Nová studie zjistila, že žvýkačky mohou uvolnit tisíce částeček mikroplastů do slin

Následuje:

• Mikroplasty jsou spojené se zvýšeným rizikem srdečního infarktu a mrtvice
• Nová studie zjistila, že delší převaření vody a její následné filtrování může odstranit značné množství mikroplastů

• Víte, že existují symboly na plastových lahvích? Jsou tyto láhve bezpečné nebo jedovaté?

- Pixabay

Barbora Nová

Žvýkačka může uvolnit stovky až tisíce částeček mikroplastů do slin, které mohou být pozřeny.

Výzkum prezentovaný 23 - 27. března 2025 na jarním setkání Americké chemické společnosti v San Diegu v Kalifornii zjistil, že na gram žvýkačky se uvolnilo v průměru 100 částeček mikroplastů. Tento výzkum nebyl dosud publikován v recenzovaném časopise (1).

„Naším cílem je nikoho neznepokojovat,“ uvedl v tiskovém prohlášení doktor Sanjay Mohanty, hlavní řešitel tohoto projektu a profesor v inženýrských vědách na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) (2).

„Vědci nevědí, zda jsou pro nás mikroplasty nebezpečné, nebo ne. Zatím neexistují žádné studie na lidech. Víme však, že jsme plastům vystaveni v každodenním životě, a to jsme chtěli prozkoumat.“

Minulé výzkumy odhadují, že jednotlivec spotřebuje 39 000 až 52 000 částic mikroplastů ročně (3).

Mikroplasty jsou všude a lidé jim mohou být vystaveni prostřednictvím nápojů, potravin, plastových obalů, prkének na krájení, houbiček, povlaků na výrobcích a výrobního procesu předmětů.

Žvýkačka je jedna oblast, která nebyla dosud široce prozkoumána.

„Moje laboratoř se zabývá především transportem mikroplastů ve vodě a v půdě a jejich osudem v půdě. Zjistili jsme, že mikroplastům lze být vystaven různými způsoby: požitím a vdechnutím,“ uvedl dr. Mohanty.

„Většina studií o požití potravin se týká kontaminace potravin mikroplasty z plastových obalů (např. plastových lahví na vodu, plastových sáčků na čaj), ale žvýkačky jsou jedinou potravinou, která je tvořena také plasty. Proto jsem chtěli změřit mikroplasty ve žvýkačkách. To je důležité pro odhad celkové expozice mikroplastů do lidského těla a případných jejích negativních účinků."

Žvýkačky a expozice mikroplastům

Žvýkačka se vyrábí s příchutí, sladidlem, gumovým základem a dalšími přísadami.

U žvýkaček, které jsou „přírodní“, dodává žvýkačce žvýkací schopnost polymer na rostlinné bázi, například stromová míza. U syntetických žvýkaček se používají syntetické kaučukové báze z polymeru na bázi ropy (plastu).

Vědci zkoumali pět typů syntetické gumy spolu s pěti typy přírodních gum, které jsou komerčně dostupné.

V rámci experimentu žvýkala každá testovaná osoba sedm žvýkaček od každé značky, aby se zohlednily různé žvýkací návyky a sliny. Osoby žvýkaly žvýkačku po dobu čtyř minut a každých 30 sekund se odebíral vzorek slin. Poté si testovaní lidé vypláchli ústa čistou vodou. Vzorky slin byly následně spojeny do jednoho vzorku.

V jiném experimentu byly vzorky slin odebírány každých 20 minut.

Vědci poté změřili množství mikroplastů přítomných ve vzorcích slin.

Vědci zpočátku předpokládali, že syntetické formy žvýkaček budou obsahovat více mikroplastů, ale byli překvapeni, že podobné množství mikroplastů obsahují také přírodní žvýkačky.

„Nalezení mikroplastů ve žvýkačkách nás nepřekvapilo, ale překvapilo nás, že jich bylo stejné množství jak v syntetických, tak v organických žvýkačkách. Předpokládali jsme, že v organických by jich mělo být méně než v syntetických... Jsme zmateni zdrojem mikroplastů v nich (přírodních žvýkačkách),“ uvedl dr. Mohanty.

Mikroplasty nalezené v syntetických a přírodních žvýkačkách

Vědci zjistili, že na každý gram žvýkačky se uvolnilo v průměru 100 částeček mikroplastů, přičemž některé kousky žvýkačky produkují až 600 částeček mikroplastů na její gram. Pro kontext vědci poznamenávají, že jeden kus žvýkačky obvykle váží 2–6 gramů.

