a ty časem ztrácejí pevnost a lámou se. Stejně tak se špatnou životosprávou vedoucí k porušení rovnováhy mohou poškodit játra, ledviny, slinivka, střeva, psychika…. Když se systém usadí v nějakém náhradním stavu rovnováhy kvůli špatné životosprávě, tak návratem k dobré životosprávě se tato náhradní rovnováha poruší a zas nastanou dočasné problémy, než se systém přeorganizuje do té správné pozice. Takže – kdo je zvyklý dlouhodobě na alkohol, cigarety, kávu, velké dávky jídla, cukru,
75
soli, masa, na málo pohybu a mnoho napětí atd. - a napraví to - tak tím poruší dočasnou, provizorní (nebezpečnou) rovnováhu, ve které dosud žil a nastanou problémy, než se dostaví ta správná rovnováha bezpečná. S těmi problémy je nutné počítat, protože mohou být někdy i dost kruté, jak jsem se už zmínil v kapitole Eliminace. Proto se mají všechny změny v životosprávě dělat pomalu, pokud nehrozí bezprostřední nebezpečí, aby měl organismus čas se s nimi vyrovnat, reagovat, držet balanc. Jak dlouho se kuřák učí kouřit, než si zvykne na svých dvacet denně? Když pak po mnoha letech ze dne na den přestane, je to pro organismus šok, který může skončit na příklad infarktem.

Mám-li jakékoli problémy, hledám příčinu i v porušení rovnováhy a řešení v jejím obnovení. Velmi důležitá je rovnováha imunity na jedné straně a znečištění a parazitů v těle člověka na druhé. Věnujme tomu pozornost, zde začínají zdravotní problémy, nemoce.


OPOZICE.
Ve všech společenských strukturách nacházíme prvek vlády a opozice. Od manželství až po parlamenty, vlády a mezinárodní organizace. Podstatné je, aby opozice byla konstruktivní, pozitivní, aby spolupracovala a pouze kontrolovala a dolaďovala práci vlády, upozorňovala na chyby, aby pomáhala vládnout a uskutečňovat dobré záměry, pokud je vláda jakž takž rozumná a ne fašistická, komunistická, s prvky teroru nebo jinak vyšinutá. Je velké neštěstí, že je tomu naopak, že opozice je soupeřem, je destruktivní, ničí práci vlády ve snaze sesadit ji a dostat se na její místo, získat moc a dominantní postavení, zvítězit, vládnout, dostat se ke korytu. Vždyť je jasné, že ten kdo vládne může rozhodovat a tvořit pravidla ve svůj prospěch. Tímto agresivním a destruktivním chováním opozice dochází k velkým ztrátám a vláda místo aby v klidu a systematicky pracovala, bojuje o svou existenci. Jakékoli soužití přeci není rvačka a boj o nadvládu. Jaké mohou být výsledky práce, když ti, co mají pracovat se místo toho perou, brání se, protože jsou stále napadáni, stále v ohrožení? Rozdíly mezi programem vlády a opozice, pravice a levice, republikánů a demokratů…, bývají v dnešní době v demokratických státech nepatrné, co na tom kdo vládne, ale touha po moci je obrovská. A všichni jsou stejní. Ve vládě se pravidelně střídá levice s pravicí a výsledky jsou stále stejné, bezútěšné. Síly bývají na obou stranách vyrovnané. Opozice kritizuje vládu a pak když vládne, dělá tytéž chyby a zločiny. Snad proto nechodím rád k volbám. Nemám koho volit. A stále se to tolik let a v tolika zemích potvrzuje a opakuje.

Vládnout by měli moudří a zkušení lidé, renesanční lidé se širokým rozhledem, vzděláním, ale i citem. Jsou takoví, občas je uslyšíte třeba v rozhlase, nebo napíší nějakou knížku, ale řekněte, jak by mohl třeba moudrý geolog, lékař nebo kněz dělat politiku. Ví předem, jak by skončil a tak se ani nesnaží. Jeden velmi cenný, hodný a obdivuhodný člověk se po celý život politicky angažoval a ve svých pamětech to smutně zhodnotil jako promarněný čas v zajetí naivity, iluzí a přeludů. Také si chudák díky své politické angažovanosti poseděl nějaký čas ve vězení a prožil pár let v exilu, kde nebyl příliš spokojen……


VLÁDA MÉNĚCENNÝCH.

Moudrost souvisí s pokorou, skromností, poctivostí, rozvážností, sebekritičností a takoví lidé nejsou proto přehnaně sebevědomí, pyšní a drzí. Jsou si vědomi svých kvalit a současně o nich občas realisticky pochybují, to je prospěšné. Znají své meze, nikam se překotně a neuváženě nehrnou. Méně kvalitní lidé, tedy méně moudří, méně citliví… mají často o sobě vysoké mínění a tvrdě se derou nahoru, do funkcí, do vlády, do čela. Úspěšně, neboť moudří stojí skromně stranou říkajíc prosím, jen račte, a pak se diví kde mizí veřejné peníze, kdo dělá špatná rozhodnutí a jak je obtížné sesadit zločince, hlupáky, škůdce a hóchštaplery z trůnu, nebo je dokonce potrestat, i když je už jejich méněcennost, hloupost a zločinnost naprosto jasná.
76
Druhá bolestná věc je tato. Všichni mají na očích ty zoufalé případy, kdy se mezi politiky v dobré víře dostane normální, slušný, charakterní člověk a jak rychle, dokonale a řekl bych přímo profesionálně s ním svět politiků, intrikánů a lobistů zatočí, semele ho a vyplivne. Kdo by si přál tohle absolvovat? Tak se dobří lidé uchylují maximálně k pasivní rezistenci, tiše v ústraní brblají, jsou nešťastní a nevěřícně přihlížejí, kam až dosáhne drzost, hloupost a hrabivost politické reprezentace.

Jaká je proti tomu obrana? Být pasivně rezistentní a odvádět do společných veřejných financí (pojištění, daně) co nejméně? To znamená - mít mizerné silnice, školství, zdravotnictví, soudnictví atd. Škoda. Soukromé bohatství tak či onak schopných v jejich utajeném mikroklimatu na jedné straně a smutně na každém kroku a rohu viditelná veřejná chudoba sociálního státu na druhé straně. To je výsledek vlády méněcenných.

Moudří, schopní a charakterní lidé by se měli více angažovat v politice, jinak to lepší nebude. Ale co, nebo kdo je k tomu přivede? Měli by na to přijít sami, že je nutné přinést určitou oběť. Nijak jinak se angažmá v politickém aparátu nedá nazvat. (Napadá mne, že se vyjadřuji k věcem, u kterých mi chybí kompetence jako je politika, solidarita, co já o tom vím, jenže mě trápí ta hrůzostrašná realita.)


SOLIDARITA.
Někdo si drasticky ničí zdraví, podstupuje naprosto nesmyslná rizika, hazarduje se svým životem a často při tom ohrožuje a poškozuje i životy ostatních a když jeho podivná hra skončí a on leží s přeraženou páteří, nebo smrtelnou nemocí neschopen se o sebe postarat, nastupuje soucitná a laskavá solidarita. Ale chudáčku, my se o tebe postaráme. Zakouřil sis a teď máš rakovinu? Nezoufej, pojišťovna vybrala spoustu peněz a my tě teď za ně nakrmíme a možná i vyléčíme. Sláva.

Jaká je proti tomu obrana? Stále stejná - být pasivně rezistentní a odvádět do společných veřejných financí co nejméně? Proč mám ošetřovat, léčit a krmit umírajícího kuřáka, alkoholika, obézního žrouta, šíleného adrenalinového sportovce, narkomana? No přeci je potřeba být solidární. Do jaké míry? Neměly by se určité aktivity dělat na vlastní nebezpečí a bez spoléhání na všeobecnou a ničím neomezenou solidaritu a pojištění? Není taková bezbřehá solidarita nebezpečná, zavádějící, nevýchovná, nemotivující a pochybná? Neumožňuje a nenapomáhá rozvoji zcela nevhodného, nebezpečného, nežádoucího jednání? Když pojišťovna odmítá vzít pod svá křídla dům v záplavové oblasti, proč je bez problémů zdravotně pojištěn úplně každý? Protože společnost, která je tak úžasně solidární je současně tím, kdo vyrábí cigarety, nutí lidi trhat rekordy a štvát se na závodištích až k smrti nebo invaliditě…. A kdo to zaplatí? Jak vypadnout z tohoto systému, jak ho změnit, když výchova směřuje jen k tomu jak vydělat, užít si, pobavit se a utratit?

Ve východní Africe je sucho. Už tři roky tam nepršelo. Nejdříve pošla zvířata, pak umřely děti a starší lidé. Kdo zbyl, unaveně odchází jinam, pokud má ještě síly. A jinde je veselo, na mistrovství světa se dospělí muži honí za merunou, dostávají za to miliony a zmalované fanynky jásají. Kam se vytratila solidarita? Co je to solidarita?

CHRONICKÁ NESPOKOJENOST.
Pozoruji, že i lidé, kteří mají mnoho důvodů ke spokojenosti jsou často rozladění, naštvaní, negativní, bez nálady, nespokojení, plní hněvu. Natož pak ti ostatní. Máme stále málo, stále nedosahujeme té dokonalosti, kterou nás dráždí a provokují media. Padly všechny hranice, nic není nemožné v této úžasné době, ale když něco skutečně potřebujeme, najednou je málo co možné. Život zakotvený ve hmotě a spotřebě nepřináší potřebné trvalé, pevné uspokojení, jistotu, oporu a klid. Stále je tu podvědomé podezření, že to všechno padne a sesype se jako domeček z karet, vztahy, práce, zdraví….. A také se to děje. Pak se jdeme věšet, trávit, střílet. Vznešeně se tomu říká deprese a čím bohatší společnost, tím je depresí víc, jakoby za trest. Špatná životospráva a výchova, nedostatek pokory, skromnosti, laskavosti, víry a lásky jako životního postoje je v pozadí.
77
Chronická nespokojenost souvisí s bezduchým spotřebním způsobem života, překyselením, rozdělením těla, duše a ducha, s chronickým napětím a světe div se, jsem přesvědčený, že také s dehydratací, lidé nepijí vodu! Co to pijí?

Nedávno jsem mluvil s úspěšným, ale znechuceným, otráveným a naštvaným podnikatelem, tenhle stav u něj převládá. Býval to můj přítel, teď je to můj známý, kterého se bojím potkat. Neustále si stěžuje na politiku, zaměstnance, počasí, děti, psi, jídlo, letadla, nic není dost dobré. Přitom je zdravý, bohatý, má výbornou manželku i děti atd. Ovšem pije kávu, alkohol, kouří, přejídá se přesoleným připáleným masem, je stále podrážděný, nervózní, obézní, evidentně překyselený a vodu ještě neochutnal, je to asi nápoj pro psi a chuďasy.

A shodou okolností jsem v té době poznal chlapce, který tráví život na invalidním vozíku, je v tomto světě naprosto sám, bez rodiny, samozřejmě bez jakéhokoli majetku - a je v úžasné kondici, náladě, formě, vyzařuje z něj tolik nápadů, těšení, radosti a optimismu, má výborný plán, program a soustředěně na něm pracuje. Čím to je?

LHOSTEJNOST A PŘÍRODA.
Nezávislost chápu jako lhostejnost. Žádné odříkání, napětí, musení, chtění, pohledávky a závazky, vůle, touha, potřeba, přemáhání. Jen lhostejnost. Stejně je nakonec všechno lho-stejné. Nic z toho, co se kolem mě děje neberu osobně. Chválí mě, haní mě, trestají mě, ignorují mě? Není to můj program, netýká se mě. To je jejich hra, zábava, dílo. Ve lhostejnosti je mistrem příroda, moje učitelka, pokorně ji pozoruji a nestačím si dělat poznámky. Na internetu ji nenajdete, tu lhostejnost, musíte vyjít ven, na vzduch. Bytostné zaujetí, které popisuje pan Kierkegaard ve spisku „Současnost“ se mi líbí a není v rozporu se lhostejností. To zaujetí je krásné a vnímám ho jako chuť si hrát. A dobrá hra je lhostejná. Dobrý hráč hraje proto, aby si zahrál, ne vyhrál, výsledek je lhostejný. Je tu jen radost ze hry.

Práce není lhostejná a do přírody nepatří. Člověk není lhostejný, pracuje a proto do přírody nepatří, i když by možná tak rád. V okamžiku, kdy začal pracovat za peníze přestal být součástí přírody a ztratil s ní spojení. Je závislý na hmotě, lpí na svém těle, majetku, díle - to je - na práci, a tak je smrtelný, ubohý, konečný, udřený, stokrát zklamaný a zrazený, mimo přírodu. Trápí se. Nechápe kosmický řád, neví, že smrtí to podstatné nekončí, že končí jen jedna, a možná ne zrovna nejhezčí kapitola nekonečného románu bytí. Nepovedl se, člověk. Zmítá se mezi potřebami, které nemají konce a jejich naplňováním, které nemá konce, až padne, umírajíc ve smutku, bolesti a beznaději se spoustou potřeb, které nestihl uspokojit. Politováníhodný osud věčně nespokojeného pracovitého člověka, který to podstatné neví, dře až do konce a neumí si hrát. Chybí mu pokora a pyšně si myslí, že usilovnou prací a úžasnou inteligencí, pílí a vynalézavostí změní řád přírody. Nezmění.

Je možné takovému údělu nějak vzdorovat? Stát se součástí přírody? To je jednoduché - být nezávislý, lhostejný, nepracovat, hrát si, bez napětí, radostně, důvěřivě, užitečně a učit se, neustrnout na dosažené úrovni poznání, jít dál, hledat a snažit se pochopit, nenechat se odradit a otrávit, neztratit víru. Spokojení hraví lidé na mě dělají dojem, jako by tu byli věčně. Vyzařují věčnost, v té je takový klid! Ale není jich mnoho.

Dokonalost tkví také ve schopnosti být oprávněně spokojen. V určitém stupni poznání dospěji ke lhostejnosti, jejímž jasným, viditelným příznakem je klid a spokojenost. Co by mohlo znepokojovat lhostejného? Chudoba, zamilovanost, stáří, samota, vydírání, politika, choroby, strach, hlupáci, násilníci, vězení, válka, smrt? A tak lhostejný, klidný, spokojený jsem zapadl zpět tam, kam patřím, do přírody. Stále mám chuť si hrát, ale nenechme se mýlit, to není práce, potřeba, sobecká láska ani touha, či jiný nebezpečný lidský vynález a zlozvyk, je to jen jednoduchá chuť a potřeba si hrát. Člověk si pyšně myslí, že poškozuje a ničí přírodu. Té je to ovšem zcela lhostejné. On poškozuje a ničí pouze sebe, což jemu už tak úplně jedno není, neboť to bolí.
78

KAPITOLY ŽIVOTA.

V první se učíme, poznáváme, napodobujeme vzory. Co jiného dětem taky zbývá? Jsou závislé.

Ve druhé podle toho co jsme se naučili, odkoukali, napodobili a převzali - žijeme. Žádná sláva.

