Nedaří se vám zhubnout? Minimalizujte obezogeny

- Pixabay

Barbora Nová

Obezogeny jsou chemické látky, které mohou ovlivňovat nebo podporovat obezitu u lidí nebo zvířat (1).

Podle výzkumů je míra obezity na vzestupu. Nejnovější studie se začínají zabývat faktory životního prostředí, které k tomu mohou přispívat - včetně obezogenů (2).

Tyto chemické látky se nacházejí v předmětech denní potřeby, jako jsou nádoby na potraviny, hračky, nádobí, výrobky osobní péče, čisticí prostředky a zdravotnické potřeby (2, 3).

Protože se vyskytují v tak široké škále zdrojů, mohou kontaminovat potraviny, vodu nebo vzduch, čímž se dále zvyšují cesty jejich expozice. Když se tyto chemické látky dostanou do těla, mohou změnit regulaci energetické rovnováhy ve prospěch přibývání na váze (2).

Následuje 4 nejběžnější obezitogeny, jejich možný vliv na vás a jak minimalizovat expozici těmito chemickými látkami.

Jak obezogeny fungují?

Obezogeny jsou považovány za chemické látky narušující endokrinní systém (EDS). To znamená, že mohou narušovat váš endokrinní systém, a tedy i vaše hormony (1, 4).

Možná je překvapivé, že ze všech chemických látek registrovaných v obchodě - přibližně 1 000 druhů - lze klasifikovat jako EDS (2).

Protože endokrinní orgány a hormony pomáhají regulovat váš metabolismus a tělesnou hmotnost, hraje váš endokrinní systém zásadní roli v energetické rovnováze a ukládání tuků (1).

Obezogeny mohou podporovat obezitu tím, že (1, 2):

• zvyšují počet tukových buněk
• zvýšením ukládání tuku ve stávajících tukových buňkách
• změnou rychlosti tvorby tukových buněk oproti jejich destrukci
• posunutí energetické bilance ve prospěch ukládání kalorií
• změnou bazální metabolické rychlosti, která udává, kolik kalorií tělo potřebuje k plnění svých základních funkcí
• změna střevní mikroflóry, která podporuje ukládání potravin
• změna hormonální kontroly chuti k jídlu a sytosti

Výzkum prokázal přítomnost EDS v placentě, plodové vodě a pupečníkové krvi, což naznačuje, že vystavení člověka obezogenům začíná již v děloze matky (2, 3).

Vystavení EDS v takto raných fázích vývoje může mít vliv na obezitu v pozdějším věku. Dále může zvyšovat riziko onemocnění, jako je cukrovka, metabolický syndrom a rakovina, protože enzymy podílející se na jejich eliminaci ještě nejsou plně funkční (1, 2, 3, 5).

Vliv prenatální expozice EDS na metabolismus plodu se může dokonce přenášet na budoucí generace, což je zjištění známé jako transgenerační účinky EDS (4, 5).

Shrnutí:

• Obezogeny jsou chemické látky, které mohou podporovat obezitu tím, že narušují metabolismus a hormony. Důkazy ukazují, že expozice člověka může začít již v děloze. Jejich vliv může ovlivnit i budoucí generace.

Nejznámnější typy obezogenů

Existuje mnoho typů obezogenů neboli EDS. Následují 4 nejběžnější z nich.

1. Bisfenol-A (BPA)

BPA je syntetická sloučenina používaná k výrobě polykarbonátových plastů a epoxidových pryskyřic, kterými jsou vyloženy potravinové a nápojové plechovky. Nachází se tedy v mnoha obalech na potraviny a nápoje (2, 6).

Má podobnou strukturu jako estradiol, který je hlavním ženským pohlavním hormonem. Protože estradiol je typem estrogenu, BPA se v těle snadno váže na receptory související s estrogenem (3, 6).

Podle studií v laboratoři a na zvířatech může vyvolávat inzulinovou rezistenci, zánět, oxidační stres a podporovat tvorbu tukových buněk (3, 6).

