Fakta o Reishi, mykologie, historie, pěstování, účinné látky

Tento článek Vám otevře oči a zjistíte, co jsou skutečně kvalitní přípravky z Reishi. Zároveň se Vám objasní, jak se hledají cesty k co nejnižším nákladům a v konečném důsledku k co největšímu zbohatnutí. Je to naprosto stejné jako u všech průmyslově zpracovaných a i u jednotlivých potravin. Je nutná vysoká obezřetnost, co kupujete. Nikdo vás nemůže donutit, co si vložíte do těla, ale může vás ovlivnit klamavá reklama.

Nezapomeňte. Jídlo je zodpovědné z více než 90% za chronické nemoci. A logicky to platí i obráceně.

Ing. Zdeněk Rozehnal

 Reishi (Lesklokorka lesklá) je bezpochyby nejslavnější ze všech léčivých hub a jednou z mála, jejichž užívání má tak dlouhou historii. Podle některých pramenů (které však nelze ověřit) se pravděpodobně používala již před 5 000 lety. Název „reishi“, který zná většina lidí, je vlastně japanizovaná podoba nejstaršího čínského názvu žuej č‘ (což znamená „houba příznivého osudu“). Nejběžnějším názvem, který se používá v Číně, je „ling č‘“.

Další japonské názvy jsou „mannentake“ (houba 10 000 let), „saiwaitake“ (houba šťastného osudu) a „sarunouchitake“ (opičí sedátko). Jak jsme ovšem již uvedli, nejdelší historii užívání má tato houba v Číně. Poprvé byla popsána před zhruba 2200 lety v nejstarší knize na světě o bylinách a souvisejících lékařských tématech, „Šen-nung pen-cchao ťing“, kde byla zařazena do kategorie nejvyšších bylin.

Ling č‘ považovali za nejdůležitější houbu dávní taoisté, kteří založili tradiční čínskou medicínu. Čínské slovo „ling“ je složeno ze znaků s významem „déšť“, „šaman“ a „modlit se za něco“, jejichž kombinace může znamenat „duchovní síla“ nebo „povznesení duše“. „Č‘“ (v různých přepisech také „zhi“ nebo „chih“) znamená „houba rostoucí na stromě“ a „látky pro přípravu elixírů nesmrtelnosti“.

Všechno dohromady to lze poeticky přeložit jako „bylina duchovní síly“.

Mykologie Reishi

Oficiální latinský název je Ganoderma lucidum (od roku 1881). Toto označení však ve skutečnosti zahrnuje několik typů a rozdíly mezi nimi mykologové stále zkoumají. Patrně nejnápadnější jsou rozdíly v barvě. V přírodě se vyskytuje celkem šest barevných variant (červená, fialová, černá, bílá, zelená a žlutá).

Červená reishi je z těchto šesti nejčastějším předmětem výzkumu, jenž ukazuje, že je také nejúčinnější z terapeutického hlediska. Existuje i několik dalších druhů rodu Ganoderma, které mají léčivé vlastnosti, například Ganoderma applanatum (lesklokorka ploská), Ganoderma annulare, Ganoderma tsugae, Ganoderma resinaceum (lesklokorka pryskyřičná) a Ganoderma oregonense.

Reishi je houba chorošovitého typu a to znamená, že nemá lupeny, nýbrž malé rourky (podobné pórům), z nichž se uvolňují výtrusy. Vyrůstá každoročně na spodní části kmenů nebo na pařezech určitých listnatých stromů, zejména javorů a dubů. Na rozdíl od houby  čaga (rezavec šikmý),  jiného léčivého „choroše“, který roste pouze na živých stromech, najdeme reishi jak na živých, tak na mrtvých stromech. Díky tomu je její pěstování mnohem snadnější (viz níže).

Reishi se svými typickými plodnicemi se vyskytuje pouze na dvou až třech z 10 000 stromů v dané oblasti.

V Severní Americe nemá divoká reishi obvykle žádný třeň nebo jen velmi malý, zatímco v Asii má zpravidla dlouhý, poměrně úzký třeň. Vývoj zralé plodnice z výtrusu trvá jeden rok.

V důsledku drsného prostředí, nestability červené divoce rostoucí reishi a její zranitelnosti vůči znečištění, nemocím a napadení hmyzem dosáhne ve volné přírodě plné zralosti jen omezený počet vysoce kvalitních exemplářů. Jednou z forem, které jsou v přírodě nejvzácnější, je „reishi ve tvaru paroží“. Dnes víme, že je tento tvar způsoben vysokým obsahem CO₂ v prostředí. Reishi ve tvaru paroží lze proto uměle snadno vypěstovat.

Historie Reishi

V Číně se reishi používala jako nejdůležitější součást terapie fu-čeng. To je forma tradiční čínské bylinné medicíny, která doslova znamená „obnovit normálnost a rovnováhu těla“. Lze ji přirovnat k současné západní „imunoterapii“.

Terapie fu-čeng neléčí specificky určitou infekci nebo nemoc, ale pomáhá obnovit obranyschopnost a vrozenou sílu těla, aby se dokázalo účinněji vypořádat se všemi projevy nemoci. V konečném důsledku by se tělo mělo vyléčit samo. Podobně jako většina léčivých hub je reishi skutečný adaptogen, a proto se pro terapii fu-čeng dokonale hodí.

Donedávna mohli z léčivého potenciálu této houby těžit pouze bohatí a privilegovaní příslušníci asijské společnosti, protože jak jsme již uvedli, kvalitní reishi z volné přírody je dosti vzácná a protože reishi pro svůj zdárný vývoj potřebuje velmi specifické prostředí.

Ve 20. století však byly vyvinuty účinné pěstební metody, a tato houba je tak nyní dostupná pro každého. Roční produkce samotné Číny činila v roce 2000 zhruba 13 000 tun, avšak o tři roky později to bylo již 49 000 tun. A od té doby se pěstování exponenciálně rozšiřuje.

Přibližně před 30 lety byly produkty z reishi ve formě doplňků stravy uvedeny na západní trh.