Ve třetí hodnotíme je-li to tak dobré, hledáme lepší a pokud poctivě hledáme, tak nacházíme.

Ve čtvrté podle nalezeného, nového, poznaného, měníme prakticky svůj život. To je fuška.

V páté, když se to podařilo, učíme ostatní a jsme jim vzorem. Takových lidí je málo.

V šesté zaslouženě odpočíváme, vrcholem je nirvána, úplné osvícení, kdo o tom ví?

Je podivné, že tolik lidí včetně úspěšných a vzdělaných, a právě těch, na sklonku života trpí depresemi, melancholií, skepsí, zlými náladami, zlými názory a postoji, bolestmi a nemocemi všeho druhu a tudíž jsou protivní. Navzdory svému nadání, uznání, vzdělání, úspěchům, bohatství a jiným předpokladům spokojenosti skončili u kapitoly druhé a nechali tak knihu života nedočtenou, aniž by se kdy zajímali o svou životosprávu. Vždyť výsledkem životní aktivity by ve stáří měla být utěšená spokojenost, hrdost a radost z kvalitně provedeného díla, ze získané moudrosti, porozumění a pochopení dobrého i zlého, pochopení zákonitostí, pravidel, vztahů, omylů, pochopení systému, když přebolí a vyčichnou všechny chyby, nezdary, nevděky, zrady, nevěry a křivdy….., zůstane jasné dobré poznání, radost, odpuštění, uspokojení, mír.


INTUITIVNÍ VÝBĚR.
Jsme svobodní, máme možnost výběru a volby, můžeme rozhodovat jak budeme žít a tím ovlivňovat kvalitu i délku života. Míra této svobody je různá v různých částech světa, ale je. Tak je každý částečně pánem svého osudu. Někdo kouří, pije alkohol, přejídá se, sprosťačí, páchá násilné skutky, trápí se a dře, dostává se do stresových neřešitelných situací….. a jiný ne. Dobrá životospráva je zatím jen pro vyvolené, kteří vedeni intuicí, jemným citem rozpoznají, kudy vede cesta zdraví, míru a radosti a vydají se po jí. Zásady, které jsem zde popsal se nikdy masově nerozšíří a vždy zůstanou k užitku jen hrstce lidí vedených správně intuicí a citem. Čím více bude takových lidí, tím lepší bude stav společnosti a naopak. A nebo se to ujme, nastoupí nová civilizace nezávislých, planeta bude „Krásná zelená“ (podívejte se na ten film, je dobrý).

Budoucí vývoj těžko odhadnout. Obávám se však, že spotřební, materialistické, odstředivé, expanzivní, konkurenční a konfrontační prostředí dominuje a že nedojde k příznivému obratu, dokud to vše zcela nevyčerpá své negativní možnosti a síly a neskončí v hluboké krizi, chaosu, úpadku a bídě. Nikdo nechce dobrovolně, podle logiky a zdravého rozumu, natož podle citu, který ostatně chybí, opustit to, co pracně vybudoval a co mu „vynáší“, i když je to zhoubné. Jednou vzniklé výrobní, obchodní a další kapacity a potenciály, zvláště ty přebujelé a rozvětvené, se těžko ruší, (stejně jako koncentrovaná moc a kapitál). A že toho je. Od zbrojního průmyslu až po jedy z potravinářství, stupidní kulturu a zábavu…… Je mnoho kritiků současného stavu, ale téměř nikdo nenabízí rozumné řešení a pokud ano, nenajde se většinou nikdo, kdo by takové řešení uskutečnil. Máme-li jen trochu možnost podniknout něco dobrého, udělejme to. Naštěstí ty zcela základní věci jsou dostupné každému a nemusíme čekat, až někdo vybuduje nějaký nový průmysl zdravé výživy, pohybu, dýchání, cvičení, nápojů, kultury, spolupráce a laskavého soužití…… Jak je to prosté. Za čistý vzduch a vodu z pramene nemusíme platit, stejně jako když si zazpíváme nebo zatančíme, něco nebo někoho pochválíme…... Zkrátka jednoho dne si někdo uvědomí, že peníze, jídlo, oblečení, auta, cestování, šperky a jiné tretky nejsou to podstatné, kvůli čemu zde jsme. Pak bude stát na pevném základě, bude zachráněn.


PASIVNÍ PŘEČKÁVÁNÍ.
Někdy nastávají nepříznivá kratší i delší období, způsobená vnějšími, vnitřními, osobními, společenskými, přírodními, kosmickými a jinými příčinami, nebo bez příčin. Nemáme možnost to ovlivnit. Kdo si myslí, že bude trvale ve skvělé kondici a náladě, mýlí se. Dokud jsem to nechápal, trápil jsem se, nyní už vím, že se s tím nedá nic dělat a je třeba takový čas nepřízně pokud možno v klidu a pasivně přečkat, neboť jakékoli
79
aktivity se nedaří a přemáhání této osudové a jiné nepohody nepřináší dobré výsledky. Znají to všechny živé organismy a pasivně, klidně přečkávají. Bakterie, hlemýždi, medvědi, všichni. Jen člověk hledá příčiny, svoje chyby, svá zavinění a snaží se překážky zdolávat, je pyšný a myslí, že zdolá cokoli svými schopnostmi. Většinou je to zbytečné, deprimující, ztrátové, způsobuje to deprese a někdy vede až k sebepoškození.

Důležité je vědomí, že některé nezdary zkrátka nejsou zaviněné nikým a ničím, že určitá období je třeba jen klidně, rozvážně, pasivně, trpělivě přečkat. Pasivní rezistence.

Doporučuji také být v dobré společnosti moudrých, spokojených, laskavých a vzdělaných lidí, to je velká opora. Proto je důležité taková společenství hledat a vytvářet bez ohledu na věk a jiné okolnosti, aby byli oporou v dobách zlých.

MÍR MYSLI.
Mnozí říkají, že mír mysli je podstatný, nejdůležitější, že je to základ pevného zdraví, šťastného života. Souhlasím. Tento pojem - peace of minde - je ale do našeho jazyka mylně překládán jako klid mysli, duše. Klid je zpomalení, zastavení, utišení, takto uklidnit se může na nějaký čas i válka. Opakem klidu je neklid a ten je pro život nutný a užitečný. Opakem míru je válka a ta je vždy tragická, vražedná, zničující. Střídání klidu a neklidu je přirozený běh života. Střídání míru a války je něco, co nesmíme připustit.

Tedy – MÍR je důležitý, o klid nejde.

Mnoho lidí je naprosto klidných a přesto zcela nešťastných. Klid je pasivita, odpočinek…., ale mír je docela něco jiného, v míru probíhají i velmi intenzivní aktivity prosté klidu….

Mír mysli z jeho nositele vyzařuje. Je nezávislý na okolí. Člověka, který toho stavu dosáhl poznáte ihned, beze slov, na první pohled. Dosáhnout míru v mysli (a kdekoli jinde) by mělo být prvořadým cílem osobním i společenským a není nám to dáno automaticky. Dá to práci, ale stojí to za to. Na cestě k dosažení míru mysli každého z nás je jistě jedním z prvních předpokladů nenásilí a dobrá životospráva, proto je třeba se s ní ve všech detailech zabývat a vychovávat k ní děti i dospělé.

NEUBLIŽOVÁNÍ.
Neubližování, tedy život bez násilí je základním předpokladem, základním principem pro dosažení vyšší úrovně vědomí, duchovního pokroku, nezávislosti, spokojenosti, pevného zdraví a skvělé kondice, míru mysli. Bez takového pokroku zůstáváme přes všechny své dovednosti na základní úrovni vědomí ve stavu chaosu, závislosti na hmotě a připoutanosti k materiálnímu světu. Dál nedohlédneme a život člověka se na této úrovni mnoho neliší od života užitkového zvířete. Politováníhodná i velmi nebezpečná hříčka přírody je člověk na této úrovni, jak ukazuje rostoucí rozšíření nemocí, neshod a nehod, nespokojenosti, agresivity…. Prvním krokem k neubližování je dobrá strava. Omezením příjmu potravy živočišného původu se ztrácí agresivita a otevírá se tak možnost rozšíření principu neubližování do vztahů člověka s okolím, s prostředím, přírodou, rostlinami, zvířaty a především lidmi. Je to počátek míru, spolupráce, rozvoje lidství a pokroku na úrovni jednotlivce i společnosti. Velmi agresivním vězňům byla dávána jen strava rostlinného původu a uklidnili se, zkrotli. I jakákoli škodlivá a obtížná hyperaktivita ustane, na příklad nadbytečná, ponižující a škodlivá potřeba pracovat, jíst, mluvit, souložit…..

Zastavením příjmu stimulátorů (drogy, alkohol, maso, cukr atd.) se roztříštěné a chaotické vědomí stává celistvým, kompaktním, koherentním a objevuje se tendence k nenásilí, schopnost rozvoje, soustředění, meditace a hlubšího chápání světa, existence, vnímání příčin a následků, souvislostí…. Zdá se to velmi prosté, jednoduché, účinné, ale prakticky nikdo toho není schopen. V rozšíření a praktikování neubližování spočívá rozvoj nové civilizace, když současná viditelně chřadne a bloudí v labyrintech a slepých uličkách nekončícího uspokojování hmotných potřeb a neblahých následcích násilného způsobu života.
80
Začneme tím, že přestaneme ubližovat sobě. Začneme abstinencí, půstem, dobrou životosprávou, potravou bez složek živočišného původu, to je bez zabíjení, bez stimulace, pohybem, péčí o své tělo a životní prostředí, dobrým myšlením, jednáním, programováním…. nastartujeme proces čištění, detoxikace, uzdravení a obrody těla i duše. Je to rozhodnutí vydat se po určité cestě. Jestliže si vybereme tuto cestu, nemusíme si dělat starosti co bude dál, cesta nás povede, můžeme odložit mapu a rozhlížet se, radovat se z nových krajin a pohledů…..

Je třeba začít, udělat první kroky tímto směrem a nechat se vést. Ostatní pak už přichází samo, přirozeně, jako logický důsledek toho předcházejícího. Když jsem začal a vydržel, nestačil jsem se divit. Mnoho nedobrého je společností záměrně skryto, uklizeno za zdmi továren, farem, hal, nemocnic, laboratoří, věznic, jatek, piteven, spaloven, kafilérií, skládek, bílých a jiných domů, sněmoven, i mnoho dobrého je záměrně skrýváno a tajeno. Je pohodlné to vše ignorovat a jen využívat poskytované nabídky zboží, služeb, práce, ale nekončí to dobře, nevede to nikam. Musíme se zajímat a tvůrčím způsobem měnit bortící se svět kolem nás. Je příliš nemocných lidí, příliš trpících živých bytostí, příliš konfliktů, jedovatých skládek, zamořených a zdevastovaných území, mrtvých zón v mořích, vymřelých a vymírajících rostlin a tvorů… To nás nesmí nechat ve lhostejnosti, ve stavu, kdy náš požitkářský život je vykoupen utrpením jiných.


OTEVŘENÝ A REAKTIVNÍ.
Pozoruji lidi. V rodině, v práci, lidi, kterým přednáším…. Většina z nich je zavřených. Něco čtou, slyší, ale nic se neděje. Je toho moc, kdož ví kdo má pravdu, drží se tedy toho co je příjemné, užijí si a pochutnají si, nezajímají je problémy, které ještě nenastaly. Někteří jsou ale otevření, vnímají. Rozlišují, přemýšlejí. Dělají si poznámky, podtrhávají si slova a řádky, ptají se…. Ale pak se otočí, věnují pozornost něčemu jinému, vyspí se a zapomenou. Nezareagují, nejsou reaktivní a zase se nestane nic, žádný efekt. Je nemnoho těch, kteří jsou otevření a reaktivní. Tedy bystře prakticky reagují na to, co se dozvěděli. V záplavě informací bezvýznamných a stupidních - typu „sbírej víčka, vyhraj tričko“, si moudrý člověk
vytvoří obranu – nevnímat. Pracně jsem se musel naučit nečíst a nevnímat na příklad billboardy, nesledovat zprávy, noviny, televizi, rozhlas (co to rozhlašuje?)…. Je to druh znecitlivění, vypnutí nějaké funkce. Pak, když ji potřebujete, nepracuje. Výsledek je ten, že - říkám lidem životně důležité věci, ale oni jsou vypnutí, zavření. A i když se snaží
zapnout, zareagovat, nedaří se to. Nejsou už schopni správně ohodnotit stupeň důležitosti informace. Tím spíš, když je ta informace nepříjemná, omezující. Nekuř – umřeš předčasně a v bolestech, je na stejné úrovni důležitosti jako sbírej – vyhraješ. Pokud se neotevřou a nezareagují, není jim pomoci. Je třeba být otevřený pro příjem a
reaktivní pro realizaci. Pokyn – nejez maso a nic z mléka a mouky - je zcela nezajímavý a nepochopitelný. Zůstává bez reakce. Zas nějaká blbost, reklamní trik. Každý moula přeci ví, že zdraví sílu najdeš v sýru…. Tak si někdy připadám, že budím spící, což jde jakž takž, nebo opilé spící, což jde ztuha, nebo mrtvé, což nejde vůbec.


UMĚNÍ HOSPODAŘIT.
Nejde jen o to něco získat, ale umět to udržet a rozvíjet, umět s tím hospodařit. Získat něco může být akt krátký a často i nahodilý. Láska na první pohled (nebo na druhý), výhra, restituce, dědictví, zločin, agrese, dar, mimořádný talent, přátelství, manželství, objev, nález atd. To je na to šup. Často je to okouzlující, bezpracné, samovolné a naše radost je veliká. Udržet, obhájit a rozvíjet něco je docela jiná záležitost, vyžadující určité schopnosti, zaujetí, soustředění, spolehlivost, zdraví, nadšení, vizi, energii, trpělivost, péči a ke všemu ještě pracovitost a trochu štěstí. Pokud toto chybí, získané se může snadno
81
proměnit v zanedbané, mizející, rozkládající se, ztracené, obtížné…. Statky i vztahy. To není žádný objev, jen jsem na to chtěl upozornit, neboť se stává, že naše sousto je veliké a následující spánek na vavřínech přináší zlé trávení, těžké sny, vede ke špatným koncům a zklamání. Lze se tím soustem i zadusit. Zažili to všichni velcí dobyvatelé. Dobili, ale neudrželi, naložili si, ale neunesli. Mít - přináší odpovědnost. Pečovat nebo ztratit. A co je nabito násilím, podvodem, zločinem? No, nechtěl bych se to snažit udržovat, spravovat. Na svém hospodářství nijak nelpím. Jsem si vědom toho, že každé hospodářství jednou skončí, zpustne, zanikne, tak jako památka hospodáře netrvá dlouho, jednu, dvě generace.


