Strava obsahující ultra-zpracované potraviny je spojena v budoucnosti s vyšším rizikem deprese

- Pixabay

Barbora Nová

Podle nové australské studie, jejíž výsledky se objevily 15. srpna 2023 v časopise Journal of Affective Disorders, je u lidí, kteří konzumují stravu s vysokým obsahem ultra zpracovaných potravin, vyšší pravděpodobnost, že se u nich až o deset let později objeví deprese (1).

Naznačení, že strava je zdrojem deprese, jednoho z nejčastějších duševních onemocnění na světě, ukazuje, že změna stravy je potenciálně cestou ke zlepšení duševního zdraví.

Austrálie je zemí s jednou z nejvyšších měr konzumace vysoce zpracovaných potravin, jejíž obyvatelé přijímají v průměru více než 40 % denních kalorií z vysoce zpracovaných zdrojů.

Ultrazpracované potraviny jsou průmyslově vyráběné potraviny, které obvykle obsahují pět a více   přídatných látek  . Jsou optimalizovány spíše pro chuť a prodlouženou trvanlivost než pro výživu. V důsledku toho často obsahují sladidla, konzervační látky, emulgátory, umělá barviva a umělá aromata.

Ultrazpracované potraviny jsou po 10 letech spojovány s depresemi

Vědci, kteří provedli nedávnou studii, analyzovali údaje od 23 299 osob ve věku 27 až 76 let, které se účastnily studie Melbourne Collaborative Cohort Study (2).

Na základě dotazníků o psychické nepohodě vyřadili osoby, které vykazovaly psychické potíže na začátku studie a 30 dní před ní.

Účastníci byli sledováni po dobu 13 až 17 let, kdy bylo jejich emoční zdraví měřeno pomocí desetipoložkové Kesslerovy škály psychické tísně (3).

Aby vědci získali širší pohled na konzumaci ultrazpracovaných potravin a mohli tak posoudit jejich účinky na různých úrovních, zahrnuli do studie i přistěhovalce z jižní Evropy a vytvořili nadměrný vzorek. Jedná se o oblast, ve které hrají ultrazpracované potraviny v každodenním jídelníčku menší roli.

Vědci zjistili, že u dospívajících, kteří pravidelně konzumovali ultrazpracované potraviny, se o deset let později častěji vyskytovaly příznaky deprese než u jejich vrstevníků, kteří se stravovali zdravěji.

Souvislost mezi ultra zpracovanými potravinami a následnou depresí nebyla ovlivněna pohlavím, věkem ani indexem tělesné hmotnosti. Přetrvávala také bez ohledu na rodinný stav, počet lidí, se kterými osoba žila, a úroveň její fyzické aktivity.

Lineární souvislost mezi stravou a rizikem deprese

"Ačkoli Australané jedí hodně ultra zpracovaných potravin, souvislost s depresí nebyla nikdy hodnocena u skupiny Australanů," uvedla vedoucí autorka studie dr. Melissa Laneová. "Zjištění, která jsou první u vzorku australské populace, spojují vysokou spotřebu ultrazpracovaných potravin se zvýšeným rizikem deprese" (4).

Předpokládá se, že souvislost mezi ultra-zpracovanými potravinami a duševním zdravím je lineární.

"Všimli jsme si, že když lidé jedli více nebo rostoucí množství ultrazpracovaných potravin, jejich šance na depresi se zvyšovala," uveda dr. Laneová.

"Toto riziko se stalo vyšším, než jaké zažila většina lidí v naší studii, když ultrazpracované potraviny tvořily asi 30 % všeho, co jedli."

V čem vlastně spočívá příčina?

Pozorovací studie, jako je tato, nemůže pevně stanovit příčinnou souvislost. Otázkou, která zůstává, je: Vede ultrazpracované jídlo k depresi, nebo deprese vede lidi k tomu, že jedí více ultrazpracovaných potravin?

Studie může nabídnout vodítka, ale ne jednoznačné odpovědi.

André de Oliveira Werneck, doktorant na katedře výživy na univerzitě v brazilském São Paulu, který se na studii nepodílel, poznamenal, že "autoři ze souboru vyloučili účastníky, kteří se v průběhu základního výzkumu léčili s depresí, což snižuje možnost reverzní kauzality."