Reishi je uvedena v publikaci American Herbal Pharmacopoeia and Therapeutic Compendium (Americký bylinný lékopis a terapeutické kompendium).

Metody pěstování Reishi, aneb proč jsou velice rozdílné ceny produktů z Reishi a tedy uzdravovací účinek

Mnoho lidí, zejména v Asii, se domnívá, že když je divoce rostoucí reishi vzácná a velmi drahá, musí mít z terapeutického hlediska vyšší kvalitu než pěstovaná verze. Zaměňovat cenu a hodnotu je častá chyba. Ve skutečnosti je to ale právě naopak. Divoce rostoucí reishi snadno podléhá poškození a kontaminaci působením hmyzu, plísní a znečištěného životního prostředí. Celkový obsah biologicky aktivních látek je pak velmi nestálý, takže kvalita není spolehlivě zaručena. Houba zřídkakdy dosáhne plné zralosti v dokonalém stavu. Na druhou stranu pěstovaná reishi obvykle pochází z odrůd vybraných pro vysokou terapeutickou účinnost. Pěstování přitom může probíhat za dobře kontrolovaných podmínek. Výsledkem je stejnorodější a spolehlivější produkt.

První zaznamenané pokusy o pěstování se uskutečnily v roce 1937, ale hromadná produkce je možná teprve od roku 1971, kdy Japonci vyvinuli pěstební metodu využívající nádob s pilinami. Od té doby se metody pěstování dále rozvinuly.

Pěstování na polenech - Duanwood Red Reishi

Jedná se o nejúčinnější metodu, jejímž výsledkem je červená reishi vynikající kvality s vysokým a rovnoměrným obsahem žádoucích bioaktivních složek. Způsob pěstování zaručuje maximální míru kontroly nad možným znečištěním. Tato metoda je nákladná, protože vyžaduje dřevo konkrétních druhů, které je třeba nechat vyschnout a dále připravit. Používaná polena se označují jako „duanwood“, což znamená „původní dřevo“, tedy stejné dřevo, na kterém reishi roste v přírodě. Po naočkování podhoubím reishi se polena zahrabou do země bohaté na živiny.

Sklizeň plodnic je možná až za dosti dlouhou dobu (10–12 měsíců), během které je třeba rostoucí houby každodenně ošetřovat. Velice důležité je udržovat správnou vlhkost a teplotu.

Ve spojení s výběrem vysoce kvalitních odrůd houby se jedná o nejlepší možnost, jak vypěstovat terapeuticky účinnou reishi.

ODTUD JE DUANWOOD RED REISHI - VIDEO

á 90 kapslí

  EXTRAKT                 SPÓR

TRITERPEN MAX

Piliny / dřevní štěpka v pytlích

Houby se pěstují v pytlích nebo lahvích naplněných dřevní štěpkou a pilinami.

To je mnohem levnější než použití polen, ale výsledné plodnice reishi jsou menší a bylo zjištěno, že mají menší obsah bioaktivních látek i v případě, že se zvolí vysoce kvalitní odrůdy.

Pěstování v bioreaktoru s použitím kapalného substrátu

Podhoubí reishi se pěstuje v kapalném substrátu v nádržích (metoda je známá též jako „pěstování v hlubokých vrstvách“). Hledání optimálních kombinací odrůd a substrátů bylo věnováno hodně výzkumné práce. Jde totiž o zdaleka nejlevnější metodu – zejména proto, že zpravidla nezávisí na vývoji plodnic, který je časově velmi náročný.

Pěstování v bioreaktoru lze stoprocentně kontrolovat. Výsledné produkty však zatím nedosahují stejné kvality jako u metody využívající pilin a ani zdaleka se neblíží kvalitě reishi pěstované na polenech.

Když podhoubí přechází do fáze tvorby plodnic, obsah terapeuticky zajímavých složek se zvyšuje. Při pěstování v bioreaktoru však tato fáze z časových důvodů nikdy nenastává, protože čím více času je zapotřebí, tím je konečný produkt dražší. Hlavním důvodem, proč producenti volí bioreaktor, je rychlost, a tedy nízké náklady této metody. S nízkou kvalitou reishi, která tímto způsobem vzniká, se předem počítá a obvykle se maskuje pomocí chytrých a klamavých marketingových triků.

Všeobecným ukazatelem kvality je od dávných dob hořkost přípravku: čím větší je hořkost, tím vyšší je kvalita.

Hořká chuť je způsobena přítomností konkrétních triterpenů. Podhoubí reishi není vůbec hořké. Obsahuje méně bioaktivních látek než plodnice – zejména podíl triterpenů je nižší a úplně chybí nukleosidy (viz níže). Vznik těchto látek výrazně závisí na postupech, které se při pěstování v bioreaktoru použijí.

Triterpeny jsou sekundární metabolity, tedy složky, které (na rozdíl od primárních metabolitů) nejsou nezbytné pro růst houby a vznikají pouze proto, aby parazitické houbě pomohly přežít v drsném prostředí a proniknout do hostitele. Ve sterilních laboratorních nádržích se tyto sekundární metabolity tudíž dobře nevyvinou, není-li jejich vznik vyvolán uměle. Otázka, jak toho nejlépe dosáhnout, je přitom stále předmětem výzkumu.

Bioaktivní látky v Reishi

Z výzkumů vyplývá, že biologicky aktivní složky reishi jsou zvláště terapeuticky účinné, pokud působí společně. Jde o takzvaný synergický efekt.

Celospektrální přípravek bude obsahovat všechny bioaktivní látky. Aby však bylo možné využít jejich léčivého potenciálu, měl by mít tento produkt formu extraktu. Většina bioaktivních látek je uložena v nestravitelných chitinových buněčných stěnách houby, tedy na rozdíl od většiny bylin nikoli v samotných buňkách. Extrakce má zásadní význam. Bez ní totiž není možné narušit buněčné stěny a osvobodit bioaktivní látky z jejich „chitinového vězení“.

