Syrové a pasterizované mléko, jejich porovnání

- Pixabay

Barbora Nová

Zastánci syrového mléka tvrdí, že má lepší zdravotní a výživové vlastnosti a že pasterizace tyto výhody částečně eliminuje. 

Mléko je výživná potravina, která poskytuje bílkoviny, vitaminy, minerály a mastné kyseliny.

Před zavedením pasterizace na počátku až v polovině 20. století se veškeré mléko konzumovalo syrové, v přirozeném, nezpracovaném stavu.

S rostoucí oblibou přírodních, místních, farmářských potravin a s názorem, že syrové mléko je zdravější, jeho spotřeba roste (1).

Následují důkazy, které určují výhody a nebezpečí pití syrového mléka.

Co je syrové mléko?

Syrové mléko nebylo pasterizováno ani homogenizováno. Pochází především od krav, ale také od koz, ovcí, buvolů nebo dokonce velbloudů, přičemž zněj lze vyrábět různé výrobky, včetně sýrů, jogurtů a zmrzliny.

Odhaduje se, že syrové mléko pravidelně pije 1% lidí (2).

Proces pasterizace

Pasterizace spočívá v zahřátí mléka za účelem zničení bakterií, kvasinek a plísní. Tento proces také prodlužuje trvanlivost výrobku (3, 4).

Nejběžnější metodou je dnes vysokoteplotní krátkodobá pasterizace, která zahrnuje zahřátí mléka na teplotu nejméně 161°C po dobu 15 sekund (5).

Další běžná metoda zahrnuje zahřívání syrového mléka na teplotu 63°C po dobu 30 minut (5, 6).

Při ošetření ultravysokou teplotou (UHT) se mléko zahřívá na 135°C po dobu několika sekund. Toto mléko se konzumuje v některých evropských zemích, včetně ČR (7).

Hlavní metoda uchovává mléko čerstvé po dobu 2-3 týdnů, zatímco metoda UHT prodlužuje trvanlivost až na 9 měsíců.

Pasterizované mléko se často také homogenizuje - jedná se o proces, při kterém se působením extrémního tlaku rovnoměrněji rozptýlí mastné kyseliny, čímž se zlepší vzhled a chuť.

Shrnutí:

• Syrové mléko není pasterizováno ani homogenizováno. Pasterizací se mléko zahřívá, aby se zničily bakterie a prodloužila se jeho trvanlivost.

Běžná tvrzení o výhodách syrového mléka

Zastánci syrového mléka tvrdí, že se jedná o plnohodnotnou přírodní potravinu, která obsahuje více aminokyselin, antimikrobiálních látek, vitaminů, minerálních látek a mastných kyselin než pasterované mléko.

Tvrdí také, že je lepší volbou pro osoby s intolerancí laktózy, astmatem a autoimunitními a alergickými onemocněními.

Pasterizace byla zavedena v reakci na epidemii hovězí (kravské) tuberkulózy v Evropě a ve Spojených státech na počátku 20. století. Odhaduje se, že během 25 let zemřelo 65 000 lidí na následky konzumace kontaminovaných mléčných výrobků (8).

Někteří zastánci syrového mléka tvrdí, že mnoho škodlivých bakterií zničených pasterizací, například tuberkulóza, již není problémem a že pasterizace již nemá smysl. Dále tvrdí, že proces zahřívání při pasterizaci snižuje celkovou výživovou hodnotu a zdravotní prospěšnost mléka.

Co je vědecky podloženo.

Tvrzení 1: Pasterizované mléko má méně živin

Pasterizací mléka nedochází k výraznému úbytku vitaminů, sacharidů, minerálních látek ani tuků (9).

Rozsáhlá metaanalýza 40 studií zjistila pouze malé ztráty ve vodě rozpustných vitaminů B1, B6, B9, B12 a C. Vzhledem k již tak nízkému obsahu těchto živin v mléce jsou tyto ztráty nevýznamné (10).

Případné ztráty lze navíc snadno nahradit jinde ve stravě, protože tyto vitaminy jsou široce rozšířené a nacházejí se v mnoha druzích ovoce, zeleniny, celozrnných obilovinách a - v případě vitaminu B12 - v živočišných bílkovinách.

Hladiny vitaminů A, D, E a K rozpustných v tucích se při pasterizaci také snižují minimálně (9).

Mléko má vysoký obsah vápníku a fosforu, které jsou potřebné pro zdravé kosti, funkci buněk, zdraví svalů a metabolismus (11, 12).