"Nicméně," uvedl, "je třeba poznamenat, že Kesslerova škála nebyla zadána během základní linie a byla zadána až při následném sledování, což je omezení pro stanovení kauzality."

Přesto André Werneck citoval další výzkum, který naznačuje, že příčinou tohoto vztahu mohou být ultra zpracované potraviny (5).

Co stojí za touto asociací

Souvislost mezi ultrazpracovanými potravinami a psychickými potížemi zatím nebyla zjištěna. Dr. Laneová však uvedla, že:

"Ultra zpracované potraviny obvykle postrádají důležité živiny, jako jsou bílkoviny a vláknina, a zároveň obsahují nadměrné množství sacharidů, nasycených tuků a energie. Tyto faktory jsou spojovány se střevními problémy a záněty, které souvisejí s depresemi."

Výzkumy se dosud zaměřovaly především na zvířata, proto je třeba je provádět s lidmi, uvedla dr. Laneová, "Některé přídatné látky a sloučeniny vznikající při intenzivním zpracování potravin nebo obsažené v obalech mohou mít vliv i na duševní pohodu, a to prostřednictvím svého vlivu na střeva a tedy imunitní systém."

V některých částech světa je příjem značné části kalorií z ultra zpracovaných potravin běžnější než v jiných.

"Existují důkazy o tom, že prodej ultrazpracovaných výrobků je vyšší v severoamerických zemích, stejně jako v zemích západní Evropy" (6).

Většina studií ve Spojených státech a Velké Británii zjistila podíl ultrazpracovaných potravin na celkovém energetickém příjmu vyšší než 50 %, zatímco v zemích, jako je Brazílie, je spotřeba nižší než 25 %."

Změna stravy ke zlepšení duševního zdraví

Ačkoli se nikdo nemůže vrátit zpět a změnit své dřívější stravovací návyky, je možné, že přerušení konzumace ultrazpracovaných potravin nyní může být do budoucna prospěšné pro duševní zdraví.

"Existuje klinická studie - provedená dr. Laneovou a jejími kolegy -, která zkoumala vliv změny stravy na depresivní příznaky u jedinců s depresí (SMILES Trial)," informoval Addré Werneck (7).

"Výsledky, které byly nedávno publikovány v preprintu a v současné době jsou v recenzním řízení, jsou velmi slibné," uvedl André Werneck. "Výživová intervence snížila depresivní příznaky díky snížení konzumace ultrazpracovaných potravin" (8).

Závěr

Nová studie ukazuje, že čím více denních kalorií pochází z ultra zpracovaných potravin, tím větší je pravděpodobnost, že se u člověka v desetiletém horizontu vyskytne deprese.

Souvislost mezi těmito potravinami a depresí přetrvávala bez ohledu na pohlaví, index tělesné hmotnosti, věk, rodinný stav, sociální životní situaci nebo úroveň fyzické aktivity.

Obyvatelé Austrálie získávají vysoké procento denních kalorií z ultra zpracovaných potravin, ale obyvatelé Evropy, Spojených států a Spojeného království ještě více.

Stále platné nutriční doporučení od expertů z Harvardu

Odborníci z Harvard School of Public Health uveřejnili v roce 2011 nové nutriční doporučení ve formě tzv. talíře zdravého stravování, který byl určen americkému ministerstvu zemědělství a dalším odborníkům. Univerzita touto novou směrnicí nahradila překonanou a zavádějící potravinovou pyramidu, protože ta byla ovlivněna finančními zájmy, mj. "mléčnou" lobby. V této souvislosti konstatovali:

Američané jsou dnes nejbohatším národem na světě, ale zároveň nejtlustším a nejnemocnějším!

Tato nová "pyramida" shrnuje nejlepší dietní informace, které jsou dnes k dispozici a nejsou vytesané do kamene, protože vědci nepochybně objeví v následujících letech nové informace pro zdravé stravování.