OBĚŤ A ODPOVĚDNOST.
Společnost, civilizace, jejímž základem je důsledně prosazovaná produkce a spotřeba, průmyslová výroba a velkoobchod nás přivádějí do záhadných krajin absurdity, kde se ztrácí smysl čehokoli a zbývá jen obsah. Nesmyslnost postihuje oblast práce, zábavy, rodiny, kultury, vědy…. Převládl mylný dojem, že  nejlépe ve velkém a levně. Převládl nejen sen, ale přímo kategorický požadavek, nárok – na pohodlný blahobytný život bez odpovědnosti a obětí. Varovné příznaky tohoto vývoje lidé odmítají vnímat a zabývat se jimi. Osvěta selhává, je bez účinku a nikoho nezajímá, neboť volá k odpovědnosti lidi neodpovědné. Ti jsou krátkozrací, žijí ze dne na den, snadno naletí na dočesné okamžité výhody a vcházejí tak do slepých uliček, z nichž je tak těžké vycouvat a často to už nejde, jako u narkomanů, beznadějně zadlužených a smrtelně nemocných, kterých stále přibývá. Jednání je chaotické podle povrchních, rychle se měnících nálad, zájmů, vztahů, tužeb a potřeb. Tak ubývá spolehlivosti.

Často nejsme ochotni nést osobní odpovědnost, cokoli obětovat. Je tu radost z jídla, tabáku, alkoholu, cukru a kávy, sexu, drog, podivných vztahů a druhů zábavy, požitek z líné pasivity u obrazovek, které dokáží tak dokonale vypnout nejen tělo, ale i mozek….

Ve světě převažuje utrpení a mělo by se s tím něco dělat. Měla by tu být naděje, řešení, světlo, které tmanepohltí. Všechny bezprostřední hrozby individuální i globální smrti – ekologická, pandemická, narkomanická…. jsou sice řešitelné, odvratné, zastavitelné, ale samo od sebe se tak nestane.

Avšak proč bojovat o přežití, měnit životosprávu a návyky, když je to v rozporu s uspokojováním individuálních potřeb člověka, jeho pohodlím, radostmi a rozkošemi i globální strategií hospodářského růstu, zisku, trhu, spotřeby? To se zeptejte třeba umírající ženy, u jejíhož nemocničního lůžka stojí manžel se dvěma předškolními dětmi. Zeptejte se jí, proč bojovat o přežití? Proč od patnácti let kouřila? Nevěděla, že po dvaceti letech kouření může skončit, dodýchat, umřít?

To vše zní velmi depresivně. Je nějaké řešení? Ano, je jednoduché, jasné a přesto tak obtížné, neboť od každého z nás vyžaduje osobní odpovědnost a oběti. Už ne další pokrok, ale rozumný, uvědomělý ústup ve spotřebě, v požitcích, v zábavě, to řešení vyžaduje změnu životosprávy, návyků a stereotypů – a to vše je zpočátku nepříjemné, nepohodlné, někdy i bolestivé, pro většinu lidí zatím nemožné. Kdo dokáže přestat kouřit, pít alkoholické a sladké nápoje, kávu, přestat se přejídat, orientovat se na veganskou stravu atd.? A to jsou zcela základní kroky, za kterými musí následovat bezpočet dalších.

Jak se dokážeme vlastním úsilím změnit teď, hned, taková bude budoucnost. Je nutné na sobě procovat a pro nápravu stávajícího nedobrého stavu získávat další lidi, především pak docela jinak vychovávat děti a mládež a jít jim vzorem. Napadlo by děti kouřit, nebo pít alkohol či brát jiné drogy, kdyby se narodili do rodiny, do světa, kde nic takového nepotkají, kde nic takového není? Jak chceme, aby naše děti byly šťastné a zdravé, když mají na očích naše zoufalství, bezradnost, zbytečné utrpení, nemoce a umírání, když denně pozorují, jak se bezmocně potápíte v začarovaném kruhu svých primitivních žádostí, zlozvyků, jejich následků a místo plnohodnotného života jen přežíváme? Naším úkolem je být zdraví, spolehliví, v dobré kondici, být silní, tvůrčí, pozitivní, spokojení, laskaví, veselí a mít k tomu důvod, umět se ovládat, umět si nejen poručit, ale také se poslechnout. To jsou velká slova, stojící na spoustě drobných činů, správných rozhodnutí, pozitivních posunů a změn. Práce pro společnost vyžaduje
82
velkou odpovědnost a oběť. Proč se kvalitní lidé neangažují v politice (až na výjimky)? Protože jsou pohodlní, mají strach, nejsou ochotni přinášet oběti. Ani se jim nedivím. A nekvalitním nejde o odpovědnost, ale o zisk a tak se tam hrnou.


OSAMĚLOST VÝJIMEČNÝCH.
Pokud by se snad někomu podařilo postupně upravit životosprávu do stavu veganství, vitariánství, abstinence, všestranné zdrženlivosti, pokročilé nezávislosti na hmotě… až do určitého stupně inedia…., velmi se dotyčný promění, promění se i jeho pohled na svět, komunikace se světem a promění se zákonitě i vztahy. Má to své velké osobní přednosti a také určité společenské nedostatky, úskalí, na kterých lze úspěšně ve vztazích troskotat a proto je dobré být připraven. Většina tímto směrem pokročilých lidí tráví mnoho času o samotě. Špatně snášejí běžné procesy hmotného světa nynější společnosti i jednotlivců a naopak, jsou špatně snášeni společností i jednotlivci. Mají problémy jako každý, kdo se liší. Proto pokud takový člověk nechce mít problémy, musí jeho styl a stav zůstat utajen. Musí budit dojem „řádného řadového občana“, pokud je někde na očích, pokud se vyskytuje. Masové rozšíření rozumné životosprávy v dohledné době nehrozí, je to pro dnešní lidi cosi z jiného světa. Změna snad nastane, až se plně rozvinou civilizační tělesné, duševní a společenské nemoci a situace bude kritická. Mnoho lidí bude trpět a zemře, jiní se radikálně promění ve snaze se zachránit. Skutečný vývoj situace a časový průběh těžko předvídat, ale základní soubor příčin a následků je jasný. Nekuřák nebude sedat s kuřáky, abstinent s alkoholiky, jemný slušný člověk nebude trávit čas s hrubými sprosťáky, štíhlý zdravý člověk s obézními, nemocnými žrouty, čestný, poctivý člověk se zločinci, víme, že vrána k vráně sedá. Tak se často lidé pokročilí ve věcech životosprávy a duchovního života odebírají do izolace nenacházejíc vhodnou společnost. Často ji ani nehledají a jindy zas docela přirozeně přichází sama. Nic z toho není ani dobře, ani špatně, prostě je to tak a nikoho to doufám nezlobí.

PUD SEBEZÁHUBY.
Původně byl člověk jako každý jiný tvor vybaven pudem sebezáchovy. To je logické a přirozené. Nikdo nechce trpět a předčasně zemřít. Postupným vývojem k rozkoši ze spotřeby a byl tento pud u člověka nahrazen pudem sebezáhuby. Jen naprostý ignorant dnes neví, že drogy a stimulátory všeho druhu, rafinovaná potrava a potrava živočišného a obilného původu, stresy, zácpa, nadváha, negativita, kyselost, agresivita, pasivita…. vedou k jisté zkáze. A kdo z narkomanů, kuřáků, alkoholiků, workoholiků, masožroutů, tlusťochů, nemocných….. si přeje změnit své návyky, kdo ví proč to udělat, kdo to dokáže? Kdo o to usiluje? Kdo se zajímá o příčiny nemocí a o prevenci? Naopak, konzumace všech škodlivin, celkové znečištění a nesprávný životní styl jsou na postupu.

K dispozici je stále větší množství mimořádně důvěryhodných a dokonale ověřených informací o dobré životosprávě, o pozitivním životním stylu, volně přístupných v publikacích, na internetu, na přednáškách a kurzech (naneštěstí a kupodivu ne ve školách) a jaký je výsledek? Vývoj k horšímu. Jediný způsob, jak si to mohu vysvětlit je velmi úspěšné, široce rozšířené a zakořeněné působení v přírodě doposud nevídaného pudu sebezáhuby. Je to velmi smutné, ale pozorování toho, co se děje jiný závěr nenabízí. Nebo snad ano?


ČÍNSKÁ STUDIE.
Pan Colin Campbell a jeho syn Thomas vydali v roce 2006 v USA knihu s názvem Čínská studie, největší dietologickou studii všech dob. Shrnuje výsledky nejdůkladnějšího výzkumu vlivu potravy na zdraví člověka, který trval 35 let a účastnilo se ho stovky vědců, sledováno bylo milióny lidí, byly prováděny a vyhodnocovány rozsáhlé pokusy na zvířatech. Výsledky jsou jasné a jednoznačné pokud jde o optimální výživu, vliv potravy na člověka. Poškozuje nás nejvíce potrava živočišného původu, to je vše. S tím není problém. Značný problém byl ale spojen
83
s publikací těchto výsledků, neboť nejsou v souladu se zájmy hospodářskými a tudíž i politickými. Pokud by se měly v praxi aplikovat, zanikly by celé rozsáhlé obory činností člověka a dramaticky by se prodloužil jeho věk a zlepšila kondice. To by vedlo k všeobecnému chaosu a konfliktům, nemusíme se však obávat. Znáte snad někoho, kdo by byl ochoten přestat s konzumací masa, mléka a vajec a výrobků z těchto dobrot? Genialita, nebo spíše pud sebezáchovy pana Campbella spočívá v tom, že to co věděl a bylo nad slunce jasnější dokázal publikovat tak, že zastřelit jeho osobně, případně i syna by nebylo produktivní. Kolektiv spoluautorů je rozsáhlý a výsledky jednoznačné. Půjčuji lidem Čínskou studii a říkám, aby si přečetli jen to podtrhané, že to nezabere ani hodinu a je v tom všechno podstatné, ostatní jsou jen zbytečné řeči a oni to přečtou a stejně se nic nestane, nic se nezmění, jen třeba řeknou, že je to zajímavé, nebo divné. Proč by sýry a maso mělo být škodlivé a působit rakovinu? Aha?


ENERGO INFORMAČNÍ POLE.
Když se soustředíme na nějakou myšlenku, představu, vytvoříme kolem sebe energo informační silové pole, které je tím mocnější, čím je mocnější a trvalejší naše myšlenka a soustředění. Představuji si to zcela konkrétně jako určitou atmosféru, oblak, který mě obklopí do vzdálenosti několika metrů nebo mnohem dál a velikost tohoto neviditelného oblaku a jeho hustota a tím i moc působit na okolí závisí na velikosti mého úsilí, soustředění na dotyčnou představu, na mé schopnosti. Lidé soucitní, laskaví, spokojení, poctiví, přející a milující kolem sebe vytvářejí taková pozitivní energo informační pole a naopak zlí vytvářejí zóny negativní. Stejná silová pole mají i zvířata, předměty, místa, rostliny, stromy, stavby…..Lidé s dobrou životosprávou a proto i rozvinutým instinktem a intuicí jsou citliví a dovedou takové sílyvnímat a rozpoznat jejich kvalitu, rezonovat s nimi. Vyhnout se špatným, najít dobré, doplňovat je a spoluvytvářet. Lidé se špatnou životosprávou se ve spleti energo informačních polích komplikovaného světa obtížně orientují a snadno podléhají zlým vlivům, malomyslnosti, obavám a nedostatku sebedůvěry.To je jistě dobrý důvod, proč se dobře stravovat, dostatečně se pohybovat, žít na dobrém místě s dobrýmilidmi, být pozitivní….., tedy mít dobrou životosprávu. Koho zajímá působení energo-inf. polí, doporučuji zase knihu Zákon rezonance.

MNOŽSTVÍ A JAKOST.
Když jsem lépe poznal svět, zošklivilo se mi množství a začal jsem zkoumat jakost. První otázka byla jak, jaké, až potom jsem se ptal kolik. Tímto obratem se můj život rozjasnil, zjednodušil, vyčistil a rozzářil. Pochopil jsem užitečnost a rozhodující význam hranic a mezí. Kdo zabloudí do množství, ztratí se v labyrintu bez hranic. Komu záleží na kvalitě, nachází jasné hranice, které skýtají bezpečí, ochranu, jistotu, které není nutné ani užitečné překračovat, o které se lze opřít. Dobyvatelé lační po moci a pokladech dobudou, znásilní a obsadí mnohá území, překročí mnoho hranic, ale od počátku své rozpínavosti nevědí, že množství lze různým, nejčastěji hrůzným způsobem získat, nelze ho však zpravidla udržet. Slušným, užitečným a perspektivním způsobem to nejde a nejde to ani násilím a terorem. Kdo má velké oči, mívá nevelký užitek a počáteční lákavé potěšení se časem mění v problém a utrpení. Proto je dobré mít tyto věci na mysli, když začneme hromadit majetek, zážitky, vztahy, medaile, diplomy, nebo tuk. Méně je mnohdy více. Mnozí dobili velká území, nikdy je ale neudrželi. Poloha hranic se dá často určit jen tím, že je překročíme, podíváme se co je za nimi a jak to vypadá z druhé strany a poučeni se rozhodneme co dál, jestli nebude náhodou nejlepší hranici respektovat a pokorně se o kousek vrátit. Poznal jsem hodně z blízka jednu africkou zemi, kde je mnoho lidí a jsou chudí. Velmi chudá vyhublá a hladová žena tam každý rok porodí dítě. Otec je většinou vždy jiný a více méně neznámý. Pro dítě není zaopatření. Potravinová pomoc této zemi jednou přišla o týden později a pohoršený novinář napsal, že kvůli tomu zemřelo mnoho lidí, hlavně dětí. Co si o tom myslet? Ach to množství. Tu si uvědomíme význam vzdělání, kultury, civilizace, kultivovanosti…… a jasnou souvislost s kvalitou.
84

SPOLEČNOST A BOHATSTVÍ.
Vše závisí na kvalitě jednotlivce - a ta je dána jeho životosprávou. Žádná společnost nemůže být kvalitní, nejsou-li moudří, vzdělaní, spokojení, kvalitní, zdraví, morální, citliví, laskaví, otevření, reaktivní…. a soucitní jedinci. Takže – charakter společnosti je dán převažujícím charakterem jejích členů. Nejsem sociolog a zcela amatérsky jsem pro své potřeby vytvořil tuto představu skladby dnešní společnosti: Jsou tři třídy, každá z nich má tři vrstvy. Přechody mezi nimi jsou u bohatých ostré, u chudých plynulé. Bohatství - hmotné
a z něj plynoucí moc.