V případě tinktur z reishi se – nesprávně – používá přístup, který dobře funguje u bylin: čerstvé byliny se vloží do alkoholu nebo vody a celulóza (stavební materiál buněčných stěn rostlin) se poměrně rychle rozloží. Bioaktivní látky obsažené v buněčných stěnách (a v samotných buňkách) se tak stanou biologicky dostupnými. Chitin se však v alkoholu ani ve vodě tak snadno nerozkládá.

Polysacharidy

Stejně jako prakticky u všech léčivých hub jsou hlavními bioaktivními složkami reishi vodorozpustné (1>3)(1>6) beta-D-glukany, které jsou součástí polysacharidové frakce. (Všechny betaglukany jsou polysacharidy, ale ne všechny polysacharidy jsou betaglukany!) Výzkum ukazuje, že tyto glukany působí především na imunitní systém, který uvádějí do rovnováhy. Horkovodní extrakty obsahují biologicky dostupné polysacharidy. V závislosti na kvalitě suroviny a metodě extrakce lze dosáhnout až 50% podílu polysacharidů.

Kromě již uvedených byly izolovány také polysacharidy vázané na proteiny a peptidy (proteoglykany, peptidoglykany, glykopeptidy atd.). Tyto konkrétní bioaktivní látky se nacházejí pouze v přípravku z reishi vyrobeném dvojitou extrakcí.

Za zmínku stojí zjištění, že reishi obsahuje více bioaktivních polysacharidů nerozpustných ve vodě než polysacharidů, které jsou ve vodě rozpustné. To znovu dokazuje význam dvojité extrakce – jedině spojení etanolové a horkovodní extrakce (v rámci několikafázového procesu) může zaručit přítomnost všech bioaktivních látek – rozpustných i nerozpustných.

Protinádorové a imunomodulační účinky betaglukanů i vázaných polysacharidů jsou předmětem vědeckého výzkumu již od roku 1957.

Triterpeny

Od ostatních hub se reishi odlišuje obrovskou rozmanitostí triterpenů, jež jí propůjčují charakteristickou intenzivní hořkou chuť (která se považuje za ukazatel kvality). Zatím bylo v této houbě zjištěno více než 150 triterpenů. Celá jedna skupina – skupina kyselin ganoderových – se nachází pouze v reishi a dalších druzích rodu Ganoderma (lesklokorka). Ty všechny mají terapeutickou účinnost. Má se za to, že zejména těmto triterpenům lze přičíst hypolipidemické a antioxidační účinky, jež jsou synergicky zesilovány působením polysacharidových frakcí.

Triterpeny se díky svému působení proti rostoucím nádorům – in vivo a in vitro – považují rovněž za potenciální protirakovinné látky: na rozdíl od betaglukanů, které aktivují imunitní systém, působí cytotoxicky přímo na nádorové buňky.

Kromě toho triterpeny obsažené v reishi inhibují HIV-1 proteázu a HIV-2 proteázu. Zjištěny byly také jejich hepatoprotektivní účinky (in vivo a in vitro).

Triterpeny se nacházejí pouze v přípravcích z reishi vyrobených dvojitou extrakcí, protože jsou všechny mastné a nerozpustné ve vodě. Jelikož je výtěžek triterpenů z reishi velmi nízký, jsou doplňky stravy s vysokým procentem čistých triterpenů mimořádně drahé.

Procentní podíl může dosahovat až 25 % (s výjimkou přípravků z výtrusů). Pro výrobce potravinových doplňků je zásadní dosáhnout náležité rovnováhy mezi vysokými podíly triterpenů a polysacharidů na jedné straně a biologickou dostupností na straně druhé.

Nukleosidy, minerály a stopové prvky

Stejně jako houba Cordyceps sinensis (housenice čínská) obsahuje i reishi bioaktivní nukleosidy, jako jsou adenosin, uridin a guanosin, které ovlivňují například srážlivost krve a zlepšují schopnost červených krvinek absorbovat kyslík.

Nukleosidy se nacházejí zvláště v části plodnice kolem výtrusorodých rourek (tkáň hymenoforu). Mnoho producentů reishi uvádí v rámci marketingu „velká“ množství např. adenosinu ve svých produktech. Náš výzkum ale ukázal jen 0,08 mg/kg (neboli 0,000008 %), což je pouze stopové množství, mnohem nižší než obsah adenosinu v houbě Cordyceps sinensis. Podhoubí podle všeho neobsahuje žádné měřitelné množství nukleosidů.

reishi je také bohatá na minerály a stopové prvky – obsah minerálních látek dosahuje přibližně 10 %. Hlavními složkami jsou draslík, vápník a hořčík.

Některé prameny zdůrazňují, že reishi obsahuje organické germanium. Germanium sice není esenciální prvek, ale při podávání v nízkých dávkách jsou mu připisovány imunopotenciační, protinádorové, antioxidační a antimutagenní účinky. Neexistují však žádné pádné důkazy, které by tento prvek spojovaly s kterýmikoli specifickými zdravotními přínosy houby reishi. Zastoupen je pouze ve stopovém množství.

Biologická dostupnost

Je důležité uvědomit si, že většina zmíněných bioaktivních látek má terapeutický účinek, pouze jsou-li obsaženy v přípravku z reishi vyrobeném správnou extrakcí.

Tato naprosto zásadní věc se označuje jako „biologická dostupnost“ (to znamená, zda můžeme přípravek skutečně vstřebat, a mít z něj tedy terapeutický užitek). „Správnou extrakcí“ se rozumí dvoustupňový proces extrakce za použití etanolu, horké vody a alkoholového srážení. Za účelem zvýšení výtěžku a vytvoření celospektrálního přípravku s vysokou čistotou a vysokým podílem bioaktivních látek je nutné použít postupy extrakce, které jsou pracovně náročné (a tudíž nákladné).