Doporučení pro denní stravování:

• 50% zelenina a ovoce (nepočítat do toho brambory), omezeně brambory, protože mají negativní dopad na hladinu cukru v krvi (mají vysoký glykemický index).
• 25% celozrná strava, nižší vliv na hladinu krevního cukru a inzulínu oproti rafinovaným obilovinám.
• 25% protein - bílé maso, fazole a ořechy, přičemž omezte červené maso a vyhněte se zpracovanému jako je například slanina a klobásy.

Používejte zdravé rostlinné oleje a vyhýbejte se částečně hydrogenovaným olejům, které obsahují nezdravé trans-tuky. Pijte vodu, kávu nebo čaj. Vyhýbejte se sladkým nápojům, vyřaďte - omezte mléko a mléčné výrobky - jedna až dvě porce denně jen pokud si to přejete a omezte džusy - maximálně malá sklenice denně.

Pamatujte: s nízkým obsahem tuku neznamená zdravé

Nová "zdravá výživa" doporučuje opak nízkotučného poselství propagovaného po desetiletí nejen v USA

Experti z Harvardu doporučují vyřadit z jídelníčku mléčné výrobky s tím, že k získávání vápníku pro lidský organismus je mnohem vhodnější například zelenina jako je kapusta, brokolice nebo květák, případně ze sojového mléka nebo luštěnin a ořechů.

Zdroj: Harvard - Healthy Eating Plate

Konzumace smažených jídel zvyšuje riziko deprese a úzkosti

- Pixabay

Barbora Nová

Nový výzkum zjistil, že konzumace smažených jídel může zvýšit riziko deprese a úzkosti.

Pravděpodobně jste již slyšeli větu "Jste to, co jíte". A možná jste si, jak tato věta naznačuje, všimli, že se cítíte nafouknutí, pomalí a unavení, když se špatně stravujete.

Nový výzkum potvrzuje, že to, co jíme, nás může ovlivňovat nejen fyzicky, ale i psychicky. Přesněji řečeno, nová studie zveřejněná 24. dubna 2023, provedená na Lékařské fakultě v St. Louis na Washingtonské univerzitě spojila stravu s vysokou konzumací smažených jídel - zejména smažených brambor - se zvýšeným výskytem úzkosti a deprese (1).

Souvislost mezi smaženými potravinami a duševním zdravím

Studie se zúčastnilo 140 728 osob a ukázala, že pravidelná konzumace smažených jídel s sebou nese o 12 %, resp. 7 % vyšší riziko úzkosti a deprese.

Vědci dospěli k závěru, že častá konzumace smažených potravin je "silně spojena" s vyšším rizikem úzkosti a deprese kvůli škodlivině ve smažených potravinách známé jako akrylamid (2).

Ukázalo se, že tato kontaminující látka vyvolává neurozánět a poruchy metabolismu lipidů, což může mít vliv na duševní zdraví.

I když tato zjištění mohou být pro milovníky smažených jídel zklamáním, nabízejí také světlou stránku. Budeme-li věnovat větší pozornost tomu, co jíme, můžeme přispět ke snížení rizika některých poruch nálady.

Souvislost mezi jídlem a náladou

"Souvislost mezi jídlem a náladou je mnohem složitější, než se někdy uvádí. Určitě však existují stravovací návyky, které se zdají být ochranné," uvedla Rohini Bajekalová, odbornice na výživu a certifikovaná odbornice na životní styl ve společnosti Plant Based Health Professionals.

"Výsledky této studie odpovídají tomu, co bychom očekávali, a jsou dalším potvrzením desetiletí trvajících výzkumů, které ukazují, že smažené a nezdravé potraviny ve standardní západní stravě zvyšují riziko běžných chronických onemocnění a duševních poruch," dále upřesňuje Rohini.

Jedním z důvodů, proč jsou smažená jídla spojována s vyšším výskytem úzkosti a deprese, je to, že způsobují v těle zánět, který souvisí s úzkostnými a depresivními příznaky.

Megan Hilbertová, registrovaná dietoložka ve společnosti Top Nutrition Coaching, cituje studii z roku 2017 nazvanou SMILES Trial, která uvádí, že výsledky duševního zdraví se výrazně zlepšily, když kontrolní skupina po dobu 12 týdnů dodržovala dietu s vysokým obsahem protizánětlivých potravin.

