Karmická medicína 08 – Psychospirituální krize

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Na konci minulého povídání (Karmická medicína 7) jsme se dostali k tématu psychospirituální krize (zkráceně PSK). Pokud si tento pojem zadáte do internetového vyhledávače, podivíte se spolu se mnou, co už bylo na toto téma sepsáno v českém jazyce. Když jsem navštívil příslušející diskuzní fóra a začetl se do jejich příspěvků, došlo mi brzy, v čem je problém: psychospirituální krizí potrefení klienti nemají v Čechách žádné velké šance najít někoho, kdo jejich zážitkům porozumí.

Většina současných profesionálů z oblasti psychologie a psychiatrie je zatím diagnostikuje jako různé formy duševní poruchy. A bylo tam i upozornění na jednoho pana doktora, co už by na téma PSK rád pomáhal – jenže dle slov zklamaného klienta zkušenosti dotyčného nepřekračují rámec teorie. Když si totiž blíže prostudujete problematiku PSK … aha, tady by se slušelo přidat nějaký odkaz … subjektivně nejlepší dojem na mne udělal obsah těchto stránek: www.jonathan.mysteria.cz/rejstrik.htm a z nich pak citace sborníku od odborníka nad jiné povolaného = amerikanizovaného Čecha pana profesora MUDr. Grofa a jeho paní: Psychospirituální krize.

Abych nezapomněl – pokud jsem v článku Řízené dýchání a zdravá dlouhověkost měl jisté výtky k páně Grofovu holotropnímu dýchání z hlediska zdravé dlouhověkosti, v žádném případě to neznamená, že bych odsuzoval jeho přínos lidstvu jako celek – pravý opak je pravdou.

Z textu pana profesora Grofa také snadno pochopíme, proč v dohledné době nebude příliš velký počet těch, kteří by svým klientům dobře rozuměli: aby jste to nemuseli v obsáhlém textu hned teď hledat, cituji: Vzhledem k nebezpečí provázejícímu tyto krize i pozitivnímu potenciálu v nich obsaženému potřebují ti, kdo je prožívají, odborné vedení: konzultaci s těmi, kteří mají osobní i odbornou zkušenost s neobvyklými stavy vědomí a vědí, jak s nimi pracovat a jak je podporovat.

To má svoji logiku: kdo se nedostal do změněných stavů vědomí, které PSK velmi často provází, těžko svým klientům porozumí. Po prostudování výše zmíněného odkazu nabude čtenář dojem, že PSK se zpravidla projevuje velmi nápadnými prožitky. Několik citací pro ilustraci:

….Do této kategorie například spadají zážitky a vize pohlcení vesmírem, ďábelského mučení, dezintegrace osobnosti, či dokonce zničení celého světa….
….Vize božstev a démonů, mýtických hrdinů a krajin nebo nebeských a pekelných oblastí …

V častějším počtu případů na mnohého z nás začíná „neviditelný svět“ doléhat v podobě mnohem prostějších příznaků. Poměr klasických bouřlivě probíhajících PSK a drobných leč vleklých psychospirituálních nepříjemností by mohl být podobný, jako je tomu například u infekcí dýchacích cest: rozsáhlý zánět plic opravdu může být drama na hranici života a smrti – nicméně největší počet těchto infekcí se odehrává v podobě rýmy. Důležité je, že obě formy – jak velké krize s bouřlivými vizemi a zážitky, tak i drobné zneklidňující projevy, lze úspěšně řešit stejným způsobem.

Příčinou většiny těchto příznaků je to, že dotyčná osoba je bioenergeticky daleko citlivější než většina lidí z jejího okolí. Takto potrefený člověk se pak sám mylně považuje za „nemocného“ – a oficiální medicína mu v tomto ohledu ochotně vychází v ústrety. Část takto nadprůměrně vnímavých klientů je například zařazena do diagnózy LATENTNÍ TETANIE. Jde o módní diagnózu – vyhovující chemickému farmakoprůmyslu a jemu věrným chemickým lékařům = mají důvod nabízet klientům další úžasné „léky“.

Stačí však zadat do internetového vyhledávače (např. Google) toto heslo „latentní tetanie“ = a člověk získá kontakt na nějaké fórum, kde si vzájemně stěžují takto povětšinou neúspěšně léčení klienti. Ti „úspěšně“ léčení si většinou pochvalují konzumaci tlumících farmak. Naštěstí ne každý se s tímto uspokojí.

Jako příčina latentní tetanie se uvádí nižší hladina hořčíku v krvi. Pokud má někdo skutečně málo hořčíku v krvi a jeho podáním se situace upraví – ano pak je tento případ možno považovat za skutečnou latentní tetanii.

Ale co ti ostatní?

V mnoha případech se totiž laboratorním vyšetřením nenajde snížená hladina hořčíku v krvi a pak je klient informován takto: „Hladinu hořčíku v krvi máte v normě, problém je zřejmě ve špatném vstřebávání hořčíku“ … což je samo o sobě nelogický výrok, ale jak vidět, lékařům to nevadí – když je hořčíku v krvi přiměřeně, tak to asi s jeho vstřebáváním není tak špatné, že..? Častý neúspěch léčby hořčíkem může být toho důkazem.

Jsem přesvědčen o tom, že tyto případy lze spíše považovat jen jako jeden z mnoha projevů staré známé diagnózy – vegetativní neurózy. Jenže za ní – kromě samotné neurovegetativní zranitelnosti – lze v řadě případů najít i vliv dlouhodobých psychospirituálních obtíží.

A v tom bývá zádrhel celé situace:

1. I kdybychom brali v úvahu jen samotnou neurózu, i to by pro lékaře znamenalo pracné a časově náročné vysvětlování o tom, že je nutno změnit životní styl.
2. Farmakoprůmysl na tom ovšem nevydělá žádný zisk.
3. A klient samotný většinou nemá zájem na sobě dlouhé roky intenzivně pracovat – on žádá jednoduché řešení = spolykat nějaké tablety, přinejhorším přečkat injekci, jen proboha aby nemusel měnit nic ze svých životních návyků.

Celou situaci zhoršují někteří lékaři tím, že bez potřebného a trpělivého vysvětlování posílají své klienty rovnou k psychiatrovi nebo psychologovi – což vzbuzuje v klientovi mylný dojem, že je považován za blázna.

Protože se dlouhé roky zabývám péčí o klienty, kteří mají zájem „o přestavbu softwaru ve svém mozku“, vím jak malá část klientů potrefených nějakou formou neurovegetativní přecitlivělosti projeví snahu o zdlouhavé řešení formou změny životních zvyklostí a myšlenkových stereotypů – a z nich jak malá část (zlomek zlomku) je schopna tyto změny skutečně zrealizovat.

Nejspolehlivějším řešením psychospirituálních těžkostí je vyhovět smyslu této evoluční krize a do klientova života, který se dosud realizoval jen ve viditelné úrovni světa, nechat konečně vstoupit i jeho dosud nerespektovanou neviditelnou část.

Podobně jako u ledovce jeho ponořená, to jest neviditelná část tvoří většinu jeho objemu, podobné je to zde: neviditelný svět obsahuje Podstatu a Plán Veškerenstva, námi viditelný svět je konečný výsledek v jedné z jeho lokalit. Tento výsledek se v rámci jedné planety či jednoho lokálního vesmíru zdá být ve stálém vývoji – včetně nás samotných. Oproti tomu Nekonečné Všeobsahující Veškerenstvo je příjemně stálé a spolehlivě stabilní – tato slova by bylo užitečné si zapamatovat.