Léky občas léčí a vždy vydělávají a zakyselují...

• Věda versus Rozum: Léky občas léčí a vždy vydělávají – celosvětové mediální kampaně podporují prodej léků – častěji těch dražších

- Pixabay

Tomáš Guttmann

Nyní je zdraví definováno většinou na základě normálních hodnot laboratorních nálezů; hodnoty mimo určený rozsah definují nemoc nebo varovný příznak. Medicína má tendenci rozsah normálních hodnot zužovat a tím část obyvatel vyžadujících preventivní léčbu rozšiřovat. Příkladem je krevní tlak, pro který je dnes jako norma uváděna hodnota 120 mmHg (systolický tlak, viz např. Merck Manual, 2011, 19. vydání), zatímco v roce 1999 to bylo 130 mmHg (viz 17. vydání) a v roce 1987 dokonce 140 mmHg (viz 15. vydání). Maximální „normální“ hodnota pro glukózu v plazmě je dnes určena na 100 mg/dl, i když v roce 1987 to ještě bylo 115 mg/dl. Zúženy byly rozsahy i dalších veličin, včetně „hodného cholesterolu“ HDL. Předefinováním zdraví a nemoci se mezi kandidáty na léčení mohou octnout navíc až desítky procent populace, aniž by se jejich skutečný stav jakkoli změnil, a tak vzroste poptávka po lécích. Čistý zisk z prodeje chemikálií roste nejméně dvojnásobně pokud jde o léky, a řádově ještě více pokud jsou kryty patentem. 

Farmalobby je bohatší než zbrojní!

Jak jsem se zmínil v textu o „zdravých“ potravinách (zd e), za prodloužením lidského života z 20 let na více než 80 let stály přísun kalorií a čisté vody, odsun odpadu a ochrana proti parasitům (hygiena, dezinfekce, konzervanty, antibiotika, očkování). Žádná složka potravy nebo zdravotní příměs k tomu nepřispěly. Ohledně léků, kromě antibiotik a vakcín přispěla k prodloužení života jen malá část komerčních léčivých prostředků. 

Podívejme se na seznam 200 nejčastěji předepisovaných léků v USA v roce 2020 (zde). Antibiotikum amoxicilin je až na 40. místě. Z látek, o nichž lze předpokládat, že části pacientů prodloužily život, to jsou antidiabetické léky metformin (3. místo), insulin glargin (32.) a glipizid (49.). Léky snižující tlak lze například nalézt na  4., 5., 11., 26. a 50. místě seznamu; ty ovšem u části pacientů byly použity spíše preventivně, a jejich příspěvek k prodloužení života není zcela jasný. Anekdotickým příkladem budiž rockerka Tina Turnerová, která odmítala léky na snížení svého extrémně vysokého tlaku po celý život a zemřela před pár dny ve věku 83 let (průměr je 79 let).

Užitečnost léků netkví samozřejmě jen v prodloužení života, ale i ve snížení bolesti a utrpení, což je funkce ibuprofenu proti zánětu (38.), alprazolamu jako sedativa (39.), montelukastu proti alergii (14.), omeprazolu proti refluxu (8.), atd. U mnoha nejprodávanějších a nejvíc předepisovaných léků však užitečnost není jasná. V našem seznamu je na prvním místě atorvastatin (Lipitor) předepsaný v roce 2020 v USA 115 milionkrát, 27 milionům pacientů, přičemž výrobce dostal 2.2 miliard dolarů. Lipitor patří mezi statiny, které mají snížit „zlý cholesterol“ v krvi; v našem seznamu figurují další statiny na 13., 17. a 34. místě, celkem předepsané 48 milionům pacientům v roce 2020 (=20% všech dospělých v USA) s tržbou asi 5 miliard dolarů. Podle tzv. lipidové hypotézy, jejíž kořeny sahají do 19. století, existuje vztah mezi tuky v krvi a výskytem kardiovaskulárních nemocí (zde). Tato teorie se mezi lékaři těší širokému koncensu a v dnešní podobě se zabývá hlavně lipoproteiny, tj. komplexy tuků s proteiny, které cholesterol a další tuky v krvi přenášejí, především komplexy zvanými LDL a HDL. Bylo postulováno, že kardiovaskulární choroby korelují s rostoucím množstvím LDL (zlý cholesterol) a s klesajícím množstvím HDL (hodný cholesterol). Statiny snižují zlý cholesterol (způsobují mozkovou mlhu), což se snaží nesčetné vědecké publikace potvrzovat, a velké farmaceutické firmy je v mnoha verzích dodávají na trh.