U většiny přípravků z reishi, které jsou k dostání na trhu, buď vůbec nejde o extrakty, nebo byly vyrobeny jen základní horkovodní extrakcí. To se dá snadno poznat, pokud víte, co hledat: etiketa s údaji o doplňku stravy buď neobsahuje žádné informace o bioaktivních látkách (žádná procenta polysacharidů apod.), nebo je na ní uvedeno například jen „extrakt 10:1“ – což jako ukazatel kvality nemá význam. „Extrakt“ je v tomto případě zpravidla chybný termín. Přesnější by bylo hovořit o „koncentrátu“, protože poměr nejčastěji udává pouze snížení hmotnosti nebo objemu. Tyto údaje o poměrech nemohou být nezávisle ověřeny a neříkají nic o obsahu bioaktivních látek.

Tradičně se sušené plodnice reishi řezaly na dlouhé úzké plátky, ze kterých se pak vařil čaj.

Tuto tradiční metodu podrobila testu Hongkongská rada spotřebitelů (Choice Magazine č. 286, 15. srpna 2000). Domácí čaj z reishi byl v rámci testu porovnán s profesionálně připraveným extraktem.

Tým provádějící studii vařil 15 gramů plátků červené reishi v 300 ml vody (přibližně jedna miska) po dobu jedné hodiny. Laboratorní rozbor následně ukázal, že se do vody vylouhovalo asi 0,076 gramu (cca 0,5 %) polysacharidů. Studie tedy dospěla k závěru, že tato metoda, kdy spotřebitel reishi vaří, je nejen pracná, ale také mnohem dražší a evidentně méně účinná než užívání hotových průmyslově vyrobených přípravků z reishi.

Jeden z důvodů nízkého podílu polysacharidů v čaji je následující: polysacharidy jsou dlouhé řetězce molekul, které se rozpadnou, a tedy ztratí biologickou aktivitu, jsou-li dlouhodobě vystaveny vysokým teplotám. Výzkum ukázal, že pokud vaření usušené houby probíhá pod tlakem, k tomuto rozpadu nedochází a dosáhne se mnohem většího výtěžku bioaktivních polysacharidů.

Horkovodní extrakce za nízkého tlaku (například příprava houbového čaje) je neefektivní.

Imunostimulační a protinádorový účinek extraktů z Reishi a Coriolusu na úrovni klinických studií a stav jejich zavedení do praxe

Neuwirthová J., Gál B., Urbánková P., Smilek P. - Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku LF UK a FN sv. Anny v Brně

Níže v textu:

Za  účinné  se  z  Reishi  považují  pouze  kvalitně  provedené  a  čisté  extrakty,  které  mají  dobrou  bio logickou  dostupnost  a  jsou  zbavené  nestravitelného  chitinu;  nelze  tedy  použít  pouhý  prášek  z  usušené  houby.

Souhrn

Východiska:

Houby  Reishi  a  Coriolus  se  dlouhodobě  užívají  v  Asii  k  léčbě  různých  onemocnění,  především respiračních infekcí, plicních onemocnění a v posledních letech navíc i k léčbě nádorů. Za jejich hlavní bio aktivní komponenty se považují polysacharidy a triterpeny. Preklinické i klinické studie  na  lidech  u nich  prokázaly  jak  imunomodulační,  tak  přímý  protinádorový  účinek.  Extrakty  z těchto hub jsou proto v Asii užívány v období po onkologické léčbě anebo i během ní v kombinaci s chemoterapií a radioterapií. Extrakty z Coriolusu jsou již přes 30 let oficiálně schváleny v Japonsku  a  Číně  jako  účinný  a  současně netoxický  imunostimulační  doplněk  léčby,  podávaný  zejména  adjuvantně  po  operaci nádorových  onemocnění. 

Úvod

Extrakty  z  Reishi  vzbuzují  pozornost  nejen u lidí s častými respiračními infekcemi,  ale  i  u  oslabených  onkologických  pacientů,  kteří  hledají možnosti,  jak  zabránit návratu nádorového onemocnění a  zlepšit  kvalitu  svého  života.  Vedle  Reishi  je  při  podobných  indikacích  vyhledávána také houba Coriolus. Studie s extrankty z Reishi a Coriolusu již postoupily od laboratorních  experimentů  až  po  randomizované  prospektivní dvojitě zaslepené klinické studie na lidech a proběhly i  jejich  metaanalýzy,  které  potvrdily  přínos pro imunitně oslabené onkologické pacienty  [1]. 

Tento  souhrnný  článek  se  proto  po  krátkém  popsání  experimentálních  podkladů  zaměří  především  na  výsledky klinických studií, které mají pro praxi největší význam. Důvodem  zvolení  tohoto  tématu  je  jeho  aktuálnost  a  skutečnost,  že  v  Asii  jsou  některé z  těchto  extraktů  již  oficiálně  schváleny  a  běžně  používány  jako  účinná  a  současně  netoxická  součást  standardní  léčby  onkologických pacientů.  Vedle  prokázaného  imunostimulačního vlivu se projevuje dobrá tolerabilita v pokročilých stadiích onemocnění,  zlepšení  kvality  života, zmírnění  únavy [2] a hepatoprotektivní účinek [3].

Za  výhodu  se  považuje  také  účinnost  a  možnost  použití  u  skupiny  dětských  pacientů  s  nezralou  nebo  nádory  oslabenou imunitou,  a  to  v  prevenci  jak  samotných  nádorů,  tak  i  častých  virových  infekcí dýchacích cest [4,5].

Původ Reishi a experimentální studie jejího imunostimulačního a protinádorového účinku Reishi  vychází  z  japonského  pojmenování  houby,  která je  latinsky  nazývána  Ganoderma  lucidum,  čínsky  pak  Ling  Zhi. Co se týče jejích zdravotních účinků a  vlivu  na  imunitu,  je  mezi  asijskými houbami  rozhodně  nejzajímavějším  zástupcem.  Patří  mezi  nejvíce  v  praxi  užívané  a  v  současné  době  je  u  nás  registrovaná jako doplněk stravy. S oblibou se používá  u  dospělých  i  u  dětí.  Navíc  má  schválené  zdravotní  tvrzení  o  podpoře  přirozené imunity, což se zatím v našich podmínkách  u  ostatních  druhů  houbových extraktů nepodařilo prosadit. Zdravotní  tvrzení  jsou  informace,  které  již mají  dostatečný  podklad ve  vědeckých  studiích  a  současně  musejí  být  schváleny  Evropskou  komisí.  Pokročila  tedy  v rámci studií a zkušeností ze všech asijských hub nejdále.