Lidé jsou BPA vystaveni ve velké míře při konzumaci potravin uchovávaných nebo ohřívaných v nádobách s BPA. Vzhledem k tomu, že tato sloučenina není zcela vázána na plast, může se v důsledku změn pH a teploty vyluhovat do potravin (3, 6).

BPA byl zjištěn u novorozenců, dětí i dospělých. Lze jej měřit v tělesných tekutinách a tkáních, jako je krev, moč, sliny, mateřské mléko a tuková tkáň (6).

Ačkoli výzkum ukazuje, že BPA může ve vysokých koncentracích škodit. Nicméně americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) považuje BPA za bezpečný, protože množství, které migruje z obalů potravin do potravin a nápojů, je malé (7).

BPA v množství, které se vyskytuje v běžné populaci, je spojován se zvýšeným výskytem obezity, cukrovky a vysokého krevního tlaku (6).

Shrnutí:

• BPA se vyskytuje v plastech a konzervovaných potravinách. Jeho příjem je spojován se zvýšeným výskytem obezity a dalších chronických onemocnění.

2. Ftaláty

Ftaláty jsou skupinou umělých chemických látek, které se používají k tomu, aby byly plasty odolnější a pružnější (2, 3).

Jsou přítomny v hračkách, zdravotnických prostředcích, obalech potravin, čisticích prostředcích, mýdlech, šamponech, lacích na nehty, pleťových vodách a parfémech (3, 8).

Nejběžnějším ftalátem je di-2-ethyhexylftalát (DEHP), chemická látka, která se váže na receptory androgenu, hlavního mužského pohlavního hormonu. Tím narušuje syntézu testosteronu, což má za následek antiandrogenní účinky, které mohou přispívat k rozvoji obezity (2, 3).

Kromě toho mohou ftaláty ovlivňovat hormonální receptory zvané PPAR a další signální dráhy buněk, které se podílejí na vašem metabolismu (2, 9).

Primární formou expozice je konzumace potravin a nápojů, které přišly do styku s výrobky obsahujícími ftaláty. Významným zdrojem expozice jsou také ftalátové částice v prachu (8).

Většina studií v laboratoři a na zvířatech potvrzuje, že DEHP a další ftaláty mají vliv na rozvoj obezity a cukrovky 2. typu (9).

Stejně tak studie u dětí spojují tyto sloučeniny se zvýšeným indexem tělesné hmotnosti (BMI) a rizikem obezity (2, 10, 11).

Ftaláty se vyskytují téměř všude a jejich metabolity - neboli konečné produkty - byly zjištěny u více než 75% americké populace (3).

Nicméně Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvádí, že zjištěné množství nemusí nutně způsobit škodlivé účinky na zdraví (8).

Stejně tak FDA uvádí, že neexistuje dostatek důkazů pro tvrzení, že ftaláty představují bezpečnostní riziko. Odkazuje však pouze na jejich použití v kosmetice (12).

Shrnutí:

• Ftaláty jsou přítomny v mnoha plastových výrobcích a výrobcích osobní hygieny. Studie v laboratoři, na zvířatech a lidech je spojují se zvýšeným rizikem obezity a cukrovky 2. typu.

3. Organické sloučeniny

Organotiny jsou třídou průmyslových sloučenin používaných jako stabilizátory polyvinylchloridu (PVC), protiplísňové barvy a pesticidy (14).

Jeden z nich se nazývá tributylcín (TBT), aktivní složka protiplísňového nátěru, který se používá na lodě a čluny, aby se zabránilo růstu mořských organismů na trupu (13).

V důsledku toho se uvolňuje do vody a ukládá se v sedimentech, čímž kontaminuje mnoho jezer a pobřežních vod (13, 14, 15).

Vědci zjistili, že mořské vody kontaminované TBT způsobily u některých mořských plžů imposex, což znamená, že se u samic plžů vyvinuly samčí pohlavní orgány. To je považováno za nejlepší příklad EDS u volně žijících živočichů (14, 15).