Nejbohatší.
1. První nejbohatší. Jsou také nejmocnější a i jinak nej…, možná nejvzdělanější, to nevíme. Je to několik set rodin, uzavřená izolovaná společnost, kolektiv, stýkají se jen mezi sebou, možná nemají žádnou odpovědnost, možná nenesou žádná rizika, možná naopak, jejich jména se nikdy nedozvíme - tak pečují o svou bezpečnost, dodržují přísná pravidla, sňatky jen v této kastě, majetek se dědí a penězi už nejde vyčíslit, peníze nepoužívají, nepotřebují. Jména se nemění. Nejde o schopnosti a zásluhy, ale o dědictví. Mají vlastní školy,
hotely, lékaře a nemocnice, zásobování, letadla atd. Povinností je neustále se navštěvovat, utužovat kolektiv a zajišťovat sňatky jen v jeho rámci. Jestli pracují a jaké jsou jejich schopnosti, odpovědnosti, povinnosti, zda a komu skládají účty, jaká je jejich kvalifikace a vzdělání….. nevíme, možná bychom se divili, kdybychom věděli. Jsou to jen dohady. Možná, že postupně degenerují jako dříve za feudalizmu vysoká šlechta, ztrácejí kontakt s realitou, není divu. Tato elitní vrstva je dokonale oddělena, izolována, nelze do ní proniknout ani postoupit, vypracovat se, lze se do ní jen narodit a nejsem si tak docela jist, jestli je to výhra. Hranice k ostatním je ostrá, nepřekročitelná. Směrem dolů v tomto přehledu jsou hranice stále volnější a dají se překročit oběma směry, čím níže, tím snadněji. Je otázkou, jakou společenskou roli hrají první nejbohatší, kdo stojí nad nimi, jakou mají moc a jak ji
využívají, co jsou zač. Je zcela jisté, že na krizích a válkách vždy vydělají, to jejich moc posiluje a je tedy otázka, zda světové krize a války záměrně, plánovaně nespouštějí, neboť je to zcela jistě v jejich moci a v jejich prospěch. Dále je otázkou, zda světové společenství vzhledem k obecné povaze člověka (která není nejlepší) války a krize nepotřebuje jako prostředek regulace svých zhoubných tendencí. Těch otázek je mnoho a kdybychom znali odpovědi, moc by nám to nepomohlo. Ale je dobré vědět, že by mohli být velmi
překvapivé a že zcela obecně - udělat si dobře, pomoci si, znamená v každém případě chovat se slušně, preventivně potlačovat zlo, neškodit, nezlobit, aby nenastala nutnost výchovných zákroků ze strany mocných, ať už jsou kdokoli a jacíkoli.

2. Druzí nejbohatší. Jména známe, pracují, mění se občas, jde o schopnosti, mají hodně a dá se to vyčíslit. Je sestaveno a publikováno jejich pořadí, podstatně řídí a ovlivňují dění ve světě, je otázkou nakolik z vlastní vůle a kým jsou řízeni.

3. Třetí nejbohatší. Jako druzí, ale mají méně, musí se hodně snažit a čekají, zda je někdo nebo nějaká šťastná okolnost povýší mezi druhé bohaté. Výš to určitě nepůjde. Určitě bych si nepřál být nejbohatší, tím jsem si naprosto jist.


Středně bohatí.
4. Ambice. Nejúspěšnější část střední třídy si dělá iluze, že budou také nejbohatší, ale stává se to jen zřídka, přesto se velice snaží a jsou nešťastní z toho, jak málo se to daří. Přepočítávají stále majetek, tvrdě pracují a snaží se na sebe upoutat pozornost, stojí o slávu, společenské ohodnocení, uznání a publicitu… Předvádějí se a předhánějí v luxusu, drahá auta a letadla, vily, drahé oblečení, plesy atd.

5. Pohoda. Vědí co chtějí, jsou moudří, klidní, spokojení, znají hranice a respektují je. Protože jsou schopní,jsou v kategorii pohoda a protože jsou moudří, nemíří nahoru ani jim nehrozí pád. Mají rezervy. Tvoří, pracují
85
pro radost a práce, hra se jim daří, jsou produktivní, tvůrčí, jsou nejdůležitější a nejproduktivnější složkou společnosti, nepřeceňují materiální stránku života, nehrnou se do politiky ani do společnosti, jsou většinou nenápadní, to je zárukou jejich bezpečnosti a klidu. Organizují prakticky většinu produkce, spotřeby a pokroku. Jsou pravděpodobně nejvzdělanější a nejnadějnější složkou nynější společnosti, neboť mají přehled a kontrolu nad tím, co činí, což se o ostatních nedá říci.

6. Standard. Něco mají, něco dovedou, jsou stabilizovaní, ale když se občas nedaří, hrozí jim sestup mezi chudé. Může to být nezaviněně nešťastnou shodou okolností, propuštěním z práce, nemocí, nebo také zaviněně alkoholismem, zlotřilými dětmi nebo partnery, nerozvážným riskováním ve snaze dostat se výš, což se někdy podaří… Vě          tšinou nemají rezervy (cenné papíry, nemovitosti…) a dostatečné vzdělání.


Chudí.
7. Malá chudoba. Částečné pracovní úvazky, smlouvy na dobu určitou, brigády a práce na černo, nejisté vyhlídky v zaměstnání, malé příjmy, problémy se splácením půjček, místo klidného života neklidné přežívání a trvalé obavy z budoucnosti.

8. Větší chudoba. Nezaměstnaní žijící z podpory nebo chatrných rezerv, které mohou dojít. Lidé pracující za potupných, nedůstojných podmínek a mizerný plat, neumožňující postarat se dobře o sebe, natož o rodinu. Ale mají domov, jídlo, zdravotní a sociální pojištění, základní hmotné vybavení a zabezpečení.

9. Úplná chudoba. Lidé docela na dně, bez majetku, práce, peněz, vyhlídek, vztahů, domova, pojištění…..,bez naděje na zlepšení situace.

Nejbohatší jsou dobře organizovaný kolektiv. Čím postupujeme níž, roste individualizmus, samota a tím i nejistota. Čím více je člověk zapojen do nějakého dobrého kolektivu, společenství – rodina, příbuzní, pracovní skupina, přátelé, sousedi, obec, tím je lépe zajištěn bez ohledu na finanční poměry. Marx si to představoval obráceně, bohatá individua a chudé kolektivy, chudá kompaktní dělnická třída – organizovaný proletariát, masa lidí v továrnách. Ale dělnická třída zanikla a poměry se změnily. Organizovaná je nyní elita. Chudí jsou roztroušení, izolovaní, osamělí, ve službičkách, nebo bez práce.

Kolem roku 1970 se průmyslová civilizace změnila na post průmyslovou. Rozdíly mezi třídami od té doby rostou závratně. Anonymní, skrytí nejbohatší a bohatí bohatnou extrémně, na úkor sociálního státu a bez rizik,chudých rychle přibývá. Dělníky v továrnách nahradily stroje a velké dělnické kolektivy zanikly. Zanikl proletariát průmyslu, který byl schopen se organizovat a prosazovat své zájmy a vznikl rozptýlený proletariát jedinců v oblasti služeb, vzdělání, drobného podnikání a k tomu přidejme nezaměstnané. Tam je každý sám za sebe bez opory kolektivu. Výjimkou jsou profesní skupiny – učitelé, lékaři, piloti atd., které ale nemají význam, neboť nespolupracují a jsou vůči sobě konkurenční. Naplnilo se – rozděl a panuj. Učitelé závidí lékařům a ti zemědělcům…., spolupráce je nemožná.

Zanikl konkrétní bohatý, kterého šlo okrást, znárodnit mu majetek, nebo ho zabít. Jánošík i Marx by byli dnes dezorientovaní. Bohatý se ukryl a ví dobře proč. Majetek nabyl podoby cenných papírů a nikdo neví, komu ty papíry patří a co jsou zač, papíry i jejich držitelé. Kdož ví, jsou-li to vůbec papíry. Model společnosti zobrazovaný pyramidou se proměnil na skupinku anonymních bezejmenných bohatých nahoře, pak dlouho nic a dole nepřehledná, zmatená a zašmodrchaná síť.

Pyramida byla spolehlivá, pevná struktura, bohatí se neskrývali, byli hrdí na své jméno, na své schopnosti a na to co dokázali. Byli vzorem, sklízeli obdiv. Pyramida měla jasná pravidla a to síť nemá, spolehlivá, přehledná, transparentní není, takže společnost ztrácí stabilitu a důvěryhodnost, chybí systém, skýtající nějakou jistotu, záruky. Ne vždy je spokojenost vázána na hmotné zaopatření a tak jsou i zoufalí boháči, spokojení chudáci a mnoho dalších výjimek i kuriozit nahoře i dole v chaosu sítě post průmyslové společnosti.

Dříve míra zisku a tím i bohatství přímo souvisela s mírou rizik a schopností. Bohatí byly schopní a nesli velká rizika, dá se říci, že bohatství bylo zasloužené, nebylo anonymní a často účinně pomáhalo chudým. Nyní se zisky a bohatství přesunulo výrazně nahoru a dědí se bez ohledu na schopnosti a bez rizik - a rizika se
86
přesunula dolů od bohatých na střední třídu. Riziko už nenesou bankéři a finančníci, ale dlužníci. Krachují banky, podnikatelé, živnostníci, rodiny, ne bankéři….. Vezmu si úvěr abych mohl začít podnikat - a vydělávat tak na bohaté a na sociální stát, ti mě totiž oberou o většinu zisku především prostřednictvím přímých a nepřímých daní, různých pojištění, odvodů – to zařídí stát. A soukromý sektor, který v nejdůležitějších oborech vytvořil a má více méně monopolní prostředí si vezme svůj díl za potravu, energie, telefony a jiné důležité nezbytnosti. Proti tomu není obrana, jsou silnější. Ve svém podnikání nesu velké riziko a když se mi nedaří, problémy a sankce nepostihnou bohaté, banku, stát, super bohaté soukromé společnosti, ani mé zaměstnance, ale pouze mně. Často jsem si říkal, proč to vlastně dělám, proč podnikám, proč něco vyrábím, proč zaměstnávám tolik lidí, mám ta rizika zapotřebí? Nacházím se ve středu střední třídy, tedy bych měl být v pohodě, vydělávám dost peněz a kupodivu, všichni v mém okolí mě asi nemají rádi, neboť si myslí, že bych jim měl dávat víc. Zaměstnanci, rodina, obec, stát, různé skryté monopoly a mafie. Jsou naštvaní a netrpěliví, chtěli by víc, naléhají na mě a kontrolují mě. Neřekl bych, že tato pozice je příjemná, přesto, že je pro společnost a společenství podstatná. Pokud se potkám s někým, s kým jsem dříve žil, pracoval, komu jsem odevzdával část svého zisku, živil ho, většinou mi s odporem řekne, že jsem „pěknej hajzl“, neboť má dojem, že mohl a měl dostávat víc…… Zkusme tomu porozumět, je to tak. Propuštěný zaměstnanec mi nepřijde poděkovat za to, že jsem mu umožnil dvacet let příjemně vydělávat, ale naštvaně zmizí bez rozloučení. „Bohatí po zásluze“ se postupně proměňují na „bohaté od narození, dědičně“. Pomáhající, demokratický, sociální stát se proměnil na stát hlídající a trestající. Roste počet vězňů a z vězení se stává sociální bydlení, poslední forma podivné podpory, poslední kuriózní záchranná síť. Platy nerostou a aby se udržela spotřeba, aby se dál a víc nakupovalo a mohlo se dál a víc vyrábět, dávají se lidem úvěry, ale ouha, je třeba platit úroky a splátky. To obyvatele trvale zbídačuje, činí trvale závislými a vede bezpečně k úpadku a zániku tohoto nespravedlivého a zlého systému. Tento chamtivý systém časem narazí na hranice únosnosti a zhroutí se, neboť situace bude neřešitelná. Tiskárně stačí jen dát pokyn a vytiskne libovolné množství peněz, kterých je potřeba stále víc vzhledem k obrovskému a stále rostoucímu objemu úroků. A co pak? Míra všeobecné zadluženosti přeroste únosnou mez a schopnost splácet se vytratí, nebude z čeho. V koncích bude zadlužený jednotlivec i stát. Kolik dluží USA Číně? Kolik takových otázek je možno položit? Jak to asi dopadne? Zajímá to někoho? Kdy to padne, s prominutím, na hubu? Doposud takové patové stavy končili válkou – po válce ubylo lidí protože byli zabiti a přibylo práce, protože vše bylo rozbito. Tak nastalo oživení. Doufejme, že se nyní najde nějaké vtipnější řešení. Nějaký odborník na kosmické lety si pochvaloval, že každá válka přinesla velké zrychlení technického pokroku…. Asi by to chtělo třetí světovou, abychom se mohli začít stěhovat na Mars…., z rozbité a špinavé Země. Životně důležitá rovnováha mezi státním a soukromým byla za komunizmu porušována ve prospěch státu a tato nerovnováha vedla ke krachu komunistických systémů, jak to způsobí každá nerovnováha. V kapitalizmu nastává opačný případ - nerovnováha ve prospěch soukromého a výsledek bude stejný, krach a zhroucení systému. Pokud se nenajde někdo moudrý, aby udržel rovnováhu a zabránil diktatuře státního, nebo soukromého. Diktatura státu je méně nebezpečná, protože má jisté hranice a ledacos je kontrolovatelné. Krom toho se v řadě zemí používá termín demokracie a alespoň částečně je státem ctěn. Je tu i malá snaha o morálku….. Diktatura soukromé moci a kapitálu je ale velmi nebezpečná, nejsou žádné hranice, ohledy, cit, jde jen o zisk a tak dochází k rafinovanému, skrytému, bezcitnému a drastickému vykořisťování přírodních i lidských zdrojů bez kontroly a možnosti regulace. Stát (politici, úředníci) tu rozhoduje v zájmu mocných - zmanipulován lobisty a vyděrači, v korupčním prostředí se množí úplatky, vydírání a vzájemně výhodné službičky… Lid není slepý a hloupý, není divu, že zase roste popularita komunistických myšlenek, za komunismu kradli skoro všichni a málo, to bylo relativně spravedlivé. Po sametové revoluci začali krást jen někteří, většinou bývalí komunisté, estébáci a jiné obludy a ve velkém. To se nemůže lidu líbit. Ti, co to měli uhlídat to neuhlídali, Havlova divadelní kultura a specializace ani KlausKlausův osobní slavomanismus nebyly příliš praktické….
87
Rovnováhu státního a soukromého mají dobře vyladěnou skandinávské země a také se jim dobře daří. Nízká zadluženost, kriminalita, znečištění, nemocnost, negramotnost, korupce atd., zato vysoká životní úroveň, bezpečnost, ochrana přírody, dětí, seniorů. Aby byl stav společnosti udržitelný a lidem se dobře a bezpečně žilo, musí mít bohatí své bohatství díky svým zásluhám a schopnostem, střední třída musí mít reálnou šanci se díky svým schopnostem dostat mezi bohaté a chudí musí mít naději dostat se díky svým schopnostem a úsilí z bídy do stabilizovaného stavu střední třídy. V post průmyslové společnosti ani jedna z těchto podmínek není splněna a tak roste nebezpečné napětí a nerovnováha, postupně vzniká diktatura soukromého kapitálu, vedoucí do slepé uličky všeobecného a neřešitelného zadlužení. To vypadá velmi pochmurně, ale já jsem optimista.
 
Věřím v přirozenou, nenásilnou nápravu zdola omezením nesmyslné spotřeby, nesmyslných daní, pojistek a odvodů, závislosti lidí na spoustě zlozvyků, šidítek a drog, na soukromých i státních autoritách. Věřím v úspěch decentralizace a rovnoměrnějšího rozložení zisků i rizik, kapitálu a moci. Odešel jsem na venkov, omezil jsem podnikání, zaměstnávání lidí a tím i povinné odvody do státních i soukromých kasiček. Kde to jde, tak jsem nákup a prodej nahradil směnou. Neplatím daně ani pojištění z vajec co nesou mé slepice, ze slunce, vzduchu, vody, trávy, králíků, hus ani plotu, který si sám udělám, zeleniny, kterou si vypěstuji a plodů, které mi spadnou ze stromů do klína bez orání, setí a zalévání. Asi to zní jako naivní romantika bez většího významu. No jo. Uvidíme.

