Jsou všechny průmyslově ultra-zpracované potraviny stejně škodlivé pro zdraví?

- Depositphotos

Barbora Nová

Rostoucí počet výzkumů naznačuje, že konzumace ultrazpracovaných potravin (UPF) má vážné důsledky pro zdraví, jako je vyšší míra celkových příčin úmrtí, zvýšené riziko demence a rozvoje diabetu 2. typu.

Nicméně nový názorový dokument publikovaný 26. září 2024 vědci v European Journal of Clinical Nutrition naznačuje, že některé alarmy mohou být zavádějící (1).

Článek v podstatě naznačuje, že mnoho studií o UPF a jejich nepříznivých účincích na zdraví nezohledňuje rozdíly ve zpracování a přísadách určitých podskupin zpracovaných potravin. Tím, že je všechny spojíte dohromady, mají tyto přístupy tendenci natírat všechny UPF stejným štětcem.

"Různé skupiny UPF hodnocené v rámci stejné epidemiologické studie často vykazují výrazně odlišné souvislosti s incidencí zdravotních koncových bodů," napsali autoři.

„Statistické analýzy jsou založeny na mnoha předpokladech, např. že příjem potravy je měřen přesně a precizně, že je kvantitativně známo složení potravin, že způsoby skladování, přípravy a vaření potravin nemají na hodnoty vliv atd. Tyto předpoklady jsou potenciálně sporné a stejně tak i odpovídající výsledky,“ navrhli.

Ovlivňují způsoby vaření, jak zdravé je jídlo?

Melanie Murphy Richterová, MS, RDN, registrovaná dietoložka a ředitelka komunikace pro výživovou společnost Prolon, která se na novém výzkumu nepodílela, uvedla, že téměř všechny potraviny jsou v nějaké formě zpracovány, ale existují rozdíly, které spotřebitelé musí mít na paměti.

 „Ať už jde o vaření, mražení nebo obohacování živinami, samotný termín ‚zpracované‘ může být při diskusi o zdraví zavádějící. Škodlivé není nutně zpracování – jde o to, co se děje během tohoto procesu. Například výroba jogurtu zahrnuje zpracování, ale to neznamená, že je nezdravý. Tento dokument zdůrazňuje, že ne všechny ultra-zpracované potraviny (UPF) jsou stvořeny stejně, a jejich seskupování jako univerzálně škodlivé je příliš zjednodušující. S tímto souhlasím.”

 – Melanie Murphy Richterová, MS, RDN

„Některé UPF mohou mít neutrální nebo dokonce příznivé zdravotní účinky, zatímco jiné jsou spojeny se zvýšeným rizikem chronických onemocnění. To mi říká, že UPF se často nespravedlivě dávají dohromady, což může zkreslit naše chápání jejich dopadu na zdraví."

„Problém není ani tak v tom, že jsou ‚zpracované‘, ale spíše v tom, jak jsou zpracovány, jaký typ použitých ingrediencí a jak zapadají do celkového stravovacího schématu. Tuto diferenciaci je důležité vzít na vědomí dříve, než učiníte jakákoli široká dietní doporučení nebo politiku veřejného zdraví."

Dr. Mir Ali, MD, certifikovaný bariatrický chirurg a lékařský ředitel MemorialCare Surgical Weight Loss Center v Orange Coast Medical Center ve Fountain Valley, Kalifornie, který se na práci nezúčastnil, souhlasil s tím, že UPF jsou širokou kategorií a jejich přímé účinky na zdraví může být obtížné posoudit. "Často se potraviny, které jsou minimálně zpracované, soustředí do stejné kategorie jako potraviny s mnoha přídatnými látkami."

„Obecně platí, že čím více aditiv pro chuť nebo konzervaci potraviny obsahují, tím více jsou zpracované. Takže například slazené snídaňové cereálie jsou horší než cereálie s obyčejnými otrubami, které nejsou tak dobré jako ovesné vločky. Naopak, čím méně přísad, tím lépe. Například překapávaná káva je lepší než studená káva zakoupená v obchodě, což je lepší než mražený míchaný kávový nápoj."

Jaké jsou nejhorší průmyslově ultrazpracované potraviny ke konzumaci?

Systém NOVA, který klasifikuje potraviny podle stupně a typu zpracování použitého při jejich přípravě, kvalifikuje ultrazpracované potraviny jako průmyslové výtvory vytvořené převážně z látek, včetně olejů, tuků, cukrů a bílkovin získaných z přírodních potravin, spolu s modifikovaným škrobem a hydrogenovanými tuky, s přidanými barvivy a zvýrazňovači chuti (2).