Studie v laboratoři navíc ukázaly, že TBT podporuje tvorbu tukových buněk, zatímco studie na zvířatech prokázaly, že jeho expozice vede ke zvýšené akumulaci tuku a snížení svalové hmoty (1, 2).

Studie na zvířatech také ukazují, že pokud jsou myši vystaveny působení TBT během březosti a laktace, potomci samců třetí a čtvrté generace mají více a větší tukové buňky, což naznačuje transgenerační predispozici k obezitě specifickou pro dané pohlaví (16).

U savců, včetně člověka, se nepříznivé účinky organocínů různí, od obezity až po srdeční, mozkovou a imunotoxicitu (15).

Shrnutí:

• Organické cíny, jako je TBT, mají u zvířat zřetelný endokrinně disruptivní účinek. Předpokládá se, že podporují obezitu i u lidí.

4. Kyselina perfluoroktanová (PFOA)

PFOA je povrchově aktivní látka používaná ve voděodolných oděvech, nepřilnavém nádobí, odpuzujících skvrny a potravinách určených pro mikrovlnné trouby (14).

Hlavním zdrojem expozice člověka PFOA jsou kontaminované vodní zdroje. Po požití může v těle zůstat po dlouhou dobu (17).

Stejně jako ftaláty aktivuje PFOA v těle receptory PPAR, které se podílejí na metabolismu tuků (13).

Studie na myších potvrzují, že ty, které byly vystaveny PFOA před narozením, měly v dospělosti vyšší pravděpodobnost vzniku obezity, stejně jako zvýšené hladiny inzulinu, leptinu a tělesné hmotnosti (2, 13).

Shrnutí:

• PFOA je chemická látka používaná k výrobě výrobků odolných vůči teplu, oleji, skvrnám, tukům a vodě. Je spojována se zvýšeným rizikem obezity u myší. Přesto chybí studie na lidech.

Jak minimalizovat jejich expozici

O vlivu obezogenů na lidské zdraví je známo jen málo. Mnohem méně se ví o míře jejich interakce s dalšími zjištěnými rizikovými faktory obezity, jako jsou zánět, strava, načasování jídla a regulace chuti k jídlu (1).

Podle studií na zvířatech se některé EDS mohou hromadit v tkáních, zatímco jiné mohou predisponovat budoucí generace k obezitě a dalším metabolickým poruchám (2, 16, 18).

I když je nepravděpodobné, že byste se obezogenům dokázali zcela vyhnout, existuje několik jednoduchých věcí, které můžete udělat pro snížení expozice, včetně (5):

• pokud je to možné, vybírejte si biopotraviny, jako je ovoce, zelenina, kukuřice, pšenice a rýže
• minimalizovat používání kosmetiky a výrobků osobní péče obsahujících EDC tím, že si vyberete ekologické varianty
• upřednostňování nerezových, hliníkových nebo skleněných obalů na potraviny a nápoje před plastovými
• vyhýbání se ohřívání potravin v plastových nádobách
• pokud používáte plastové nádoby, vybírejte takové, které jsou označeny nápisy BPA-free a ftaláty-free

Tato doporučení mohou být obzvláště důležitá pro těhotné, případně pro ženy, které chtějí otěhotnět.

Nejdůležitějšími faktory, pokud jde o vaše zdraví, samozřejmě zůstávají vyvážená strava, pohyb, dostatek kvalitního spánku a zvládání stresu.

Shrnutí:

• Výběr ekologických výrobků a vyhýbání se plastovým obalům jsou snadné způsoby, jak minimalizovat expozici obezogenům.

Závěr

Obezogeny jsou chemické látky, které mohou podporovat obezitu tím, že narušují endokrinní orgány a hormony ve vašem těle.

Vzhledem k tomu, že většina obezogenů je přítomna v předmětech denní potřeby, mohou snadno přecházet do vašich potravin a nápojů.

Pokud se tedy obáváte možných negativních účinků na zdraví, můžete snadno minimalizovat jejich expozici výběrem ekologických výrobků a vyhýbáním se plastovým nádobám.