Zbytečně odevzdáváme těžce vydělané peníze státu, který je zčásti rozkrade a zčásti prošustruje, velkým soukromým firmám, které bez ostychu a bez konkurence, neboť jsou skrytě propojené, neslušně bohatnou a zase jen plýtvají. Samozřejmě jsem s podnikáním úplně neskončil, musím mít nějaké příjmy – ale – omezil jsem to. Poznal jsem, kde jsou jaké hranice a že je lepší mít menší obrat a větší zisk, menší příjmy a zbytečně neriskovat a nevykrmovat ty, kteří si to nezaslouží.

Bohaté možná zničí jejich bezcitnost a chamtivost. Lidi chudnou a proto méně nakupují cigarety, benzín a naftu, maso….. Tak bohatým klesají zisky a aby si je udrželi, zdražují. Tím ovšem zase klesá obrat. Tato hra končí tak, že zboží, většinou zbytné a škodlivé, bude neprodejné. Kuřáci přestanou kouřit, ne že by přišli k rozumu, ale nebudou na to mít, jezdit se bude jen v nejnutnějších případech, odpadnou zbytečné cesty a tak i zbytečné znečišťování prostředí atd. Možná to tak dopadne a bude to dobře. Po desítkách let podnikání jasně vidím, že největší ubožák je šikovný, schopný malý a střední podnikatel, tvůrčí a pracovitý člověk, ze kterého se snaží maximálně profitovat zaměstnanci, rodina, dodavatelé, odběratelé i stát, případně mafie a všichni mají dojem, že by jim měl dávat víc, jak už jsem řekl a jak jsem také reálně zažil a zažívám. Rizika a agresivita ze všech stran ho udržují ve stálém stresu a nejistotě. Vděk? Úcta? Ocenění? Uznání? Poděkování? Toho jsem se tedy opravdu nedočkal. Život naší rodiny má nyní jinou strukturu a lepší stabilitu, bezpečnost, jsme klidnější a spokojenější, než když jsme žili a podnikali ve městě a ve větším měřítku. Sklízíme co jsme zasili a vidíme, že to jde, to je velká naděje, je čemu věřit, na co se spolehnout. Kvůli nějaké krizi, lépe řečeno trvalému úpadku snad stromy kvést a rodit nepřestanou a tráva nepřestane růst.

Je dobré žít ve společenství partnerském, rodinném, obecním, i společenství maloměsta je ještě velmi příjemné a užitečné, má lidské měřítko a přináší mnoho možností spolupráce a radostných aktivit i stavu bezpečí, kdy je možné uhlídat negativní společenské jevy, kdy je nad nimi dostatečná kontrola a nic se neztratí a nepřehlédne v davu bez konce. Takové společenství umožňuje spolupráci, směnu produktů i služeb, dělbu práce a dává příležitost vzájemné podpory a pomoci v časech nouze a ohrožení. To je dobré, jsou-li lidé dobří a umí toho všeho využít, umí bez nesvárů spolu vycházet. Když je v sokolovně ples, vím kdo je kdo….

Velkoměsta jsou nelidská ve všech ohledech, míra byla překročena, lidé pokořeni, zavládla anonymita. Vše, co přesáhne jisté měřítko se stává zhoubným a končí neslavně, zanikne rozkladem, rozptýlením. Stejně jako když konzumace potravy překročí rozumné, přirozené hranice v kvalitě i množství a dostaví se rakovina…… Velké továrny, velké lány polí, velké chovy zvířat, velké aglomerace, koncentrace bydlení, výroby, obchodu, spotřeby, zábavy, špíny, odpadků. Člověk se rozpustí v anonymitě a nezbude z něj nic. Padne-li, je hygienicky odklizen a to je vše. Skvělá organizace, zábava, zisky, ale ubohý výsledek. Člověk, sám v davu osamělých.
88
Někdo vkládá velké naděje do internetu, do společenských sítí, které umožňují globální dohodu, organisovanost, informovanost a koordinaci různých akcí v nevídaném měřítku. To je pravda, jenže stále tu jde o kvalitu jednotlivce. Bude-li to nadále jen materiálně zaměřený, závislý konzument, nic podstatného se nezmění. K systému preventivní životosprávy patří zajisté i výběr společnosti, výběr lidí, se kterými žiji. Mají-li podobnou životosprávu jako já, pak je nám dobře, můžeme bez problémů spolupracovat, podporovat se, pomáhat si a rozvíjet dobré vztahy.

Spokojenost a životní pohoda není závislá jen na hmotném zaopatření člověka a jeho rodiny, ale důležité to je. Dostatečné hmotné zaopatření umožňuje dobře hospodařit, být nezávislý a mít pocit klidu a bezpečí. Ne každý ovšem o takové hodnoty stojí a ne každému jsou dopřány. Věřím, že pokrok spočívá právě v tom, že každý, kdo zájem má, bude mít i možnost uspořádat svůj život ve znamení nezávislosti, spokojenosti, klidu, bezpečí, jistoty, dostatečného materiálního zajištění na základě dobrého, citlivého hospodaření na vlastní půdě, ve vlastní dílně, nemovitosti…..


ŘEŠENÍ.
Vysoce kvalifikovaní, vzdělaní a slavní světoví architekti, manažeři, futurologové a znalci všeho druhu vidí řešení neutěšeného stavu a zoufalého zacházení s celou naší planetou a životem na ní v budování měst nového typu, kruhového půdorysu s výškovými budovami, kde je vše programováno, řízeno počítači a dokonale ekologicky řešeno, v pátém patře se pěstuje rýže a ve dvacátém se pasou krávy a krmníci, zelenina je pěstována bez půdy v podobě hydropónií v mnohapatrových věžích, které se během dne otáčejí za sluncem, jsou tam továrny vyhlížející jako vily a vily vyhlížející jako továrny atd. Dokonalé nemocnice, tablety, ozařování, operace…. Propastnou sociální nerovnost a zcela úchylnou dnešní životosprávu lidí jaksi velkoryse přehlédli, zabývají se jen hmotou, technikou, materiálem, jeho podobou a funkcí, projektují svět bez lidí, svět strojů, jsou opilí vědou a technikou.

Tahle vize mě po pravdě nezaujala. Spíš mě to vyděsilo. Připadá mi ta struktura moc umělá, symetrická, syntetická, bezcitná, jako věznice Na Borech v Plzni, nebo některá jiná podobná umělá sídliště. Je založena na tom, na čem dnešek krachuje. Mám rád volný prostor a přírodní, přirozenou asymetrii krajiny. Základem mé vize budoucí civilizace je nezávislost a decentralizace, při které většinu osobní komunikace dokonale zastane internet a možná i telepatické schopnosti duchovně pokročilých lidí a další vymoženosti tohoto trendu. Nemusíme být fyzicky přítomni v dusném, nebezpečném a přelidněném městě. Velkovýrobu někde nahradí malovýroba a ruční práce, tak jak probíhala kdysi, někde zanikne pro nepotřebnost. Nynější laciné výrobky s malou životností nahradí dražší s delší životností. Nynější laciné, škodlivé a za hrůzných podmínek vzniklé potraviny nahradí dražší, kterých ale není třeba tolik a nepoškozují nás atd. Snaha nahradit práci lidí stroji se obrátí a lidé pochopí, že příjemná práce na úrovni hry je pro ně velmi důležitá a na ceně produktu nesejde, jen když je, jak má být.

Udělal jsem to tak doma a mám z toho radost i užitek. Naše rodinné permakulturní hospodářství se vyvíjí dobře. Od kalifornských žížal v kompostu přes polovysoké záhony se zeleninou, topení zemským teplem, volně žijící slepice, králíky a husy, až po zasazené stromy, které začínají rodit a dílnu, kde si mnoho potřebného uděláme sami. Vím, že řešení pro celou planetu je obtížné, pracoval jsem v Africe i v USA, to je velký rozdíl a přesto cosi stejného – utrpení – jedno z chudoby, jedno z nesmyslného plýtvání. Je to otázka času, vzdělání, dobré vůle – a vím, že jsem s tím asi už protivný – ale hlavně otázka preventivní životosprávy a šetrného způsobu života každého z nás a naší nezávislosti. Chyby se napraví a civilizace opět rozkvete, ovšem ne dobrovolně, přirozenou cestou, ale v důsledku hluboké hospodářské, zdravotní a kulturní krize, která již úspěšně probíhá. Snad to půjde bez dalších krvavých revolucí a válek. Sám nevím, co mám dělat ve věci politiky. Nechce to lepší politiku, chce to lepšího člověka, lepší lidi, každého jednoho. A nebudou-li, jako že je nikde nevidím, pak buď Bůh milostiv našim dětem. V jakém to světě budou žít? Kam až musí úpadek dojít, než se trend otočí?
89
NEZÁVISLOST.
Nezávislost mi dlouho a úporně leží v hlavě. Nezávislost na penězích, jídle, pití, teplu, počasí, práci, kráse, státu, politice, vědění, sexu, na hmotě, nezávislost na fyzickém životě, která je blízká nesmrtelnosti. Jako je dnešní civilizace spotřebitelská, je to civilizace závislých, tak bude ta příští asi civilizací nezávislých. Jsou už mezi námi a jiní se tomuto stavu blíží. Snažím se o to i já a dělám pokroky. Nezávislost je velké a perspektivní téma, věnujme se mu. Preventivní životosprávou, šetrným způsobem života a nezávislostí je možné se vyhnout většině nemocí, neshod a nehod, nebo se uzdravit, usmířit a napravit neblahé následky minulých chyb….. A co víc, žít tak a vychovávat v tom duchu děti, případně ostatní méně pokročilé je zásadní okolnost rozvoje nové, dnes již existující, paralelní, nespotřební civilizace, která se obejde bez stimulace, drog, velkovýroby, násilí a agresivity. Stál jsem během půl století produktivního života před mnoha úkoly a zdály se velmi důležité, byly však jen dílčí - toto je nejdůležitější - svoji tělesnou a duševní existenci spojit s existencí duchovní a to bez rozvoje životosprávy směrem, který popisuji – nelze.

Tolik toho potřebujeme – a ono nás to ničí. Kdybychom měli stále po ruce dudlík a co chvíli ho pocucali, nebylo by to směšné, trapné, ponižující, nedůstojné? Bylo. Ale nepoškozovalo by to naše zdraví ani okolní prostředí. A když co chvíli žužláme cigaretu, lijeme do sebe pivo, víno, destiláty, cpeme se tučným jídlem, jezdíme autem odnikud nikam na podivné výlety pro výlety, není to totéž? A ještě to všemožně škodí. Přemýšlejme o nezávislosti jako o velké naději. O tom, jak zrušit staré, hloupé a škodlivé stereotypy a najít nové, čisté, zářivé.

Nenávistně mluví a smýšlejí chudí o bohatých. Díky komu ale rostou už tak velké zisky bohatých? Každý chudák bohatým odevzdává část svých těžce vydělaných peněz dobrovolně a radostně, když nakupuje z hlouposti a pro zábavu zbytné, škodlivé a nebezpečné věci a platí penězi, které by mohl použít na kvalitní jídlo, na svoje vzdělání i vzdělání dětí, na věci nezbytné a perspektivní pro svůj rozvoj……


HOSPODÁŘSKÁ KRIZE.
Hospodářská krize snad zlepší zdravotní stav lidí, jejich hospodaření a zpomalí ničení planety i jejích obyvatel. Mimochodem, podle mého soudu to není krize, ale bod obratu. Hloupost, chamtivost, nesmyslná nadbytečná škodlivá spotřeba a další zlé okolnosti překročily únosnou míru. Po krizi nastává konjunktura, ale toto není krize, bude stále hůře, než staré, co se nedokáže změnit vymře, zanikne a nastoupí nové, noví lidé s novým programem vytvoří novou společnost, civilizaci, která nebude spotřební, průmyslová ani post průmyslová, ale duchovní.

Nyní žijeme v antagonistickém světě různých bojů, soupeření, her, spiknutí, lží, podvodů, manipulací, tajných a tajemných procesů. Pro řadového občana je nemožné poznat skutečnost, pravdu, realitu, příčiny společenských dějů, válek, katastrof, krizí a konjunktur a je otázka, jestli je to třeba a jestli by to bylo dobré. Krom toho významné negativní globální společenské události jako jsou krize, války a šíření nemocí mají pro někoho přínos, jsou pro někoho pozitivní a je otázkou, zda je ten někdo občas záměrně nespustí, protože je mocný a může si to dovolit a protože usoudí, že je to potřeba. Vydělá na tom, posílí svoji moc a cosi zreguluje jak je třeba, stav obyvatel, míru poškozování planety a podobně. Je to možné, můžeme mít takové podezření, dokázat se to nedá, mocným se těžko něco dokazuje a hlavně je to asi jedno, tu nejvyšší vrchnost, která to tu řídí nelze stejně jakkoli oslovit, ovlivnit, trestat, inspirovat, regulovat…. Ale lze ji ignorovat a určitým způsobem života ji vyřadit ze hry, učinit ji bezvýznamnou. Mám dojem, vypadá to tak, že hospodářská krize přichází jako nástroj jakési regulace v okamžiku, kdy společenské děje nabírají extrémních negativních podob, na příklad když se začne dařit příliš dobře a nastane plýtvání. Krize nepoškodí nejbohatší, ti na ní vydělají, ani nejchudší, kteří nemají co ztratit. Poškodí ty střední „rozežrané“, je otázkou, je-li to ovšem poškození, není-li to v jejich prospěch, když se jim trochu přitáhnou opratě a pásky.
90
Rostou ceny drog, cigaret, alkoholu, masa, energií, telefonování, potravy, výrobků, služeb, cestování..., stává se to nedostupné pro více lidí atd. Tím se zlepšuje jejich zdravotní stav a kondice , planeta se čistí, to není špatné. Musí se šetřit. Je méně nemocných, potratů, odpadků, exhalací, klesá průmyslová výroba, odpadají zbytečnosti, zbytečné nákupy, zbytečné jízdy autem, letadlem, sláva, není na ně…. Nejchudším se solidárně pomůže, zabrání se hladomorům a pokud to tahle společnost nedokáže, co si o ní myslet, nezaslouží větší trest než nějakou hospodářskou krizi? Jak lze pomoci někomu, kdo moc pije? Jak ho lze zachránit? Zavřít mu kohoutek, jiná pomoc není. Hospodářská krize je lepší než krize zdraví, rodiny, vztahů…. Často se lidé ptají jak to bude pokračovat. Je to celkem jasné. Zdražováním se zreguluje spotřeba. To je velmi pozitivní. Zhoršenou dostupností hmotných statků a služeb, často škodlivých a zbytečných se lidé začnou orientovat na statky nehmotné, začnou si vážit toho, co nic nestojí, darů přírody, hezkých vztahů, vzájemné spolupráce, solidarity a pomoci, vody, chůze, vlastního zpěvu a vlastní zeleniny z vlastního truhlíku, vajíčka od své vlastní slepice, kterou nakrmili tím, co dříve házeli do popelnice atd. Místo stokilometrového výletu autem půjde rodina na několikakilometrovou procházku, místo pečené kachny bude dušený květák, do práce se pojede tramvají, na kole nebo pěšky místo autem, dobrou organizací se přiblíží místo bydlení místuzaměstnání, auta budou žít dokud budou dobře sloužit a ne do okamžiku, kdy se objeví nový model s trochu jinou maskou, jeden člověk nebude užívat tři byty, když jiní nemají kde bydlet, platil by z nich moc vysokou daň, na dovolenou se nepoletí na druhý konec světa, ale pojede se k Máchovu jezeru nebo na Šumavu….., dobré věci budou déle sloužit, přestane se plýtvat….. To bych si moc přál. A také aby se přestala trápit a zabíjet zvířata bych si přál. Nikomu to nevadí, protože je to skryto. To je velké odcizení. Nakupujeme a jíme maso jako výrobek Jak jinak lidi přivést ke změně? Jiný způsob než krize, nyní již bod obratu, mě nenapadá. Nějaké výchově k šetrnějšímu chování, k dobré stravě, k preventivní životosprávě, k nezávislosti (třeba na drogách) je nepřivede sebelepší knížka, přednášky, osvěta, nýbrž utrpení nemoci a krize, bída, bod obratu. Vím jak žili lidé před desítkami let, byl jsem s nimi, byl jsem při tom. Když mi bylo deset let, neměli jsme telefony, televize, počítače, auta, maso každý den a dovolené u moře. V malém domku nás bylo osm a k tomu nějaká milá zvířata. Myslíte, že jsme byli méně šťastní, než jsou lidé dnes? Naopak. Vzpomínám si na skvělou atmosféru, vyprávění, smích, společné jídlo, živou zábavu, muzicírování, vzájemnost a až dojemně čisté, upřímné a plně projevované osobní vztahy. Čím to je, že lidé, dnes tak dobře vybavení a obsloužení, upadají do nemocí, pohodlí, bezcenných vztahů, osamělosti a léčit je musí bič bolestí a krizí všeho druhu? Tížil mě stav tohoto světa a jeho vývoj, než jsem si v tom udělal jasno, než jem si uvědomil, že jako nemoci jsou důležitým upozorněním člověku, že něco dělá špatně a hrozí mu pád a kolaps, tak hospodářské a jinékrize a obraty k horšímu jsou varovným signálem společnosti, že něco není v pořádku a obojí je tudíž pozitivní, nutné, i přes různé nepříjemnosti, které to přináší.