Tuky se v krvi vyskytují v několika formách a jsou měřeny různými parametry, z nichž některé lze ovlivňovat; například triglyceridy lze snížit pomocí fibrátů (látky prodávané méně než statiny). V džungli lékařských publikací není vztah oněch parametrů k patologiím příliš jasný, stejně jako vliv statinů na zlepšení zdraví a prodloužení života (zde). Mechanické předepisování statinů 20ti procentům obyvatel (alespoň v USA) na základě jakýchsi laboratorních veličin je kritizováno. Různé moderní postuláty lipidové teorie byly nazvány neprokázaným narativem (zde), a snaha o změny v poměrech laboratorních hodnot LDL a HDL byla označena za nesmyslnou (zde). Zdroje se liší ohledně prodeje léků (zde, zde), ale Lipitor je asi jedním z nejziskovějších produktů v historii s prodejem za téměř 200 miliard dolarů (zde). Světový prodej všech statinů je ovšem ještě mohutnější. 

Nejvíc v našem seznamu (zde) vydělal v roce 2020 bupoprion (18.) předepsán 29 milionkrát, 6ti milionům pacientů, s obratem 13 miliard dolarů. Jde o antidepresivum a v seznamu jich je více, včetně sertralinu (12.), escitalogramu (15.), trazodonu (21.), fluoxetinu (25.), duloxetinu (27.), citalopramu (31.) a venlafaxinu (44.). Celkem byly v USA v roce 2020 předepsány 41 milionům pacientů (12% populace) s obratem asi 19 miliard dolarů. Stejně jako u jiných skupin léčiv se kritický spotřebitel ptá, proč bylo třeba vyvíjet stále další léčiva, kdyby alespoň jedno z těch předchozích fungovalo; skutečně jsou antidepresiva charakterizována nevelkou odlišností od placeba, nejasným mechanismem působení a vedlejšími účinky zahrnujícími zhoršení stavu a dokonce sebevraždu. Globální prodej těchto nepříliš účinných látek přesáhl 1000 miliard dolarů. Náš seznam však neobsahuje léčiva s relativně menším počtem pacientů, jako třeba léky proti autoimunitním chorobám. Ty však mohou být přesto nejziskovější, protože výrobce kompenzuje malý počet pacientů astronomickou cenou, a pomáhá mu zoufalství trpících.

Copaxone proti roztroušené skleróze vydělal miliardy dolarů, přestože je zcela neúčinný a  proteinoví chemici chápou, že se tento syntetický polypeptid rozpadá účinkem proteáz okamžitě po vpíchnutí do svalu. Mezi komerčně nejúspěšnější léky patří též protilátky k infuzi pro modulaci imunního systému při léčení revmatické artritidy, Crohnovy nemoci, a dalších. Jde např. o lék Remicade, který byl v roce 2020 na 20. místě ve světě s prodejem 4,2 miliard dolarů a Humira, která byla na 1. místě s prodejem 20,4 miliard dolarů (zde) a nejspíš se stane neziskovějším lékem dosavadní historie s 250 miliardami dolarů (zde). Proklamované vedlejší účinky této tzv. biologické léčby, zahrnující onemocnění tuberkulózou a rakovinou, jsou strašidelné a skutečnost není lepší. Podle zkušeností nemocných Crohnovou nemocí, léčbu musí část lidí přerušit; z těch kdo vůbec vydrží, se pozitivních výsledků dočká třetina, a i tyto pozitivní výsledky zmizí do roka (fistula zůstává zavřena rok u 36% pacientů léčených Remicadem a u 19% pacientů léčených placebem, zde). Lékaři přesto doporučují zkoušet stále další biologické léky, a mnozí jsou asi na jejich prodeji zainteresováni. Klasická léčba, včetně steroidů je méně bolestná a nakonec úspěšnější, ale je 100krát levnější; například kortikosteroid prednison je v našem seznamu na 30. místě a prodá se ho v USA za rok pouze za 200 milionů (100krát méně než u Humiry).