Vědci také zjistili, že syntetické i přírodní žvýkačky obsahovaly stejný druh polymerů, nejvyšší množství bylo polyolefinů, což je typ plastu, který obsahuje polyethylen a polypropylen.

Dr. Tracey Woodruffová, PhD, profesorka porodnictví a gynekologie na UCSF, která studovala zdravotní dopady mikroplastů, uvedla, že skutečnost, že žvýkačky obsahují mikroplasty, není úplně překvapivá, přičemž nebyla zapojena do této studie.

„Nic mě nepřekvapuje na tom, na kolika místech se už plast nachází, ale je smutné a překvapivé, že tyto věci, které jsou v našem jídle nebo které dáváme do úst, mohou někdy po dlouhou dobu uvolňovat mikroplasty,“ uvedla.

„Už víme, že jsme vystaveni spoustě různých zdrojů mikroplastů... protože byly naměřeny v každé části těla... Ale problém je v tom, že žvýkačka, kterou žvýkáte, se přidává ke všem ostatním zdrojů mikroplastů, kterým jste už vystaveni.“

Vliv mikroplastů na zdraví

Zdravotní dopady mikroplastů na člověka jsou stále předmětem probíhajícího výzkumu.

Jedna revize z roku 2024 zjistila, že mikroplasty byly podezřelé z toho, že poškozují lidské dýchací zdraví, trávicí zdraví a reprodukční zdraví a jsou také pravděpodobně spojeny s rakovinou tlustého střeva a plic (4).

Dr. Dana Hunnesová, PhD, vedoucí klinická dietoložka na UCLA Health, uvedla, že přestože vědí, že mikroplasty jsou rozšířené, jsou zjištění studie stále šokující, přičemž do předmětné studie nebyla zapojena.

"Upřímně, nikdy by mě ani nenapadlo uvažovat o žvýkačce jako o zdroji mikroplastů! Ano, jsem touto studií velmi překvapená, a ne příjemně. Při žvýkání má většina lidí tendenci polykat sliny, takže pokud žvýkačka uvolňuje mikroplasty do slin, které lidé polykají, není to skvělé."

Měli byste přestat žvýkat žvýkačku?

Někteří lidé mohou raději omezit používání žvýkaček nebo je přestat žvýkat úplně.

„Tato studie ukazuje, že přírodní i průmyslově vyráběné žvýkačky obsahují podobné množství mikroplastů, takže v takovém případě pravděpodobně příliš nezáleží na tom, kterou žvýkají. Možná by bylo nejlepší přestat žvýkat nebo alespoň snížit frekvenci. Zejména u dětí, jejichž mozek se vyvíjí a je náchylnější k poškození těmito chemickými látkami,“ uvedla dr. Hunnesová.

Dr. Woodruffová uvedla, že žvýkání žvýkačky je osobní volbou, ale její vlastní preferencí je zdržet se žvýkání. "Čím více budete žvýkat, tím více se mikroplastům vystavíte. A další složkou toho je, že přidáváte plasty k již existujícímu, probíhajícímu vystavení plastům. Takže můj vlastní názor je žvýkačky nikdy nežvýkat."

„Pokud mají lidé zájem snížit své vystavení mikroplastům, o nichž již víme, že jsou spojeny s určitými typy zdravotních účinků, mohli by se žvýkačkám vyhnout.“

Závěr

Nová studie zjistila, že žvýkačky uvolňují stovky až tisíce částeček mikroplastů na každý gram žvýkačky.

Bylo zjištěno, že syntetické i přírodní žvýkačky obsahují mikroplasty.

Zatímco dlouhodobé účinky expozice mikroplastům nejsou zatím dobře pochopeny, objevující se důkazy poukazují na několik potenciálních zdravotních škod.

Mikroplasty jsou spojené se zvýšeným rizikem srdečního infarktu a mrtvice

- Pixabay

• První studie svého druhu zveřejněná 7. března 2024 zjistila přítomnost mikroplastů v arteriálním plaku u lidí.
• Vědci zjistili, že mikroplasty v arteriálním plaku byly spojeny se zvýšeným rizikem srdečního infarktu, mrtvice a smrti.
• Studie neprokazuje kauzalitu a k prozkoumání tohoto spojení je zapotřebí další výzkum.