V  Asii  je  Reishi  známa  pro  použití  v  různých  indikacích  již  přes  4  000  let  a  historicky  je  dokonce  považována  za  klíčový medikament tradiční čínské medicíny.  V  překladu  je  nazývána  „zázračnou  houbou“,  „houbou  nesmrtelnosti“  anebo  „houbou dlouhověkosti“.  Je  o  ní  známo,  že  podporuje  fungování  imunitního  systému,  a  dle  některých  studií  dokáže  bojovat  i  proti  mnoha druhům  virů, mezi které patří respirační viry [6,7], viry  Ebstein-Barrové  [8,9],  herpetické  viry  [10,11],  papilomaviry  [12]  a  další.  Především z  důvodu  jejího  pozitivního  vlivu  na  imunitu  se  v  Evropě  stala  centrem  pozornosti  u  lidí  se  sklonem  k  častým  infekcím  dýchacích  cest, astmatem  anebo chronickou bronchitidou, ale také u onkologických pacientů po léčbě, kteří hledají  přirozené  metody  podpory  imunity a odstranění únavy [13]. V přírodě se Reishi vyskytuje u kořenů listnatých  stromů,  pro  medicínské  účely  se  však  již  mnoho  let  pěstuje  uměle za  dodržení  speciálních  podmínek.  Za  účinné  se  z  Reishi  považují  pouze  kvalitně  provedené  a  čisté  extrakty,  které  mají  dobrou  bio logickou  dostupnost  a  jsou  zbavené  nestravitelného  chitinu;  nelze  tedy  použít  pouhý  prášek  z  usušené  houby.  Reishi  obsahuje řadu  účinných  bio  aktivních  složek,  které  se  dají  získat  různými  metodami  extrakce.  Studie  tvrdí,  že  za  jejím  vlivem  na  imunitu  a protinádorovým potenciálem stojí především v ní obsažené polysacharidy a triterpeny  [13–15],  ale  na  imunomodulačním  účinku  se  může podílet  i  organické  germanium  a  některé  jiné  složky  [16].  Reishi  obsahuje  přes  100  různých  typů  polysacharidů,  z  nichž  jsou  jako biologicky aktivní sledovány zejména beta-D-glukany  [16]. 

Výrobci  doplňků  stravy  by  proto  měli  garantovat  nejen  kvalitu  a  čistotu  extrakce,  ale  udávat  také  procento  obsahu  polysacharidů,  které  ukazuje  na  intenzitu  účinnosti  produktu.  V praxi se procento polysacharidů v dostupných  extraktech  z  Reishi  pohybuje  v  širokém  rozmezí  10–50  %  a  za  ideální  jsou považovány a ve studiích používány produkty s obsahem ≥ 25 %. Navíc se na trhu  objevují  extrakty,  které  kromě  polysacharidů  udávají  také  procento  obsažených  triterpenů,  a  jejich  obsah  se  pohybuje  v  rozmezí  4–20%.  Pro  Reishi  specifické  triterpeny, (pozn. triterpeny jsou přírodním chemoterapeutikem, tedy bez vedlejších účinků) zejména  lanostanového  typu,  prokázaly  v  řadě  studií protizánětlivý i protinádorový účinek  [16–19],  a  proto  jsou  produkty  s  jejich  zvýšeným  obsahem  doporučovány  u chronických zánětlivých nebo nádorových onemocnění. Imunostimulační a protinádorový účinek  Reishi  byl  potvrzen  v  řadě  experimentálních  a  preklinických  studií  [20].  Byl   popsán  imunomodulační   efekt   skrze aktivaci T i B lymfocytů. Vlivem extraktu z Reishi dochází ke zvýšení počtu T  lymfocytů  a  NK  buněk  (natural  killer  cells,  tzv.  přirození  zabíječi)  zodpovědných  za  buněčnou  imunitu  i  k  jejich  aktivizaci  ve  smyslu  zvýšené  sekrece  cytokinů  [21].  Reishi  dle  studií  zvyšuje  cytotoxicitu  NK  buněk  a  schopnost  fagocytózy  makrofágů. 

Tyto  složky  imunity  hrají  klíčovou  roli  v  obranyschopnosti  nejen  proti  infekcím,  ale  i  proti  nádorovým  buňkám  [22,23].  Glykoproteiny  z  Reishi  vedle  T  lymfocytů  stimulují  i  proliferaci  a  diferenciaci  B  lymfocytů  zodpovědných  za  protilátkovou  imunitní  odpověď.  Byla  popsána  několikanásobně vyšší produkce B lymfocytů ze sleziny, jejich větší objem i schopnost vyšší  produkce  protilátek  [24]. 

Polysacharidy  z  Reishi  však  mohou  mít  vedle  imunostimulačního  efektu  také  přímé  protinádorové  působení.  V  tomto  smyslu proběhla řada experimentálních studií, ve kterých došlo k útlumu růstu různých  druhů  nádorových  buněk,  a  to  až  o  60%  [13,25,26]. V  experimentech byl kromě  inhibice  proliferace  nádorových  buněk  popsán  antimetastatický  a  antiangiogenní  účinek  [13]. 

Stejně  jako  polysacharidy  také  celá  řada  pro  Reishi  specifických  triterpenů  prokázala  schopnost  aktivace  jednotlivých  složek  imunity  i  přímých  protinádorových  mechanizmů  způsobující  zástavu  buněčného  cyklu  a  apoptózu,  tedy  smrt  nádorových buněk [17,18]. Experimentální studie  prokázaly  protinádorový  účinek  na  příkladu  řady  druhů  nádorů  a  delší  přežívání  nemocného  při  nádorovém  onemocnění [14].