V našem seznamu (zde) asi 10% léků život prodlužuje a kolem 60% léků život usnadňuje. Zbývajících 30% léků, mnohdy nejziskovějších, jsou neúčinné. U všech kategorií by stačilo 5krát méně druhů, neboť stejný princip je opakovaně použit konkurenčními farmaceutickými firmami, aniž by kvůli konkurenci byla cena snížena. V letech 2002 až 2021 vzrostly výdaje na léky v USA ze 195 na 574 miliard dolarů (zde), aniž by průměrná délka dožití vzrostla – zdá se dokonce, že klesla (zd e). Není lehké se rozhodovat, zda doporučované léky vzít či ne. Mytí rukou je lepší než preventivní léky. Lepší jsou levnější prostředky než dražší. Obecně je možné doporučit starší léky před patentovanými. Člověk by se měl léčit tím méně ochotně, čím je zdravější a čím je léčená nemoc lehčí. Proti vzteklině nebo obrně je třeba očkování, proti chřipce nebo koroně ne. Snad je jasné, že tento text nemá budit odpor proti moderním lékům; jsou desítky zázračných léků, jejichž účinky jsou nesporné, např. antibiotika, acyclovir, ivermectin, cytostatika, analgesika, sedativa, atd.

Avšak nesmyslné množství předražených léků bez jasné účinnosti je podvodem na občanech celého světa a jde navíc o nesmírné plýtvání zdroji (masové použití nevyzkoušené a neúčinné vakcíny proti koroně na dětech je jiné téma). Nejdůležitějším úkolem lidstva v současnosti je vyvinout technologii termonukleární fúze, protože ta bude moct pokrýt všechny jeho energetické potřeby – nebude třeba spalovat fosilní paliva a větrníky i solární panely se stanou zbytečnými, všeho bude skutečně úplně neomezeně. Nejblíže ke splnění tohoto úkolu má mezinárodní megaprojekt ITER, na němž se podílí všechny rozvinuté země včetně Ruska, Číny, Indie, Japonska, Evropy a USA – jeho náklady jsou odhadovány na 22 miliard Euro (zde). Celkový prodej pouze jednoho ze zmíněných statinů představuje 10tinásobek nákladů na projekt ITER a prodej antidepresiv 50tinásobek. Za zastavení takového plýtvání a za přestavbu západní společnosti v tomto směru ale budou sotva bojovat aktivisté za větrníky, za proticovidovou vakcínu, za kůrovce, za organické potraviny, za desatero pohlaví, a za zrušení aut a jaderných elektráren – a jiné aktivisty jsme si bohužel nevychovali.

Necpěte se zbytečně chemickými léky zakyselující organismus, zvláště těmi které nic neuzdravují - protizánětlivé, tišící zánět a bolest - ZÁSADUJTE TĚLO!

pH Minerals na odkyselení organismu a selektivní indikátorové pH papírky na měření moči

Dlouhodobě silně zakyselené tělo (kolem ph 5,5) je zodpovědné za více než 90% chronických nemocí. Produkt pH Minerals je momentálně to nejlepší, co je na trhu k dispozici.

Určitě není dobré začínat ihned podle návodu na obalu, což je dávka 2x2 lžičky za den, ta může být zbytečně vysoká a způsobovat řidší stolici. Začínejte vždy změřením ph moči.