Mikroplasty a nanoplasty – mikroskopické kousky plastu odhozené do životního prostředí – byly nalezeny všude od oceánů přes potraviny až po lidské mateřské mléko. Navzdory rostoucímu uznání mikroplastů jako rizika pro životní prostředí nejsou zdravotní účinky těchto nepatrných částic stále dobře pochopeny.

Nyní, v tom, co je oslavováno jako přelomová studie, vědci identifikovali mikroplasty v lidském arteriálním plaku a spojili je s nepříznivými kardiovaskulárními následky, jako je srdeční infarkt a mrtvice.

Studie byla zveřejněna v The New England Journal of Medicine 7. března 2024 (1).

Jsou to velice překvapivé informace. Každopádně již pouhé nalezení mikroplastů v plaku je docela znepokojivé. A tato souvislost s následnými srdečními výsledky je docela zarážející. Nicméně je to korelace, takže to zatím nedokazuje kauzalitu.

60 % pacientů mělo mikroplasty v tepnách

„Hlavní závěry studie jsou dva: za prvé, identifikace nanoplastů v aterosklerotických plátech; za druhé, pacienti s aterosklerotickými plaky kontaminovanými nanoplasty měli vyšší výskyt kardiovaskulárních příhod, jako je infarkt myokardu, mrtvice nebo úmrtí, než pacienti, kteří neměli důkazy o nanoplastech v ateromu plaku,“ uvedl dr. Raffaele Marfella, profesor lékařství na Università degli Studi della Campania Luigi Vanvitelli v Itálii a hlavní autor předmětné studie.

Ve své studii se Marfella a jeho tým podívali na vzorky arteriálního plaku od více než 250 pacientů, kteří podstoupili operaci s odstraněním plaku známou jako karotická endarterektomie. Zjistili přítomnost polyetylenových mikroplastů u téměř 60 % pacientů, zatímco polyvinylchloridové mikroplasty byly objeveny asi u 12 % pacientů (2).

Polyethylen a polyvinylchlorid jsou dvě z nejčastěji vyráběných forem plastu a používají se ve všem, od lahví až po stavební materiály (3, 4, 5).

V průměru 34 měsíců po operaci měli pacienti s mikroplasty v arteriálním plaku 4,5krát vyšší pravděpodobnost, že zaznamenají závažné kardiovaskulární zdravotní následky, včetně srdečního infarktu, mrtvice nebo smrti, ve srovnání s jedinci, jejichž tepny neobsahovaly plast.

Studie však neprokazuje příčinnou souvislost, což znamená, že neprokazuje, že zdravotní výsledky jsou způsobeny mikroplasty nebo jinými příčinami.

„Tato studie zahrnovala pacienty, kteří již byli vystaveni vyššímu riziku, protože měli karotický plak, který byl dostatečně významný na to, aby vyžadoval operaci. Je však střízlivé a znepokojující vidět, jak silné bylo následné kardiovaskulární riziko pro pacienty s mikroplasty v jejich plaku,“ uvedl dr. Aaron Aday, ředitel vaskulární medicíny ve Vanderbilt University Medical Center, přičemž s tímto výzkumem nebyl přímo spojen.

Jak může plast skončit v plaku

Každý rok se vyrobí více než 380 milionů tun plastu. Plasty jsou neuvěřitelně odolné, což je jeden z důvodů, proč jsou tak oblíbené. Když se začnou rozpadat, vypouštějí do prostředí drobné plastové částice.

Mikroplasty, částice menší než 5 milimetrů, a nanoplasty, částice menší než 1000 nanometrů, byly nalezeny téměř všude, včetně některých velmi nepravděpodobných míst. Studie z roku 2022 objevila přítomnost plastů v mateřském mléce; v roce 2023 našli vědci v Cliff Cave v Missouri značné množství mikroplastů, přestože jeskyně byla posledních třicet let pro veřejnost uzavřena (6, 7, 8).

Drobné plastové částice byly dokonce objeveny v Mariana Trench a dalších oblastech hlubokého oceánu, někdy až tisíce metrů hluboko (9).

Jsou v naší nabídce potravin a v naší vodě. Jsou dokonce i ve vzduchu, který dýcháme (10, 11, 12).

Význam mikroplastů stále více vede vědce k přemýšlení o jejich potenciálu pro lidské zdraví.