Klinické studie s Reishi u onkologických pacientů

Na  základě  předchozích  studií  bylo  zjištěno,  že  v  určitém  stadiu  nádorových  onemocnění  dochází  k  imunosupresi  s oslabením  imunitních  funkcí  [27,28]  a  stav  je  ještě  dále  potenciován  vlivem  chemoterapie  [29],  což  zhoršuje prognózu  a  přežití  pacientů.  Dokonce  i  po  vyléčení  z  nádoru  může  po  chemoterapii přetrvávat dlouhodobý stav oslabení imunity, který pak skrytě napomáhá návratům onemocnění, ale i vzniku sekundárních  malignit  anebo  sklonu  k  opakovaným a  chronickým  infekcím  [29]. 

Extrakty z Reishi pro tyto pacienty představují  díky  svojí  prokázané  účinnosti  na  imunitní  systém  a  dobré  tolerabilitě  i  při  dlouhodobém  podávání  netoxickou  možnost  podpory  přirozené  obranyschopnosti. Většina  klinických  studií  s  extrakty  z  Reishi  proběhla  v  zemích  jako  Čína  anebo  Japonsko,  kde  je  tato  houba  považována  za  standardní  součást  imunomodulační léčby vč. onkologických indikací. 

Např.  v  roce  2003  byla  zveřejněna  studie  s  34  pacienty  s  pokročilými  nádory různých lokalit, kterým byl podáván extrakt  z  Reishi  v  dávce  přes  5  g  denně  (1  800  mg  3×  denně)  nalačno  před  jídlem  po  dobu  12  týdnů.  V  použitém  extraktu  byla standardizovaná  dávka  polysacharidů  25  %.  Buněčná  imunita  se  u 80 % z nich zvýšila ve smyslu aktivace NK  buněk,  zvýšení  počtu  CD56+, IFN-a interleukinu 2. Naopak došlo k poklesu hladin prozánětlivého TNF- [30].

Stejný autor pak vedle toho prezentoval  výsledky  multicentrické  dvojitě  zaslepené klinické studie, která zhodnotila efekt  totožného standardizovaného  extraktu  z  Reishi  u  pacientů  s  pokročilým  karcinomem  plic.  Zahrnuto  bylo  68  pacientů,  kteří  byli  randomizováni  do skupiny  s  extraktem  z  Reishi  a  do  kontrolní  skupiny  s  placebem  bez  onkologické  léčby.  Sledování  probíhalo  12  týdnů  a stabilizace se zastavením růstu nádoru bylo dosaženo u 35 % pacientů léčených Reishi  oproti  22  %  pacientů  v  kontrolní  neléčené  skupině.  Laboratorně byly  vlivem extraktu z Reishi prokázány známky imunostimulace,  konkrétně  zvýšení  celkového  počtu  T  lymfocytů,  NK  buněk,  CD56+  a IFN-.  Navíc  Reishi  v  této  studii  na  základě  zhodnocení  Karnofského  skóre  zlepšila  kvalitu  života  ve  srovnání  s  placebem  a  vedla  k ústupu  vedlejších  příznaků,  jako  byl  kašel,  nespavost  anebo únava [2].

Později  jiný  autor  popsal  v  randomizované  dvojitě  zaslepené  studii  po  6  měsících  perorálního  podávání  extraktu  z  Reishi  zvýšené množství  lymfocytů  u  dětských  imunokompromitovaných  pacientů  ve  srovnání  s  kapslemi  placeba. Jednalo se celkem o 29 onkologických pacientů ve věku 2–18 let s různými druhy malignit (leukémie a solidní nádory) po léčbě chemoterapií. Celková denní  dávka  byla  volena  v závislosti  na  věku  dětských  pacientů  v  rozmezí  1  200–1  800  mg  standardizovaného  extraktu Reishi a doba podávání byla kontinuálně půl roku [4].

Přínos  Reishi  pro  imunitu  dětí  potvrdila  na  jiném  modelu  také  další  dvojitě  zaslepená  studie,  tentokrát  z  Kolumbie,  která se zaměřila na zdravé děti ve věku 2–5 let a prokázala po 12 týdnech podávání  betaglukanů  z  Reishi  zvýšení  celkového  počtu  lymfocytů  (CD3+,  CD4+,  CD8+)  oproti  placebu.  Závěrem  autorů  bylo,  že  Reishi  má  aktivizující  vliv  na  imunitní  buňky  i  u  dětí,  a  může  proto  u této k častým respiračním infekcím náchylné  skupiny  pomoci  tvořit  imunitní  ochranu [5].

Metaanalýza   provedená   v   roce   2012 z proběhlých randomizovaných klinických  studií  došla  k  závěru,  že  přidání  extraktu z  Reishi  ke  standardní  onkologické  léčbě  zvyšuje  léčebnou  odpověď  1,27×, tedy o téměř jednu třetinu. Reishi dle autorů zlepšuje imunitní funkce, prodlužuje  přežití  pacientů  s  pokročilými  nádory  a  má  pro  praxi  přínos  vzhledem  ke  svojí  prokázané  účinnosti, nízké toxicitě  a  možnosti  dlouhodobého  adjuvantního podávání [31].

Později  v  roce  2014  bylo  v  klinické  studii  vlivem  Reishi  potvrzeno  snížení  stupně  imunosuprese,  která  doprovází  růst nádoru. Karcinomy vylučují imunitu tlumící  působky,  které  potlačují  protinádorovou  reaktivitu  organizmu,  čímž  se  vyhýbají přirozené kontrole nad onemocněním. Jak  již  bylo  zmíněno  výše,  tento  pokles  imunitních  funkcí  je  pak  u  onkologických pacientů známkou špatné prognózy.  Celkem  byla  ve studii  odebrána krev  12  pacientům  s  karcinomem  plic  a  laboratorně  sledována  reakce  imunitních buněk na extrakt z Reishi. Reishi dokázala antagonizovat  imunosupresivní  stav,  který  se  u  onkologických  pacientů  projevoval sníženou aktivitou lymfocytů. Závěrem  této  studie  bylo, že  polysacharidy  z  Reishi  se  jeví  jako  atraktivní  imunitní podpora v adjuvantní léčbě oslabených onkologických pacientů [32]. Za přednádorový rizikový  stav  před  vznikem  kolorektálního  karcinomu  je  považována  přítomnost  adenomů. 