Na plastových nádobách hledejte označení BPA-free a ftaláty-free, případně bez BPA a ftalátů, abyste se ujistili, že tyto sloučeniny neobsahují.

Víte, že existují symboly na plastových lahvích? Jsou tyto láhve bezpečné nebo jedovaté?

Většina z vás určite kupuje nápoje v plastových lahvích. Používáme je i pro správnou hydrataci při pobytu v přírodě... Nicméně tyto plastové láhve mohou do obsahu tekutin vylučovat toxické látky. Tím mohou převážit výhody správného pitného režimu.

Jak zjistit jestli je plastová nádoba bezpečná? Jednoduše, ale málo kdo to ví.

Na spodku plastové nádoby je vylisován trojúhelník a v něm je zpravidla umístěno číslo, případně vedle

A na toto číslo, zpravidla s lupou se zaměřte. Konkrétní číslo znamená druh chemické látky, ze které je láhev vyrobená.

Co umístěná čísla znamenají?

1 - PET (polyetyléntereftalát)

Tyto láhve jsou určeny jen pro jedno použití. Důvodem je, že mohou uvolňovat do tekutiny těžké kovy jako například antimon (stibium). Dále mohou uvolňovat chemické substance, které narušují činnost vaší hormonální soustavy.

Při degradaci PET se uvolňuje acetaldehyd, který svým nasládlým zápachem může znehodnotit obsah PET lahví. Do nápojů se také může uvolňovat oxid antimonitý, který se používá při výrobě PET lahví jako katalyzátor.

Použití po recyklaci: fleecové mikiny, výplně bund, spacáků, apod.

2 - HDPE (polyetylén vysoké hustoty)

Jedná se o takzvaný "dobrý" plast.

Má ze všech používaných plastů nejnižší pravděpodobnost uvolňování škodlivých látek do tekutin, které se v něm uskladňují.

Použití po recyklaci: trubky.

3 - PVC (polyvinylchlorid)

Tyto láhve se nedoporučuje používat, protože mohou uvolňovat látky, které narušují činnost hormonů.

Použití po recyklaci: plastová okna, plastové stavební prvky, chemické látky (chlorovodík, uhlovodíky).

Jako odpad nepatří do kontejnerů pro plasty, ale do sběrných dvorů jako nebezpečný odpad!!!

4 - LDPE (polyetylén nízké hustoty)

Tento druh plastu je relativně bezpečný.

Při správném používání a mechanickém nenamáhání by z něj do nápojů neměli prosakovat škodlivé látky.

Často se používá při výrobě plastových tašek.

Použití po recyklaci: trubky.

5 - PP (polypropylén)

Jedná se také o relativně bezpečný plast.

Pokud se nevystavuje vyšším teplotám a mechanickému namahání, neměly by se do nápojů a jídel uvolňovat nežádoucí chemické látky.

V praxi se z něj většinou vyrábí například jogurtové kelímky a některé druhy láhví na tekutiny.

Použití po recyklaci: sáčky a tašky.

6 - PS (polystyrén)

Pozor, jedná se o látku uvolňující karcinogeny.

Polystyrén by se v žádném případě neměl používat pro uschovávání nápojů a jídel.

V případě přenosných chladniček, kde je polystyrén umístěn uvnitř, je nutné mít jídlo v nich spolehlivě oddělené od stěn.

Použití po recyklaci: izolace, stavební materiál.

7 - PC (polykarbonát)

Pro uskladňování potravin a vody je to nejhorší varianta, protože uvolňuje BPA (Bisfenol A).

Láhvím anebo jiným nádobám vyrobeným z polykarbonátu pro uskladnění nápojů a potravin se za každých okolností vyhněte. Je vhodný třeba k zastřešení bazénu.

Všeobecně platí

Nevystavujte plasty slunečním paprskům a vyšším teplotám. V opačném případě mohou zvýšeně uvolňovat škodlivé látky do nápojů a potravin. Zámým případem poškozování spotřebitele je kauza, kdy obchodní dům na Národní třídě v Praze uskladňoval na střeše svého obchodního domu přepravky s pramenitou vodou v PET lahvích.