Tyto minerální látky jsou velmi dobře tepelně stabilní. Jeden šálek pasterizovaného mléka obsahuje 23% referenční hodnoty příjmu (RHP) vápníku a téměř 20% RHP fosforu (8, 11, 13, 14).

Tvrzení 2: Pasterizace mléka snižuje obsah mastných kyselin

Studie nezjistily žádné významné rozdíly v profilech mastných kyselin syrového a pasterizovaného mléka, i když pasterizace může zvýšit stravitelnost mastných kyselin (14, 15).

V jedné studii bylo odebráno 12 vzorků kravského mléka z jedné mlékárny a rozděleno na syrové, pasterované a ošetřené UHT. Srovnání těchto tří skupin neprokázalo žádné významné rozdíly v hlavních živinách nebo mastných kyselinách (14).

Tvrzení 3: Pasterizace mléka ničí bílkoviny

250 gramů pasterizovaného mléka obsahuje 8,43 gramů bílkovin (11).

Přibližně 80% mléčných bílkovin tvoří kasein a zbývajících 20% syrovátka. Ty mohou napomáhat růstu svalové hmoty, zlepšovat inzulinovou rezistenci a snižovat riziko srdečních onemocnění (16, 17).

Pasterizace mléka nesnižuje obsah kaseinu, protože tento typ bílkovin je tepelně stabilní (8, 9).

Syrovátková bílkovina je sice náchylnější k poškození teplem, ale předpokládá se, že pasterizace má minimální vliv na její stravitelnost a nutriční složení (8, 9).

Studie provedená v roce 2008 na 25 zdravých lidech, kteří po dobu jednoho týdne pili buď syrové, pasterizované, nebo UHT mléko, zjistila, že bílkoviny z pasterizovaného mléka mají v těle stejnou biologickou aktivitu jako bílkoviny ze syrového mléka (18).

Zajímavé je, že mléko vystavené ultravysoké teplotě 135°C po dobu několika sekund zvýšilo příjem bílkovinného dusíku přibližně o 8%, což znamená, že tělo bílkoviny lépe využilo (18).

Tvrzení 4: Syrové mléko chrání před alergiemi a astmatem

Alergie na mléčné bílkoviny se během prvních 12 měsíců života vyskytuje u 2-3% dětí žijících ve vyspělých zemích - 80-90% případů spontánně odezní do 3 let věku (19).

Nemocniční studie u pěti dětí s diagnostikovanou alergií na kravské mléko zjistila, že pasterizované, homogenizované a syrové mléko vyvolávají podobné alergické reakce (20).

Přitom syrové mléko bylo spojeno se sníženým rizikem dětského astmatu, ekzémů a alergií (21, 22, 23, 24).

Jedna studie na 8 334 dětech školního věku žijících na farmách spojila konzumaci syrového mléka s o 41% nižším rizikem astmatu, o 26% nižším rizikem alergie a o 41% nižším rizikem senné rýmy (22).

Jiná studie na 1 700 zdravých lidech zjistila, že pití syrového mléka v prvním roce života bylo spojeno s 54% snížením výskytu alergií a 49% snížením výskytu astmatu, a to bez ohledu na to, zda účastníci žili na farmě (23).

Je však důležité poznamenat, že tyto studie ukazují na související snížení rizika, nikoliv nutně na přímou souvislost.

Zvýšená expozice mikrobů v zemědělském prostředí je rovněž spojena se sníženým rizikem astmatu a alergií, což může vysvětlovat některé z těchto výsledků (10, 22, 25, 26).

Tvrzení 5: Syrové mléko je vhodnější pro osoby s intolerancí laktózy

Laktóza je mléčný cukr. Tráví ji enzym laktáza, který se tvoří v tenkém střevě.

Někteří lidé nevytvářejí dostatečné množství laktázy, takže nestrávená laktóza kvasí ve střevech. To způsobuje nadýmání břicha, křeče a průjem.

Syrové a pasterizované mléko obsahují podobné množství laktózy (14).

Syrové mléko však obsahuje bakterie Lactobacillus produkující laktázu, která je při pasterizaci zničena. To by teoreticky mělo zlepšit trávení laktózy u konzumentů syrového mléka (27).