AŽ PŘIJDE PAN ALZHEIMER.
Alzheimerova nemoc je nevyléčitelná, umírá na ni nyní více než 50 miliónů lidí, rychle se šíří a postihuje stále mladší. Je způsobena dlouhodobou konzumací extrémně tučné a kalorické stravy podobně jako cukrovka druhého typu a nedostatkem vitamínu D. Tuk v krvi, resp. v celém těle omezuje a mění funkci inzulínu a způsobuje metabolický syndrom o kterém jsem se už zmínil, „ucpává trubky“, způsobuje cukrovku druhého typu a Alzheimerovu nemoc, které můžeme říkat také cukrovka třetího typu, i když místo označení cukrovka u těchto metabolických nemocí by bylo přesnější používat výraz tukovka. Cukrovkáři druhého typu, kterých jsou už stovky miliónů mají třikrát větší šanci na onemocnění cukrovkou třetího typu (tukovkou) pana Alzheimera, tedy demencí….. Jak bych měl reagovat na takové neveselé informace? Změnou jídelníčku. Dokáže to někdo? Ne. Proč? Pan Alzheimer přichází až po sedmdesátce, no to už tady jistě nebudeme, cha cha, smějí se mladí a zdraví lidé a nakupují bůček. Ale kolem sedmdesátky, pokud se takového věku dožijí, se na věc dívají podstatně jinak. Mohu vám to potvrdil z vlastní zkušenosti. Cítím se celkem mladý a určitě se mi nechce končit, mám dojem,
91
že to nejlepší mě teprve čeká a vše nasvědčuje tomu, že se nemýlím - ale sedmdesátka se blíží. Jak se život zrychluje, vnímáme stále kratší časový interval, před hodinou, za hodinu, včera, zítra, nezajímá nás co bude za týden, co za rok a za padesát let. Proto se nikdo nezajímá ani o prevenci. No dobrá, tak ji dopřejme alespoň dětem!


OPTIMÁLNÍ MINIMUM.
Požadovaného efektu je dosaženo s nejmenší námahou a s nejmenšími výdaji, je to jednoduché, úsporné, bezpečné, příjemné a velmi uspokojující a uklidňující. Desítky let se dopravuji autem. Najel jsem víc než 3 milióny kilometrů s mnoha auty. Ještě před osmi léty jsem měl nejsilnější sériově vyráběné sportovní auto na světě. Nyní jezdím ve Škodě Octávia kombi, je to starý model a mám ji upravenou na alternativní pohon LPG s přimazáváním ventilů. Je dobře vybavená – klimatizace, vyhřívaná sedadla atd. Je bezpečná, není to žádný snadno zdeformovatelný mrňous, jezdí tiše a plynule, je dost velká, dost toho uveze na objem i na váhu, palivo je ekologické a co je podstatné, má absolutně nejnižší provozní náklady a dnes už i pořizovací cenu ze všech aut. Jedu a vím, že lépe to nejde. Pak jsou tu ještě jiné výhody. Nikdo mi ji nezávidí, nemá chuť ukrást, ani si ji půjčit. I život bez jídla je takovým příkladem. Na universitě jsem dostával z nezajímavých předmětů většinou horší hodnocení. Kdybych chtěl lepší, musel bych se učit desetkrát déle. Proč bych to dělal? Mám standardní pohodlné oblečení, světlé na léto a tmavé na zimu. Košile mají kapsy, kalhoty nikde nesvírají a netlačí, materiály jsou přírodní, neživočišného původu. Když se něco poškodí, manželka to vymění. Občas jsem nucen si vzít oblek a kravatu. Jinak se oblečením nezabývám. Móda mi nic neříká, ztráta času. Cvičit stačí třikrát týdně třicet minut a jen se střední zátěží, ostatní je zbytečná dřina, krev, pot a slzy. Říkám jen to, co je nutné sdělit a někdy ani to ne, nic nenakupuji, protože nic nepotřebuji, piji vodu z pramene a jídlo většinou také nepotřebuji ……..To je optimální minimum. Stav, kdy více už není lépe. Minimální výdaje, starosti, ztráty, rizika. Žádné plýtvání, velký užitek, jednoduchost a čistota.

NEZÁJEM O NEVYSVĚTLITELNÉ.
Nezájem o nevysvětlitelné mne překvapil a proto se pokusím ho vysvětlit. Inedia a transmutace odporují základním zákonům, na kterých stojí dnešní věda. Je to realizované a fungující organické perpetum mobile. Je to návod, jak nikdy neonemocnět, nebo jak se očistit a uzdravit…. Když o tom přednáším, lidé pokyvují, dělají si poznámky a občas se někdo na něco zeptá. Ještě se mi nestalo, že by někdo vstal a řekl, to je neuvěřitelné, jestli máte pravdu, může se změnit celý svět k lepšímu, může zmizet většina utrpení….. Ještě se mi nestalo, že by mne někdo po mé přednášce oslovil, zavolal, napsal. Kolik je lidí otevřených a reaktivních? Když jsem se poprvé setkal s fenoménem inedia a transmutace, už jsem to z hlavy nedostal, musel jsem se tím zabývat až dokonce, až k nepochybnému důkazu, který jsem provedl na sobě a protože je výsledek pozitivní, nemohu se od té doby od tohoto tématu odpoutat. Jsem otevřený, reaktivní a věřím tomu, co funguje, přesto, že je to neuvěřitelné. Mluvil jsem o životě bez hmotné stravy s učiteli, profesory, akademiky, vědci z různých oborů, lékaři i lidmi z různých společenských vrstev a různých profesí. Čím vzdělanější, tím větší odpor, nedůvěra, posměch, pohrdání, často i agresivita, urážky a nařčení z podvodů a lží. Nejsem nábožensky založený a proto mne o to víc překvapilo pochopení ze strany některých duchovních. Pozoruhodné. Vědcům to neladí s jejich zákony a duchovní to vysvětlí Prozřetelností Boží, což zase neladí s mojí představou o fungování světa. To je blázinec. Nezájem o toto nevysvětlitelné žití bez jídla si vysvětluji tím, že jakýmkoli zájmem zde nejdou vydělat peníze, naopak, lze přijít o kšeft a důležitost, je to přiznání porážky. A naše současná spotřební společnost funguje jen přes peníze a vítězství, počínaje snadnějším orgasmem ženy při styku s bohatým partnerem až po finanční oceňování zdraví jako zboží a jeho prodej.
92
Najdou se ale jedinci, kteří reagují okamžitě, tak, jako jsem reagoval já. Jedinci, kteří už vědí, že naděje pozitivního vývoje nespočívá ve hmotě ani v Bohu, ale v duchu, nespočívá v rozumovém, nýbrž v intuitivním poznání reality, prosté Boha, čerta, hastrmana, kapitálu….. Myslím, že by se takoví lidé měli sdružovat a postupně vytvářet spojenými silami společensky viditelné aktivní hnutí. Náznaky již existují, ale je třeba je sjednotit a jasně definovat program. Hodně k tomu asi přispěje internet, až se najde osobnost, která se tohoto úkolu ujme. Zatím pracujme na sobě, ať jsme připraveni.


ZÁPADNÍ STYL ŽIVOTA A JEHO ZÁNIK.
Západní styl života vznikl asi v USA přibližně po roce 1900 a plně se rozvinul v bohatých zemích po druhé světové válce. Je charakteristický rychlým rozvojem vědy, techniky, vulgarity, hrubosti, násilí, nadměrnou a stále rostoucí spotřebou potravy, energií, spotřebního zboží, rozvojem automobilizmu, alkoholizmu, kouření, narkomanizmu, gemblerství atd., bezohledným vykořisťováním slabších silnějšími. velkým a stále rostoucím výskytem civilizačních nemocí, především srdečně cévních, nádorových a cukrovky, rostoucí mocí nejbohatší vrstvy společnosti metodou zbídačování nejchudších a středních vrstev, to jsou ty rozevírající se nůžky, zhoršováním kvality životního prostředí, zánikem sociálního státu a sociálních jistot většiny lidí….. Ti se snaží unikat stresům, nespokojenosti, pocitům melancholie a nesmyslnosti života a bolesti nevyléčitelných nemocí prostřednictvím virtuality, stupidní, akční a sprosté pseudokultury a her, promiskuity, drog, násilí a zločinů, adrenalinových aktivit, nekonečným civěním na cizí příběhy, přejídáním.. Přednášejí a píší o tom sociologové, ekonomové a jiní vzdělaní lidé, ale nikdo z nich nevidí pozitivní, konstruktivní řešení, nevidí žádné řešení, ani si netroufají odhadnout, jak to dopadne. To je ovšem také deprimující. Nevidí, že to, co nastalo okolo roku 2009 není obvyklá krize, po které bude, jak jsme zvyklí, následovat konjunktura, další pokrok a rozkvět, ale že je to bod obratu, začátek konce post průmyslové, materiálně zaměřené etapy lidské historie. Jak špatné vzniklo, podobně zanikne. Když někdo ztloustne protože moc jedl a nehýbal se, zhubne tím, že bude jíst méně a začne se hýbat, pokud zareaguje včas a nezemře mladý a kulatý. Proto - co vzniklo nadměrnou spotřebou, koncentrací, centralizací a epidemickým růstem závislostí - zanikne útlumem spotřeby, ředěním, decentralizací a nezávislostí, pokud se reakce a náprava, tedy obrat dostaví včas, ještě ve fázi, ze které je návrat možný a nenastane kolaps. V případě obézního člověka je to předčasná smrt, v případě  společnosti to může být světová válka, nevratné zničení životního prostředí, ztráta odolnosti a plodnosti lidí a s ní související globální rozšíření nějaké nemoci, pokračující lavinovité působení civilizačních nemocí atd. Žili jsme v panelovém domě ve městě, kde byl nedýchatelný vzduch, řada jiných nepříjemných stresujících okolností a úplná závislost na tom co vydělám a co si za to koupím. Den začal stresem jak se ucpanými ulicemi dostanu do práce a končil deprimující nemožností zaparkovat….. Byli jsme zaměstnanci, kouřili jsme a popíjeli, základ stravy tvořilo vepřové, pšenice a brambory….., denně jsme hodiny trávili u obrazovky v blažené pasivitě, vodu jsme nepili, protože co teklo z kouhoutku pít nešlo…… To bylo před třiceti roky. My ani děti jsme nebyli v nejlepší zdravotní kondici. Rýma, kašel, nachlazení, chřipka, zápaly plic, jako každý kolem. Tak jsme se odstěhovali na venkov, opustili zaměstnání a začali podnikat, něco vyrábět, pěstovat a situace se lepšila a lepší dodnes. Bohatým patří půda, nerostné bohatství, továrny, města, pojišťovny, podniky, banky a stále více jim patří i stát a jeho obyvatelé, se kterými mohou manipulovat, protože jsou závislí, patřili jsme jim také my a byli jsme na nich plně závislí. Vydělávali na nás a množili své bohatství. A my jsme pracovali, vydělávali a nakupovali. Myslím, že nyní už se jim to daří méně. Naše malé podnikání s několika zaměstnanci vydělá na naši skromnou obživu, na provoz domácnosti a klidný, nenáročný život, na mzdy a režii podniku a to je vše. Státu ani pojišťovnám toho moc neodvedeme, není z čeho. Jeden náš podnik vyrábí nábytek na podporu páteře a pohybového aparátu, druhý – bio pekárna peče ze žita pečivo v bio kvalitě. Topíme zemským teplem a jíme co vyroste na zahradě, na louce, v králíkárně a co snesou slepice, co upeče pekárna a nasbíráme na louce a v lese….. Žádná rýma, kašel, chřipka a problémy s parkováním. Západní styl života jaksi přirozeně zanikl. Sice platíme daň z domu, z půdy a to rok od roku větší, jistě někdo časem vymyslí daň z vody, ze vzduchu, zeslunečných dní, no, s tím pak už se musí v budoucnu nějak vypořádat děti. Nám se únik ze závislostí podařil, je vidět že to jde, jen je třeba dbát na preventivní životosprávu a moudrou aktivní odolnost vůči zloduchům.
93