V  Japonsku  byl  proto  u  kolonoskopií  diagnostikovaných  kolorektálních  adenomů  123  pacientům  podáván  spórový  extrakt  z  Reishi  a tito  byli  srovnáni  se  102  pacienty bez léčby. Léčba extraktem v dávce 1  500  mg  denně  trvala  po  dobu  12  měsíců  a  na  konci  tohoto období  byla  u  léčené i neléčené skupiny provedena kontrolní kolonoskopie ke zhodnocení efektu. Rozdíl  byl  signifikantní.  Velikost  adenomů se  vlivem  Reishi  zmenšila  průměrně  o  1,4  mm,  zatímco  u  skupiny  bez  léčby  došlo  naopak  k  nárůstu  v  průměru  o 1,7 mm. Závěrem této studie proto bylo, že extrakt z Reishi může mimo jiné tlumit vývoj kolorektálních adenomů představujících přednádorový stav ve střevech [33].

U  15  pacientů  s  gynekologickým  karcinomem  byla  zaznamenána  vlivem  léčby  Reishi  stabilizace  onemocnění.  Jednalo se o celkem 21 pacientek, které se  nacházely  v  pokročilém  stadiu  gynekologického  karcinomu  s  progresí  onemocnění  i  přes  minimálně  2  série chemoterapie.  Randomizace  u  nich  proběhla  do  skupiny  s  vodným  extraktem  z  Reishi,  do  skupiny  se  spóry  z  Reishi  a  do  skupiny  s placebem  bez  jakékoliv  další  léčby.  Obě  formy  extraktu  z Reishi prokázaly klinický efekt ve srovnání  s  placebem.  Z  celkového  počtu  15 léčených  došlo  u  5,  tj.  u  33  %  pacientek  k  zastavení  růstu  nádoru,  tedy  ke  stabilizaci  onemocnění,  a  to  bez významnějších  nežádoucích  účinků.  Neléčená  kontrolní  skupina  vykazovala  ve  všech  případech  naopak  zhoršení  stavu  s progresí nádoru. V této studii byly použity  vysoké  dávky  3  000  mg  extraktu  2×  denně po dobu 12 týdnů [34].

U  onkologických  pacientů  je  kromě  oslabené  imunity  častým  problémem  i  únava,  kterou  dle  předchozích  zkušeností  může  Reishi  také zmírnit.  Studie  z roku 2012 popsala ústup únavy a zlepšení kvality života při probíhající onkologické  léčbě.  Jednalo  se  celkem  o  48  pacientek s  karcinomem  prsu,  které  byly  v rámci zaslepené studie randomizovány do skupiny s extraktem z Reishi v dávce 1  000  mg  3×  denně  po  dobu 4  týdnů  a do kontrolní skupiny s placebem. Skupina  s  Reishi  brzy  po  užívání  zaznamenala  více  fyzické  a  psychické  výkon-nosti,  aktivity, zlepšení  spánku  a  pokles  úzkostí  a  depresí.  Tolerance  Reishi  byla  velmi  dobrá  a  dle  krevních  odběrů  se  nezhoršily  ani  jaterní  a ledvinné  funkce  ve srovnání s kontrolní skupinou. V souhlase s ostatními studiemi byl vlivem Reishi  zaznamenán  pokles  prozánětlivého  cytokinu TNF- v krevním séru. Závěrem autorů bylo podpoření hypotézy, že Reishi  pomáhá  odstranit  únavu  i  depresivní stavy onkologických pacientů [35]. Vedle  toho  Reishi  prokazuje  na  základě experimentálních a klinických studií  také  antioxidační  a hepatoprotektivní  účinek. 

Léčba  jaterních  poškození  je  proto  jednou  z  dalších  indikací  Reishi  v  Asii.  Randomizovaná  klinická  studie  42  zdravých  jedinců  prokázala vlivem  extraktu  z  Reishi  snížení  jaterních  enzymů  a  zvýšení  antioxidační  kapacity  v krevní plazmě ve srovnání se skupinou, která dostala pouze placebo [3]. V  jiné  randomizované  kontrolované  klinické  studii  byl  popsán  účinek  na  ústup  fibromyalgie  [36],  což  by  mohlo představovat další příznivý efekt pro onkologické pacienty.

Reishi se historicky používá v Asii také pro  léčbu  virových  respiračních  a  herpetických  infekcí.  Odhalen  byl  však  i  ústup  papilomavirových infekcí,  které  jak  známo  zasahují  do  procesu  kancerogeneze.  V  klinické  studii  byl  popsán  efekt  kombinace  Reishi  a  Coriolu  na  vymizení HPV  infekce  dutiny  ústní  o  88  %  oproti pouhým 5 % v kontrolní skupině. Za  pomoci  PCR  ze  stěru  byly  u  61  z  celkem  472  pacientů  s chronickými  zánětlivými  změnami  v  dutině  ústní  identifikovány  papilomaviry  rizikových  typů  16  a  18,  které  jsou  původci  karcinomů.  U pozitivních  případů  byla  následně  provedena randomizace do 2 skupin tak, aby  se  od  sebe  vzájemně  nelišily  podílem  jednotlivých  rizikových typů  HPV  ani jinými faktory, které by mohly zkreslit  výsledky.  U  36  pacientů  (36/41),  tedy  u  88  %  případů,  které  byly  léčeny pomocí  kombinace  extraktu  z  Reishi  a  Coriolusu po dobu 2 měsíců, došlo k vymizení infekce.  V  kontrolní  skupině  zůstali  naopak téměř všichni pozitivní kromě 1 pacienta (1/20), tedy kromě 5 % [12].