Ve slepé studii však 16 dospělých osob se samostatně udávanou intolerancí laktózy pilo syrové, pasterizované nebo sójové mléko po dobu tří osmidenních období v náhodném pořadí, oddělených jednotýdenním vymývacím obdobím. Mezi syrovým a pasterizovaným mlékem nebyly zjištěny žádné rozdíly v zažívacích příznacích (28).

Tvrzení 6: Syrové mléko obsahuje více antimikrobiálních látek

Mléko je bohaté na antimikrobiální látky, včetně laktoferinu, imunoglobulinu, lysozymu, laktoperoxidázy, bakteriocinů, oligosacharidů a xantinoxidázy. Pomáhají kontrolovat škodlivé mikroby a oddalují kažení mléka (27).

Jejich aktivita se snižuje při chlazení mléka bez ohledu na to, zda je syrové nebo pasterované.

Pasterizace mléka snižuje aktivitu laktoperoxidázy přibližně o 30%. Ostatní antimikrobiální látky však zůstávají většinou nezměněny (29, 30, 31).

Shrnutí:

• Tvrzení, že syrové mléko je výživnější než pasterizované a je lepší volbou pro osoby s intolerancí laktózy, astmatem a autoimunitními a alergickými onemocněními, se ukázala jako částečně pravdivá. Syrové mléko je spojeno s podstatně nižším rizikem astmatu, nižším rizikem alergie a nižším rizikem senné rýmy.

Jaká jsou nebezpečí pití syrového mléka?

Mléko je díky svému neutrálnímu pH a vysokému obsahu živin a vody ideální živnou půdou pro bakterie (32).

Mléko v podstatě pochází ze sterilního prostředí uvnitř zvířete, ale od okamžiku, kdy je zvíře nadojeno, začíná možnost kontaminace vemene, kůže, výkalů, dojícího zařízení, manipulace a skladování (8, 33).

Kontaminace není viditelná pouhým okem a často není zjistitelná, dokud nedojde k jejímu výraznému růstu (8).

Většina - ale ne nutně všechny - bakterie jsou zničeny během pasterizace. Ty, které přežijí, tak většinou činí v poškozené, neživotaschopné formě (34, 35).

Studie ukazují, že syrové mléko může obsahovat vyšší množství škodlivých a zavlečených bakterií ve srovnání s pasterizovaným mlékem (36).

Uchovávání mléka v chladu pomáhá potlačovat růst bakterií, ať už je syrové nebo pasterizované (37).

Bakterie a příznaky

Mezi škodlivé bakterie, které mohou být v mléce přítomny, patří Campylobacter, Salmonella, Escherichia coli (E.coli), Coxiella burnetti, Cryptosporidium, Yersinia enterocolitica, Staph aureus a Listeria monocytogenes (3, 33).

Příznaky infekce jsou srovnatelné s příznaky jiných onemocnění z potravin a zahrnují zvracení, průjem, dehydrataci, bolesti hlavy, bolesti břicha, nevolnost a horečku (38).

Tyto bakterie mohou také způsobit závažné stavy, jako je Guillainův-Barréův syndrom, hemolyticko-uremický syndrom, potrat, reaktivní artritidu, chronické zánětlivé stavy a - vzácně - smrt (39, 40, 41).

Kdo je nejvíce ohrožen?

Každý člověk je náchylný, pokud mléko, které konzumuje, obsahuje škodlivé bakterie, přičemž riziko je vyšší u těhotných žen, dětí, seniorů a osob s oslabeným imunitním systémem.

Více než polovina všech případů onemocnění spojených se syrovým mlékem se týkala alespoň jednoho dítěte mladšího 5 let (2).

Závažnost epidemií syrového mléka

Epidemie onemocnění z potravin je výskyt dvou nebo více hlášení onemocnění v důsledku konzumace jakékoli společné potraviny (42).

V letech 1993 až 2006 pocházelo 60% ze 4 413 hlášení onemocnění souvisejících s mlékem a mléčnými výrobky (121 ohnisek) ve Spojených státech ze syrových mléčných výrobků, včetně mléka a sýrů. Z ohnisek, která se týkala pouze mléka, pocházelo 82% ze syrového mléka, zatímco 18% z pasterizovaného mléka (38, 42).

Ve stejném období došlo ke dvěma úmrtím ze syrového mléka a jednomu z pasterizovaného mléka, přičemž od té doby byla hlášena další tři úmrtí (38, 43, 44).

U osob nakažených konzumací syrového mléka byla 13krát vyšší pravděpodobnost, že budou potřebovat hospitalizaci, než u osob konzumujících pasterizované mléko (38).