Zánět může v těle způsobit spoušť a narušit mozek

Strava s vysokým obsahem smažených potravin přispívá k neurozánětu neboli zánětu v mozku, protože smažené potraviny produkují sloučeniny známé jako konečné produkty pokročilé glykace, které ulpívají na tkáních, poškozují je a způsobují zánět.
Výzkum na toto téma stále probíhá, ale existuje hypotéza, že zánět může snižovat uvolňování dopaminu a také otupovat oblasti mozku, které jsou spojeny s odměnou.

Smažená jídla navíc obvykle neobsahují vlákninu, fytonutrienty a zdravé tuky, které prokazatelně pozitivně ovlivňují zdraví mozku. To může mít následně vliv na vaše střeva.

"Nedostatek těchto látek může způsobit poruchu ve způsobu, jakým spolu střeva a mozek komunikují," uvedla Megan Hilbertová. "Až 90 až 95 % serotoninu se tvoří ve střevech, a proto se předpokládá, že nerovnováha v naší střevní mikroflóře ovlivňuje produkci těchto neurotransmiterů, což má následně negativní dopad na naši náladu."

Podle autorů studie může být akrylamid hlavní chemickou látkou, která škodí, pokud jde o duševní zdraví.

Akrylamid je chemická látka, která se může přirozeně tvořit v některých škrobnatých potravinách, když jsou pražené, smažené nebo pečené při vysokých teplotách. Studie prokázaly, že akrylamid je karcinogenní u zvířat a může být karcinogenní i pro člověka.

Dále je tu metabolismus lipidů, tedy proces, při kterém se tuky štěpí a ukládají jako energie. Autoři studie tvrdí, že vysoká konzumace smažených potravin tento proces narušuje.

Složení lipidů v mozku bylo rozpoznáno jako něco, co hraje roli ve funkci neuronů, a tyto neurony hrají důležitou roli v tom, jak mozek komunikuje. Když je tato komunikace narušena, můžeme pozorovat funkční adaptace chování, jako je úzkost anebo deprese.

Malé zdravé změny mohou mít velký význam

Vztah mezi častou konzumací smažených potravin a duševním zdravím je jistě komplikovaný a složitý. Jedno je však jasné: snížit příjem smažených potravin je moudrá a zdravá volba.

Jaké zdravé změny byste tedy měli udělat?

Jako první byste měli zkusit změnit způsob vaření. Zvolte raději metody vaření, jako je pošírování, dušení, vaření v páře a vaření, než vaření na sucho a při vysoké teplotě. Skvělou volbou může být také smažení v troubě nebo na sucho, protože při něm spotřebujete mnohem méně oleje.

Dalším tipem je dávat si pozor na používání některých olejů na vaření, jako je řepkový olej. který poškozuje Váš mozek a může způsobit demenci.

Dále tropické oleje (například kokosový a palmový) mají vysoký obsah nasycených tuků a je lepší je nahradit extra panenským olivovým nebo avokádovým olejem.

Pokud jde o to, co jíst, doporučuje se vyměnit smažené výrobky za pečené nebo grilované (například pečené brambory a grilované kuře) a přidat více celých potravin, jako jsou ořechy, semínka, ovoce, zelenina a celozrnné výrobky.

Dokonce i koření může pozitivně ovlivnit střevní mikroflóru, snížit zánět a zlepšit funkci mitochondrií.

Pokud máte pochybnosti, Rohini Bajekalová doporučuje, abyste se řídili šesti pilíři zdravého životního stylu:

• jíst rozmanité celozrnné rostlinné potraviny s dostatkem ovoce, zeleniny, celozrnných obilovin, fazolí, ořechů a semen
• pravidelně  se pohybovat
• zvládat stres
• mít kvalitní a klidný spánek
• vyhýbat se rizikovým látkám, jako je tabák a alkohol
• upřednostňování vztahů

Ať už se rozhodnete snížit spotřebu smažených potravin jakkoli, obě odbornice se shodují, že nejlepší je pomalý, soustavný a trvalý přístup.