Obecně již s extrakty z Reishi proběhla řada  klinických  randomizovaných  dvojitě  zaslepených  studií,  které  potvrdily  přínos  pro  onkologické pacienty.  Jejich  výhodou je dobrá tolerabilita a možnost dlouhodobého  podávání  během  léčby  i po ní (tab. 1). Vedlejší účinky a možné interakce Reishi Reishi  není  mutagenní  a  považuje  se  za  bezpečný  doplněk  stravy  [37].  Řada  klinických  studií  na  zdravých  i  onkologických pacientech  a  jejich  metaanalýz  prokazuje,  že  extrakty  z  Reishi  jsou  nejen bezpečné, ale i velmi dobře tolerované [20]. Nepopisuje se u nich vyvolání autoimunitních  onemocnění,  jak  tomu  býváme  svědky  u  jednostranně  působících  imunostimulačních  léků.  Reishi  je  pacienty  s některými  atoimunitními  chorobami  dokonce  i  vyhledávána  jako  doplněk  stravy.  Podobně  jako  u  ostatních doplňků stravy anebo léků se ale na světě vyskytují jedinci popisující alergickou  kožní  reakci,  jako  je  vyrážka  a  svědění, i když u Reishi jsou to pouze vzácné případy.Ve vyšších dávkách však může mít, podobně  jako  ostatní  extrakty  z  asijských  druhů  hub,  určité  antiagregační  působení.  Toto  může být  na  straně  jedné  žádoucím  efektem  v  rámci  prevence  kardiovaskulárních  chorob  a  ischemických  příhod,  ale  na  straně  druhé  může interagovat  se  současnou  antiagregační  léčbou,  jejíž  účinky  tak  zvyšuje. 

Ze  stejného  důvodu  se  doporučuje  extrakty  z   asijských   hub   vysazovat   alespoň   týden  před  plánovaným  chirurgickým  zákrokem. Reishi má  kromě  toho  i  určité  antidiabetické  a  antihypertenzivní  působení.  Snížení  krevního  cukru  a  krevního tlaku pak může být na straně jedné pro  mnoho  jedinců  výhodou,  na  straně  druhé  pro  jiné  představovat  nežádoucí  efekt.  Je  proto  třeba  i  toto  brát  v potaz  při jejím doporučení konkrétnímu pacientovi [13].

Závěr

Imunosuprese,  která  je  vyvolána  již  samotnou přítomností zhoubného nádoru v  těle,  vede  ke  ztrátě  imunitní  kontroly  nad  onemocněním, urychlení  šíření  nádoru  a  zhoršení  prognózy  a  přežití  pacientů  [27,28].  Tento  stav  oslabení  imunity je pak ještě více vystupňován vlivem onkologické léčby, jako je operace a adjuvantní chemoterapie, a může dokonce přetrvávat i dlouhodobě po vyléčení. To vede  nejen  k  častějším návratům  onemocnění,  ale  skrytě  také  k  výskytu  druhotných  nádorů  a  k  oslabení  imunity  vůči  řadě  infekcí  [29]. 

Chemoterapie  je  ve  stavu  imunosuprese  onkologických  pacientů  tedy  dvousečná  zbraň,  která  sice v pooperačním období bojuje proti zbytkovým  nádorovým  buňkám,  ale  současně ještě více tlumí již tak oslabený imunitní  systém.  Z  toho  důvodu  jsou  v praxi, zejména pak v pooperačním období,  s  úspěchem  zkoušeny  možnosti  kombinace  standardních  cytotoxických  chemoterapeutik s imunostimulancii  [54]. 

Do  současné  doby  s  nimi  proběhla  řada  klinických  studií,  které  zahrnovaly  mimo  jiné  onkologické  pacienty.  Určitým  limitem  pro jejich zhodnocení může být variabilita  používaných  produktů,  ale  i  přesto  metaanalýzy  těchto  studií  potvrdily  nesporný  účinek  na  zlepšení imunitních  funkcí, snížení rizika recidiv, prodloužení přežití,  zlepšení  kvality  života  a  současnou  bezpečnost  pro  jedince  oslabené  nádorovým onemocněním  a  onkologickou  léčbou. 

V  asijských  zemích,  kde  mají  největší  tradici,  jsou  mezi  lékaři  již  oficiálně  schválené  jako  účinné  a  bezpečné  imunostimulační  produkty pro  onkologické  pacienty,  a  staly  se  u  nich  dokonce  běžným  doplňkem  standardní  léčby.

V ČR i dalších evropských zemích, kde  nemají  takovou  historii,  jsou  sice  také  dostupné,  ale  zatím  jen  jako  doplňky stravy. Klíčovým problémem u nás zůstává  variabilita  na  trhu  nabízených  produktů.  Vždy  je  proto  potřeba  volit  pouze renomované firmy zaručující kvalitu extrakce,  čistotu  produktu  a  dostatečné  procento  v  něm  obsažených  polysacharadidů. U extraktů z Reishi je pro onkologické  pacienty vedle  obsahu  polysacharidů  důležité  také  procento  triterpenů.  K  dosažení  klinického  efektu  jsou  dle  dostupných  studií  u standardizovaných  extraktů  potřeba  denní  dávky  minimálně 3 000 mg a více pro dospělé, u  dětí  pak  poloviční  dle  věku  a  váhy.  Jedná  se tedy  o  mnohem  vyšší  dávky,  než  jsou  používané  pro  prevenci.  Stran možných  interakcí  a  omezení  by  se  Reishi měli vyhnout jedinci s antiagregační léčbou  anebo  vyšším  rizikem  krvácení.  Extrakty  z  Coriolusu  pro  svůj  silnější  imunostimulační účinek zase nejsou vhodné pro pacienty  s  autoimunitními  chorobami,  po  transplantaci  kostní  dřeně  anebo  při  probíhající  imunosupresivní  léčbě.

Celý odborný článek

ZDE

OVĚŘENÉ PŘÍRODNÍ EXTRAKTY

S CERTIFIKÁTY

Níže uvedené nejúčinnější přírodní přípravky s ochrannou známkou Superionherbs sice mohou velice dobře účinkovat, nicméně je vhodné souběžně začít u sebe, protože chronické obtíže mají zpravidla tyto společné jmenovatele:

• usazování toxinů
• špatné dýchání
• chronické překyselování organismu