Počet souvisejících epidemií, hospitalizací a úmrtí je vysoký vzhledem k tomu, že syrové mléko pije pouze 3-4 % obyvatel USA (38).

Novější údaje ukázaly, že syrové mléko nebo sýr způsobují 840krát více onemocnění a 45krát více hospitalizací než pasterizované mléčné výrobky (45).

Počet ohnisek nákazy však roste, zejména ve státech, které jeho prodej legalizovaly (38, 42, 45).

Shrnutí:

• Syrové mléko může obsahovat škodlivé bakterie, které následně mohou vést k závažným onemocněním, zejména u těhotných žen, dětí, seniorů a osob s oslabenou imunitou. Infekce jsou častější a závažnější než infekce způsobené pasterizovanými zdroji.

Závěr

Syrové a pasterizované mléko jsou co do obsahu živin srovnatelné.

Syrové mléko je spojeno s podstatně nižším rizikem astmatu, alergií a senné rýmy.

Syrové mléko je sice přirozenější a může obsahovat více antimikrobiálních látek, ale část zdravotních tvrzení nejsou podložena důkazy a existuje riziko závažných infekcí způsobených škodlivými bakteriemi, jako jsou salmonely, E. coli a listerie.

Příjem kravského mléka, riziko úmrtí a zlomenin u žen a mužů: 20ti letá švédská kohortová studie (studie odhalující rizika)

- Pixabay

Ing. Zdeněk Rozehnal

Většina lidí věří, že je tato potravina zdravá. Celá desetiletí je konzumace mléka doporučována jako prevence velkého množství onemocnění. Jeho konzumace je doporučována především dětem a ženám. Po pravdě je mléko nutričně velmi bohaté, protože obsahuje mnoho vitamínů a minerálů.

Z tohoto důvodu nebyl problém přesvědčit lidi, aby mléko trvale zařadili do jídelníčku a experti pějí chválu nad zvyšováním jeho spotřeby.

Jaké jsou nové poznatky o přínosu mléka?

Realita je taková, že všechny přínosy konzumace mléka byly zpochybněné, když se na to podívali vědeckým okem experti.

Švédská studie zkoumala vztah mezi pitím mléka a úmrtími a zlomeninami

Této studie se zúčastnilo 61 433 žen (39-74 let na počátku 1987-90)  a 45 339 mužů (45-79 let na počátku roku 1997). Ženy vyplňovaly druhý dotazník o konzumaci vybraných potravin ještě v roce 1997. Všchni zúčastnění měli za úkol vyplňovat dotazníky s odpovědí, jak často a kolik porcí mléka a mléčných výrobků zkonzumovali v průběhu dne a za jeden týden.

Jedna porce mléka představovala 200 ml, což je cca jedna sklenice. Délka studie byla 20 let u žen a 11 roků u mužů.

Výsledky

U žen byla zaznamenaná souvislost mezi příjmem mléka a úmrtností. Z pozorování vyplynulo, že čím víc mléka pily, tím se zvyšovala pravděpodonost předčasného úmrtí. Stejně tak se odhalila spojitost se zlomeninami, především v oblasti kyčelních kloubů.

Během sledování, což bylo průměrně 20,1 roku zemřelo 15 541 žen a 17 252 žen mělo zlomeniny, z nichž 4259 mělo zlomeninu kyčle. U mužů s průměrným sledováním 11,2 let 10 112 mužů zemřelo a 5066 mělo zlomeninu s 1166 případy zlomeniny kyčle. U žen, které pily 3 a více sklenic mléka denně ve srovnání s ženami, které pily méně než jednu sklenici denně byla míra úmrtnosti 1,93, tedy skoro dvojnásobná.

Jaké množství mléka představuje problém?

Výsledky mužů se zásadně neodlišovaly. U mužů se zvyšovalo procento úmrtnosti v případě, že pili větší množství mléka. Nutno poznamenat, že u žen byly poznatky o mnoho horší.

Autoři studie došli k závěru, že u obou pohlaví vzniká vyšší pravděpodobnost vzniku zlomenin a i vyšší riziko předčasného úmrtí v případě většího příjmu mléka.

Tyto výsledky zpochybňují téměř všechny doporučení, týkajících se pití kravského mléka.

Které složky v mléku jsou nejproblemovější?