„Mikroplasty a nanoplasty se mohou dostat do našeho oběhového systému a lze je detekovat v různých orgánech, včetně srdce. Ve studiích na zvířatech mohou způsobit škodlivé změny v srdci a krevních cévách, ale dosud jsme neměli žádné velké studie na lidech,“ uvedl dr. Aday.

Pochopení zdravotních dopadů mikroplastů

Studie zveřejněná v březnu 2024 je provokativní, ale než bude jednoznačně prokázáno, že zdravotní účinky mikroplastů ovlivňují zdraví srdce, je třeba udělat mnohem více práce.

Odborníci zdůrazňují, že předtím, než k tomu dojde, je třeba provést rozsáhlé studie. Několik z nich také poukázalo na potřebu lepších demografických a environmentálních údajů pro účastníky.

Existují obrovské rozdíly, pokud jde o expozici životního prostředí a lidi, kteří trpí negativními účinky expozice životního prostředí. Tato studie se nezabývala poštovním směrovacím číslem nebo kdo byl kde ovlivněn.

"Určitě bychom byli rádi, kdyby se tato studie opakovala s větším počtem pacientů a v jiných částech světa," uvedl dr. Aday, který poukázal na to, že jedinci v této studii pocházeli převážně ze stejné lokality a byli stejného etnika. "Musíme pochopit kardiovaskulární riziko mikroplastů a nanoplastů v jiných regionech, stejně jako u jiných ras a etnik."

Závěr

Nová průkopnická studie zjistila přítomnost mikroplastů a nanoplastů v lidském arteriálním plaku.

Přítomnost mikroplastů v plaku byla spojena se 4,5násobným zvýšením rizika srdečního infarktu, mrtvice a smrti.

Je zapotřebí více výzkumu, aby se prokázala příčinná souvislost mezi přítomností mikroplastů a těmito následky kardiovaskulárních onemocnění.

Nová studie zjistila, že převaření vody a její filtrování může odstranit značné množství mikroplastů

- Pixabay

• Nová studie zveřejněná 28. února 2024 zjistila, že můžete snížit množství mikroplastů, které vypijete, jednoduše převařením vody.
• Vědci teprve začínají chápat zdravotní rizika spojená s expozicí mikroplastům.
• Nano- a mikroplasty jsou kousky plastu o průměru jedné tisíciny milimetru.

Převaření a filtrování vody z kohoutku může podle nového výzkumu dramaticky snížit množství mikroplastů, které vypijete.

Nedávné studie zjistily, že nano- a mikroplasty (NMP), což jsou kousky plastu o průměru jedné tisíciny milimetru, byly nalezeny v mnoha produktech a dokonce i ve vodě z vodovodu.

Nová studie zveřejněná v Environmental Science & Technology Letters zjistila, že vaření vody bohaté na minerály po dobu pouhých pěti minut může snížit množství NMP, kterému jste vystaveni, až o 90 % (1).

Vědci teprve začínají chápat zdravotní rizika spojená s expozicí mikroplastům, ale stále více důkazů potvrzuje, že plasty se mohou hromadit v těle a spouštět oxidační stres, záněty, inzulínovou rezistenci a problémy s játry (2, 3).

Některé pokročilé systémy filtrace vody mohou zachytit a pomoci odstranit některé NMP z vodovodní vody. Ale vědci chtěli přijít na jiné možnosti odstranění mikroplastů, zejména proto, že v chudších zemích jsou zapotřebí levnější a dostupnější řešení pro čistou vodu.

Vařící voda může být bezpečným a jednoduchým řešením, které může účinně dekontaminovat vodu z vodovodu v domácnosti, což ukazují nová zjištění.

„Vaření vody před pitím je skvělým příkladem starověké kulturní praxe, která může pomoci snížit expozici životního prostředí,“ uvedla dr. Luz Claudiová, Ph.D., profesorka environmentální medicíny a veřejného zdraví na Icahn School of Medicine na Mount Sinai.

Dr. Claudiová nebyla do předmětné studie zapojena.

Jak může vroucí voda pomoci odstranit mikroplasty

Vědci zjistili, že prvním krokem k odstranění NMP z vodovodní vody je pouhé vaření vody.

Vědci shromáždili několik vzorků vodovodní vody z Guangzhou v Číně a kontaminovali vzorky různými úrovněmi NMP.