Jsme nesoběstačná kolonie závislá na libovůli cizích majitelů

Jana Marková

Jsme nesoběstačná kolonie závislá na libovůli cizích majitelů. O ničem nerozhodujeme, skoro nic nevlastníme, a tak na tom cizím levně makáme a draze škemráme o drobky.

O nutnosti strategické soběstačnosti píšu dlouho. A vždycky se tu najde nějaký lumen, který mi vysvětluje, že to a) není nutné, páč všechno dovezeme, když bude potřeba, a b) to není možné, protože milion důvodů. Ale my všechno nedovezeme, když bude potřeba. Každý totiž, kromě nás teda, myslí primárně nejdřív sám na sebe. Ostatně poučit jsme se mohli v době covidu, leč nepoučili jsme se.

A tak když bude v Evropě nedostatek penicilinu, tak prostě my mít penicilin nebudeme. Nebo jakýkoliv jiný lék. To je úplně jedno. A i kdyby byl, jakože on v nějakém množství je, mohou si ty společnosti diktovat cenu tak, jak se jim zlíbí a my s tím neuděláme vůbec nic. My tu máme sice nějaké cenové limity, ale můžeme si s nimi vytřít angínou napadené mandle, protože výrobce nám nyní suše oznámil, že u nás za lék dostane méně, než za kolik se mu ho vyplatí prodat. Tudíž ho prodá jinde, kde dostane víc. Možná se to vyřeší do října. Ale jenom možná.

Sešroubované zničující rozdílné dotace a unijní pravidla

Válek nás připravuje na to, že některé léky už prostě nebudou, a tak na letní angínu zkuste třeba zaříkávání.

Takže nejen, že se sem většina nových účinných léků dostává se zpožděním několika měsíců oproti Západu, ale některé se sem už nedostanou vůbec. Není přece důvod zásobovat kolonie, když je třeba vyhovět trhu vlastní země. A tak to bude se vším. Dostaneme předražené zbytky, a ještě budeme vděkem bez sebe, že na nás vůbec něco zbylo. Tady se neustále opakovala mantra volného trhu, ale tady žádný volný trh dávno není. Tady je rozdílnými dotacemi a unijními pravidly sešroubované cosi, co nám nalhali, že pro nás bude výhodné. V rámci volného trhu se vzdejte všeho co máte, ideálně tak, aby vám už nepatřila ani voda. Tak nějak to bylo. A teď vidíme důsledky.

Amerika si začíná chránit svůj trh, Německo jak by smet, jen my létáme předraženými vládními speciály žádat o pomoc s léky Koreu. Jako fakt si myslíme, že to za nás vyřeší Korejci? Možná zaplácneme nějaký ten akutní průšvih, ale systémově je to přece úplně blbě, že chceme vozit léky přes půl světa. Když pominu už tu šílenou vzdálenost a náklady na dopravu, tak přece my nikdy nevíme, co se na té půlce světa stane. Nedokážeme ovlivnit tím směrem vůbec nic a chceme si na tom nic vybudovat životně důležitou závislost? Jako vážně Markéto Pekarová Adamová? Tím se s tankistou Válkem chlubíte?

Strategická soběstačnost

Takže znovu. Strategická soběstačnost je naprosto nezbytná. A ne, opravdu do toho neřadím banány nebo kokosáky. Jsou to věci, bez kterých se neobejdeme. Energie, základní potraviny, léky a pár dalších. Ty musí být zcela pod naší kontrolou, ty musíme mít možnost maximálně ovlivnit. Nikdo na Tchajwanu nebo kdekoliv jinde nesmí rozhodovat o tom, jestli naše děti budou mít lék na horečku nebo jestli bude z čeho péct chleba a čím topit. Každá jiná cesta je špatná. Ona totiž solidarita funguje jenom když všechno klape, jak má. Pak nastupuje dlouhý nos v podobě hlasitého „sorryjako“.

Nikdo nikdy nebude hájit naše zájmy lépe než my sami. Takže bychom to měli začít fofrem dělat a přestat se tvářit, že to za nás vyřeší modrohvězdičkový bruselský Bůh. Ten se na nás vybodne úplně stejně, jako se na nás reálně vybodl v krizi vždycky.