Pokud pravidelně konzumujete smažená jídla, držte se jednoduchého postupu a najděte si jeden cíl, který můžete řešit jako první. Možná je to výměna hranolek, když jdete na jídlo, za jinou přílohu, kterou máte rádi, nebo přechod od smaženého kuřecího sendviče ke grilovanému.

Je také velmi důležité vytvořit si prostředí, ve kterém nebudete mít takové pokušení jíst smažená jídla. Snížení frekvence jídla a obklopení se dalšími lidmi, kteří se také snaží změnit své návyky, je důležitým krokem k trvalé změně.

Smažená jídla jsou chutná, uklidňující a pravděpodobně vám poskytnou pár chvil potěšení. Pokud je však konzumujete příliš často, může se stát, že vaše dobrá nálada bude mít krátké trvání.

Závěr

Nová studie zjistila souvislost mezi častou konzumací smažených jídel a častějším výskytem úzkosti a deprese.

Studie dospěla k závěru, že pravidelná konzumace smažených potravin, zejména smažených brambor, s sebou nese o 12 %, resp. 7 % vyšší riziko úzkosti a deprese.

Podle odborníků je to z několika důvodů, včetně narušení střevního traktu, zvýšení zánětu a narušení metabolismu lipidů.

Chcete-li snížit příjem smažených potravin, zkuste je místo toho vařit, pošírovat nebo grilovat.

Vysoká zdravotní rizika akrylamidu

- Pixabay

Akrylamid je látka, která se průmyslově používá k výrobě polymerů, z nichž se vyrábějí i potravinářské obalové materiály, které podle přísných hygienických testů nevykazují škodlivé účinky. Je to sloučenina bez barvy a vůně, je dobře rozpustná ve vodě, acetonu a etanolu, má vysokou mobilitu v půdě a podzemních vodách, je biodegradovatelná, v těle se dobře vstřebává, stejně tak je poměrně rychle vylučována močí.

Akrylamid se používal už v 50. letech dvacátého století pro výrobu barviv, papíru a při vodárenské úpravě pitné vody. Lidé, kteří s ním přicházeli často do styku, mívali vážné zdravotní obtíže. Akrylamid poškozuje nervy, protože se váže na proteiny zodpovědné za základní funkce neuronů. Takto postižené neurony pak nepřenášejí nervové vzruchy. Kromě již ověřené neurotoxicity se zkoumá jeho genotoxicita a karcinogenita, vše v závislosti na množství přijatém organismem v době, po kterou je organismus jeho působení vystaven.

Působení akrylamidu jsou potenciálně vystaveni pracovníci následujících průmyslových odvětví: papírenské, stavební, slévárenské, textilní, kosmetické, hutnické, potravinářské, zemědělské, obalové a hutní.

Akrylamid je potenciálně mutagenní látka, za jejíž hlavní zdroj pro lidský organismus byla donedávna považována voda, kouření a kosmetika. Zjištění švédských vědců v roce 2002 o výskytu akrylamidu například v pečených a smažených výrobcích z brambor, sušenkách nebo kávě vyvolalo velký rozruch a problematice se věnuje řada výzkumných pracovišť.

Švédští odborníci ze Státní univerzity ve Stockholmu a Státní ústav pro kontrolu potravin (SLV) ve spolupráci s laboratořemi AnalyCen AB v Lidköpingu v zjistili, že z určitých látek obsažených v běžných potravinách jako jsou brambory, obilí, kukuřice nebo rýže, při jejich tepelné úpravě pečením, smažením či fritováním vzniká chemická sloučenina akrylamid, která způsobuje rakovinu. V samotném SLV bylo analyzováno 100 vzorků potravin což zahrnovalo chléb, těstoviny, rýži, ryby, párky, hovězí a vepřové maso, sušenky, pečivo, obilní vločky, pivo i hotová jídla, jako je pizza a výrobky na bázi brambor, kukuřice a mouky. Nejvíce akrylamidu obsahují smažené bramborové lupínky a hranolky.