Každý vzorek byl vařen po dobu pěti minut a poté ponechán vychladnout po dobu 10 minut.

Vařením především tvrdé vody, která je bohatá na minerály – jako je vápník nebo hořčík – vzniká křídový zbytek známý jako vodní kámen nebo uhličitan vápenatý (CaCO₃), který může zachycovat plasty.

Tento pevný, křídový zbytek pak musel být oddělen a odstraněn z vody buď standardním kávovým filtrem nebo filtrem z nerezové oceli, čímž byly odstraněny také NMP.

Tým zjistil, že dopad byl největší v tvrdší vodě: Například ve vzorcích, které měly 300 miligramů CaCO₃, bylo odstraněno téměř 90 % NMP.

Ve vzorcích měkčí vody s méně než 60 mg CaCO₃ bylo odstraněno zhruba 25 % NMP.

„Tady je důležité poznamenat, že účinnost zachycení těchto mikro/nano plastů v těchto minerálních pevných látkách je vázána na tvrdost vody – čím je voda tvrdší, tím více pevných látek se tvoří, tím více mikroplastů je zachyceno,“ uvedla dr. Anja Brandonová, Ph.D., zástupce ředitele pro politiku USA v oblasti plastů ve společnosti Ocean Conservancy a inženýrka pro životní prostředí.

Dr. Brandonová se studie nezúčastnila.

Proč se mikroplasty nacházejí také ve vodě z vodovodu

Mikroplasty, jako je polystyren (PS), polyethylen (PE), polypropylen (PP) a polyethylentereftalát (PET), se běžně vyskytují v podzemních a povrchových vodách, většinou kvůli odpadní vodě a povrchovému odtoku po dešti (4).

Podle dr. Claudiové je těžké studovat zdravotní účinky vystavení mikroplastům, protože existuje mnoho typů a my jsme pravidelně vystaveni několika potenciálním zdrojům.

Ačkoli jsou zdravotní rizika málo známá, přesto bylo prokázáno, že vdechování a požití mikroplastů narušuje funkci buněk a vyvolává záněty spolu s oxidačním stresem (5, 6).

Nejlépe zdokumentované krátkodobé účinky jsou na střevní mikrobiom, které mohou vést ke střevním problémům (7).

Tradiční úpravny vody nejsou schopny eliminovat NMP z pitné vody, a zatímco některé technologie úpravy vody jsou schopny zachytit a odstranit drobné plastové kousky, tyto pokročilé systémy v rozvojových nebo zaostalých zemích neexistují, což se týká i Česka.

Podle dr. Brandonové bylo zjištěno, že mikroplasty v současnosti kontaminují většinu, ne-li všechny zdroje pitné vody.

Vědci odhadli, že příjem NMP prostřednictvím převařené vody je v závislosti na regionu dvakrát až pětkrát nižší než příjem při pravidelném pití vody z vodovodu bez převaření.

Tvrdá voda je však často nežádoucí vlastností vody z kohoutku a mnoho domácností má filtrační systémy, které vodu bohatou na minerály změkčují a vodu předtím nepřevařují.

Je zapotřebí více výzkumu, aby bylo možné široce informovat, zda a kdy by lidé měli převařovat vodu z kohoutku.

Jak omezit vystavení se mikroplastům

Každý, kdo si chce převařit vodu, by to měl udělat ve skleněné varné konvici nebo nerezovém hrnci.

Po asi pětiminutovém vaření vody ji nechte vychladnout a nemíchejte ji.

Mikroplasty se musí navázat na vápník a usadit se na dnu nádoby, aby je bylo možné přefiltrovat nebo oddělit.

Mějte na paměti, že převařená voda není kouzelné řešení, uvádí dr. Claudiová, protože jsme pravděpodobně neustále vystaveni dalším zdrojům, které obsahují mikroplasty.

Dr. Brandonová doporučuje vyhýbat se jednorázovým plastovým obalům, včetně balené vody, nepoužívat plastové náčiní a produkty na vaření a nedávat plastové nádoby do myčky na nádobí nebo mikrovlnné trouby.

"Všechny tyto předměty mohou při dlouhodobém a pravidelném používání uvolňovat plastové částice nebo vylučovat chemikálie."

Závěr

Převaření a filtrování vody z kohoutku může podle nového výzkumu dramaticky snížit množství mikroplastů, které vypijete. 