Patří mezi ně relativně levné hotové masné, drůbeží a mořské výrobky, sladké nápoje, jako jsou limonády, mléčné dezerty a zpracované snídaňové cereálie nebo jiné potraviny.

VÝROBA PAŘÍŽSKÉHO SALÁMU

vid eo 5:47

UKÁZKA: "VYSOCE ULTRA ZPRACOVÁNÍ"

 šmejdi, kteří to vytvořili a kteří to vyrábějí si to určitě nekupují

Melanie Richterová uvedla, že horšími viníky jsou slazené nápoje, jako jsou limonády a energetické nápoje, příliš slané svačiny, jako jsou chipsy, krekry a instantní nudle, a další UPF s transmastnými tuky a hydrogenovanými oleji, všem by se mělo v ideálním případě vyhnout. Nakonec je nejlepší praxí přečíst si seznam složek na potravinářských výrobcích před jejich nákupem.

Slazené nápoje mohou vést k nárůstu inzulínu a výkyvům v hladině cukru v krvi, což může vést k cukrovce 2. typu. Mohou také podporovat nadměrnou konzumaci a tím přibírání na váze, což může ukládat tuk v játrech a vést k nealkoholickému ztučnění jater.

Svačiny s hydrogenovanými oleji a trans-tuky jsou „proslulé tím, že zvyšují „špatný“ LDL cholesterol a snižují „dobrý“ HDL cholesterol." Také uvedla, že:

 "Tato nerovnováha může vést k hromadění arteriálního plaku, podporovat aterosklerózu a zvyšovat riziko infarktu a mrtvice." Trans-tuky také přispívají k zánětu a jsou spojovány s inzulínovou rezistencí a dalšími metabolickými poruchami.

 – Melanie Murphy Richterová, MS, RDN

Zpracované maso s sebou nese svůj vlastní soubor zdravotních rizik, uvedla Melanie Richterová. Zdůraznila jejich klasifikaci jako karcinogeny skupiny 1 podle Světové zdravotnické organizace (WHO): „Hot dogy, klobásy a lahůdky jsou konzervovány pomocí dusičnanů a dusitanů, které mohou při vaření nebo metabolismu vytvářet karcinogenní sloučeniny, jako jsou nitrosaminy“ (3).

Navíc toto maso často obsahuje vysoké hladiny sodíku a nasycených tuků, což přispívá k hypertenzi a kardiovaskulárním onemocněním. Prozánětlivá povaha těchto potravin může dále zhoršit zdravotní rizika.

Existují ultra zpracované potraviny, které představují méně zdravotních rizik?

Autoři článku zdůrazňují, že ne všechny UPF jsou stejné, vzhledem k přídatným látkám zahrnutým v různých podskupinách.

"Dostupné důkazy o tom, jak různé UPF byly spojeny se zdravím, a výsledky studií zkoumajících konkrétní potravinářské přídatné látky zpochybňují možnost, že ultrazpracování jako takové je skutečným viníkem," napsali autoři.

„Je možné, že hlavní roli hrají další nevysvětlitelné matoucí faktory. V důsledku toho má doporučení omezit nebo se vyhnout potravinám s nespecifickým označením „ultra-zpracované potraviny“ na základě klasifikace NOVA v současnosti nedostatečně vědecky podložené a mělo by být považováno za vědecky slabé a vyžadující experimentální potvrzení,“ navrhli.

Jedním z aspektů UPF, který je činí přitažlivými pro spotřebitele, je jejich cena ve srovnání s mnoha přírodními nebo ekologickými produkty. Ale, jak uvádí Melanie Richterová, v rámci celkového označení UPF existují nuance, protože podskupiny jako celozrnný chléb a těstoviny, konzervované/mražené ovoce a zelenina a mnoho mléčných výrobků mají zdravotní přínosy.

Například obohacené cereálie pomáhají snížit výskyt defektů neurální trubice u kojenců díky přidané kyselině listové, kterou matky přijímají v těhotenství. Celozrnný chléb a cereálie si uchovávají většinu své vlákniny a živin a poskytují pohodlný zdroj komplexních sacharidů, vitamínů a minerálů.

 „Jogurt je technicky ultrazpracovaná potravina, ale může nabídnout zdravotní výhody, když má nízký obsah přidaných cukrů. Jogurt obohacený o probiotika podporuje zdraví střev, zatímco vápník a vitamín D přispívají ke zdraví kostí. Volba neslazených nebo minimálně slazených možností umožňuje využívat tyto výhody bez nevýhod spojených s nadměrným přidaným cukrem.