VÝHODY SNIŽOVÁNÍ SPOTŘEBY.
Učit se snižovat spotřebu je v současné fázi vývoje lidstva perspektivní a užitečné. Zvyšuje se tím sociální jistota, dochází k úsporám peněz a času, klesá riziko onemocnění, utrpení a předčasné smrti, stáváme se nezávislí, neagresivní, klidní, laskaví, spokojení, mění se k lepšímu způsob vnímání, myšlení, jednání, komunikace, soužití, začínáme chápat duchovní rozměr života, existenci, která není vázána jen na hmotu a tělesnou stránku dočasného bytí. A to vše je zdrojem spokojenosti, nadhledu, pohody, unikáme z pasti každodenních závislostí, existenčních starostí, stresů, nemocí, neshod a nehod, z otroctví a služby nejbohatším, už jim nepatří náš život, náš čas, nejsme na nich závislí, neodevzdáváme jim už tak vysokou daň z výsledků své práce. Se snižováním spotřeby se ztrácejí všechna životní rizika. To potěší především v situaci nedostatku hmoty, kdy není co spotřebovávat. Jsme totiž připraveni na takové krize. Ovšem u lidí zvyklých na požitky, radosti a rozkoše z velké spotřeby je snižování spotřeby problematický a nepříjemný proces. Kuřáci přestávají kouřit, alkoholici pít, žrouti a tlouštíci papat, milovníci aut a exotických dovolených jezdit a létat, šaty vycházejí z módy a nové se nekupují. Lidé nenakupují, šetří peníze a současně tak přicházejí o práci, ve které není co vyrábět, tedy přicházejí o zdroj příjmu, protože lidé nenakupují, zaměstnavatel nemá odbyt a tak dokola…… Jaký to má smysl, jaký je z toho užitek, k čemu je to dobré? No, jistě to není životní styl pro každého. Někdo si chce užívat na doraz a skončit zjevnou nebo skrytou, pomalou nebo rychlou, vědomou nebo nevědomou sebevraždou, proč ne. Nepotřebuji skoro nic, jen optimální minimum, nejím, piji vodu, téměř nic nekupuji, procházím obrovskou nákupní galerií, je nádherná a je v ní mnoho věcí, zákazníků, prodavačů, restaurace, banky a bankomaty, lidé telefonují a dívají se do různých malých i větších obrazovek, na všelijaké displeje, platí kartami, mají v uších reproduktory, k nimž už ani drátky nevedou a v parkovišti auta k nimž nepotřebují klíčky, jsou podivně oblečení, obličeje probodané kovovými ozdobami, holé hlavy a tetování, mají velká, mastná těla, vypadají spokojeně a zajímalo by mne jestli opravdu spokojení jsou.

Omezení spotřeby přináší jisté výhody. Je větší klid, víc volného času, větší nezávislost na hmotě a na vrchnosti, méně rizik a větší bezpečí, možnost lepšího soustředění, život v lepším prostředí, a v první řadě pevné zdraví, mír a klid. Omezení spotřeby je základní stavební jednotka, cihla domu, kterému se jednou bude říkat společenská transmutace, až zvládneme tu fyzikální, chemickou, biologickou. Takže jde jen o žebříček hodnot. Čemu dáme přednost? Jaký zvolíme program? Ke správnému výběru potřebujeme správné a dostatečné informace. Snažím se je poskytovat a šířit. Pomozte mi, sobě, nám. Většina osmdesáti a více letých lidí na mne dělá dojem, že se jim nedaří příliš dobře a že bych se asi jejich věku nechtěl dožít. Když se mi blíží nyní sedmdesátka, mám různé stavy. Někdy si odpírám škodliviny, nejím a piji jen vodu, abych zpomalil stárnutí a oddálil smrt, ale nevydržím to a říkám si – proč? Abych tu byl na obtíž osmdesátiletý, devadesátiletý, neschopný, nepohyblivý, nesoudný, nesamostatný, trpící, pro ostudu a špatnou vzpomínku? Proč se za každou cenu až na trapný doraz držet života, já oheň? A tak si uvařím jídlo, na které jsem byl zvyklý a piji pivo, kávu a whisky, na kterou jsem byl zvyklý a zas mám obtížnou nadváhu, ucpaný nos, špatnou pleť, vysoký tlak, tinitus, mrzutou náladu a cukrovku, je mi zima, není mi dobře, nadávám si sprostě, užívám nesmyslné chemikálie, tedy léky….. A pak zase nejím a piji jen vodu z pramene. Je mi skvěle, jenže po čase dostanu chuť na biftek, řízek, guláš, pečenou husu a vepřové koleno, romadůr, zavináče, pivo, whisky, kávu…, je mi skvěle, ale ucpe se mi nos, kapu si sanorin, přiberu deset kilo, udělá se mi někde něco, musím chodit na záchod a je mi z toho na nic. Stále dokola. Intervaly se ale mění. Začínám jednat bez ohledu na to, jakého věku se dožiji a komu budu na obtíž, začínám jednat podle toho jak je mi dobře. A je mi dobře bez vředů a zánětů na kůži i uvnitř, bez ucpaného nosu, bez hukotu v uších, bez studených vlhkých rukou, nohou a pocitu chladu…., takže stále častěji nejím a piji jenvodu. Takový je vývoj.
94
Moje důvody proč jsem téměř přestal jíst a piji jen vodu: vysoký tlak krve, moc cukru a tuku v krvi, tinitus, pocit tíhy a chladu, stavy melancholie, špatná pleť, zuby, sny, vzhled a nálada, nadváha, ucpaný nos, nízká úroveň hygieny, konflikty, závislost, neúcta k sobě, rozpor toho jak myslím a jednám a z toho plynoucí rozčarování a špatný pocit, prevence rakoviny a všech ostatních nemocí, zpomalení degenerace, potřeba si dokázat neuvěřitelné a zpochybnit základní zákony současné materialistické vědy….. To se povedlo.

Žijeme ve světě kolosálního podvodu, neuvěřitelných lumpáren, kde jsou všichni všemi klamáni a nepodařilo se mi pochopit proč to tak je, asi jsem jiný druh živočicha, než je člověk. Pár takových jiných už tu bylo, dopadli špatně, to že se moc vyskytovali, což já nedělám. Takových samotářů tu už asi taky pár bylo a je, ale nevím o nich, to že se asi moc nevyskytují. Dospělých mi není líto, mají, co si zaslouží, líto je mi dětí. Jak přimět dospělé, které jaksi už nejde vylepšit, aby lépe vychovali děti a uchránili je tak před utrpením? Jde to vůbec?

Proč pan Campbell ve své „Čínské studii“ neřekl nic o motolici a paní Clarková ve své „Prevenci a léční všech druhů rakoviny“ nic o veganství a stavu inedia které motolici a ostatní parazity hubí lehce, čistě azdarma atd.? Kolosální individualismus, jájínství, blbost, nebo spiknutí? Jsem si jist tím, že tu nejsem proto, abych někoho rmoutil, byl mu na obtíž, kazil mu náladu, trápil ho a obtěžoval a nebo aby to někdo působil mě. Tak to není a nebude. Jsem tu pro radost, potěšení, lehkost, spokojenost, laskavost a užitek, pro užitečné bádání, jehož výsledky je třeba dát zdarma všem, jsou-li dobré, prospěšné a ne s nimi prostřednictvím vydřiduchů kupčit. Jsem tu proto, abych svojí troškou přispěl k tomu, aby lidé nebyli nemocní a netrpěli, dobře se snášeli a spolupracovali, aby byli spokojení, laskaví, veselí a v bezpečí. Hlavně děti. Zaujetí pro výzkum, objevování, odhalování záhad a zkoumání tajemství je zázračný životabudič, droga, mls, to mám místo jídla. Toho se nejde nasytit, přejíst ani se dobrat konce, to stále pokračuje, to je nesmrtelnost a nekonečno. Vezměme jen vlastnosti vody, astrální tělo….. Vědci a různí odborníci přehánějí nadšení a zaujetí svým oborem, přeceňují výsledky své práce a nezajímají se o to, co sami nenalezli, nebo co je dokonce konkurenční. Někdy záměrně kalí svoji vodu, aby nebylo vidět, jak je mělká. Lékaři přeceňují své zákroky a opovrhují alternativními a často účinnými, ale nevysvětlitelnými metodami léčení a naopak, léčitelé tupí klasickou medicínu – místo aby oba tábory spolupracovali. Všichni jednotně neuznávají stav bez jídla, stav inedia, protože by neměli koho léčit. Ne že by lidé vymřeli hlady, ale byli by zdraví a nezávislí….. Snažím se propagovat vegetariánství, veganství a konečně i stav inedia, život bez jídla a bez závislosti na hmotné spotřebě. Je to stav bez emocí, iluzí, nemocí, neshod, nehod, bez násilí, válek, soudů, rozvodů, utrpení, parazitů všeho druhu…. a to se mi zdá celkem dobré. Kdo nejí, nezlobí, má docela jiné zájmy než krást, lhát, podvádět, sprosťačit, být nesnášenlivý a protivný, ubližovat, škodit, zabíjet. Také se nikdo nemusí léčit, trpět a předčasně umírat, když se necpe jedy ze zabitých, utrápených tvorů, potravinářských a chemických továren. To je celkem zajímavé. Kvůli tomu se vyplatí trochu přemýšlet, trochu se ovládat, vzdělávat, udělat pár pokusů a získávat zajímavé zkušenosti. V tom vidím budoucnost planety země a způsob, jak zmoudří její obyvatelstvo.

Je třeba být vzorem. Být dobrý a tím dobré přitahovat a spojovat. Dávat i brát, rezonancí zesilovat. Dobře myslet, programovat, dobře jednat s pevnou vírou v úspěch. Často si představuji, že to, o co usiluji už nastalo. Je to velmi povzbuzující a napomáhá to materializaci myšlenek a představ. Na příklad jezdím jednou týdně pro vodu k výtečnému prameni. Dávám ji rodině a několika známým, všem viditelně prospívá. Podporuje zdraví, dobrou kondici a léčení skoro všech nemocí. Ale představuji si, jak se mi podařilo přesvědčit řiditele nemocnice a řiditelku mateřské školky….., aby ji dávali pravidelně pacientům, dětem….. Pramen je vydatný, napojil by mnoho potřebných. Vidím to živě a proto to tak jistě jednou bude. Říkám si, zítra povezu vodu do nemocnice, do školky, do domova pro seniory, vidím se, jak ji tam nosím v kanistrech a někdo mi říká, že se mu ztratil ten exém co měl třicet let a jiný si chválí, jak se mu zlepšil zraka zmírnily bolesti hlavy…. Není to pravda, jen živá představa, ale časem se to stane, pevně tomu věřím.
95
Věřím, že ještě letos otevřu poradenskou kancelář, kam přijdou lidé se svými zdravotními a jinými problémy a odejdou s užitečnou a zcela konkrétní a reálnou informací jak se problémů zbavit. Mám po létech usilovného bádání takových informací a zkušeností dost. Nemám v úmyslu někoho léčit, lidé se často mohou vyléčit sami, ale musí vědět jak, kde, u koho, čím a mít dobrou vůli, musí především sami sebe mít rádi, je třeba se vypořádat se zlozvyky a mylnými informacemi a představami. Mohu poskytnout informaci kdo, kde a jak určitý problém úspěšně léčí. Mám informace o velmi dobrých léčitelích, čínských lékařích, homeopatech, lékařích klasické evropské medicíny, fizioterapeutech, lékařích, kteří pracují psychosomaticky…., jejich adresy a telefonní čísla. Mohu půjčit k prostudování důležité knihy a uvést různé děsivé informace a diagnózy na správnou míru, uklidnit a udělat lepší náladu…. Někdy věc spěchá a já mohu řešení dobrou radou urychlit. I tak se dají zachraňovat životy. Informací. To je dobré, jednoduché, snadné, fungující, tak to mám rád. Vyléčení beznadějných za několik týdnů, to se mi líbí. A když jsou to děti? Zázrak.


PYRAMIDA, SÍŤ, PAST A BUBLINA.
Pyramida je dobře definovaný trojrozměrný útvar. Pyramidy se stavěly z kamene a přetrvaly tisíce let. Společnost organizovaná podle modelu pyramidy je přehledná a pevně postavená, spolehlivá. Je jasné kdo je kdo, kdo rozhoduje a nese odpovědnost a na jaké úrovni. Od vrcholu k patě není nikdo anonymní, neskrývá se a odpovídá za své činy. Pyramida není moc operativní, změny jdou pomalu, ale jistě. Podle modelu pyramidy byla společnost organizována přibližně do roku 1970, kdy se době začalo říkat post průmyslová a začaly vznikat sítě.

Síť je většinou nepřesně definovaný, převážně dvojrozměrný útvar s různou velikostí a hustotou ok. Sítě sepletou z nití, vláken a provázků a časem se rozpadají, je třeba je spravovat, udržovat. Společnost organizovaná podle modelu sítě je nepřehledná, do značné míry chaotická, chová se nepředvídatelně, je nespolehlivá, dochází k rychlým, nečekaným a rasantním změnám, pokroku i úpadku, do sítě se lze zamotat, může být děravá….

Past je lkavá nástraha, většinou s návnadou. Někdo ji vymyslí, nastraží a čeká na oběť. Návnada je lákavá, slibuje pokrok, užitek, uspokojení, ukojení, záchranu, zisk, radost, rozkoš a bezpečí. Některé produkty bank a pojišťoven jsou pastí stejně jako krásný, ale zlý člověk, nebo krásné, ale technicky vadné auto….

Bublina vznikne v síti, foukneme do oka sítě, kde není nic a najednou je tu maličká, větší, obrovská bublina a pak to udělá pink a zase tu není nic. Pozoruhodné kouzlo. Jsme bohatí, máme nějaké papírky a pak to udělá pink a nemáme nic. Finanční bublina. Potřebujeme peníze? Tak si je natisknete, dolary v Americe a jiné papírky jinde a bublina roste. To pořádné pink, až praskne dolarová bublina nás teprve čeká.

Žijeme v době sítí, bublin a pastí….., je to bezpečné? Jak pro koho. Je třeba být opatrný, odolný, nezávislý a postavit si svoji malou pyramidu, vrátit se k osvědčenému, bezpečnému, spolehlivému, stabilnímu, to jsou nejlepší předpoklady úspěšného přežití a poctivého rozvoje.


JAK ČELIT NÁPORU VYDŘIDUCHŮ?
Nepotřebovat a ignorovat je, tak ztratí význam. Budovat svoji malou, ale pevnou pyramidu, být odolný, svobodný a nezávislý, nezaplétat se do sítí, vyhnout se nastraženým pastím a včas prokouknout jejich nádherné a lákavé návnady a bubliny. V praxi to je - mít pokud možno vlastní, dobře zajištěné nemovitosti, vlastní zdroje energie a potravy, pokud ji potřebuji, omezit všestranně spotřebu, styk, vazby a „spolupráci“ s vydřiduchy, to je s bankami, pojišťovnami, různými fondy, dodavateli a prodavači energií, pohonných hmot, telefonů a telefonování, podivných programů a potravin, oděvů, surovin, „kultury“, zábavy, potravinových doplňků, léků, bezcenných služeb, to vše nepotřebovat a především si dát pozor na stát. Stát rychle ztrácí svoji původní pozitivní sociální funkci. Zaniká sociální stát a stává se z něj postupně soukromý podnik, ve kterém je část prostředků vybraných na sociální účely od občanů, od daňových poplatníků zneužita, rozkradena, promrhána, špatně, neprakticky, neúčelně a nešikovně investována, použita na úplatky a osobní potřeby majitelů privatizovaných subjektů, nemocnic, pojišťoven….. Tak mizí prostředky
96
na školství, zdravotnictví, sociální a zdravotní pojištění, dopravu, armádu….. Bohatí postupně a nenápadně privatizují to, co dříve spravoval stát (banky, pojišťovny, nerostné suroviny, veřejnou dopravu, těžký průmysl….) a stávají se tak neomezenými pány nad občany. Tak se pomalu vyvíjí svět od kdysi otevřeného, přiznaného otrokářství velkým obloukem zpět k současnému skrytému otrokářství, jen se změnila forma (firma) otrokáře.