JIŽ JSME UVEDLI

Evropě docházejí léky, jaký je důvod?

- Pixabay

V celém bloku chybí běžné léky včetně antibiotik a léků proti bolesti pro děti. Zde se dozvíte, co se s tím dělá.

Carlo Martuscelli, 29. ledna 2023 15:03

Když se cítíte pod psa, poslední věc, kterou chcete dělat, je šlapat od lékárny k lékárně a hledat základní léky, jako je sirup proti kašli a antibiotika. Mnoho lidí v Evropě, kteří čelí obzvláště drsné zimní sezóně, však musí dělat právě to.

Od konce roku 2022 hlásí země EU vážné problémy se sháněním některých důležitých léků a většina z nich se nyní potýká s jejich nedostatkem. Jak špatná je tedy situace a co se s ní dělá? POLITICO vás seznámí s hlavními body.

Jak vážný je nedostatek léků?

V průzkumu skupin zastupujících lékárny ve 29 evropských zemích, včetně členů EU a také Turecka, Kosova, Norska a Severní Makedonie, téměř čtvrtina zemí hlásila nedostatek více než 600 léků a 20 procent hlásilo nedostatek 200-300 léků. Tři čtvrtiny zemí uvedly, že nedostatek léků byl tuto zimu horší než před rokem. Skupiny ve čtyřech zemích uvedly, že nedostatek byl spojen s úmrtími.

Tento obraz je podložen údaji od regulačních orgánů. Belgické úřady hlásí nedostatek téměř 300 léků. V Německu je to 408 léků, zatímco v Rakousku v současné době nelze v lékárnách koupit více než 600 léků. V Itálii je seznam ještě delší - zahrnuje více než 3 000 léků, ačkoli se v mnoha případech jedná o různé formulace téhož léku.

Kterých léků se to týká?

Antibiotika - zejména amoxicilin, který se používá k léčbě infekcí dýchacích cest - jsou nedostatková. Nedostatkové jsou i další skupiny léků, včetně sirupu proti kašli, dětského paracetamolu a léků na krevní tlak.

Proč k tomu dochází?

Jde o kombinaci zvýšené poptávky a snížené nabídky.

Sezónní infekce - především chřipka a respirační syncytiální virus (RSV) - začaly brzy a jsou silnější než obvykle. U dětí také neobvykle propukla epidemie krčního onemocnění Streptokoková infekce A. Odborníci se domnívají, že neobvykle vysoká aktivita nemocí souvisí s oslabeným imunitním systémem, který se kvůli výlukám již nevyzná ve škále mikrobů, jež nás obklopují v každodenním životě. Tato náročná zima po několika klidných letech (s výjimkou COVID-19) zastihla výrobce léků nepřipravené.

Na farmaceutické společnosti doléhá také inflace a energetická krize, které ovlivňují nabídku.

V loňském roce společnost Centrient Pharmaceuticals, nizozemský výrobce aktivních farmaceutických složek, uvedla, že její závod vyrábí o čtvrtinu méně než v roce 2021 kvůli vysokým nákladům na energie. V prosinci byla společnost InnoGenerics, další nizozemský výrobce, zachráněna vládou poté, co vyhlásila bankrot, aby udržela svou továrnu v provozu.

Výsledkem je podle společnosti Sandoz, jednoho z největších výrobců na evropském trhu s generiky, obzvláště "napjatá situace v zásobování". Mluvčí sdělil serveru POLITICO, že mezi další viníky patří nedostatek surovin a omezené výrobní kapacity. Dodali, že Sandoz je v současné době schopen uspokojit poptávku, ale "čelí výzvám".

Jak reagují vlády?

Některé země brzdí vývoz, aby ochránily domácí zásoby. V listopadu řecký regulátor léčiv rozšířil seznam léků, jejichž další prodej do jiných zemí - tzv. paralelní obchod - je zakázán. Rumunsko dočasně zastavilo vývoz některých antibiotik a léků proti bolesti pro děti. Začátkem ledna Belgie zveřejnila vyhlášku, která úřadům umožňuje zastavit vývoz v případě krize.