 – Melanie Murphy Richterová, MS, RDN

Existuje rovnováha, kterou lze nakonec dosáhnout mezi minimálně zpracovanými potravinami a základními potravinami, jako je čerstvé ovoce a zelenina.

Vzhledem k ekonomickým možnostem, kterým čelí mnoho rodin, může být obtížné najít rovnováhu, ale cílem by mělo být udržení rutiny, která zahrnuje domácí jídla.

Čím více si lidé kupují základní suroviny a vaří si doma, tím méně budou konzumovat průmyslově ultrazpracované potraviny. Bohužel pro mnoho lidí je to velmi obtížné.

Ačkoli na cenové dostupnosti a pohodlí záleží, vědomé úsilí upřednostňovat minimálně zpracované potraviny je dobrým pravidlem. To znamená zvolit UPF, které jsou blíže jejich přirozenému stavu, nabízejí nutriční výhody a neobsahují škodlivé přísady.

Kdykoli je to možné, zkombinováním těchto možností s čerstvými potravinami je možné udržet stravu, která je zdravá a realistická vzhledem k případným finančním omezením a omezením dostupnosti.

Závěr

Rostoucí počet výzkumů potvrzuje, že konzumace ultrazpracovaných potravin má vážné důsledky pro zdraví.

Někteří vědci však nyní naznačují, že mnoho studií o UPF a jejich nepříznivých účincích na zdraví nezohledňuje rozdíly ve zpracování a přísadách určitých podskupin zpracovaných potravin.

Odborníci tvrdí, že vyhýbání se určitým UPF, jako jsou lahůdky, párky v rohlíku, slazené nápoje a slané občerstvení, je důležitější než se pokoušet vyhýbat se čemukoli zpracovanému.

Mohou ultrazpracované potraviny zvýšit riziko úmrtnosti? Co víme po dvou různých průzkumech, které trvaly více než 30 let

- Pixabay

Barbora Nová

• Nová studie publikovaná 8. května 2024 zjistila, že konzumace průmyslově ultrazpracovaných potravin může být spojena s mírně vyšším rizikem úmrtnosti.
• Ultra zpracované potraviny zahrnují širokou škálu položek včetně instantních nudlí, hotových jídel a dalších balených svačin, jako jsou chipsy nebo sušenky, které byly průmyslově zpracovány.
• Předchozí výzkumy ukazují, že ultra zpracované potraviny tvoří až 58 % denního příjmu kalorií v zemích s vysokými příjmy, jako jsou Spojené státy americké.

Konzumace ultrazpracovaných potravin, jako je maso k přímé spotřebě, drůbež a mořské produkty, slazené nápoje, jako jsou limonády, mléčné dezerty a zpracované snídaňové cereálie nebo jiné potraviny, může souviset s mírně vyšším rizikem předčasného úmrtí. zjistila nová studie.

Studie zveřejněná v The BMJ zkoumala údaje ze dvou průzkumů, které oba trvaly více než 30 let: 74 563 registrovaných sester z 11 států v USA, které se účastnily studie Nurses' Health Study od roku 1984 do roku 2018, a 39 501 mužští zdravotníci ze všech států, kteří se účastnili následné studie zdravotníků od roku 1986 do roku 2018. Účastníci neměli v anamnéze rakovinu, kardiovaskulární onemocnění nebo cukrovku, když studie začala, a každé dva roky předkládali informace o životním stylu a zdraví a informace o stravě každé čtyři roky (1).

The BMJ je britský vědecký, recenzovaný lékařský týdeník. Založen byl v roce 1840 a patří tak k nejstarším lékařským periodikům. Vydavatelem je British Medical Association. Podle Journal Citation Report Cornellovy univerzity je čtvrtým nejprestižnějším lékařským časopisem světa.

Celková kvalita stravy byla hodnocena pomocí skóre Alternative Healthy Eating Index-2010 (AHEI).

Během období neustálého sledování vědci zaznamenali 48 193 úmrtí ze 114 064 účastníků studie:

• 13 557 kvůli rakovině
• 11 416 v důsledku kardiovaskulárních onemocnění,
• 3 926 v důsledku respiračních onemocnění
• 6 343 v důsledku neurodegenerativních onemocnění
• 30 188 úmrtí žen a 18 005 úmrtí mužů bylo zdokumentováno během mediánu 34 a 31 let

Spotřeba ultra zpracovaných potravin byla u účastníků rozdělena na čtvrtiny. Ve srovnání s osobami z nejnižší čtvrtiny (nejmenší množství konzumace ultra zpracovaných potravin) měli ti z nejvyšší čtvrtiny, s mediánem příjmu přibližně 7 denních porcí denně, o 4 % vyšší riziko úmrtí z jakékoli příčiny. Měli také o 9 % vyšší riziko úmrtí z jiných příčin, než jsou kardiovaskulární onemocnění nebo rakovina, včetně o 8 % vyššího rizika úmrtí v souvislosti s neurodegenerativními onemocněními.

