Chodíte pomalu? Čeká vás možná demence

Vědci objevili souvislost mezi rizikem demence a rychlostí chůze. Za 11 let, po něž výzkum trval, se u 34 lidí vyvinula demence a 79 postihla mrtvice. Většina z nich od začátku chodila pomalu.

Chůze je nejpřirozenějším lidským pohybem a zároveň také jednoduchým "lékem" na dlouhý seznam chorob. Nové objevy ale ukazují, že by se mohla stát i spolehlivým indikátorem i při diagnostice zdánlivě nesouvisejících nesouvisejících nemocí.

Jasná souvislost

Vědcii z Bostonského zdravotního centra porovnávali u téměř dvou a půl tisíc pacientů ve věku okolo 62 let snímky mozku, rychlost chůze a sílu stisku ruky. Závěr jejich studie, publikované v magazínu Americké zdravotní asociace, zní asi tak, že čím rychleji lidé chodí, tím delší život jim tělo dovolí.

Přitom však nejde o nějaké "rekordy", ale o to, jak rychle či pomalu se jednotlivec přirozeně pohybuje, tedy jak má "nastavené" tělo. Pomalá chůze v mladém a středním věku  by se totiž podle bostonské studie mohla stát předzvěstí zvýšené hrozby stařecké demence a vzniku dalších nemocí, mimo jiné mozkové příhody.

Do ordinace v pohorkách?

To, že rychlá chůze je jednou z nejzdravějších forem pohybu, už vědí odborníci dlouho. Logická je i souvislost s tělesnou kondicí. Například studie zveřejněná před dvěma roky v odborném periodiku British Medical Journal prokázala "významnou souvislost" pomalé chůze s rizikem srdečního infarktu a dalších kardiologických onemocnění.

Běžnou součástí lékařských ordinací by se tak budoucnosti mohly stát přístroje na měření rychlosti chůze. "Jedná se o základní jednoduchou zkoušku, kterou lze provést v ordinaci praktického lékaře. Je ale třeba souvislost chůze a demence dále prokázat," upozorňuje vedoucí výzkumu Erica Camargová.

Čím dřív, tím líp

Bezprostřední příčinou Alzheimerovy nemocí je přerušení signálů mezi neurony, způsobené tzv. plaky, které v mozku vytvářejí  beta-amyloidy. Lékaři stále neumějí nemoc vyléčit, mohou pouze zpomalit její průběh.

Snaží se také objevit možné první příznaky a indicie, které naznačují blížící se postižení. Čím dříve však na ní lékaři u pacienta přijdou, tím lépe se zmírňují její příznaky a zpomaluje její postup.

Jsme jako myši

Lékaři z univerzity v St.Louis tvrdí, že takový příznak znají. Výsledky jejich výzkumu, který probíhal od roku 2009, ukazují, že existuje souvislost mezi poruchami spánku ve středním věku a postižením Alzheimerovou nemocí u stejných osob ve stáří.

Podle jejich zjištění mají  nespavost nebo nepravidelný spánek vliv na vznik nebo postup této choroby Nejprve se ukázalo, že myši, kterým se odpírá spánek, mají v mozku až o čtvrtinu vyšší hladinu bílkoviny beta-amyloid, která způsobuje Alzheimera. Později lékaři zkoumali skupinu sta dobrovolníků.

Potvrdilo se jim, že ti, kteří spali méně a hůře, a častěji se budili, vykazovali rovněž vyšší koncentraci zmiňované bílkoviny, jako tomu bylo u myší.

Ukazuje se tak, že zdravý životní styl s pohybem, pravidelností a dostatkem spánku je ještě důležitější, než jsme si dosud mysleli.