Vědci teprve začínají chápat zdravotní rizika spojená s expozicí mikroplastům, ale stále více důkazů prokazuje, že plasty se mohou hromadit v těle a spouštět oxidační stres, záněty, inzulínovou rezistenci, zdravotní problémy se střevy a problémy s játry.

Víte, že existují symboly na plastových lahvích? Jsou tyto láhve bezpečné nebo jedovaté?

- Pixabay

Většina z vás určite kupuje nápoje v plastových lahvích. Používáme je i pro správnou hydrataci při pobytu v přírodě... Nicméně tyto plastové láhve mohou do obsahu tekutin vylučovat toxické látky. Tím mohou převážit výhody správného pitného režimu.

Jak zjistit jestli je plastová nádoba bezpečná? Jednoduše, ale málo kdo to ví.

Na spodku plastové nádoby je vylisován trojúhelník a v něm je zpravidla umístěno číslo, případně vedle

A na toto číslo, zpravidla s lupou se zaměřte. Konkrétní číslo znamená druh chemické látky, ze které je láhev vyrobená.

Co umístěná čísla znamenají?

1 - PET (polyetyléntereftalát)

Tyto láhve jsou určeny jen pro jedno použití. Důvodem je, že mohou uvolňovat do tekutiny těžké kovy jako například antimon (stibium). Dále mohou uvolňovat chemické substance, které narušují činnost vaší hormonální soustavy.

Při degradaci PET se uvolňuje acetaldehyd, který svým nasládlým zápachem může znehodnotit obsah PET lahví. Do nápojů se také může uvolňovat oxid antimonitý, který se používá při výrobě PET lahví jako katalyzátor.

Použití po recyklaci: fleecové mikiny, výplně bund, spacáků, apod.

2 - HDPE (polyetylén vysoké hustoty)

Jedná se o takzvaný "dobrý" plast.

Má ze všech používaných plastů nejnižší pravděpodobnost uvolňování škodlivých látek do tekutin, které se v něm uskladňují.

Použití po recyklaci: trubky.

3 - PVC (polyvinylchlorid)

Tyto láhve se nedoporučuje používat, protože mohou uvolňovat látky, které narušují činnost hormonů.

Použití po recyklaci: plastová okna, plastové stavební prvky, chemické látky (chlorovodík, uhlovodíky).

Jako odpad nepatří do kontejnerů pro plasty, ale do sběrných dvorů jako nebezpečný odpad!!!

4 - LDPE (polyetylén nízké hustoty)

Tento druh plastu je relativně bezpečný.

Při správném používání a mechanickém nenamáhání by z něj do nápojů neměli prosakovat škodlivé látky.

Často se používá při výrobě plastových tašek.

Použití po recyklaci: trubky.

5 - PP (polypropylén)

Jedná se také o relativně bezpečný plast.

Pokud se nevystavuje vyšším teplotám a mechanickému namahání, neměly by se do nápojů a jídel uvolňovat nežádoucí chemické látky.

V praxi se z něj většinou vyrábí například jogurtové kelímky a některé druhy láhví na tekutiny.

Použití po recyklaci: sáčky a tašky.

6 - PS (polystyrén)

Pozor, jedná se o látku uvolňující karcinogeny.

Polystyrén by se v žádném případě neměl používat pro uschovávání nápojů a jídel.

V případě přenosných chladniček, kde je polystyrén umístěn uvnitř, je nutné mít jídlo v nich spolehlivě oddělené od stěn.

Použití po recyklaci: izolace, stavební materiál.

7 - Ostatní, např. PC (polykarbonát)

Pro uskladňování potravin a vody je to nejhorší varianta, protože uvolňuje BPA (Bisfenol A).

Láhvím anebo jiným nádobám vyrobeným z polykarbonátu pro uskladnění nápojů a potravin se za každých okolností vyhněte. Je vhodný třeba k zastřešení bazénu.

V této skupině "7" se schovávají všechny plasty, které nespadají do výše 6 uvedených skupin, například polykarbonáty, polyuretan, epoxidy nebo polyamidy.

Všeobecně platí

Nevystavujte plasty slunečním paprskům a vyšším teplotám. V opačném případě mohou zvýšeně uvolňovat škodlivé látky do nápojů a potravin. Zámým případem poškozování spotřebitele je kauza, kdy obchodní dům na Národní třídě v Praze uskladňoval na střeše svého obchodního domu přepravky s pramenitou vodou v PET lahvích.