I pro mnohaleté odborníky na problematiku kontaminace a zdravotních rizik potravin jsou zveřejněné výsledky šokující. Akrylamid nebyl ve středu jejich zájmu. Akrylamid a polyakrylamid se používá při výrobě plastických hmot. Dosud se o něm mluvilo jako o tzv. nervovém jedu. Byly známy i jeho pravděpodobné rakovinotvorné účinky a až dosud se za hlavní zdroj jeho průniku do lidského organismu se považovaly vzduch a voda.

Ke vzniku akrylamidu v potravinách dochází během tepelného zpracování potravin. Za hlavní mechanismus vzniku akrylamidu je všeobecně považována reakce mezi volnou geneticky kódovanou neesenciální aminokyselinou asparaginem a karbonylovými sloučeninami jako součást Maillardovy reakce, která patří mezi nejvýznamnější a zároveň nejrozšířenější chemické reakce probíhající během skladování a zpracování potravin. Maillardova reakce představuje soubor chemických reakcí redukujících sacharidů s aminosloučeninami, v průběhu kterých vzniká řada velmi reaktivních karbonylových sloučenin, které reagují vzájemně a také s přítomnými aminosloučeninami. Průvodním znakem těchto reakcí je vznik hnědých pigmentů, melanoidinů, a proto se tyto reakce nazývají reakce neenzymového hnědnutí. Zároveň dochází ke vzniku důležitých žádoucích senzoricky aktivních sloučenin, které dodávají produktům charakteristické zbarvení, chuť a vůni, ale i k tvorbě některých sloučenin s mutagenními a karcinogenními vlastnostmi.

Akrylamid vzniká při teplotách nad 100 °C, a to především při smažení, grilování, pečení nebo fritování surovin bohatých na uhlohydráty (škroby). Jako rizikové se ukázaly smažené bramborové lupínky, hranolky, sušenky a krakery. Obsah akrylamidu v potravinách (v mikrogramech na kilogram): bramborové lupínky - 980, bramborové hranolky - 410, popcorn - 400, sušenky - 280, rozpečený chléb - 160. Zdraví ohrožující dávka je stanovena na 16 ug na kg váhy a den.

Expozici akrylamidem z potravin je vystavena značná část populace, jelikož potraviny, v kterých se akrylamid nachází, tvoří asi jednu třetinu denního energetického příjmu. Podle prvních údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) byl odhad průměrného denního příjmu akrylamidu z potravin 0,3-0,8 ug/kg tělesné hmotnosti. V nejnovější správě výboru Spojené komise pro hodnocení potravinářských aditiv (JECFA) z února 2005 se uvádí, že po zohlednění národních údajů ze 17 zemí, které poskytly výsledky svých pozorování, se průměrný denní příjem akrylamidu v celé populaci odhaduje na 1 ug/kg tělesné hmotnosti a pro vysoce zatíženou skupinu asi 4 ug/kg tělesné hmotnosti. Tato skupina zahrnuje i děti a mládež, což souvisí jednak s jejich nižší tělesnou hmotností, jednak se stravovacími návyky mládeže. V tomto případě je třeba brát v úvahu, že v návaznosti na možné karcinogenní důsledky je doba expozice poměrně krátká. Největší podíl na denním příjmu akrylamidu mají ve většině zemí následující potraviny: bramborové hranolky (16-30%), bramborové lupínky (6-46%), káva (13-39%), pečivo a keksy (10-20%) a chléb a topinky (10-30%). Podíl všech ostatních potravin na celkové expozici akrylamidu je míň jak 10%.

Vzniku akrylamidu v potravinách zabránit nelze, lze však snížit hodnoty obsahu v potravinách.

Doporučuje se omezit silné opékání při vysokých teplotách, a dosahování příliš tmavé barvy při pečení a opékání brambor, placek, chleba, pizzy a koláčů. Teploty při pečení v troubě s cirkulací vzduchu by neměly překročit 180 °C, bez cirkulace vzduchu 200 °C, ve fritéze by teplota neměla překročit 175 °C.

Bramborové hranolky by se měly smažit jen do zlatohnědé barvy. Doporučuje se více používat dušení a vaření a místo pražených a pečených snacků „mlsat“ nepražené oříšky a kousky ovoce a zeleniny.