Ultra zpracované potraviny také zahrnují instantní nudle, hotová jídla a další balené svačiny, jako jsou chipsy nebo sušenky, byly průmyslově zpracovány s přidanými příchutěmi a barvivy a mají vysoké množství soli, tuku a cukru a nízké množství vitamínů a vlákniny, které jsou nezbytné pro zdravou výživu.

Vědci neprokázali příčinnou souvislost, pouze asociaci, a nedoporučují absolutní vyřazení těchto potravin z jídelníčku. Ale „zjištění poskytují podporu pro omezení konzumace určitých typů ultrazpracovaných potravin v zájmu dlouhodobého zdraví,“ píší. „Budoucí studie by měly zlepšit klasifikaci ultrazpracovaných potravin a potvrdit naše zjištění u jiných populací.“

Jak bylo uvedeno ve studii zveřejněné 28. února 2024, konzumace ultrazpracovaných potravin představuje až 58 % denního příjmu kalorií v zemích s vysokými příjmy, jako jsou Spojené státy americké. Země se středními a nízkými příjmy také v posledních letech výrazně zvýšily jejich spotřebu (2).

Lidé, kteří jedli více těchto potravin, byli vystaveni zvýšenému riziku deprese, cukrovky 2. typu a úmrtí souvisejících se srdečními chorobami.

Jak souvisí ultrazpracované potraviny s rakovinou?

Dr. Mingyang Song, docent klinické epidemiologie a výživy na Harvard T.H. Chan School of Public Health a jeden z autorů studie uvedl, že je těžké určit přímou souvislost mezi ultra zpracovanými potravinami a rakovinou. Poukázal na studii z roku 2023, která tuto souvislost zkoumá (3).

„Ultra zpracované potraviny (UPF) jsou pouze jednou složkou celkové stravy, která dosud nebyla silně spojena s mnoha rakovinami, možná kvůli kombinaci metodologických a biologických problémů. Metodologicky je strava (zejména UPF) obtížně hodnotitelná, zvláště pokud jde o rakovinu, u které je pravděpodobně kritická dlouhodobá expozice a může být obtížnější ji měřit s vysokou přesností,“ uvedl dr. Song. „Stravování také úzce souvisí s dalšími faktory životního stylu, takže je obtížné identifikovat nezávislý kauzální účinek stravy. Biologicky možná ještě nedokážeme zachytit kritické časové okno během stravy, které může být zvláště důležité pro rakovinu, opět proto, že rozvoj rakoviny trvá roky nebo dokonce desetiletí."

Dr. David Cutler, certifikovaný lékař rodinné medicíny ze zdravotnického centra Providence Saint John's Health Center v kalifornské Santa Monice, uvedl, že konzumace ultra zpracovaných potravin má řadu faktorů, které mohou vést k rozporuplným výsledkům studií o rakovině.

„Jedním z možných vysvětlení je, že některé ultrazpracované potraviny mohou ve skutečnosti nabízet ochranu před rakovinou a kardiovaskulárními chorobami. Běžným kandidátem na tento předpoklad je hořká čokoláda, která má vysoký obsah kalorií, nízkou nutriční hodnotu, ale souvisí s nižší kardiovaskulární úmrtností. Takže zatímco většina ultrazpracovaných potravin může vést k vyšší úmrtnosti, některé mohou vést k nižší úmrtnosti, což zkresluje výsledky této studie,“ uvedl dr. Cutler. „Další vysvětlení spočívá ve spojení mezi konzumací ultrazpracovaných potravin a neurodegenerativními onemocněními, jako je roztroušená skleróza a Parkinsonova choroba. Předpokládá se také, že onemocnění dýchacích cest se zvyšuje u lidí s dietou s vysokým obsahem ultrazpracovaných potravin. Takže tyto další příčiny smrti mohou být výraznější než častější úmrtí na rakovinu a kardiovaskulární onemocnění.“

Když vědci zvážili celkovou kvalitu stravy účastníků, spojení mezi konzumací více ultrazpracovaných potravin a zvýšeným rizikem úmrtí se oslabilo, což zdůraznilo důležitost zohlednění nutriční kvality potravin, nejen jejich úrovně zpracování.