Co je otrokářství? Vysoký stupeň závislosti člověka, otroka na někom, na pánovi, na majiteli. Dříve otrok věděl komu patří. My to dnes nevíme, náš pán je anonymní. Buduje si právní systém, který ho opravňuje vybírat od nás dávky a trestat nás za neposlušnost. Má na to dost prostředků, které mu dodáváme my svojí nesmyslnou nadspotřebou předražených, škodlivých komodit – cigaret, alkoholu, masa, obilí, pohonných hmot, energií, nepotřebných a často i škodlivých služeb a zábavy…..

Co konkrétně znamená budovat si svoji malou (nebo větší) pevnou pyramidu? Být soběstačný, nezávislý a odolný. Být zdravý – to je být nezávislý na zdravotnictví a zdravotním nemocenském a jiném pojištění, připojišťování a podivných soukromých fondech a podnicích……. Mít finanční a hmotné rezervy (a nikoli dluhy, pojistky a jiné závazky) – to je být nezávislý na bankách, sociálním a jakémkoli jiném pojištění, nezávislý na dodavatelích energií, potravin, služeb, informací….. Vlastnit půdu a nemovitosti. Být vzdělaný – to je být nezávislý na školství a poskytovatelích informací, umět se vzdělávat a umět vzdělávat jiné tak, jak je to třeba a ne tak, jak se to hodí pánovi. K tomu všemu směřuje systém preventivní životosprávy.


JAK ZŮSTAT ZDRAVÝ, JAK SE UZDRAVIT ?
Přibývá nemocí, degenerace, utrpení a současně nedorozumění, neshod všeho druhu, rozvodů, zločinnosti, konfliktů a nehod. Současně s tímto trendem se rozvíjí složitý a drahý systém zdravotnictví, výroby léků a všech možných pomůcek, služeb, potravinových doplňků, léčitelů, nezdravotnických zařízení pro diagnostiku a léčbu, nemocnic, věznic atd. Lidé se o prevenci nezajímají, dokud není pozdě. Už roky o tom mluvím a píši bez viditelného efektu. Už více než padesát let se všude zdůrazňuje smrtelná nebezpečnost kouření a přesto kuřáků přibývá, už více než padesát let intenzivně paní Průchová a další nadšenci propagují a vyučují makrobiotiku, dělají kurzy, bez výsledků. Většina zájemců o tyto aktivity má diagnostikovanou rakovinu a jiná závažná onemocnění. Tonoucí se chytají stébla a zdravé lidi to nezajímá. Prevence nulová.

Přehled toho nejdůležitějšího v životosprávě, desatero dobře míněných pokynů:

1. Omezit návykové škodliviny, drogy, tabák, alkohol, černý a zelený čaj, káva…...
2. Omezit spotřebu potravin živočišného a obilného původu, cukru, tuku a soli.
3. Pít denně dostatek měkké, přírodní, strukturované, čerstvé, kvalitní vody.
4. Zbavit se kyselosti, nadváhy a parazitů (bylinné tablety a čaje, zapping, půst….).
5. Předělat amalgámové výplně zubů a náhrady na bílé, bez kovů a radioaktivity.
6. Pohybovat se na slunci, vzduchu, spát v chladné, větrané ložnici, cvičit. Hygiena!
7. Myslet, jednat, komunikovat, reagovat pozitivně a vyhýbat se negativnímu.
8. Být laskavý a spokojený, žít na venkově, šetrně, žádné extrémy, emoce a iluze.
9. Postit se jeden den v týdnu, jeden týden v měsíci a jeden měsíc v roce. Jíst méně.
10. Upevňovat víru v dobro, být věrný, bez násilí, vzdělávat se a rozvíjet duchovně.


Je to ale jen pro někoho, rozmysleme si pro koho. Kdyby se tak chovali všichni, zhroutily by se nynější hospodářské, politické, finanční, sociální a jiné struktury a svět by upadl do chaosu. Proto musí změny v životosprávě jedinců nastat postupně a pomalu, aby se jim organizace společnosti stihla přizpůsobovat a to se podaří jen tehdy, jestliže tělesné a duševní proměny budou provázeny i duchovním rozvojem.

Pokud již máme nějaký zdravotní problém zkusme naplnit alespoň z části výše uvedené desatero a zajímejme se krom klasické léčby také o nezdravotnický, řekl bych technický, fyzikální způsob diagnostiky, očisty a léčení. Frekvenční bio rezonanční diagnostika se dělá na příklad přístrojem Salvia, Sensitiv Imago nebo F-scan, očista dietou, bylinami proti parazitům (pelyněk, hřebíček, medvědí česnek, tinktůra z ořešáku
97
černého….), doporučuji půsty, působení bio rezonančního přístroje Super Ravo Zapper (zapping), plazmového generátoru atd. Vlivem velmi slabého elektrického proudu v řádu jednotek voltů a správně vybrané frekvence se tělo čistí od škodlivých makro i mikro organismů a látek. Je to rychlé, levné, bezbolestné universální a účinné. Tato metoda je jistě převratem v posílení imunity a v léčení od drobných nepříjemností - chřipka, angína, opar, ekzém, nachlazení…. až po život ohrožující civilizační nemoci, rakovinu, infarkt, mrtvici, cukrovku a další.


Při jakékoli nemoci doporučuji následující postup:
V každém případě navštívit lékaře a využít služeb klasické medicíny, plně jí důvěřovat, je na vysoké úrovni a její pomoc je nepostradatelná. Snažit se alespoň z části naplnit výše uvedené desatero, zajímat se o makrobiotiku, homeopatii a ajurvédu. A konečně – absolvovat frekvenční diagnózu a následně frekvenční bio rezonanční působení, zkusit MMS. Kdybych byl někdy nemocný, nic z toho bych nevynechal a jistě bych si opatřil zapper a denně, i zdravý, ho preventivně používal. Za základ zdravotní prevence a léčení všech nemocí považuji pravidelné půsty. Kupodivu to téměř nikdo nechápe a nedokáže. Omezení příjmu hmotné potravy působí skvěla na zdraví i kondici, na odolnost.

Každá nemoc je způsobena narůstající jedovatostí lidského organismu.

Úžasný: MUDr. Henry Bieler

 

 

NEJPOPULÁRNĚJŠÍ STRÁNKY

 

       NOVĚ PUBLIKOVANÉ ČLÁNKY

           LISTOPAD 2024 - 22 článků

 

Zkušenosti klientů s Úspěšnou léčbou především boreliózy, chlamydiózy, únavového syndromu...

 

Nejlepší DIETY pro celkové zdra ví v roce 2024 - středomořská, DASH a MIND - U.S. News & World Report

  

100% REISHI - houba mládí a zdravé dlou h ověkosti - 3 unikátní, bezkonkurenční extrakty

31 důvodů proč se NENECHÁM OČKOVAT - izraelský rabín Chananya Weisman

Dr. Peter  McCullough: Jak přírodně DETOXIKOVAT tělo PO OČKOVÁNÍ mRNA vakcínou (protokol) - video

  Devastující efekt pro zdraví - glutaman sodný, aspartam a další excitotoxiny

Jak se přírodní cestou uzdravit z chronické Boreliózy, Chlamydiózy, EB virózy... únavového syndromu

CORDYCEPS - silná imunita a nárůst energie

Překyselené tělo: začátek vážné nemoci

ZVRÁCENÍ POSTUPU DIABETU 2. typu začíná u ignorování běžných doporučení, MUDr. Sarah Hallbergová - video

Protokol pro prevenci pro uzdravené klienty - Ing. Zdeněk Rozehnal

BOSWELIA serrata (kadidlo) - jeden z nejsilnějších přírodních léků Matky Země

Tibetská houba, tibetské krystaly a kombucha - darování, prodej

Léčte záněty a ne Cholesterol, MUDr. Marc Sircus

100% ČAGA ze Sibiře, nejvyšší množství účinných látek garantující Certifikát 

Mamografie způsobuje rakovinu prsu, MUDr. Ben Johnson, M.D., N.M.D., D.O.

Účinný lék na rakovinu plic na Kubě, proč ho mít nemůžeme? Leif Davenport

Artróza - kmenové buňky - Podvod!

Lékaři se sami uzdravili z Roztroušené sklerózy, prof. George Jelinek, dr. Terry Wahlsová

Jak se skutečně zdravě stravovat...

Proč průběžně a jak detoxikovat tělo

  PROTINÁDOROVÝ účinek extraktů z REISHI a CORIOLUSU na úrovni klinických studií

Žaloba na farmaceutické korporace, MUDr. Matthias Rath

Koloidní stříbro - účinné přírodní antibiotikum, hustoty koloidního stříbra, doporučené dávkování

 

  Odstranění rtuti, hliníku a dalších toxinů z těla, včetně p revence - MUDr. Dietrich Klinghardt

Zblblo již lidstvo natolik, že se nechá obelhat pohádkami o vražedném oxidu uhličitém?

Jak na Parkinsona? Glutathionem, Hericiem a odstraněním neurotoxinů Chlorellou

Proč my máme potravinové alergie, přičemž je naši prarodiče neměli?

 

OVĚŘENÉ PŘÍRODNÍ PŘÍPRAVKY

Cílem správné medicíny je předcházení nemocí a prodloužení zdravé dlouhověkosti. Ideálem medicíny je odstranit mít potřebu lékaře.

MUDr. William J. Mayo

 

 

TŘI UNIKÁTNÍ EXTRAKTY

Z DUANWOOD RED REISHI

Za  účinné  se  z  Reishi  považují  pouze  kvalitně  provedené  a  čisté  extrakty,  které  mají  dobrou  biologickou  dostupnost  a  jsou  zbavené  nestravitelného  chitinu;  nelze  tedy  použít  pouhý  prášek  z  usušené  houby.

 

          EXTRAKT                 SPÓR

Nejsilnější extrakt z REISHI na českém trhu!!!100% spórový prášek z Duanwood Red Reishi!!!

 

TRITERPEN MAX

Extrakt s vysokým obsahem triterpenoidů. Více než 20 triterpenoidů%!

ZDE ROSTE NEJÚČINNĚJŠÍ REISHI

DUANWOOD RED REISHI

zdroj výše nejúčinnějších extraktů

Video z návštěvy Čechů u pěstitelů Duanwood Red Reishi v Číně, v horské oblasti Jiangshan

 

FAKTA O REISHI,

MYKOLOGIE, HISTORIE, PĚSTOVÁNÍ, ÚČINNÉ LÁTKY, JAK JE TO S JEJÍ KVALITOU?

 

 

 

 CORDYCEPS, EXTRA SILNÝ

NEJVYŠŠÍ GARANTOVANÉ MNOŽSTVÍ ÚČINNÝCH LÁTEK - CERTIFIKÁT COA

Nejsilnější Cordyceps na českém trhu!!!

CORDYCEPS - video

100% Sibiřská Čaga

ČAGA - video

HERICIUM - video

 

  BETAGLUKAN           HLÍVA

        extrakt               extrakt

Betaglucan MaxCellHlíva ústřičná

BETAGLUKAN - video

 

    KURKUMIN            AŠVAGANDA

        extrakt                    extrakt

Betaglucan MaxCellNejsilnější Ašvaganda na Českém trhu

ASHWAGANDHA - video

 

RDESNO             ANNONA

extrakt                  extrakt

Vysoce účinný extrakt z listů

 

ČAGA - video

Z ověřených dat vyplývá, že člověk, který covid prodělal, je třináckrát lépe chráněn, než člověk, který má dvě dávky vakcíny.

prof. Jiří Beran, 13.11.2021

prof. Jiří Beran, 15.11.2021

 

TEČKOVANÝ PŘÍBĚH

"NEVĚŘÍM UŽ BÍLÝM PLÁŠŤŮM, ALE LIDEM"

medicinský inženýr

JURAJ Orság


 

TEČKOVANÉ PŘÍBĚHY

dokument z 31. srpna 2022

Nadační fond Svědomí Národa

 

KUBEK 2009

 

DOKUMENT ČT 2

BYZNYS V BÍLÝCH PLÁŠTÍCH

DOKUMENT ČT 2

ŠKODLIVOST MOBILNÍCH SÍTÍ

             TEST

BARVOSLEPOSTI

 

 

ROK SI NIČÍME IMUNITU,

možná i proto je tolik nemocných, říká česká vědkyně, vedoucí týmu Centra buněčného a tkáňového inženýrství FN u sv. Anny...

doc. RNDr. Irena Koutná, Ph.D.

Aktualizovaný jmenný seznam s portovců zemřelých od 1.1.2021 do 31.12.2023 v souvislosti s "vakcinací" na covid

Ú MRTÍ - 1483

SRDEČNÍ ZÁSTAVY - 2111

   PATOLOG dr. Ryan Cole oprávněně VAROVAL

 

RENOMOVANÝ PATOLOG   dr. RYAN COLE - přednáška

ALARMUJÍCÍ EFEKT  covid (spike) injekcí (mRNA) na mozek, srdce, ledviny a ostatní orgány

  • Spousta lidí postrádá enzym, který rozkládá RNA
  • Naprosto porušujeme Norimberský kodex z roku 1947...

český dabing - 17:08

Lékařský summit, San Antonio, Texas, USA - 27.7.2021

 

AMERICA´S FRONTLINE DOCTORS

POSTAVIT SE NA ODPOR

 

FRONTLINE NEWS

 

 

ZAČNĚTE U SEBE

ZÁKLADEM ZDRAVÍ JE PREVENCE S NÁVRATEM K PŘÍRODĚ

Doporučuji:

každé ráno cca 30 minut před snídaní

vypít cca 4 dcl vlažné čisté pramenité vody s citrónem (můžete přidat až půl lžičky jedlé sody) a pro posílení imunity a energie můžete použít dvojitý extrakt (1-2 kapsle) z

  a nejdříve po 15 minutách:

případně nejen pro psychiku:

pro střevo kvalitní probiotika:

  • kysané zelí, které si sami jednoduše vyrobíte POUZE VY! Pozor na "BRUSELSKÉ" kysané zelí! S éčkama
 

 

VÁLEK U MORAVCE V OVM

10. dubna 2022

NEHORÁZNĚ LŽE

 

 

Fakta nepřestávají existovat tím, že se o nich nesmí hovořit. Pravda je dcerou času

 

SVĚT SE ZBLÁZNIL

Toto je novodobá reklama na co?

MUDr. Anastasia Maria Loupis: Tento model je v ohrožení života