Vysoké koncentrace laktózy a galaktózy mohou vysvětlovat, proč má mléko nepříznivý vliv na lidské tělo. Tyto dvě látky totiž způsobují oxidační stres a chronické záněty, které jsou ve skutečnosti patogenní mechanismy spouštějící kardiovaskulární onemocnění a rakovinu.

U zvířat má konzumace galaktózy efekt podobný stárnutí - neurodegeneraci, pokles funkčnosti imunitního systému a změny v procesech genové transkripce.

Existují mléčné výrobky s pozitivním vlivem na zdraví?

Když švédští vědci porovnali vliv mléka s ostatními mléčnými výrobky, neshledali žádné negativní spojitosti.

Naopak příjem fermentovaných (kvašených) mléčných výrobků, jako jsou jogurty, zkysané mléko a kefíry se spojují se snížením rizika zlomenin, rizika předčasného úmrtí, snižují riziko srdečního infarktu a podporují snížení inzulínové rezistence.

Závěr studie

Vysoký příjem kravského mléka u obou pohlaví je spojen s vyšší úmrtností a zlomeninami a s vyššími úrovněmi oxidačního stresu a zánětlivých biomarkerů. Tento vzorec nebyl pozorován s vysokým příjmem fermentovaných mléčných výrobků.

Zdroj: https://www.bmj.com/content/349/bmj.g6015

Nadměrný příjem vápníku - jedna z příčin osteoporózy a zlomenin kyčelních kloubů

Fakta:

• v Řecku mezi roky 1966 - 1977 se průměrná konzumace mléka zdvojnásobila, výskyt osteoporózy se zdvojnásobil
• v Hong Kongu se za rok 1989 zkonzumovalo 2x více mléka oproti roku 1966 a výskyt osteoporózy se za stejné období ztrojnásobil
• nejvyšší konzumace mléka je ve Švédsku, Finsku Švýcarsku a Holandsku (300-400 kg/rok). Výskyt osteporózy se prudce navýšil
• v Austrálii, USA a Novém Zélandě je konzumace mléka 3x vyšší než v Japonsku a současně zlomenin kyčelních kloubů 2,5x vyšší
• ve skupinách obyvatelstva USA, které konzumují méně mléka, jako například Američané mexického nebo afrického původu, je téměř 2,5x nižší výskyt osteoporózy v porovnání s bílými Američany. A není to z důvodu genetických odlišností
• u obyvatelstva evropského původu v Chile a Venezuele, kteří konzumují méně mléka je v porovnání s USA, Finskem, Švédskem a Švycarskem výskyt zlomenin kyčelních kloubů nížší více jak 3x
• Čínaně konzumují velmi málo mléka, jen asi 8 kg na obyvatele za rok. Výskyt zlomenin kyčelních kloubů je u nich jeden z nejnižších na světě. U čínských žen je to až 6x méně v porovnání s USA, kde konzumují 254 kg mléka na obyvatele za rok
• v ostatních zemích, kde se pije mléko jen zřídka, jako například v Kongu, Guinee nebo Togu (6 kg/rok) je osteoporóza extrémně zřídkavým onemocněním

Na výše uvedené statistiky odpůrci zpravidla reagují: Černoši a Asiaté jsou geneticky odlišní. Je to však nesmysl.

• osteoporóza u asijských žen žijícich v Asii je o hodně nižší než u těch žijícich v USA. Stejně je tomu i u žen z afrického kmene Bantu žijúcich v Bantu a těch žijícich z USA
• taktéž konzumace mléka a výskyt zlomenin kyčelních kloubů je o hodně nižší u Černochů žijících v Jižní Africe oproti Černochům žijících v USA

Pro absorpci vápníku je vyžadována aktivita buněk zvané osteoblasty, které jsou také zodpovědné za vytváření kostní matrice, do které se ukládá vápník. Na druhé straně pro vyplavování vápníku z kostí je nutná aktivita buněk nazývaných osteoklasty.

V případě, že se do kostí vstřebá více vápníku, například v důsledku nedostatku estrogenu, zvýší se aktivita jak osteoblastů, tak i osteoklastů. Problémem je, že v procesu vytváření kostní matrice 50-70% osteoblastů zahyne. Čím více je stimulovaná aktivita těchto buněk, tím více jich zahyne.