Tato zmrazení mohou mít následné účinky. Dopis evropské komisařky pro zdraví Stelly Kyriakidesové adresovaný řeckému ministru zdravotnictví Thanosu Plevrisovi ho požádal, aby vzal v úvahu dopady zákazů na třetí země. "Členské státy se musí zdržet přijímání vnitrostátních opatření, která by mohla ovlivnit vnitřní trh EU a znemožnit přístup k lékům potřebným v jiných členských státech," napsala Kyriakidesová.

Německá vláda zvažuje změnu zákona s cílem zmírnit požadavky na zadávání veřejných zakázek, které v současné době nutí zdravotní pojišťovny nakupovat léky tam, kde jsou nejlevnější, a soustřeďují tak dodávky do rukou několika výrobců, kteří jsou cenově nejkonkurenceschopnější. Podle nového zákona by kupující museli nakupovat léky od více dodavatelů, včetně těch dražších, aby bylo zásobování spolehlivější. Nizozemsko nedávno zavedlo zákon, podle něhož musí prodejci udržovat zásoby na šest týdnů, aby překlenuli nedostatek léků, a ve Švédsku vláda navrhuje podobná pravidla.

Na podrobnější úrovni výbor vedený regulačním orgánem EU pro léčiva, Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), doporučil uvolnit pravidla, která by mimo jiné umožnila lékárnám vydávat pilulky nebo dávky léků jednotlivě. V Německu zašel předseda Německé lékařské asociace tak daleko, že vyzval k vytvoření neformálních "bleších trhů" s léky, kde by lidé mohli své nepoužité léky dávat pacientům, kteří je potřebují.

A ve Francii a Německu začali lékárníci vyrábět vlastní léky - i když vzhledem k rozsahu nedostatku to pravděpodobně nepřinese velký rozdíl.

Může to EU napravit?

Teoreticky by EU měla být na řešení krize v celém bloku připravena více než kdy jindy. Nedávno modernizovala své právní předpisy, aby se mohla vypořádat se zdravotními hrozbami, včetně nedostatku léčiv. Agentura EMA získala rozšířené pravomoci k monitorování nedostatku léků. A byl zřízen zcela nový orgán, Úřad pro připravenost a reakci na mimořádné zdravotní situace (HERA), který má pravomoc jít na trh a nakupovat léky pro celý blok.

Ale ne všichni souhlasí s tím, že je to zatím tak špatné.

Minulý čtvrtek se EMA rozhodla nepožádat Komisi, aby nedostatek amoxycilinu prohlásila za "závažnou událost" - což je oficiální označení, které by vyvolalo určitá (omezená) opatření v celé EU - s tím, že současná opatření situaci zlepšují.

Pracovní skupina Evropské agentury pro léčivé přípravky pro nedostatek léků by mohla ve čtvrtek rozhodnout, zda doporučí Komisi, aby nedostatek léků prohlásila za "závažnou událost" - oficiální označení, které by spustilo určitá (omezená) opatření v celé EU. Řídící skupina EMA pro nedostatek léků by měla pravomoc vyžádat si od dodavatelů údaje o zásobách léků a výrobní kapacitě a vydat doporučení, jak nedostatek zmírnit.

Při vystoupení před zdravotnickým výborem Evropského parlamentu vrchní představitelka Komise pro zdravotnictví Sandra Gallina uvedla, že chce "trochu odmítnout myšlenku, že existuje obrovský nedostatek", a řekla, že je možné používat alternativní léky.

A další se domnívají, že se situace časem zlepší. "Myslím, že se to vyřeší samo, ale to závisí na vrcholu infekcí," řekl Adrian van den Hoven, generální ředitel lobby generických léků Medicines for Europe. "Pokud jsme dosáhli vrcholu, nabídka to rychle dožene. Pokud ne, pravděpodobně to nebude dobrý scénář."