Kromě toho vědci zjistili, že určité podtypy ultrazpracovaných potravin měly nejsilnější spojení se zvýšeným rizikem úmrtnosti. Tyto potraviny zahrnovaly maso, drůbež a produkty připravené k přímé spotřebě na bázi mořských plodů.

Jak velká konzumace ultrazpracovaných potravin je zdravá?

Autoři studie nedoporučovali úplné vyloučení ultrazpracovaných potravin z jakékoli stravy s tím, že vyvážená strava je optimální pro celkové zdraví a pohodu. Dr. Cutler uvedl, že jedním z největších rizik pro rakovinu střev je zpracované maso, ale také uvedl, že se obecně nedoporučuje konzumovat hodně čehokoli, co bylo silně průmyslově zpracováno.

„I když se zdá, že existuje silná souvislost mezi rakovinou střev a zpracovaným masem, nebyla zjištěna žádná jiná úzká souvislost mezi konkrétními příčinami rakoviny a specifickou stravou. To ztěžuje závěr, že jakákoli konkrétní dieta má výraznou výhodu nad jinou. Důraz by měl být kladen na dodržování diety, která zabraňuje obezitě (méně kalorií), srdečním onemocněním (snižováním cholesterolu a krevního tlaku), cukrovce (méně cukru) a rakovině střev (vyhýbejte se zpracovanému masu),“ řekl Cutler. „Přestože je úmrtnostní účinek stravy s vysokým obsahem ultrazpracovaných potravin mírný, je třeba zdůraznit důležitost vyhýbání se sladkým a málo výživným potravinám, zejména u dětí. Kromě smrti existuje mnoho nepříznivých zdravotních následků, kterým se lze vyhnout dodržováním rozumné diety, která je nízká, ale ne nutně úplným vyhýbáním se ultrazpracovaným potravinám.“

„Ačkoli se předpokládá, že existuje silná souvislost mezi rakovinou střev a průmyslově zpracovaným masem, nebyla zjištěna žádná jiná úzká souvislost mezi konkrétními příčinami rakoviny a konkrétní stravou. Proto je obtížné vyvodit závěr, že některá konkrétní strava má výraznou výhodu oproti jiné. Důraz by měl být kladen na dodržování stravy, která předchází obezitě (méně kalorií), srdečním onemocněním (snížením cholesterolu a krevního tlaku), cukrovce (méně cukru) a rakovině střev (vyhýbání se zpracovanému masu),“ uvedl dr. Cutler. „I když je vliv stravy s vysokým obsahem ultra zpracovaných potravin na úmrtnost relativně mírný, je třeba zdůraznit význam vyhýbání se sladkým a málo výživným potravinám, zejména u dětí. Kromě úmrtí existuje mnoho nepříznivých zdravotních následků, kterým se lze vyhnout dodržováním uvážlivé stravy, která má nízký obsah ultrazpracovaných potravin, ale není nutné se jí zcela vyhýbat.“

Závěr

Nová studie, která zkoumala údaje ze dvou různých průzkumů, které trvaly více než 30 let, zjistila, že konzumace ultrazpracovaných potravin byla spojena s mírně vyšším rizikem úmrtí.

Spotřeba ultrazpracovaných potravin byla rozdělena na čtvrtiny; nejvyšší čtvrtina, která byla označena jako ti s mediánem příjmu 7 denních porcí, měla o 4 % vyšší riziko celkových úmrtí a o 9 % vyšší riziko úmrtí z jiných příčin než je rakovina nebo kardiovaskulární onemocnění, včetně o 8 % vyšší riziko neurodegenerativních úmrtí.

Přestože autoři studie nedoporučili zcela vyloučit ultra zpracované potraviny, odborníci tvrdí, že obecně není vhodné jich konzumovat mnoho, protože zpracované maso přispívá ke vzniku rakoviny střev a mnoho sladkých nápojů a pochutin přispívá ke vzniku cukrovky.

Zatímco naprostá většina ultrazpracovaných potravin může vést k vyšší úmrtnosti, nicméně některé mohou vést k nižší úmrtnosti, což zkresluje výsledky této studie. Příkladem je hořká čokoláda.

Na zamyšlení stojí také poměr úmrtí 13 557 kvůli rakovině a 11 416 v důsledku kardiovaskulárních onemocnění. Přitom statistika v západní populaci uvádí dlouhodobě na prvním místě úmrtí na kardiovaskulární onemocnění.