V případě, že konzumujete zvýšené množství vápníku po celý život, obměna osteoblastů je zvýšená, přičemž mnohým lidem se podaří úspěšně zvýšit hustotu svých kostí. To je také důvodem, proč je průměrná hustota kostí vyšší u obyvatel s vysokou spotřebou mléka. Tento "úspěch" však bývá jen dočasný, protože počet možností kolikrát se mohou buňky rozdělit je daný. Jejich reprodukční schopnost se vyčerpá dříve.

A pokud jenom osteoblasty dokáží vytvářet nové kostní tkanivo, jeho další tvorba se začne snižovat. Toto však neplatí o osteoklastech podílejících se na vyplavování vápníku z kostí. Za běžných okolností nastávají oba procesy současně - tvorba nového kostního tkaniva s ukládáním vápníku i jeho vyplavování z kostí.

Tady je zakopaný pes

V důsledku nedostatku osteoblastů se jeden proces zpomalí a druhý ne. V nedostatečně novovytvářené matrici začnou vznikat póry. Následně vznikne nemoc - osteoporóza.

Znamená to tedy, že samotný vápník je příčinou osteoporózy?

Je to ironické, ale ano - vápník je zodpovědný za svůj vlastní nedostatek. To však platí jen v případě, že je jeho příjem dlouhodobě značně vysoký.

Tak jako v případě ostatních minerálů, tělo za normálních okolností jich z jídla absorbuje je tolik, kolik potřebuje. U vápníku to je cca 200 mg denně do krve. A to bez ohledu na to jestli konzumujete 700 mg, či 1200 mg v podobě doplňků stravy.

Jenže, když jej konzumujete příliš mnoho, míra jeho absorpce se již nedokáže snížit, hranice je cca 1500 mg. Nadbytečný vápník se ukládá do kostí, protože tělo si hlídá hladinu vápníku v krvi. Za normálních okolností se v krvi nachází přibližně 500 mg vápníku. rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší úrovní je 26%, díky třem hormonům, které se starají o tuto rovnováhu.

Po přemístění nadbytečného vápníku do kostí následně dva hormony stimulují vyplavování z kostí ven a třetí hormon odplavování vápníku do moči. Proč se neudrží v kostech? Protože množství v kostech je poměrně přesně dáno. Pokud chcete mít trvale vyšší množství vápníku v kostech, potom musíte trvale přijímat nadměrné množství vápníku.

Problém tu ale je, všechen nadbytečný vápník je zpracováván osteoblasty a osteoklasty. Pokud byste například absorbovali denně do krve 400 mg vápníku místo 200 mg, potom tyto buňky by musely zpracovat za 40 let o 2,9 kg vápníku více.

Vzledem k tomu, že osteoblasty mají rychlejší míru úhynu a obnovy, jejich nedostatek v pozdejším věku začne v matricích kostí vytvářet díry a póry. Podobný účinek na osteoblasty mají i příliš vysoké dávky vitamínu A, zvýšené hodnoty kortizolu a užívání kortikosteroidů, protože predčasně vyčerpávají kapacitu tvorby nových osteoblastů.

Naopak, při optimálním příjmu vápníku kosti stárnou pomaleji, protože nadměrným přísunem vápníku si dokážete zvýšit hustotu kostí, ale na úkor jejich kapacity (znovuobnovování se).

Proto v zemích, kde je nejvyšší průměrná hustota kostí, je i nejvyšší výskyt zlomenin kyčelních kloubů, protože byla vyčerpaná regenerační schopnost osteoblastů.

I tady platí vše s mírou

Množství vápniku v mg na 100 gramů:
Lískové ořechy                 226
Vaječný žĺoutek                140
Brazílske ořechy                132
Zelené olivy                       96
Vlašské ořechy                   87
Fíky                                  54
Borůvky                            44
Pomeranč                          42
Maliny                               40
Kiwi                                  38
Mandarinky                        33
Mateřské mléko                  32
Kokos                                20
Hroznové víno                    18
Meruňky                            16
Ananas                              16
Švestky                             14
Losos                                13
Makrela                             12
Červený meloun                 11
Banán                                 9

Dospělí a děti vždy potrebují na kg tělesné váhy méně vápníku než novorozenci. Jídlo pro dospělé proto nepotřebuje obsahovat víc vápniku jako mateřské mléko (kravské mléko obsahuje 4x větší množství vápníku než mateřské).

Zdroj: https://www.4.waisays.com/ExcessiveCalcium.htm (Excessive Calcium Causes Osteoporosis)

Odborníci z Harvardu prohlašují, že mléko není součástí zdravého stravování