Svými reportážemi přispěly Helen Collisová a Sarah-Taïssir Bencharifová.

Originál: politico.eu

Shrnutí a bližší vysvětlení

Jak je výše uvedeno Brusel potvrdil, že nedostatek léků ve 4 zemích bloku je spojen s úmrtími. Rumunsko už zakázalo vývoz antibiotik ze země! A další země zákazy, známé z éry počátku epidemie Covid připravují. Léky v Evropě nejsou. Německo vymyslelo, že aby bylo léků dost, budou se organizovat ve městech bleší trhy, na kterých si lidé budou moci vyměňovat mezi sebou léky. Francie zase vymyslela, že se EU vrátí do středověku, a lékárníci a mastičkáři budou zase ve svých krámcích míchat léky pro lidi. Léky nejsou protože nejsou klíčové suroviny (API) k jejich výrobě. Výroba API látek je náročná na energie.

Nejsou léky, protože je není z čeho vyrábět

V EU už loni v létě ukončila, a nebo omezila výrobu řada firem produkujících látky API, protože jejich výroba se v Evropě za stávajících cen energií nevyplatila. Co udělal Brusel, a další země EU, aby výrobu zachránil. Nic. Teď se dostavil důsledek – nejsou léky, protože je není z Čeho vyrábět! Politika Green Deal a válka na Ukrajině a sankce na Rusko tak mají na svém kontě první zemřelé Evropany. Po autoprůmyslu Brusel zlikviduje i farmaceutický průmysl. Snad jediní Holanďané měli loni odvahu a krachujícího výrobce látek API, který vyrábí v Holandsku zachránili před krachem!

O tom, že v EU bude kvůli nedostatkům látek API dovážených z Číny nedostatek léků se v Bruselu ví už od roku 2013! (Není to překlep!) Stejně jako u čipů, i u látek API zase Bruselští úředníci zaspali!

Zatím co v Bruselu spokojeně spali, už v roce 2020 Indie nařídila investovat do produkce API 1,3 miliardy USD, protože Indie sice vyvážela do USA léky představující 40% americké spotřeby generických léků, ale 70% látek nutných pro tento dovoz dovážela z Číny!

EU byla před energetickou krizí už v roce 2019 závislá na dovozu čínských látek API ze 22%, a to představovalo 778 tisíc tun! Přesto Brusel nechal loni v létě krachovat evropské výrobce API a omezovat je výrobu kvůli drahým energiím. EU si přitom dokázala před krizí vyrobit sama jen 51,9% látek API, bez kterých léky prostě nevyrobíte!

K autům, respektive čipům

Škoda Auto omezuje výrobu, protože nejsou čipy! V Kolíně zastavili dokonce výrobu!

A čipy nebudou, hlásí experti na světový trh s čipy! Proč nejsou čipy v EU, když jsou čipy v Číně, Vás ovšem překvapí! Soudruzi v Bruselu totiž zase udělali chybu. Nařídili výrobu chytrých aut, ale zapomněli na jednoduchou rovnici – auto na spalovací motor rok 2010 = 300 čipů, auto na zelený bruselský spalovací motor rok 2020 = 1000 čipů, elektromobil rok 2023 = 5000 čipů!

Čínští plánovači vše pochopili, a tak naplánovali na rok 2030 už spotřebu 120 miliard čipů jen pro výrobu automobilů, a naplánovali také jejich výrobu. Bruselští plánovači zase nic nepochopili, a tak loni v červenci, když už každý věděl, že čipy nebudou, naplánovali na rok 2030 jen spotřebu 33 miliard čipů pro autoprůmysl EU, ale ne jejich výrobu!

Z jednoduchého srovnání Bruselských a Pekingských plánů vyplývá, že Čína bude vyrábět 4 krát více aut než Evropa, ale jen když na Evropu zbydou nějaké čipy! Jak vidíte v Bruselu sedí úřední Blbci, kteří nezvládnou ani matematiku 5. třídy základní školy!

Nebo je to úmysl?